Testy na větné členy: určete větný člen u zvýrazněného slova
Zdroj: Větné členy - přehled
Téma
VĚTNÝ ČLEN SLOVO PENĚZ
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem VĚTNÝ ČLEN PRO LÉKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.
Rodiče šli do lékárny PRO LÉKY.
Dle mého názoru se jedná o Předmět, protože rozvíjí Přísudek (šli pro koho, co?), nicméně ať kliknu na jakoukoli možnost, všechny jsou chybné. O jaký větný člen se tedy jedná? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?
Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY
Slovo všechno
Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.
Zdroj: Slovo všechno
Diskuze
V diskuzi SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.
Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Otto.
Váš dotaz je opravdu perla. Větný člen, na který se ptáte, se jmenuje "podmět". Slovo "podnět" je opravdu něco jiného. Věta "Všichni jsme se tomu smály" je správně buď "Všichni jsme se tomu smáli" nebo "Všechny jsme se tomu smály".
Zdroj: diskuze Slovní druh vsichni
Jako jako částice
V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.
Příklady použití
Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?
Zdroj: Jako - slovní druh
Poradna
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Zdroj: diskuze Cvičení na slovní druhy
Jaký je to slovní druh
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Zdroj: Slovo všechno
Jedno slovo více slovních druhů
V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme si říkali výše. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:
Má peněženka je prázdná.
Bratr má peněz dost.
Nasadil si klaunovský nos.
Nos talíře na stůl.
Tamara jí ráda zeleninu.
Koupíme jí rajčata a papriky.
Važte si svého zdraví.
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka.
Všichni byli zdraví.
Kolem hřiště se zelenaly stromy.
Zítra pojedu kolem, tak se stavím.
Musel s kolem do opravny.
Pokladní deník má na starosti paní Novotná.
Pracuje tam jako pokladní.
Byl jsem tu už před týdnem.
Tu knížku jsem nesehnal.
Sešli se jen tři bývalí spolužáci.
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí.
Přijdu k vám večer.
Byl krásný letní večer.
Ukaž tu pětku tatínkovi!
Tatínkovi bratři jsou starší než on.
A to se podívejme.
Koupil rohlíky a chleba.
Že by doopravdy nepřišla?
Myslím, že určitě přijde.
Běhám, ale nebaví mě to.
Ale to je mi novina!
Nesměj se tak hloupě.
Tak už konečně pojď!
Přišla, aby nás zkontrolovala.
Aby se jí tak něco stalo!
Stojí vedle mě.
Jsem z ní úplně vedle.
Jdi tam místo mě!
Sedni si na moje místo.
Zdroj: Slovní druhy
Diskuze
V diskuzi PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Davidová.
Rozbor věty jednoduché :"Chcete někdo něco?" Podmět nevyjádřený /Vy/, přísudek Chcete,předmět ve 4.p.něco.Jaký větný člen je zájmeno někdo? Děkuji za vysvětlení.M.Davidová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Podmět
Synonymum
Přípustnou varietou slova všechno je výraz všecko. Slovo všecko je tak synonymem od slova všechno, mezi synonyma patří také vše a zdrobnělé všecičko, v jiném významu může být synonymem i celé a veškeré.
Naopak antonymem (slovem opačného významu) ke slovu všechno je výraz nic.
Zdroj: Slovo všechno
Poradna
V naší poradně s názvem ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Přejeme Vám,aby bylo Vaše manželství stále krásné jako rozkvetlá louka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud spojka jako uvozuje celou větu, čárku píšeme: Zvládli jsme to stejně rychle, jako se to podařilo jemu. Některé evropské země, jako jsou Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko, nemají moře.
Uvozuje‑li jako pouze větný člen při srovnávání, čárka se nepíše: Přejeme Vám,aby bylo Vaše manželství stále krásné jako rozkvetlá louka.
Zdroj: diskuze Čárky ve větách
Určování větných členů
Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).
Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.
Zdroj: Větné členy - přehled
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.
Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.
Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.
Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.
Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo což
Konkrétní i abstraktní
Některá podstatná jména mohou být ale zároveň konkrétní a abstraktní. Rozlišuje se pak podle souvislosti.
Slovo Cesta
Konkrétní podstatné jméno
Šel po písečné cestě k moři.
Abstraktní podstatné jméno
O prázdninách se vydal na cestu kolem světa.
Slovo Psaní
Konkrétní podstatné jméno
Přišlo mi psaní z městského úřadu.
Abstraktní podstatné jméno
Psaní úkolů mě nebaví.
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Diskuze
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada.
Slovo KAM je příslovce. Příslovečné určení místa.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarka.
Děkuji
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo kam
Řešení jedno slovo více slovních druhů
Má peněženka je prázdná. (zájmeno)Bratr má peněz dost. (sloveso)
Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno)
Nos talíře na stůl. (sloveso)
Tamara jí ráda zeleninu. (sloveso)
Koupíme jí rajčata a papriky. (zájmeno)
Važte si svého zdraví. (podstatné jméno)
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso)
Všichni byli zdraví. (přídavné jméno)
Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka)
Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce)
Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno)
Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno)
Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno)
Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce)
Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno)
Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka)
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso)
Přijdu k vám večer. (příslovce)
Byl krásný letní večer. (podstatné jméno)
Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno)
Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno)
A to se podívejme. (částice)
Koupil rohlíky a chleba. (spojka)
Že by doopravdy nepřišla? (částice)
Myslím, že určitě přijde. (spojka)
Běhám, ale nebaví mě to. (spojka)
Ale to je mi novina! (částice)
Nesměj se tak hloupě. (příslovce)
Tak už konečně pojď! (částice)
Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka)
Aby se jí tak něco stalo! (částice)
Stojí vedle mě. (předložka)
Jsem z ní úplně vedle. (příslovce)
Jdi tam místo mě! (předložka)
Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)
Zdroj: Slovní druhy
Diskuze
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohuslav.
Podle kontextu to může být i částice, např.: Konečně!
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně
Skloňování
Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.
|
Jednotné číslo |
|||
|
Pád |
Rod mužský |
Rod ženský |
Rod střední |
|
1. |
Všechen |
Všechna |
Všechno / vše |
|
2. |
Všeho |
Vší |
Všeho |
|
3. |
Všemu |
Vší |
Všemu |
|
4. |
Všechen |
Všechnu / vši |
Všechno / vše |
|
6. |
O všem |
O vší |
O všem |
|
7. |
Se vším |
S vší |
Se vším |
|
Množné číslo |
|||
|
Pád |
Mužský rod |
Ženský rod |
Střední rod |
|
1. |
Všichni (životnost), všechny (neživotnost) |
Všechny |
Všechna |
|
2. |
Všech |
Všech |
Všech |
|
3. |
Všem |
Všem |
Všem |
|
4. |
Všechny |
Všechny |
Všechna |
|
6. |
O všech |
O všech |
O všech |
|
7. |
Se všemi |
Se všemi |
Se všemi |
Zdroj: Slovo všechno
Diskuze
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.
Dobrý večer chtěla bych vědět jaký druh je slovo jak???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.
Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak
Slovní druh slova kéž
Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.
Částice se podle původu dělí na:
- Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
- Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.
Částice se dělí podle významu na:
- Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
- Apelové, které se dále dělí na:
- žádací – Ať mi přinese knihu.
- přací – Kéž by už skončila zima.
Zdroj: Kéž slovní druh
Ukázky ve větě
Svému nepříteli přál při rozhodování všechno nejhorší.
Všechno úplně všechno by mu rodiče splnili.
Stálo před ním zásadní rozhodnutí: všechno nebo nic.
Trenér mu radil dát do toho všechno.
K narozeninám mi všichni přáli všechno nejlepší.
Zdroj: Slovo všechno
Skloňování zvratného zájmena se
|
jednotné číslo |
množné číslo |
|
|
1. pád |
||
|
2. pád |
sebe |
|
|
3. pád |
sobě, si |
|
|
4. pád |
sebe, se |
|
|
5. pád |
||
|
6. pád |
sobě |
|
|
7. pád |
sebou |
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?
Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Slova příbuzná
A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.
Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:
- VONĚT,
- PŘIVONĚT,
- NEVONĚT,
- DOVONĚT,
- NAVONĚT,
- ZAVONĚT,
- VONNÝ,
- VOŇAVKA,
- VOŇAVKÁŘSKÝ,
- VOŇAVÝ,
- NEVOŇAVÝ,
- VONIČKA.
Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).
První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.
Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
Druhy částic
Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (například slovo kéž je vždy částicí), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.