Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

VĚTNĚ ČLENSKÁ PLATNOST


VĚTNĚ ČLENSKÁ PLATNOST a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Větně členská platnost je klíčový pojem v českém jazyce, který popisuje vztah slov ve větě a jejich funkci. Díky ní dokážeme pochopit, jak jednotlivá slova vytvářejí smysluplné sdělení a jak spolu gramaticky souvisejí. Žáci s tímto pojmem často bojují, protože si pletou slovní druhy a větné členy, přestože jde o odlišné kategorie. Tento článek srozumitelně vysvětluje, co větně členská platnost znamená, jak ji určit a proč je při rozboru vět nepostradatelná. Součástí je také přehled větných členů a nejčastější chyby, které žáci dělají.


Co je větně členská platnost?

Větně členská platnost označuje funkci, kterou slovo nebo slovní spojení má ve větě. Nevypovídá o tom, jakým je slovním druhem, ale jakou úlohu ve větě plní. Jedno slovo může mít různou větnou platnost podle toho, v jaké větě se nachází.

Příklad:

  • Mladý pes štěká. – „mladý“ je přívlastek.
  • Mladý štěká. – „mladý“ je podmět.

Zdroj: článek Větně členská platnost

Příběh

Ve svém příspěvku VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovář.

Dobrý den, potřeboval bych určit větné členy u těchto čtyř slov: Když KOLEM proběhl zajíc shánějící portavu a nad hlavou Janě zasvítilo červené peří PĚNKAVY, KTERÁ se mihla VE VĚTVÍCH stromu, ani si toho nevšimla

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel TV.

Kolem, ve vetvich - prisl. Urceni mista, penkavy - privlastek, ktera - uvozuje vedlejsi vetu privlastkovou

Zdroj: příběh Větné členy - přehled

Větněčlenská platnost

Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větné členy jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.

  • Větný člen: Jednotka, která plní určitou funkci ve větě (např. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení).
  • Slovní druh: Třída slov na základě jejich morfologických a syntaktických vlastností (např. podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice).
  • Syntax: Zkoumá vztahy mezi slovy ve větě a tvoření vět.

Větněčlenská platnost slov

Slova s větněčlenskou platností

Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.

Slova bez větněčlenské platnosti

Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).

Infinitiv

Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).

Příklad ve větě

  • Podmět: Žák čte knihu. (žák je podstatné jméno, které je v pozici podmětu).
  • Přívlastek: Hezká kniha. (hezká je přídavné jméno, které je v pozici přívlastku u podstatného jména kniha).
  • Předmět: Čtu knihu. (knihu je podstatné jméno v pozici předmětu).
  • Příslovečné určení: Jdu domů. (domů je příslovce v pozici příslovečného určení).
  • Modální sloveso s infinitivem: Mohu číst. (moci a číst spolu tvoří predikát).
  • Plnovýznamové sloveso s infinitivem: Chci číst. (chci je plnovýznamové sloveso a číst je v pozici předmětu).

Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K PŘEPISU VOZIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.

Jak dlouho má tato plná moc platnost?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Platnost plné moci je neomezená, není li v ní jasně uvedena doba, po kterou platí. Plná moc zaniká splněním právních jednání, pro která byla sepsána. Zánik plné moci nastane také v důsledku odvolání plné moci zmocnitelem nebo odstoupením zmocněnce a nebo smrtí zmocnitele či zmocněnce.

Zdroj: příběh Plná moc k přepisu vozidla

Proč je větně členská platnost důležitá?

Bez určování větné platnosti nelze provést větný rozbor ani správně pochopit stavbu věty. Umožňuje rozlišit, která slova tvoří základ věty, která ji rozvíjejí a jak spolu souvisí.

Zdroj: článek Větně členská platnost

Jak určit větně členskou platnost?

  1. Najdeme přísudek – ten je základem rozboru.
  2. Určíme podmět – kdo / co koná děj.
  3. Ptáme se na další slova ve větě podle významu a vztahů.
  4. Zkoumáme skloňování a vazby – větný člen často poznáme podle pádu a předložky.

Zdroj: článek Větně členská platnost

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Novák.

Jak napsat,že se matka vzdává dědictví ve prospěch své dcery pro notářské řízení a je nutné mít jednu plnou mno na zastupování k notářskému řízení a druhou plnou moc,nebo písemné prohlášení matka,ze se vzdává dědictví ve prospěch dcery,nebo lze toto vše sepsat na jeden formulář ? Matka není schopna se notářského řízení zúcastnit a bydlí,žije v domu s pečovatelskou službou 100 km.daleko od nás a notář sídlí zase v jiném městě.Prosím moc o readu,protože v internetu je toho tolik,ale tato konktétní věc ne Nebo to neumím najít.

Moc děkuji za radu Karel Novák

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Pro tuto situaci je třeba sepsat plnou moc a následně ji podepsat před úředníkem nejbližší matriky nebo na poště, kde bude provedeno ověření podpisu vaší matky. Ostatní podpisy se neověřují. Některé matriky umožňují i výjezd za úkonem, takže by úřednice mohla nabštívit vaši matku v domově s pečovatelskou službou a podpis ověřit tam.

Plná moc
Já, níže podepsaná
Jméno Příjmení, trvale bytem Adresa, rodné číslo, číslo občanského průkazu (dále jako Zmocnitel)
uděluji tímto plnou moc mé dceři
Jméno Příjmení, trvale bytem Adresa, rodné číslo, číslo občanského průkazu (dále jako Zmocněnec),

aby mě ve všech věcech zastupovala a mým jménem jednala při dědickém řízení ve věci pozůstalosti po zesnulém Jméno Příjmení. Zejména, aby uvedla, že se vzdávám svého dědictví v její prospěch.
Tuto plnou moc uděluji vědomě, dobrovolně a ze své svobodné vůle, což stvrzuji svým podpisem. Platnost plné moci stanovuji na dobu jednoho roku ode dne podpisu.

V Název Místa, dne Datum.


.......................................
Zmocnitel (úředně ověřený podpis)

Tuto plnou moc přijímám.


.......................................
Zmocněnec

Zdroj: příběh Plná moc k zastupování

Příklady k procvičení

  1. Barevné listy padaly ze stromu.
  2. Na stole leží otevřená kniha.
  3. Učitelka se vrátila unavená.
  4. Děti běžely rychle k hřišti.

Zkus určit větnou platnost zvýrazněných slov.

Zdroj: článek Větně členská platnost

Příběh

Ve svém příspěvku PROSÍÍÍÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leńule.

Prosím kdo mi poradí určit větné členy a vztahy formální a významové?
Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.



A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou


mockrát děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.

Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.
Zítra (Puč) může vidět (Př) naše (Pks) reprezentanty (Pt4) trénovat (Do) na ledové (Pks) ploše (Pum) zimního (Pks) stadionu (Pkn).

on - může vidět – predikace: shoda (kongruence)
Může vidět – zítra – determinace: přimykání (adjunkce)
Může vidět - reprezentanty – determinace: řízenost (rekce)
Naše – reprezentanty - determinace: shoda (kongruence)
Trénovat - reprezentanty x může vidět - trénovat – determinace: shoda (kongruence) + řízenost (rekce)
Trénovat – na ploše – determinace: přimykání (adjunkce)
Ledové – ploše – determinace:shoda (kongruence)
Ploše –stadionu – determinace: řízenost (rekce)
Zimního stadionu – determinace: shoda (kongruence)


A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou
1VV Přípustková, 2 VV Přívlastková, 3 VH, 4VV Předmětná

Zdroj: příběh Prosíííím

Základní větné členy

1. Podmět

Označuje, kdo / co děj vykonává. Může být vyjádřený nebo nevyjádřený.

2. Přísudek

Vyjadřuje děj, stav nebo vlastnost podmětu. Nejčastěji je slovesný.

3. Předmět

Doplňuje význam slovesa – ptáme se „koho, čeho“, „komu, čemu“ atd.

4. Přívlastek

Rozvíjí podstatné jméno a upřesňuje jeho význam.

5. Příslovečné určení

Upřesňuje sloveso (děj) – kde, kdy, jak, proč, čím.

6. Doplněk

Určuje vlastnost podmětu nebo předmětu při ději.

Zdroj: článek Větně členská platnost

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…

Zdroj: příběh Slova plnovýznamová

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

  • nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
  • jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
  • jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
  • jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
  • spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
  • spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

  • jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
  • spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
  • jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
  • se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
  • v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Čárky ve větách

Příběh

Ve svém příspěvku URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.

Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mmm.

Ve větě "Naším cílem bylo zvítězit." je podmět "zvítězit"
Kdo, co bylo naším cílem? Zvítězit. V tomto případě je to infinitiv ve funkci podmětu.

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Nejčastější chyby žáků

  • Záměna slovních druhů a větných členů.
  • Domnívání se, že přídavné jméno je vždy přívlastek – může být i doplněk nebo podmět.
  • Určování větných členů bez vyhledání přísudku.
  • Podceňování kontextu věty – význam často rozhoduje.

Zdroj: článek Větně členská platnost

Příběh

Ve svém příspěvku VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Jak rozeznat předmět od Pks a Pkn? Děkuji předem za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Korejcik.

na predmet se ptame koho co padama na pks ne

Zdroj: příběh Větné členy - přehled

Proč je formulář STK protokolu důležitý

Protokol má právní platnost a jeho obsah může ovlivnit:

  • možnost provozu vozidla
  • platnost pojištění
  • prodejní cenu automobilu
  • případné závady při dopravních nehodách

Uchovávejte jej vždy u technického průkazu a kontrolujte závady uvedené v dokumentu.

Zdroj: článek Formulář STK protokol

Příběh

Ve svém příspěvku PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.

Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Podmět

Skupiny částic

Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.

Modální částice

Mezi modální částice patří výrazy jako asi, snad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.

Intenzifikační částice

Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).

Vytýkací částice

Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, pouze, nebo rozšiřovat: tak, rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.

Modifikační částice

Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.

Odpověďové částice

Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.

Negační částice

Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.

Přací částice

Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Příklady: Kéž přijde! Kéž by! Nechť se o to sám zaslouží!

Zdroj: článek Částice - neohebný slovní druh

Význam slova BY a jeho slovnědruhová příslušnost

Slovo BY je kondicionálový (podmiňovací) tvar slovesa BÝT pro:

  • třetí osobu čísla jednotného (on by spal, ona by přijela, ono by běhalo);
  • třetí osobu čísla množného (oni/muži by soupeřili, ony/ženy by přednášely, ona/mláďata by zívala).

Se slovem BY se setkáme také tehdy, když podmiňovací tvar slovesa BÝT pro druhou osobu čísla jednotného (BYS) spojíme se zvratným slovesem (například česat se, zpívat si). Písmeno S ze slova BYS se totiž „přesune“ na konec zvratného zájmena a vzniknou tvary BY SES nebo BY SIS (ty by ses česal, ty by sis zpívala).
(Poznámka: Uvedené tvary by sesby sis jsou jediné spisovné! Tvary by jsi se, bys se, by jsi si, bys si jsou hyperkorektní, a tedy nespisovné.)

Slovo BY může být použito třemi způsoby a může mít tři různé významy:

Spojka

V souvětí může mít slovo BY platnost spojky, jež významově odpovídá spojce ABY. Vyjádření s takto užitým slovem BY jsou považována již za knižní.
Například:

  • Potichu poslouchám, by mi nic neušlo.
  • Toužebně si přeji, by ses hned vrátil domů.

Částice

Existují i větné celky obsahující slovo BY v platnosti „básnické“ částice, kterou bychom mohli nahradit běžněji užívaným spojením KÉŽ BY.
Například:

  • By raději již bylo dokonáno.

Pomocné sloveso

S oběma výše uvedenými způsoby použití slova BY se v současných textech či mluvě setkáme ojediněle. Naopak dnes a denně používáme slovo BY jako součást sloves v podmiňovacím způsobu. V tomto případě představuje slovo BY pomocné sloveso, které
  1. ve spojení s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu přítomného (by zvítězil, by plakala, by spěchali);
  2. ve spojení s příčestím minulým slovesa BÝT a s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří tvar podmiňovacího způsobu minulého (byl by upadl, byla by malovala, byli by získali).
Například:
  • Dokázal by to někdo přesně zopakovat?
  • Bez připomenutí by na to byla úplně zapomněla.
  • To by se skutečně stávat nemělo.
  • Španělé by to byli málem celé vyhráli.
  • Za daných okolností by se všechny teorie mýlily.
  • Děvčata by se byla hned vdávala.

Zdroj: článek Určování slova BY

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana winterova.

Prosím o určení podmětu ve větě Zpátky se nám šlo špatně. Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dekuji

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Testy na větné členy

Určete větný člen u zvýrazněného slova:

1. Babička na mé svatbě plakala dojetím.

Správná odpověď:


2. Rodiče šli do lékárny pro léky.

Správná odpověď:


3. Bez vašeho souhlasu nemůžeme jet na výlet.

Správná odpověď:


4. Nesl tašku v ruce.

Správná odpověď:


5. Střecha z došků se mu rozpadala pod rukama.

Správná odpověď:


6. I přes svou nešikovnost uspěl na závodech.

Správná odpověď:


7. Ve sklepě bylo vody po kolena.

Správná odpověď:


8. Letadlo vzletělo velmi vysoko.

Správná odpověď:


9. Při testu se tvářil nešťastně.

Správná odpověď:


10. Kouzelná hůlka Harryho Pottera se zlomila.

Správná odpověď:


Zdroj: článek Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.

Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Přehledná tabulka větných členů


Název

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Učila se pro dobré známky.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Cvičení na větné členy s řešením č. 1

Zlý

pes

kousl

souseda

do nohy.

Večerní

závod

v běhu

vyhrál

oddíl

dívek.


Zdroj: článek Větné členy - přehled

Cvičení na větné členy s řešením č. 2

Sousedova

babička

v zimě

velmi

onemocněla.

Slavný

fyzik

vymyslel

důležitou

teorii.


Zdroj: článek Větné členy - přehled

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jan Novotný

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Ženíšková

 Mgr. Jana Válková


koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
pravopis milý milí
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.