Všechny předložky v češtině: přehled a rozdělení
Předložky jsou neohebný slovní druh, který se nejčastěji pojí s podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkami a vyjadřuje jejich vztah k jiné části věty. Mezi nejběžnější české předložky patří například bez, do, k, ke, kolem, mezi, na, nad, o, od, po, pod, pro, před, přes, při, s, se, u, v, ve, za, z, ze. Úplný přehled je širší, protože existují také předložky jako během, díky, kromě, místo, navzdory, pomocí, prostřednictvím, vzhledem k nebo v důsledku.
Předložek je v češtině poměrně mnoho a neexistuje jeden krátký školní seznam, který by beze zbytku zahrnoval všechny možné předložkové výrazy. Vedle jednoduchých předložek, například v, na, do, od, k, s, používáme také předložky vzniklé z jiných slov a víceslovná spojení typu vzhledem k, v rámci, na základě. Pro školní určování je nejdůležitější umět předložku poznat, rozlišit její druh a vědět, s jakým pádem se pojí.
Podrobné vysvětlení
Co jsou předložky
Předložka je neohebný slovní druh. To znamená, že nemění svůj tvar podle osoby, čísla nebo času. Předložky se zpravidla používají před podstatným jménem, zájmenem nebo jiným jménem a spolu s jeho pádem vytvářejí předložkové spojení.
Příklady:
- do školy
- na zahradě
- před domem
- bez tebe
- k babičce
- s kamarádem
Předložka sama většinou nepojmenovává osobu, věc ani děj. Vyjadřuje především různé vztahy, například místo, směr, čas, příčinu, způsob nebo účel.
Druhy a rozdělení
Druhy předložek
Předložky vlastní
Vlastní předložky jsou slova, která se v současné češtině používají především jako předložky. Patří mezi ně například:
bez, do, k, ke, ku, mezi, na, nad, o, od, po, pod, pro, před, přes, při, s, se, u, v, ve, za, z, ze
Do této skupiny se běžně řadí také další předložky, například:
nad, pod, před, za, mezi, skrz
Předložky nevlastní
Nevlastní předložky vznikly z jiných slovních druhů nebo se jejich tvar shoduje s jiným slovním druhem. Patří sem například:
- během
- blízko
- díky
- kolem
- kromě
- místo
- navzdory
- okolo
- pomocí
- prostřednictvím
- stran
- vinou
- vlivem
- včetně
Příklad: Ve větě Během prázdnin jsme cestovali je slovo během předložkou. Ve spojení během závodu vyjadřuje časový vztah.
Víceslovná předložková spojení
Funkci předložky mohou mít také spojení tvořená více slovy. Často se používají v odborných, úředních a publicistických textech.
- na základě
- na rozdíl od
- bez ohledu na
- ve vztahu k
- v rámci
- v důsledku
- v závislosti na
- v souvislosti s
- v souladu s
- vzhledem k
- za pomoci
- za účelem
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat předložku
Předložku můžete většinou poznat podle toho, že stojí před jménem a společně s ním vytváří spojení.
- do kina – předložka do
- před školou – předložka před
- bez nás – předložka bez
- k pěti stromům – předložka k
Pomáhá také zjistit, zda slovo určuje vztah mezi jménem a ostatní částí věty. Ve větě Auto stojí před domem předložka před vyjadřuje, kde auto stojí.
Pozor zejména na nevlastní předložky. Například slova kolem nebo blízko nemusí mít v každé větě stejnou slovnědruhovou funkci. Rozhoduje jejich použití v konkrétní větě.
Přehled
Předložky podle pádů
České předložky se pojí s určitým pádem. Některé mohou být spojeny pouze s jedním pádem, jiné s několika.
| Pád | Časté předložky | Příklad |
|---|---|---|
| 2. pád | bez, do, od, u, z, ze, kolem, okolo, kromě, během, pomocí | bez bratra, do školy, od domu |
| 3. pád | k, ke, ku, proti, naproti, díky, navzdory | k lékaři, proti větru |
| 4. pád | pro, přes, skrz | pro děti, přes most |
| 6. pád | o, při | o škole, při práci |
| 7. pád | s, se | s bratrem, se sestrou |
Některé předložky se pojí s více pády a význam se může měnit.
Na + 4. nebo 6. pád
- Jdu na zahradu. – 4. pád, směr.
- Jsem na zahradě. – 6. pád, místo.
V + 4. nebo 6. pád
- V některých ustálených nebo starších spojeních může stát se 4. pádem.
- Jsem v domě. – 6. pád.
Nad, pod, před, mezi + 4. nebo 7. pád
- Pověsil lampu nad stůl. – 4. pád, směr.
- Lampa visí nad stolem. – 7. pád, místo.
- Schoval se pod stůl. – 4. pád.
- Sedí pod stolem. – 7. pád.
- Postavil se před dům. – 4. pád.
- Stojí před domem. – 7. pád.
Za + 2., 4. nebo 7. pád
- za války – 2. pád
- za dům – 4. pád
- za domem – 7. pád
Po + 4. nebo 6. pád
- v některých ustálených spojeních se může objevit 4. pád,
- po obědě, po cestě, po městě – běžně 6. pád.
Příklady
Příklady předložek ve větách
- Bez deštníku bych úplně promokl.
- Od školy jsme pokračovali pěšky.
- Po obědě pojedeme na výlet.
- Pes leží pod stolem.
- Míč zakutálel pod skříň.
- Se spolužáky jsme připravili výstavu.
- Kolem domu rostou vysoké stromy.
- Díky pravidelnému tréninku se výrazně zlepšila.
- Navzdory dešti pokračoval závod.
- Během prázdnin navštívili několik hradů.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby u předložek
Záměna s a z
S se používá typicky ve spojení se 7. pádem: s kamarádem, s rodiči. Předložka z se pojí se 2. pádem a často vyjadřuje směr zevnitř ven: z domu, z města, ze školy.
Záměna předložky a předpony
Předložka se píše samostatně: do školy, před domem, za plotem. Předpona je součástí slova: dopsat, předělat, zastavit.
Nesprávný pád
Předložka určuje, s jakým pádem se následující výraz pojí. Proto je potřeba určovat předložku společně se jménem: bez koho, čeho – bez knihy; k komu, čemu – k domu; s kým, čím – s kamarádem.
Domněnka, že existuje krátký seznam úplně všech předložek
Základní vlastní předložky lze vyjmenovat poměrně snadno, ale systém je širší. Čeština používá také mnoho nevlastních a víceslovných předložkových výrazů. Proto je při školním učení praktičtější znát hlavní předložky, jejich význam a vazbu na jednotlivé pády než se snažit naučit jeden údajně úplný seznam.
Nejčastější otázky
Jaké jsou nejčastější české předložky?
Mezi nejčastější patří bez, do, k, ke, na, nad, o, od, po, pod, pro, před, přes, při, s, se, u, v, ve, za, z a ze. Velmi běžné jsou také předložky mezi, kolem, proti, během nebo kromě.
Jsou předložky ohebný slovní druh?
Ne. Předložky patří mezi neohebné slovní druhy, takže nemění svůj tvar podle rodu, čísla, osoby ani času. Některé mají pouze různé podoby usnadňující výslovnost, například k – ke, s – se, v – ve, z – ze.
S jakými pády se předložky pojí?
Předložky se v češtině mohou pojit se 2., 3., 4., 6. a 7. pádem. S 1. a 5. pádem se běžné předložkové vazby netvoří. Některé předložky mají pouze jednu pádovou vazbu, jiné se mohou pojit s více pády.
Jaký je rozdíl mezi vlastní a nevlastní předložkou?
Vlastní předložky jsou například v, na, do, od, k, s, z, před, pod. Nevlastní předložky vznikly z jiných slovních druhů nebo mají stejný tvar jako jiné slovní druhy. Patří sem například během, díky, kolem, kromě, pomocí, navzdory nebo vlivem.
Je možné vyjmenovat úplně všechny předložky?
Základní soubor vlastních předložek je poměrně omezený, ale k němu se přidávají nevlastní předložky a víceslovná předložková spojení. Proto není pro běžnou školní výuku příliš užitečné snažit se sestavit jeden definitivní seznam „všech předložek“. Důležitější je umět předložku v textu poznat a určit její pádovou vazbu.