VĚTŠINA

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento de

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
• Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok, do zimy skok.
• Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
• Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
• Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

• O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

• Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
• Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
• Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
• Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
• Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
• O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Po svaté Baruši střez nosu i uší!
• Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barbora bývá naškrobená.
• Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
• Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
• Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojernar.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

Citáty slavných osobností

„Na konci vždy vše dobře dopadne. A jestli to dobře nedopadlo, tak to potom ještě není konec.“ John Lennon

„Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dny, kdy to bude daleko horší: budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.“ Jan Werich

„K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama.“ Edmund Burke

„Neštěstí je příležitostí pro statečnost.“ Seneca

„Ze všech vášní duše škodí tělu nejvíce smutek.“ Tomáš Akvinský

„Neboj se ani tak neznalosti, jako falešných znalostí. Lépe je neznat nic než mít za pravdu to, co pravda není.“ Lev Nikolajevič Tolstoj

„Láska má příchuť věčnosti, ale taky je to pořádné sousto ničeho.“ Robert Fulghum

„Často zapomínáme, že lidé, s nimiž musíme žít, také musí žít s námi.“ Lafayette Ronald Hubbard

„Koupit psa je jediný způsob, jak získat za peníze lásku.“ George Bernard Shaw

„Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ Elbert Hubbard

„Zeptáš-li se mudrce, co je láska, odpoví, že je to kladný projev nenávisti.“ Giacomo Casanova

„Pohodlí je pro zbabělce a nehezké lidi.“ Kristin Cast

„Velká láska se podobá útrapám válečných výprav.“ Buddha

„Zkušenost není to, co se vám stane. Zkušenost je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo.“ Aldous Leonard Huxley

„Příště si toho brouka můžeš zabít sám a já za tebe převezmu náročnou šichtu postávání kolem s otevřenou pusou.“ Mary Bierbaum

„Nejpošetilejším ze všech omylů je, když si mladé dobré hlavy myslí, že ztratí originalitu, jestliže uznají pravdy, které uznal již někdo před nimi.“ Johann Wolfgang von Goethe

„Pouze ti, kdo vidí neviditelné, dokážou nemožné!“ Patrick Snow

„Když má člověk strach, přestává uvažovat.“ Paul Henry Dietrich Holbach

„Kdo mnoho lže, ten tolik podezírá, že nenajde už, čím by lež svou smyl.“ Tirso De Molina

„Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.“ Arthur C. Clarke

„Krása je moc, kterou žena okouzluje milence a děsí manžela.“ Ambrose Bierce

„Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.“ William Shakespeare

„Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“ Oscar Wilde

„Obezita je vítězství nad buržoazní morálkou.“ Woody Allen

„Jestli se domníváš, že celý svět je špatný, pak si uvědom, že se skládá i z lidí, kteří jsou jako ty.“ Mahátma Gándhí

„Osud je vůl, to jsem si všim'. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho ohled.“ Jan Werich

„Svoboda neznamená nic pro ptáka, který se ještě nenaučil létat.“ Valeriu Butulescu

„Revoluce je jako jízdní kolo. Když nejede dopředu, padá.“ Che Guevara

„Víme, co jsme, ale nevíme, co z nás může být.“ William Shakespeare

„Všich

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Sarkastické citáty

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Štekl.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

• Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
• Červen červený jako z růže květ.
• Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
• Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
• Červen stálý - prosinec dokonalý.
• Červen studený - sedlák krčí rameny.
• Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
• Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
• Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
• Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
• Červnové větříky - časté deštíky.
• Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
• Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
• Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
• Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
• Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
• Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
• Deštivé léto je horší podzimku.
• Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
• Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
• Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
• Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
• Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
• Jaký červen, takový i prosinec.
• Jaro je přízeň, léto trýzeň.
• Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
• Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
• Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
• Když je červen deštivý, polehává obilí.
• Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
• Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
• Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
• Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
• Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
• Měsíc červen voní deštěm.
• Nejkrásnější loukou je louka červnová.
• Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
• Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
• Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
• Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
• V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
• V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
• V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
• V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
• V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
• V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
• Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
• Za chladu není ovádů.
• Ze suchého června rádi nebý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červen

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ - PODPORA PANA PREMIÉRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Foretková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Opočenský.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

• Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
• Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
• Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

• Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
• Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
• Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

• Do svatého Vavřince nechval pšenice.
• Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
• Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
• Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
• Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
• Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
• Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
• Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
• Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
• Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
• Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
• Na svatého Vavřince první podzimní den.
• Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
• Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
• Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
• Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
• Pěk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Díla

Českou vlasteneckou společnost uchvátila Němcová svým uměním vypravovat.

Knihu Obrazy z okolí domažlického psala jako dopisy a zachycovala v nich svá pozorování Chodska. Díky tomuto způsobu mohla svá pozorování zdůvěrňovat tím, že zachycovala i své vlastní citové zaujetí. Místní lidé pro ni nebyli naivními předměty výchovy, naopak dávala najevo svou touhu jim naslouchat. Nesnažila se zdejší venkovany příliš idealizovat, spíš se stavěla do role věcné pozorovatelky. Tyto obrazy jsou plné rozmlouvání, scének a příběhů propojených úvahami Němcové.

Snaha dodávat sebevědomí obyčejným lidem se také projevila v pohádkové tvorbě Němcové. Co slyšela, to autorka upravovala. Věděla, že pro pohádku je důležitý nejen příběh, ale hlavně i styl vyprávění. V letech 1845- 47 vydala soubor Národních báchorek a pověstí.

V období 1854 – 1856 vznikla většina povídek Němcové a také její nejznámější dílo Babička.

Známé jsou také tezové romány a vesnické povídky Němcové. Tezový román Pohorská vesnice zachycuje soulad mezi zámkem a podzámčím, mezi Čechy a Slováky, mezi moudrostí i láskou pána a kmána. Hlavním dějištěm je vesnice na Chodsku. Vesnice je velmi idealizovaná. Autorka zde velmi využívá místní nářečí, řeč Slováků je psána ve slovenštině.

Další známou knihou je V zámku a v podzámčí, kde si Němcová pohrává s představou nafoukaných zbohatlíků, kteří si hrají na vznešené a lidi z okraje společnosti, kteří jsou pány přehlíženi a odkázáni ke společnému bydlení. Próza sleduje rozdíly v domech zbohatlické paní a v ratejně. Próza končí idylicky, když se kněžna ujme chudého sirotka.

Další známou prózou je Chýže pod horami, která vypráví o českém turistovi, který se na Slovensku ocitl v nouzi, a místní rodina mu pomohla a on se zamiloval do sličné panny.

Radostné zakončení má většina venkovských povídek Karla, Divá Bára, Dobrý člověk.

Seznam děl Boženy Němcové

• Babička – román
• Barunka – krátká próza
• Cesta z pouti – krátká próza
• Čertík – krátká próza
• Čtyry doby – krátká próza
• Devět křížů – krátká próza
• Divá Bára – krátká próza
• Dlouhá noc – krátká próza
• Dobrý člověk – krátká próza
• Domácí nemoc – krátká próza
• Dopisy z Lázní Františkových – krátká próza
• Hospodyně na slovíčko – krátká próza
• Chudí lidé – krátká próza
• Chyže pod horami – krátká próza
• Karla – krátká próza
• Kraje a lesy na Slovensku - cestopis
• Moje vlast – poezie
• Obrázek vesnický – krátká próza
• Obrazy ze života slovenského – cestopis
• Obrazy z okolí Domažlického – publicistický žánr
• O prostonárodním léčení na Domažlicku – publicistický žánr
• Pan učitel – krátká próza
• Poh

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan Daněk.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou večer

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne