Téma: 

větné členy 6 třída


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED

Cvičení na větné členy s řešením

Zlý

pes

kousl

souseda

do nohy.

Večerní

závod

v běhu

vyhrál

oddíl

dívek.

Sousedova

babička

v zimě

velmi

onemocněla.

Slavný

fyzik

vymyslel

důležitou

teorii.

Můj

spolužák

pije

denně

mléko.

Do Liberce

jsme přijeli

v noci.

Divadelní

vystoupení

našeho

kroužku

vyhrálo

soutěž.

Přes nemoc

doběhl

do cíle.

Obyvatelé

panelového

domu

spěchali

ven.

Záchranáři

vynesli

z domu

zraněnou

dívku.


Detail odstavce: Testy na větné členy: určete větný člen u zvýrazněného slova
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Slova plnovýznamová

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová
Odesláno: 5.9.2016 uživatelem Romana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED

Testy na větné členy: určete větný člen u zvýrazněného slova

1. Babička na mé svatbě plakala dojetím.

Správná odpověď:


2. Rodiče šli do lékárny pro léky.

Správná odpověď:


3. Bez vašeho souhlasu nemůžeme jet na výlet.

Správná odpověď:


4. Nesl tašku v ruce.

Správná odpověď:


5. Střecha z došků se mu rozpadala pod rukama.

Správná odpověď:


6. I přes svou nešikovnost uspěl na závodech.

Správná odpověď:


7. Ve sklepě bylo vody po kolena.

Správná odpověď:


8. Letadlo vzletělo velmi vysoko.

Správná odpověď:


9. Při testu se tvářil nešťastně.

Správná odpověď:


10. Kouzelná hůlka Harryho Pottera se zlomila.

Správná odpověď:


Detail odstavce: Testy na větné členy: určete větný člen u zvýrazněného slova
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: prosíííím

Prosím kdo mi poradí určit větné členy a vztahy formální a významové?
Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.



A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou


mockrát děkuji

Zdroj: diskuze Prosíííím
Odesláno: 12.6.2016 uživatelem Leńule
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Částice

Devátým slovním druhem jsou částice, jejichž úkolem je věty uvozovat, případně některé větné členy vytýkat, hodnotit.

Příklad: už začne pršet.

Detail odstavce: Částice
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak určit jmenný rod Břeclav

Dobrý den neumím vysvětlit vnučce(4.třída ZŠ) jak rozpoznat jmenný rod u měst např. Kroměříž, Břeclav a pod. Tam, kde je koncovka -a nebo -o umím (vzor žena, město) Neumím vysvětlit proč je někdy mužský rod ( Zlín, Purkarec.....) a jinde ženský rod. Sama v tom nechybuji, ale vysvětlit to, bohužel, neumím.
Děkuji Hrbková Radmila

Zdroj: diskuze Jak určit jmenný rod Břeclav
Odesláno: 17.1.2018 uživatelem Radmila Hrbková
Počet odpovědí: 0

VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED

Přehledná tabulka větných členů


Název

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Kvůli nemoci nešel do školy.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Detail odstavce: Přehledná tabulka větných členů
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

TEST NA URČOVÁNÍ VEDLEJŠÍCH VĚTNÝCH ČLENŮ

TEST: Urči vedlejší větné členy: přívlastek (Pk), předmět (Pt), příslovečné určení (PU), doplněk (Do).

Musíme dát přednost vozidlům jedoucím po hlavní silnici.

K narozeninám jsem dostala lístky do divadla.

Malé baletky tancovaly bosy.

Vidíš ty bosé děti?

Napiš to prosím takhle.

Autobus jedoucí z Berlína má zpoždění.

Náš Milan se vyučil kuchařem.

V osm hodin se sejdeme před knihovnou.

Darovali jsme jim sošku ze dřeva.

Soused se večer obvykle díval na televizi.


Detail odstavce: Testy na větné členy: určete větný člen u zvýrazněného slova
Zdroj: Příslovečné určení
Zveřejněno: 23.5.2017

URČOVÁNÍ SLOVA BY

Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení

JAKO BY / JAKOBY

Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:
a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).

JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)

CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP

Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.

JAK BY SMET / JAKBYSMET

Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).

Detail odstavce: Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení
Zdroj: Určování slova BY
Zveřejněno: 1.9.2017

CVIČENÍ NA NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY

Ponaučení

Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:

  • částice obvykle stojí na začátku věty (pokud stojí ve větě, lze je z věty vypustit)
  • částice na rozdíl od spojek nespojují věty ani větné členy
  • částice neplní ve větě funkci větného členu
  • částice fungují jako takzvané kontaktní prostředky (ano, ne, dobře, asi, jistě apod.)
  • příslovce rozvíjejí slovesa, ptáme se na ně: kde, odkud, kam, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč apod.
  • spojky slouží ke spojování vět a větných členů.


Detail odstavce: Ponaučení
Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy
Zveřejněno: 22.6.2015

VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí.

Detail odstavce: Určování větných členů
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015

JAK VZNIKLO JMÉNO MICHAL

Skloňování jména Michal

1. pád

Michal

2. pád

Michala

3. pád

Michalovi, Michalu*

4. pád

Michala

5. pád

Michale

6. pád

Michalovi, Michalu*

7. pád

Michalem

* O užití delší nebo kratší varianty rozhodují různé činitele, především větné, slovosledné a rytmické. Například stojí-li jméno samostatně, mívá koncovku delší (Vrať tu knihu Michalovi). U několikaslovného výrazu (často spojení rodného jména a příjmení, popřípadě titulu a jména) se koncovka -ovi připojuje zpravidla jen k poslednímu členu, případně se koncovky -ovi-u střídají, u posledního slova však musí být -ovi (Přejeme panu doktoru Michalu Novákovi mnoho úspěchů. Nebo: Přejeme panu doktorovi Michalu Novákovi mnoho úspěchů.)

Detail odstavce: Skloňování jména Michal
Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal
Zveřejněno: 13.7.2016

VTIPNÉ BÁSNIČKY O ŠKOLE

Óda na lelky

Emanuel Frynta

Kromě paní učitelky

celá třída chytá lelky,

tlustý, tenký, malý, velký,

sedí jako přišití,

hledí něco chytiti.

~

Už je lelků plná třída,

okna, skříně, stůl i křída,

nadarmo se nepovídá,

že se dílo podaří,

když se ruka k ruce přidá.

Někdy se to vydaří.

~

Jenom paní učitelka,

chudák nešťastná, div nelká,

nechytila od pondělka

ani jediného lelka,

jí se totiž nelekne

nikdo, ani lelek ne.

Detail odstavce: Óda na lelky
Zdroj: Vtipné básničky o škole
Zveřejněno: 27.4.2018

SPOJKY

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

  • slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
  • stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
  • odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
  • vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
  • příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
  • vysvětlovací – a to, a sice
  • důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

  • příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
  • účinkový (že, až, takže, div že)
  • důvodový (jestliže, protože, když)
  • účelový (aby, by, ať)
  • podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
  • přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
  • časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
  • způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
  • obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
  • výjimkový (leda, ledaže)
  • vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Detail odstavce: Druhy spojek
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015

BÁSNĚ 8. TŘÍDA

Moje třída

napsal Zdeněk Rýdl

Chcete po mě básničku, tak bych něco dala

ať není moc složitá, tuhle jsem vybrala.

~

V naší třídě, je bezva parta, jen někdy to tu zabouří,

naše třídní, ta nás zvládá, no, občas oko přimhouří.

~

Říkám občas, myslím stále, a když někdo zaklepe,

no tak řeknem sborem " Dále ", až se okno zatřepe.

~

Občas, že nás trochu zlobí, koho pozve k tabuli,

zatím jsme to vždycky zvládli, nebylo to na kuli.

~

No tak třído, to je všecko, co jsem vám tu říci chtěla,

a teď čekám velký aplaus, prej se to tak v Anglii dělá !

Detail odstavce: Moje třída
Zdroj: Básně 8. třída
Zveřejněno: 24.1.2019

BÁSNIČKY PRO DĚTI 3. TŘÍDA

Skrček

napsal Zdeněk Rýdl

Doma máme kocoura

říkáme mu " Skrčku ".

~

Přinesl si domů klíšťáka

teď za uchem má hrčku.

~

A babička neváhá,

s lupou v ruce přiskočí.

~

Nehtama ho přicvakne

a pak s ním tvrdě zatočí.

Detail odstavce: Skrček
Zdroj: Básničky pro děti 3. třída
Zveřejněno: 28.1.2019

BÁSNIČKY PRO DĚTI 3. TŘÍDA

Slípky

napsal Zdeněk Rýdl

Slípky někam zalezou

vyplknou vajíčko.

~

Všude kolem kuřince

nechoď tam holčičko !

~

Gumáky mě ochrání,

v tom nejsou žádný kouzla.

~

Tak proč se válíš po zemi ?

Jsem normálně uklouzla !

Detail odstavce: Slípky
Zdroj: Básničky pro děti 3. třída
Zveřejněno: 28.1.2019

BÁSNIČKY PRO DĚTI 3. TŘÍDA

Školáček

napsal Zdeněk Rýdl

Prázdniny už skončily

zase jdeme do školy.

~

Sváču mám a pití taky,

čaj v butýlce od koly.

~

Maminka mě nastrojila

vandrákem, že nebudu !

~

Že ji tady všichni znají,

tak ať nedělám ostudu !

Detail odstavce: Školáček
Zdroj: Básničky pro děti 3. třída
Zveřejněno: 28.1.2019

BÁSNIČKY PRO DĚTI 3. TŘÍDA

Ráno

napsal Zdeněk Rýdl

Poslouchám já, každé ráno

jak ti ptáci zpívají.

~

Že už bude brzy jaro,

zpěvem, svým ho lákají.

~

Taťka ptáčky nepoznává,

máme z toho legraci.

~

Sýkorka a nebo kosák,

všem on říká " Vrabčáci " !

Detail odstavce: Ráno
Zdroj: Básničky pro děti 3. třída
Zveřejněno: 28.1.2019

BÁSNIČKY PRO DĚTI 3. TŘÍDA

Rybář

napsal Zdeněk Rýdl

Rybář chodí na ryby,

na hladinu kouká

~

Chtěl by chytit zlatou rybku,

zatím marně doufá.

~

Tak aby byl připravenej,

a co prej, že ho tlačí ?

~

Kamaráda pejska má,

a to ke štěstí mu stačí !

Detail odstavce: Rybář
Zdroj: Básničky pro děti 3. třída
Zveřejněno: 28.1.2019

BÁSNIČKY PRO DĚTI 3. TŘÍDA

Horské kolo

napsal Zdeněk Rýdl

Ježíškovi napsala jsem,

obálku mi mamka dala.

~

Že už budu strašně hodná,

a něco bych si od něj přála.

~

A Ježíšek pochopil mě,

že jsem chtěla " horáka ",

~

I tu barvu přesně trefil,

až mám z toho mindráka.

Detail odstavce: Horské kolo
Zdroj: Básničky pro děti 3. třída
Zveřejněno: 28.1.2019

BÁSNIČKY PRO DĚTI 3. TŘÍDA

Princezna

napsal Zdeněk Rýdl

Být tak jednou princeznou,

a potkat někde prince.

~

Správný auto aby měl,

a líbil se mamince.

~

Bylo by to túze krásný,

zavřu oči, už to vidím.

~

Jednou budu psát romány,

ale dneska, se za to, ještě stydím !

Detail odstavce: Princezna
Zdroj: Básničky pro děti 3. třída
Zveřejněno: 28.1.2019

BÁSNIČKY PRO DĚTI 3. TŘÍDA

Pejsek

napsal Zdeněk Rýdl

U sousedů za plotem

chovají tam pejska.

~

Je mu smutno, a tak kňourá,

pořád se mu stejská.

~

Tak si tam s ním povídám

ruku dírou protáhnu.

~

Takový má dlouhý uši,

jó, strakatou ušárnu !

Detail odstavce: Pejsek
Zdroj: Básničky pro děti 3. třída
Zveřejněno: 28.1.2019

SPOJKY

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

  • jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
  • opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
  • dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
  • víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Detail odstavce: Co jsou spojky
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015