VĚTNÉ ČLENY JAK SA NAUČIT

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po l

vysl?iyíý2šel prosbu,
l?iyíý3tostivý vzl?iyíý2kot,
l?iyíý1ška Bystrouška,
pel?iyíý2něk je hořký,
pl?iyíý2nový kotel,
l?iyíý3ska kvete,
sestra se ráda l?iyíý3čí,
l?iyíý3zat nanuk,
vel?iyíý1ká lampa,
nesl?iyíý2ším hudbu,
strom l?iyíý3pa,
pes se l?iyíý3sá,
poraněné l?iyíý4tko,
sl?iyíý2šela jsem L?iyíý1ndu,
nejbl?iyíý1žší ml?iyíý4n,
bl?iyíý4skavý náhrdelník,
sestra Ol?iyíý1na,
venku se bl?iyíý4skalo,
neupl?iyíý2nula ani hodina,
bl?iyíý4skavé předměty,
l?iyíý2žuj opatrně,
usměvavá L?iyíý4die,
kl?iyíý3če od domu,
starý ml?iyíý2nář,
l?iyíý1dové umění

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po l

nedosl?iyíý4chavý dědeček,
pol?iyíý2kat sl?iyíý1ny,
seml?iyíý3t ob?iyíý1lí,
nepl?iyíý4tvej potravinami,
kočka si l?iyíý3že tlapky,
mám l?iyíý2sinu,
pel?iyíý2ňkový čaj,
škodl?iyíý1vý l?iyíý4kožrout,
l?iyíý3ný Honza,
L?iyíý2sá hora,
křeslo z pl?iyíý2še,
l?iyíý1dský výtvor,
tiše se přibl?iyíý3žit,
nel?iyíý1tuj se,
ml?iyíý2nářský pomocník,
zabl?iyíý4sklo se,
l?iyíý2žařské rukavice,
malá kl?iyíý3cka,
je to bl?iyíý1zoučko,
l?iyíý3tostivá L?iyíý3da,
sl?iyíý3divý pohled,
pl?iyíý3seň v domě,
l?iyíý2ska je pták,
pl?iyíý2noucí voda,
pl?iyíý2nový vařič,
l?iyíý3bivé kalhoty,
l?iyíý1šaj smrtihlav

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po l

na l?iyíý1stech,
l?iyíý1s na ovoce,
L?iyíý2sá nad Labem,
hebký pl?iyíý2š,
starý ml?iyíý2nář,
neodbytný jako kl?iyíý3ště,
l?iyíý1šaj na tváři,
voňavý pel?iyíý2něk,
vyl?iyíý3čený pokoj,
pl?iyíý2novod,
kl?iyíý1dná b?iyíý2střina,
kněžna L?iyíý1buše,
l?iyíý4tkový sval,
bl?iyíý2štivé skl?iyíý3čko,
namožené l?iyíý4tko,
l?iyíý3bila se mi halenka,
boty z l?iyíý4čí,
l?iyíý1pový květ,
L?iyíý1bor a L?iyíý1duška,
kl?iyíý1dný obl?iyíý1čej,
mal?iyíý1čká El?iyíý1ška,
l?iyíý1bové maso,
jedovatý pl?iyíý2n,
l?iyíý1st papíru,
ml?iyíý4nek na kávu

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po l

děda nedosl?iyíý4chá,
králík kl?iyíý1čkuje,
nal?iyíý1l si l?iyíý1monádu,
zal?iyíý3vat květiny,
obl?iyíý3bený film,
kočka se nesl?iyíý2šně pl?iyíý3ží,
had pol?iyíý2ká žábu,
upl?iyíý2nulý týden,
voda l?iyíý3ně pl?iyíý2nula korytem,
zemní pl?iyíý2n,
prudký l?iyíý1ják,
Vol?iyíý2ně,
tatínek l?iyíý3čí past na myši,
L?iyíý2solaje,
bl?iyíý2štivé sklo,
noční hl?iyíý3dka,
malý kl?iyíý3č je kl?iyíý3ček,
červený kal?iyíý1ch tul?iyíý1pánu,
na obzoru se bl?iyíý4sklo,
pl?iyíý2nulá řeč,
l?iyíý3zat zmrzl?iyíý1nu,
Pavl?iyíý3k snídá rohl?iyíý3k,
rozpl?iyíý4vat se na jazyku

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po l

upl?iyíý2nulo spoustu let,
l?iyíý3bezná tvář,
pl?iyíý2š je látka,
nesl?iyíý2šný šepot,
kino je bl?iyíý3zko,
L?iyíý2tomyšl,
taška z l?iyíý4ka,
l?iyíý3skový keř,
ml?iyíý4nské kolo,
zabl?iyíý4sklo se,
uml?iyíý3t kávu,
město L?iyíý1berec,
strom obrostl l?iyíý1šejníkem,
l?iyíý4kovec obecný,
l?iyíý1ščí ohon,
l?iyíý2sá hlava,
vel?iyíý1ké oči,
sl?iyíý1nné žlázy,
Ol?iyíý1ver pl?iyíý1vl na zem,
miminko vzl?iyíý2kalo,
voňavé l?iyíý1lie,
Vol?iyíý2ně,
zajímavě se nal?iyíý3čila,
Al?iyíý1ce zná L?iyíý1běnu,
studený l?iyíý1stopad,
hokejisté L?iyíý1tvínova

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po l

Příběh

Ve svém příspěvku VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Jak rozeznat předmět od Pks a Pkn? Děkuji předem za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Korejcik.

na predmet se ptame koho co padama na pks ne

Zdroj: příběh Větné členy - přehled

USNULA, USNULA

Usnula, usnula

ja, Maria v ráji,

ja, v ráji na kraji.

Uzdál sa jí sníček

z jejího srdéčka,

vyrůstala ji na něm

krásná jablonečka.

A tak krásná byla,

celý svět zakryla.

A ešče sa ptala,

čím ty lúky kvitnú,

čím je lúka krásná,

či červenú růží,

či matičkú Boží.

A ešče sa ptala,

čím to pole kvitne,

či bílú lelujú,

či tú konvalijú,

či Pannu Marijú.

A eše sa ptala,

čím ty hory kvitnú.

či zeleným listem,

čili Pánem Kristem.

Zdroj: článek Ukolébavky

Příběh

Ve svém příspěvku PROSÍÍÍÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leńule.

Prosím kdo mi poradí určit větné členy a vztahy formální a významové?
Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.



A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou


mockrát děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.

Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.
Zítra (Puč) může vidět (Př) naše (Pks) reprezentanty (Pt4) trénovat (Do) na ledové (Pks) ploše (Pum) zimního (Pks) stadionu (Pkn).

on - může vidět – predikace: shoda (kongruence)
Může vidět – zítra – determinace: přimykání (adjunkce)
Může vidět - reprezentanty – determinace: řízenost (rekce)
Naše – reprezentanty - determinace: shoda (kongruence)
Trénovat - reprezentanty x může vidět - trénovat – determinace: shoda (kongruence) + řízenost (rekce)
Trénovat – na ploše – determinace: přimykání (adjunkce)
Ledové – ploše – determinace:shoda (kongruence)
Ploše –stadionu – determinace: řízenost (rekce)
Zimního stadionu – determinace: shoda (kongruence)


A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou
1VV Přípustková, 2 VV Přívlastková, 3 VH, 4VV Předmětná

Zdroj: příběh Prosíííím

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

• nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
• jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
• jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
• spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

• jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
• se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
• v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Čárky ve větách

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…

Zdroj: příběh Slova plnovýznamová

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.

Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mmm.

Ve větě "Naším cílem bylo zvítězit." je podmět "zvítězit"
Kdo, co bylo naším cílem? Zvítězit. V tomto případě je to infinitiv ve funkci podmětu.

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Větněčlenská platnost

Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větné členy jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.

• Větný člen: Jednotka, která plní určitou funkci ve větě (např. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení).
• Slovní druh: Třída slov na základě jejich morfologických a syntaktických vlastností (např. podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice).
• Syntax: Zkoumá vztahy mezi slovy ve větě a tvoření vět.

Větněčlenská platnost slov

Slova s větněčlenskou platností

Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.

Slova bez větněčlenské platnosti

Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).

Infinitiv

Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).

Příklad ve větě

• Podmět: Žák čte knihu. (žák je podstatné jméno, které je v pozici podmětu).
• Přívlastek: Hezká kniha. (hezká je přídavné jméno, které je v pozici přívlastku u podstatného jména kniha).
• Předmět: Čtu knihu. (knihu je podstatné jméno v pozici předmětu).
• Příslovečné určení: Jdu domů. (domů je příslovce v pozici příslovečného určení).
• Modální sloveso s infinitivem: Mohu číst. (moci a číst spolu tvoří predikát).
• Plnovýznamové sloveso s infinitivem: Chci číst. (chci je plnovýznamové sloveso a číst je v pozici předmětu).

Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Příběh

Ve svém příspěvku PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.

Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Podmět

Přehledná tabulka větných členů

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení

JAKO BY / JAKOBY

Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:
a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).

JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)

CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP

Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.

JAK BY SMET / JAKBYSMET

Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).

Zdroj: článek Určování slova BY

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana winterova.

Prosím o určení podmětu ve větě Zpátky se nám šlo špatně. Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Testy na větné členy

Určete větný člen u zvýrazněného slova:

1. Babička na mé svatbě plakala dojetím.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY11

2. Rodiče šli do lékárny pro léky.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY13

3. Bez vašeho souhlasu nemůžeme jet na výlet.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY12

4. Nesl tašku v ruce.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY3

5. Střecha z došků se mu rozpadala pod rukama.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY5

6. I přes svou nešikovnost uspěl na závodech.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY14

7. Ve sklepě bylo vody po kolena.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY10

8. Letadlo vzletělo velmi vysoko.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY10

9. Při testu se tvářil nešťastně.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY9

10. Kouzelná hůlka Harryho Pottera se zlomila.

Správná odpověď: ?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY5

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dekuji

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Cvičení na větné členy s řešením č. 1

Zlý?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

pes?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY1

kousl?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

souseda?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY3

do nohy?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY7.

Večerní?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

závod?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY3

v běhu?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY5

vyhrál?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

oddíl?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY1

dívek?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY5.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.

Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.

Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Cvičení na větné členy s řešením č. 2

Sousedova?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

babička?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY1

v zimě?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY8

velmi?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY10

onemocněla?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2.

Slavný?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

fyzik?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY1

vymyslel?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

důležitou?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

teorii?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY3.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Příběh

Ve svém příspěvku VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovář.

Dobrý den, potřeboval bych určit větné členy u těchto čtyř slov: Když KOLEM proběhl zajíc shánějící portavu a nad hlavou Janě zasvítilo červené peří PĚNKAVY, KTERÁ se mihla VE VĚTVÍCH stromu, ani si toho nevšimla

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel TV.

Kolem, ve vetvich - prisl. Urceni mista, penkavy - privlastek, ktera - uvozuje vedlejsi vetu privlastkovou

Zdroj: příběh Větné členy - přehled

Cvičení na větné členy s řešením č. 3

Můj?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

spolužák?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY1

pije?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

denně?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY8

mléko?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY3.

Do Liberce?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY7

jsme přijeli?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

v noci?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY8.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Příběh

Ve svém příspěvku VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Korejcik.

Dobry den jsem zak 8 tridy a tento test mi dokazal ze to umim zitra budu zkouseny tak snad to dopadne dobre dekuji s pozdravem korejcik

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Větné členy - přehled

Cvičení na větné členy s řešením č. 4

Divadelní?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

vystoupení?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY1

našeho?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

kroužku?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY5

vyhrálo?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

soutěž?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY3.

Přes nemoc?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY14

doběhl?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

do cíle?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY7.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Cvičení na větné členy s řešením č. 5

Obyvatelé?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY1

panelového?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

domu?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY5

spěchali?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

ven?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY7.

Záchranáři?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY1

vynesli?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY2

z domu?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY7

zraněnou?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY4

dívku?PODMĚTPŘÍSUDEKPŘEDMĚTPŘÍVLASTEK SHODNÝPŘÍVLASTEK NESHODNÝDOPLNĚKPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTAPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKYPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELUPŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY3.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Ozvi sa mi gramatika

Gramaticky může dojít k chybě v použití tohoto spojení u cizinců, kteří jsou zvyklí, že v jejich rodném jazyce není zvratné zájmeno "se", ale "sa".

Zdroj: článek Ozvi se nebo ozvy se

DOBRÚ NOC, MÁ MILÁ

Dobrú noc, má milá, dobrú noc,

nech ti je sám Pánboh na pomoc!

Dobrú noc, dobre spi,

nech sa ti snívajú sladké sny.

Dobrú noc, má milá, dobrú noc,

nech ti je sám Pánboh na pomoc!

Dobrú noc, dobre spi,

nech sa ti snívajú o mne sny.

Zdroj: článek Ukolébavky

Jaký slovní druh je slovo jak

V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:

1. podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí.
2. relativního zájmeno Jak jste tady, všichni kradete! (vy, co jste tady). Všichni, jak tu sedíte, jste jeho poddanými. (vy, co tu sedíte). V Praze zaniklo mnoho hospod, ale v hospodě, jak tam říkali „u Maňasů“, se jede dál. (v níž).
   
3. zájmenné příslovce
   1. tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu.
   2. vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností.
   3. neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej.
   4. ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet.
4. spojka
   1. podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak.
   2. souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je slovo jak