V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.
Příklady použití
Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.
Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.
Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.
Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.
Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.
Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)
Je třeba si toto
slovo neplést se slovem nazívat (= široce otevírat ústa
k pozvolnému vdechnutí).
Slova příbuzná
vyzývat (=
nabádat, vybízet, podněcovat, provokovat), vyzývavý (=
provokativní, dráždivý, vybízející, drzý, svůdný),
vyzývavě, vyzyvatel (= kdo vyzývá např. k soutěži),
vzývat (= uctívat, zbožňovat, klanět), ozývat se (= namítat,
odporovat), neozývat se
Příklady
Učitel vyzýval
k solidaritě. Na ples se oblékla vyzývavě. Vyzyvatel vyzval
soupeře do ringu. Věřící vzývali Boha. Proti nespravedlnosti se
ozývali studenti.
Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.
Částice se podle původu dělí na:
Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.
Částice se dělí podle významu na:
Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
Vedlejší věta vyjadřuje doplněk věty řídící. Závisí na slovesevěty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty. Obvykle závisí na slovese smyslového vnímání (například cítit, vidět, slyšet), ale není to podmínkou. Často je uvozena spojkou jak, jako.
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Rodiče ubili synovo nadání. Přestože držela přísnou dietu, na váze neubyla. Babička se lekla a ubila myš botou. Ubila jsem v sobě touhu po cestování. Ubyly mu síly, přibyly mu vrásky. V Jihočeském kraji ubyla volná pracovní místa. Během zápasu mi ubyli dva sportovní soupeři. Ve městě ubyly problémy se zloději a opilci. Ubili ji, protože prý pošpinila čest rodiny. Zásoby mouky a cukru ve spíži neubyly. Podle rozkazu musel ubít svého nepřítele. Když jsme koupili sušičku, mamince ubyla práce.
V rybníku za vesnicí ubylo hodně vody. V rozčílení ubil svého psa. Sousedův Petr ubyl po těžké nemoci na váze. V letošním školním roce nám ubyli tři spolužáci. Opět jste dokonale ubili dnešní den. Její výraz ubil můj zájem o rozhovor. Když jsem se přestěhovala, ubyly mi starosti s dopravou. Svůj talent ubil svou leností. Jediné, co mu ubylo, jsou vlasy. Podle zprávy z nemocnice ubylo o prázdninách zraněných dětí. Z bankovního účtu mu neubyla ani koruna. Dana nevěděla, jak má ubít čas. Zemědělec ubil syčící zmiji klackem.
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty řídící. Závisí na slovesevěty řídící, nebo na přídavném jménu. Nejčastěji je uvozena spojkami že, aby, vztažnými zájmeny kdo, co a příslovci kde, kam, odkud.