VÍCE SLABIČNÁ PŘEDLOŽKA

Řešení

1. Test na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. Test na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

Už budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ už několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Ji

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Slova plnovýznamová

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Příběh

Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: článek Předložky

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Červinka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jak poznám slabičnou předponu nejrychleji?

Pokud obsahuje samohlásku (a, e, i, o, u, y), je téměř vždy slabičná.

Existují výjimky?

Minimálně. Předpony s jednou souhláskou jsou vždy neslabičné.

Je předpona „ro-“ slabičná?

Ano, má samohlásku → tvoří slabiku.

Je předpona „s-“ vždy neslabičná?

Ano. Tvoří se slabikou kořene (např. sma-za-t), ale sama o sobě slabiku netvoří.

Může být jedno slovo se slabičnou i neslabičnou předponou?

Ano, pokud existují dvě různá slova: např. „vybrat“ (slabičná předpona „vy-“ – vzít si) × „vbrat“ (neslabičná „v-“ – archaické, do sebe pojmout).

Hraje roli výslovnost?

Ano. Slabičnost se určuje právě podle výslovnosti a slabikování.

Zdroj: článek Slabičná a neslabičná předpona

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iriska6.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Jak poznat rozdíl mezi slabičnou a neslabičnou předponou

Klíčem je slabikování.

• Pokud předpona obsahuje samohlásku, téměř vždy tvoří slabiku → slabičná.
• Pokud předpona slabiku netvoří a je tvořena pouze souhláskou → neslabičná.

Praktické příklady slabikování

• po-věsit → „po“ je slabika → slabičná předpona
• s-mazat → slabiky „sma-zat“ → „s“ není slabika → neslabičná předpona
• vy-brat → „vy“ tvoří slabiku → slabičná
• z-bloudil → „zblou-dil“ → „z“ není slabika → neslabičná

Zdroj: článek Slabičná a neslabičná předpona

Poradna

V naší poradně s názvem PRO VELKÝ ZÁJEM BYLA POHÁDKA HRÁNA I O PRÁZDNINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Košťál.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách

Co je slabičná předpona

Slabičná předpona je taková, která tvoří samostatnou slabiku. To znamená, že obsahuje samohlásku, díky níž se přirozeně vyslovuje jako celek. Ve slově tedy představuje slyšitelnou slabiku.

Nejčastější slabičné předpony

• po- (po-psat, po-stavit)
• do- (do-jít, do-nést)
• o- (o-tevřít, o-palovat)
• vy- (vy-ložit, vy-nést)
• pře- (pře-brat, pře-psat)
• na- (na-jít, na-pustit)

Příklady slov se slabičnou předponou

• po-běhat
• o-bnovit
• vy-stoupit
• do-mluvit

Zdroj: článek Slabičná a neslabičná předpona

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH BEZ CHUTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Slovní druh bez chuti

Co je předložka?

Předložka je samostatné slovo, které stojí před podstatným jménem či zájmenem a určuje pád.

Příklady předložek:

• s kamarádem
• z domu
• k babičce
• bez cukru
• o prázdninách

Předložka se píše odděleně. Nikdy netvoří součást slova.

Jak vysvětlit žákům předložku?

• Předložka něco určuje – směr, místo, čas nebo vztah.
• Poznají ji podle toho, že stojí před podstatným jménem.
• Nikdy ji nepřipojujeme ke slovesu ani jinému slovu.

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁVODY V BĚHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Škorpová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Závody v běhu

Příklady, které žáci často pletou

1. Předpona „s-“ a předložka „s“

• smíchat (předpona) × s kamarádem (předložka)

2. Předpona „z-“ a předložka „z“

• zbourat (předpona) × z domu (předložka)

3. Předpona „vz-“

• vznášet se
• vzít
• vzbudit

(Žáci si často pletou s tvary, kde „v“ a „z“ náhodně stojí vedle sebe, ale nejde o předložky.)

Zdroj: článek Jak vysvětlit předpony a předložky

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Fusková.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Řešení jedno slovo více slovních druhů

Má peněženka je prázdná. (zájmeno)
Bratr má peněz dost. (sloveso)
Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno)
Nos talíře na stůl. (sloveso)
Tamara jí ráda zeleninu. (sloveso)
Koupíme jí rajčata a papriky. (zájmeno)
Važte si svého zdraví. (podstatné jméno)
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso)
Všichni byli zdraví. (přídavné jméno)
Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka)
Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce)
Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno)
Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno)
Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno)
Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce)
Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno)
Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka)
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso)
Přijdu k vám večer. (příslovce)
Byl krásný letní večer. (podstatné jméno)
Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno)
Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno)
A to se podívejme. (částice)
Koupil rohlíky a chleba. (spojka)
Že by doopravdy nepřišla? (částice)
Myslím, že určitě přijde. (spojka)
Běhám, ale nebaví mě to. (spojka)
Ale to je mi novina! (částice)
Nesměj se tak hloupě. (příslovce)
Tak už konečně pojď! (částice)
Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka)
Aby se jí tak něco stalo! (částice)
Stojí vedle mě. (předložka)
Jsem z ní úplně vedle. (příslovce)
Jdi tam místo mě! (předložka)
Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Cvičení 1: Určete slovní druh vyznačených slov

1. Když jsme přišli na hřiště, všichni už hráli.

2. Nechápu, proč jsi tam nešel.

3. Dej mi jen chvíli času.

4. Viděl jsem dům, který stojí vedle školy.

5. Šli jsme kolem parku.

6. To je moje kniha.

7. Kteří žáci nepřišli?

8. Udělám to, takže se nemusíš bát.

9. Odkud máš ty informace?

10. Stál uprostřed místnosti.

Řešení cvičení 1

• 1. když – spojka; všichni – zájmeno
• 2. proč – příslovce tázací
• 3. jen – částice
• 4. který – zájmeno vztažné; vedle – předložka
• 5. kolem – předložka
• 6. moje – zájmeno přivlastňovací
• 7. kteří – zájmeno tázací/vztažné
• 8. takže – spojka
• 9. odkud – příslovce tázací
• 10. uprostřed – příslovce/předložka (dle kontextu, zde příslovce místní)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Cvičení 2: Doplňte vhodné slovní druhy a určete je

1. Stál tam jenž jsem ho poznal.

2. Mluvili chvíli a pak odešli.

3. Šel naproti bratrovi.

4. Vedle domu roste strom.

5. Seděl jsem v lavici a četl.

6. To je správná odpověď.

7. Oni jsou doma.

8. Musíme zvolit správné řešení.

9. Přijď či nepřijď, stejně půjdu.

10. Stal se omyl místo úspěchu.

Řešení cvičení 2

• 1. jenž – zájmeno vztažné
• 2. chvíli – podstatné jméno v příslovečném určení
• 3. naproti – předložka
• 4. vedle – předložka
• 5. seděl jsem – sloveso (minulý čas)
• 6. je – sloveso být
• 7. jsou – sloveso být
• 8. zvolit – sloveso plnovýznamové
• 9. či – spojka
• 10. místo – předložka

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Jak rozeznat předpony v praxi?

• Slabičná předpona obsahuje samohlásku → vy-nést, o-brat
• Neslabičná předpona samohlásku nemá → s-brat, v-brat
• Předpona mění význam slova → psát × opsat × vypsat
• Předpona není totéž co předložka → na psaní × napsat

Zdroj: článek Předpony slabičné a neslabičné

Jaký slovní druh je slovo „se“

Slovo se může vystupovat jako zvratné zájmeno nebo jako předložka.

Jako zájmeno je součástí slovesa: Dítě se smálo.

Jako předložka se pojí s podstatným jménem: Šel na procházku se psem.

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

• Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
• Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
• Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
• Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
• Hromnice – jara svíce.
• Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
• Hromnice – zima a léta směsice.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
• Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
• Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
• Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
• Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
• Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
• Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
• Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
• Mrzne-li, po zimě amen.
• Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
• Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
• Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
• Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
• Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
• Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
• Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
• Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
• Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
• Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
• Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Zdroj: článek Slovní druhy

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

• à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
• během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
• bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
• beze – vlastní - 2. pád – beze mě
• blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
• cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
• dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
• díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
• dle – knižní - 2. pád – dle názoru
• do – vlastní – 2. pád - do domu
• jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
• k – vlastní – 3. pád - k tobě
• ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
• kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
• kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
• kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
• kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
• ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
• kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
• mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
• mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
• místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
• na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
• nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
• nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
• naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
• navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
• o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
• ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
• od – vlastní – 2. pád – od strýce
• ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
• ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
• okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
• oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
• po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
• poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
• pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
• pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
• podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
• podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
• podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
• pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
• před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
• přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
• přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
• přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
• při – vlastní – 6. pád – při tobě
• pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
• prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
• proti – nevlastní – 3

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předložky