VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED
Testy na větné členy: určete větný člen u zvýrazněného slova
Detail odstavce: Slovo všechno
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015
Detail odstavce: Slovo všechno
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015
Rodiče šli do lékárny PRO LÉKY.
Dle mého názoru se jedná o Předmět, protože rozvíjí Přísudek (šli pro koho, co?), nicméně ať kliknu na jakoukoli možnost, všechny jsou chybné. O jaký větný člen se tedy jedná? Děkuji.
Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY
Odesláno: 20.5.2018 uživatelem Jitka Ludvíková
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.
Detail odstavce: Slovo všechno
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018
Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?
Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY
Odesláno: 21.5.2018 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Detail odstavce: Jaký je to slovní druh
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018
Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně
Odesláno: 25.5.2017 uživatelem Honza
Počet odpovědí: 2
Zobrazit odpovědi
Přípustnou varietou slova všechno je výraz všecko. Slovo všecko je tak synonymem od slova všechno, mezi synonyma patří také vše a zdrobnělé všecičko, v jiném významu může být synonymem i celé a veškeré.
Naopak antonymem (slovem opačného významu) ke slovu všechno je výraz nic.
Detail odstavce: Synonymum
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018
Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak
Odesláno: 2.11.2016 uživatelem Míša
Počet odpovědí: 2
Zobrazit odpovědi
V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.
Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?
Detail odstavce: Jako jako částice
Zdroj: Jako - slovní druh
Zveřejněno: 18.11.2015
Jaký slovní druh je slovo konečně
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně
Odesláno: 25.5.2017 uživatelem Jiří Hyka
Počet odpovědí: 2
Zobrazit odpovědi
Některá podstatná jména mohou být ale zároveň konkrétní a abstraktní. Rozlišuje se pak podle souvislosti.
Konkrétní podstatné jméno
Šel po písečné cestě k moři.
Abstraktní podstatné jméno
O prázdninách se vydal na cestu kolem světa.
Konkrétní podstatné jméno
Přišlo mi psaní z městského úřadu.
Abstraktní podstatné jméno
Psaní úkolů mě nebaví.
Detail odstavce: Konkrétní i abstraktní
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017
Slovo radí je sloveso. Slovo rádi je příslovce. Good luck!
Zdroj: diskuze Radi
Odesláno: 29.3.2017 uživatelem Luki
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).
Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí.
Detail odstavce: Určování větných členů
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015
Slovo kdysi je příslovce a vyjadřuje časové určení.
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Odesláno: 16.11.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 4
Zobrazit odpovědi
Detail odstavce: Na co si dát pozor
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015
Dobrý večer chtěla bych vědět jaký druh je slovo jak???
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak
Odesláno: 2.11.2016 uživatelem Marie bílá
Počet odpovědí: 2
Zobrazit odpovědi
Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.
Jednotné číslo |
|||
Pád |
Rod mužský |
Rod ženský |
Rod střední |
1. |
Všechen |
Všechna |
Všechno / vše |
2. |
Všeho |
Vší |
Všeho |
3. |
Všemu |
Vší |
Všemu |
4. |
Všechen |
Všechnu / vši |
Všechno / vše |
6. |
O všem |
O vší |
O všem |
7. |
Se vším |
S vší |
Se vším |
Množné číslo |
|||
Pád |
Mužský rod |
Ženský rod |
Střední rod |
1. |
Všichni (životnost), všechny (neživotnost) |
Všechny |
Všechna |
2. |
Všech |
Všech |
Všech |
3. |
Všem |
Všem |
Všem |
4. |
Všechny |
Všechny |
Všechna |
6. |
O všech |
O všech |
O všech |
7. |
Se všemi |
Se všemi |
Se všemi |
Detail odstavce: Skloňování
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018
Slovo často je příslovce.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně
Odesláno: 17.5.2018 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 2
Zobrazit odpovědi
Svému nepříteli přál při rozhodování všechno nejhorší.
Všechno úplně všechno by mu rodiče splnili.
Stálo před ním zásadní rozhodnutí: všechno nebo nic.
Trenér mu radil dát do toho všechno.
K narozeninám mi všichni přáli všechno nejlepší.
Detail odstavce: Ukázky ve větě
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018
Dobrý den.
Zajímalo by mě, zdali může slovo "každý" i přídavným jménem.
Předpokládám, že ve větě: "Každý tam byl", jde o neurčité zájmeno.
A co ve větě: "Každý člověk tam byl" - jde o přídavné jméno?
Děkuji
Zdroj: diskuze Může být slovo 'každý' přídavné jméno?
Odesláno: 16.4.2018 uživatelem Martin Betinec
Počet odpovědí: 0
Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.
Detail odstavce: Co je správně
Zdroj: Zpytovat nebo spytovat
Zveřejněno: 18.11.2015
JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)
Detail odstavce: Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení
Zdroj: Určování slova BY
Zveřejněno: 1.9.2017
jednotné číslo |
množné číslo |
|
1. pád |
||
2. pád |
sebe |
|
3. pád |
sobě, si |
|
4. pád |
sebe, se |
|
5. pád |
||
6. pád |
sobě |
|
7. pád |
sebou |
Detail odstavce: Skloňování zvratného zájmena se
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Zveřejněno: 10.6.2016
Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.
Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).
Detail odstavce: Spojky latinsky
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015
= sova
Vyjmenované slovo výr (= noční pták), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vír (krouživý pohyb), který se píše s i.
výří
Výr je noční pták. Voda vytvořila vír.
Detail odstavce: VÝR
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015
Výraz jako je často spojkou, protože spojuje jednotlivá slova a určuje vztah mezi nimi. Často se jedná o spojku podřadící nebo spojku slučovací.
Je hezká jako princezna. Ze závodu odstoupil jako první. To máš prašť jako uhoď. Na zkoušení jako na čtvrtletní práci se musíme pořádně připravit.
Detail odstavce: Proč je slovo jako spojka
Zdroj: Jako - slovní druh
Zveřejněno: 18.11.2015
A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.
Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova: VONĚT, PŘIVONĚT, NEVONĚT, DOVONĚT, NAVONĚT, ZAVONĚT, VONNÝ, VOŇAVKA, VOŇAVKÁŘSKÝ, VOŇAVÝ, NEVOŇAVÝ, VONIČKA.
Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).
První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.
Detail odstavce: Slova příbuzná
Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
Zveřejněno: 14.6.2017
= zvukový projev zvířete
Vyjmenované slovo výt, znamená vydávat pronikavý hlas/naříkat a píše se s y, na rozdíl od slovesa vít, které znamená plést a píše se s i.
zavýt, vytí
Psi vyli na měsíc. Dívky vily věnce.
Detail odstavce: VÝT
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015
Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)
Detail odstavce: Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Zveřejněno: 10.6.2016
= radovat se
Vyjmenované slovo výskat (jásat) se píše s y, na rozdíl od slovesa vískat (=probírat se někomu ve vlasech), které se píše s i.
výskot, zavýskat, zavýsknout, výskání
Při soutěži se ozýval výskot ze všech stran. Vnuk se nechal vískat ve vlasech.
Detail odstavce: VÝSKAT
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016