VĚTNÉ ČLENY PŘEHLED a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Psaní čárek ve větách může někomu připadat zbytečné, úkolem této interpunkce je, aby ulehčila vnímání smyslu věty.
ČÁRKY VE
VĚTĚ JEDNODUCHÉ
Čárkou ve větě jednoduché se
odděluje:
1.
Několikanásobný větný člen
Několikanásobný větný člen je takový
větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou
platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.
Několikanásobné větnéčlenyoddělujeme
čárkou v případě, že:
nejsou spojeny spojkami a, i, nebo
(anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami,
pokud jsou jiném poměru než
slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
jsou k sobě přiřazeny bez spojek
(Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
jsou jednotlivé výrazy
několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé
poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi
nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
jsou spojeny dvojitými
spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli
jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy,
které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu,
nebo v maloobchodech.
spojky nebo a či vyjadřují
vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z
několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba.
Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
spojka nebo vyjadřuje opravu
výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.
Několikanásobné větnéčlenyneoddělujeme
čárkou v případě, že:
jsou několikanásobné větnéčleny v poměru
slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na
zahradě máme jabloně a hrušky.
spojky nebo a či vyjadřují vztah
mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
jsou jednotlivé výrazy
několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím
příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve
škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
se jedná o ustálená slovní
spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama
noha.
v případě, že se jedná o dvojité
spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti.
Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.
2.
Přívlastek postupně rozvíjející
Přívlastek postupně rozvíjející je
zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a
na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další
adjektivní přívlastek.
Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou
neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.
pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)
3. Zájmena = pronomina
zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větnéčleny jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.
Větný člen: Jednotka, která plní určitou funkci ve větě (např. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení).
Slovní druh: Třída slov na základě jejich morfologických a syntaktických vlastností (např. podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice).
Syntax: Zkoumá vztahy mezi slovy ve větě a tvoření vět.
Větněčlenská platnost slov
Slova s větněčlenskou platností
Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.
Slova bez větněčlenské platnosti
Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).
Infinitiv
Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).
Příklad ve větě
Podmět: Žák čte knihu. (žák je podstatné jméno, které je v pozici podmětu).
Přívlastek: Hezká kniha. (hezká je přídavné jméno, které je v pozici přívlastku u podstatného jména kniha).
Předmět: Čtu knihu. (knihu je podstatné jméno v pozici předmětu).
Příslovečné určení: Jdu domů. (domů je příslovce v pozici příslovečného určení).
Modální sloveso s infinitivem: Mohu číst. (moci a číst spolu tvoří predikát).
Plnovýznamové sloveso s infinitivem: Chci číst. (chci je plnovýznamové sloveso a číst je v pozici předmětu).
Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.
Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.
Ve svém příspěvku PROSÍÍÍÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leńule.
Prosím kdo mi poradí určit větnéčleny a vztahy formální a významové?
Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.
A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou
mockrát děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Zítra může vidět naše reprezentanty trénovat na ledové ploše zimního stadionu.
Zítra (Puč) může vidět (Př) naše (Pks) reprezentanty (Pt4) trénovat (Do) na ledové (Pks) ploše (Pum) zimního (Pks) stadionu (Pkn).
on - může vidět – predikace: shoda (kongruence)
Může vidět – zítra – determinace: přimykání (adjunkce)
Může vidět - reprezentanty – determinace: řízenost (rekce)
Naše – reprezentanty - determinace: shoda (kongruence)
Trénovat - reprezentanty x může vidět - trénovat – determinace: shoda (kongruence) + řízenost (rekce)
Trénovat – na ploše – determinace: přimykání (adjunkce)
Ledové – ploše – determinace:shoda (kongruence)
Ploše –stadionu – determinace: řízenost (rekce)
Zimního stadionu – determinace: shoda (kongruence)
A ještě HV a VV
Ačkoli jde o snadno zapamatovatelné číslo,na které se volá bezplatně,občané si neustále stěžují,že se snadno spletou
1VV Přípustková, 2 VV Přívlastková, 3 VH, 4VV Předmětná
Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větnéčleny (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větnéčleny…
Ve svém příspěvku PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.
Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větnéčleny? Děkuji. A.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovář.
Dobrý den, potřeboval bych určit větnéčleny u těchto čtyř slov: Když KOLEM proběhl zajíc shánějící portavu a nad hlavou Janě zasvítilo červené peří PĚNKAVY, KTERÁ se mihla VE VĚTVÍCH stromu, ani si toho nevšimla
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel TV.
Větně členská platnost označuje funkci, kterou slovo nebo slovní spojení má ve větě. Nevypovídá o tom, jakým je slovním druhem, ale jakou úlohu ve větě plní. Jedno slovo může mít různou větnou platnost podle toho, v jaké větě se nachází.
Bez určování větné platnosti nelze provést větný rozbor ani správně pochopit stavbu věty. Umožňuje rozlišit, která slova tvoří základ věty, která ji rozvíjejí a jak spolu souvisí.
Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací: a) připojuje větnéčleny, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla); b) spojuje větnéčleny často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).
JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala). (Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)
CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP
Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.
JAK BY SMET / JAKBYSMET
Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ - PODPORA PANA PREMIÉRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Foretková.
Vážený pane premiére,
děkujeme Vám za Vaši obětavou a neúnavnou práci pro všechny lidi v této zemi, i když řada z nich si to ani nezaslouží. Jste a vždy budete nejlepší. Vaše výsledky hovoří za Vás. Nemáte konkurenci. Nedostudovaný klučina, který Vám nesahá ani ke kotníku, Vás nemusí znepokojovat. Volby a průzkumy ukáží, kdo stojí za Vámi. Neúspěšný student a pan Kalousek s ostatními tzv. "politiky", kteří nejsou schopní, ale všeho schopní, nejsou pro Vás konkurence. Jsem ráda, že nikdo z mé velké rodiny a přátel, mladí i staří, nesouhlasí s demontranty. Jsou jim k smíchu. Obdivujeme Vás, pana prezidenta a paní ministryni financí. Jste a budete vždy skvělí.
Přejeme Vám všem pevné zdraví a hodně štěstí... Obdivujeme Vás. Vydržte.
Zdraví Vás
Marta Foretková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan fedak frydek mistek.
Dobrý den, Pane premiére
Jsem strašně moc nazlobený na všechny občany této republiky a to myslím občany kteří jsou tak nezodpovědní dalo byse říct až schyizofrenní mluvím o lidech kteří jezdí do rizikových oblastí zasažene koronavirem a pak se vráti a chovají se s ironickym úsměvem na tváři s pocitem výhry jao byse jednalo o nějakou hru pokus omyl.Tak jako například ve Frýdku Místku 8 ZŠ byli na lyžáku jejich spousta v karanteně včetně učitelu a to jsem se dozvěděl prosím pěkně aš dnes.Z nějakeho članku s facebooku Města Frydek Místek podotykam jsem nevidomý kdyby mě neinformoval známy tak bych nevěděl v jakem riziku jsem jelikož 8 ZŠ je hned vedle mého byliště.Prosím měl bych jednu připomínku která by řešila podchycení všech potencionálních přenášeču co se týka našich občanu že všichni bez rozdílu jakých koliv podmínek by byla zavedená povinnost se hlásit po návratu s ciziny na higienicke stanice a neb lekaře atd ato telefonicky atd při nesplnění této povinnosti by byl určený finanční postich a to opravdu do výše 100000 kč a taky by nebylo špatné zavest vymečně na nezbytně nutne období povinné nahlášení odchod do zahraničí aby se nahlasili do aplikace Drost .Věřte mi pane premiére na povahu a mentalitu našich občanu by byl tento způsob nejučinější a pro vás nejlepší kontrola a přehled vím že někdo namitne že jeto omezovaní a nebo diktát aneb nestandartní nedemokratické ale tato situace je nestandartní!tudíž je třeba přistoupit k nestandartním procedurám a zvláště když lide jsou nezodpovědní děkuji za čas který jste věnoval mé poněkud delší připomínce.PS mimochodem vám hodně fandím jsem nevidmý masér žijíci V ČR spoustu let ale srdcem jsem Slovák jsme natom stejně proto mám k vám hodně blízko těším se na odpověd s pozdravem Milan Fedák
Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větnéčleny. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.
Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:
slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
vysvětlovací – a to, a sice
důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy
Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).
Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:
příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
účinkový (že, až, takže, div že)
důvodový (jestliže, protože, když)
účelový (aby, by, ať)
podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
výjimkový (leda, ledaže)
vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)
