Gramatika

Větné členy – cvičení s řešením

Větné členy – cvičení s řešením

Následující cvičení obsahuje 24 vět na určování větných členů. Procvičíte si podmět, přísudek, předmět, přívlastek a základní druhy příslovečného určení. Úlohy jsou rozdělené od jednodušších po náročnější a kompletní řešení najdete odděleně pod zadáním. Nejprve zkuste určit větné členy sami a teprve potom si své odpovědi zkontrolujte.

Pravidlo a vysvětlení

Jak určovat větné členy

Při rozboru věty je nejlepší začít základní skladební dvojicí. Nejprve najděte přísudek a potom se otázkou kdo? nebo co? ptejte na podmět. Od přísudku a dalších slov potom postupně určujte zbývající větné členy.

  • Podmět – kdo nebo co vykonává děj nebo je nositelem vlastnosti.
  • Přísudek – co podmět dělá, co se s ním děje nebo jaký je.
  • Předmět – ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu.
  • Přívlastek – rozvíjí podstatné jméno a odpovídá například na otázky jaký?, který?, čí?
  • Příslovečné určení – vyjadřuje okolnosti děje, například místo, čas, způsob, příčinu nebo účel.

Příklad: Malý chlapec rychle otevřel dveře. Slovo chlapec je podmět, otevřel přísudek, malý přívlastek, rychle příslovečné určení způsobu a dveře předmět.

Procvičení

Cvičení 1: Základní větné členy

Určete ve větách podmět a přísudek. Pokud věta obsahuje také předmět, určete i ten.

  1. Pes hlídá zahradu.
  2. Lucie čte knihu.
  3. Vlak přijel.
  4. Děti stavějí sněhuláka.
  5. Déšť smáčel silnici.
  6. Tatínek opravil kolo.
  7. Ptáci zpívají.
  8. Tomáš zavolal kamarádovi.

Cvičení 2: Přívlastek a příslovečné určení

Určete všechny větné členy. U příslovečného určení rozhodněte, zda vyjadřuje místo, čas nebo způsob.

  1. Malá kočka tiše spala na pohovce.
  2. Ráno maminka připravila teplou snídani.
  3. Starý autobus pomalu projížděl městem.
  4. Na zahradě rozkvetly žluté tulipány.
  5. Petr večer pečlivě uklidil svůj pokoj.
  6. Naše babička často peče jablečný koláč.
  7. Turisté vystoupili brzy ráno na vysoký kopec.
  8. Unavený běžec pomalu doběhl do cíle.

Cvičení 3: Smíšené určování větných členů

Ve větách určete podmět, přísudek, předmět, přívlastek a příslovečná určení, pokud se v nich vyskytují.

  1. Včera jsme navštívili starý hrad.
  2. Martin přinesl sestře krásnou kytici.
  3. Na louce se ráno pásli tři koně.
  4. Silný vítr prudce zavřel otevřené okno.
  5. Učitel trpělivě vysvětlil žákům nový příklad.
  6. Moje mladší sestra si večer četla zajímavou knihu.
  7. Po obědě dědeček odpočíval v pohodlném křesle.
  8. Malí turisté se opatrně vydali po úzké lesní cestě.
Řešení

Řešení cvičení

Řešení cvičení 1

  1. Pes – podmět; hlídá – přísudek; zahradu – předmět.
  2. Lucie – podmět; čte – přísudek; knihu – předmět.
  3. Vlak – podmět; přijel – přísudek.
  4. Děti – podmět; stavějí – přísudek; sněhuláka – předmět.
  5. Déšť – podmět; smáčel – přísudek; silnici – předmět.
  6. Tatínek – podmět; opravil – přísudek; kolo – předmět.
  7. Ptáci – podmět; zpívají – přísudek.
  8. Tomáš – podmět; zavolal – přísudek; kamarádovi – předmět.

Řešení cvičení 2

  1. kočka – podmět; malá – přívlastek; spala – přísudek; tiše – příslovečné určení způsobu; na pohovce – příslovečné určení místa.
  2. maminka – podmět; připravila – přísudek; ráno – příslovečné určení času; snídani – předmět; teplou – přívlastek.
  3. autobus – podmět; starý – přívlastek; projížděl – přísudek; pomalu – příslovečné určení způsobu; městem – příslovečné určení místa.
  4. tulipány – podmět; žluté – přívlastek; rozkvetly – přísudek; na zahradě – příslovečné určení místa.
  5. Petr – podmět; uklidil – přísudek; večer – příslovečné určení času; pečlivě – příslovečné určení způsobu; pokoj – předmět; svůj – přívlastek.
  6. babička – podmět; naše – přívlastek; peče – přísudek; často – příslovečné určení času; koláč – předmět; jablečný – přívlastek.
  7. turisté – podmět; vystoupili – přísudek; brzy ráno – příslovečné určení času; na kopec – příslovečné určení místa; vysoký – přívlastek.
  8. běžec – podmět; unavený – přívlastek; doběhl – přísudek; pomalu – příslovečné určení způsobu; do cíle – příslovečné určení místa.

Řešení cvičení 3

  1. my – nevyjádřený podmět; jsme navštívili – přísudek; včera – příslovečné určení času; hrad – předmět; starý – přívlastek.
  2. Martin – podmět; přinesl – přísudek; sestře – předmět; kytici – předmět; krásnou – přívlastek.
  3. koně – podmět; tři – přívlastek; se pásli – přísudek; na louce – příslovečné určení místa; ráno – příslovečné určení času.
  4. vítr – podmět; silný – přívlastek; zavřel – přísudek; prudce – příslovečné určení způsobu; okno – předmět; otevřené – přívlastek.
  5. učitel – podmět; vysvětlil – přísudek; trpělivě – příslovečné určení způsobu; žákům – předmět; příklad – předmět; nový – přívlastek.
  6. sestra – podmět; moje, mladší – přívlastky; si četla – přísudek; večer – příslovečné určení času; knihu – předmět; zajímavou – přívlastek.
  7. dědeček – podmět; odpočíval – přísudek; po obědě – příslovečné určení času; v křesle – příslovečné určení místa; pohodlném – přívlastek.
  8. turisté – podmět; malí – přívlastek; se vydali – přísudek; opatrně – příslovečné určení způsobu; po cestě – příslovečné určení místa; úzké, lesní – přívlastky.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování větných členů

  • Záměna předmětu a příslovečného určení. Nestačí sledovat pouze pád. Ptejte se také na význam. Ve větě „Jdu do školy“ označuje spojení „do školy“ místo, proto jde o příslovečné určení místa.
  • Hledání podmětu jako prvního slova věty. Podmět nemusí stát na začátku. Ve větě „Na louce rostou kopretiny“ je podmětem slovo „kopretiny“.
  • Přehlédnutí nevyjádřeného podmětu. Ve větě „Přišli jsme domů“ není podmět napsán, ale podle tvaru slovesa poznáme podmět „my“.
  • Záměna přívlastku a příslovečného určení. Přívlastek rozvíjí podstatné jméno, zatímco příslovečné určení obvykle rozvíjí sloveso. Ve spojení „rychlý vlak“ je „rychlý“ přívlastek, ve větě „Vlak jel rychle“ je „rychle“ příslovečné určení způsobu.
  • Určení každého slova samostatně. Některý větný člen může být tvořen více slovy, například „na zahradě“, „do školy“ nebo „brzy ráno“.

Nejčastější otázky

Jak nejrychleji poznám podmět a přísudek?

Nejprve najděte sloveso, které vyjadřuje hlavní děj nebo stav. To bývá přísudek. Potom se ptejte kdo nebo co tento děj vykonává. Odpověď bývá podmět. Například ve větě „Kočka spí“ je „spí“ přísudek a na otázku „Kdo spí?“ odpovíme „kočka“, což je podmět.

Jaký je rozdíl mezi předmětem a příslovečným určením?

Předmět označuje osobu nebo věc, ke které děj směřuje, a ptáme se na něj pádovými otázkami. Příslovečné určení vyjadřuje okolnost děje, například kde, kdy nebo jak se něco stalo. Ve větě „Čtu knihu večer“ je „knihu“ předmět a „večer“ příslovečné určení času.

Jak poznám přívlastek?

Přívlastek rozvíjí podstatné jméno a blíže ho určuje. Nejčastěji se ptáme jaký?, který? nebo čí? Ve spojení „nová kniha“ je „nová“ přívlastek, protože odpovídá na otázku „Jaká kniha?“. Přívlastek může být před podstatným jménem i za ním.

Může být podmět ve větě nevyjádřený?

Ano. Podmět nemusí být vždy napsán přímo. Ve větě „Pojedeme zítra na výlet“ poznáme z tvaru slovesa „pojedeme“, že podmětem je my. Takovému podmětu říkáme nevyjádřený podmět.