Dospělí (jedná se v absolutní většině o muže, protože dospělé ženy většinou nekoledují) si často klasické koledy, které se učili jako děti, upravují tak, aby odráželi jejich současná přání. Častým tématem jejich koled tedy není přání získat vajíčko, případně něco sladkého, ale touha po kapce nějakého alkoholu, který ke koledování dospělých neodmyslitelně patří. Jejich koledy jsou často netradiční a vtipné.
Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.
Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.
Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.
Ukázka velikonočních koled pro dívky
KROPENATÁ SLEPIČKA
Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.
KOLEDNÍCI
Koledníci jdou,
pomlázku nesou,
zpívají koledy,
„vajíčko dejte mi“.
Ať je pěkně malované,
od srdíčka darované.
TOHO JÁ RÁDA MÁM
Komu já vajíčko daruju,
toho já upřímně miluju,
komu já vajíčko dám,
toho já ráda mám.
HODY, HODY
Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.
Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.
Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.
ČOKOLÁDA
Stavil se u mě zajíček.
Nechal tu pro tebe balíček.
Je v něm spousta čokolády.
Tak neváhej, máš ho tady.
Ukázka Velikonočních koled pro kluky
HODY, HODY DOPROVODY
Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný,
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá,
vajíčko kolíbá,
proutek se zláme,
slepička z něj spadne.
Vajíčko se odkoulí
do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát!
JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK
Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.
POMLÁZKA
Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.
MALÝ KOLEDNÍČEK
Já jsem malý koledníček, tetičko,
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?
PANÍMÁMA
Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?
PANÍ KMOTRA
Paní kmotra, slyšte chásku,
přicházíme na pomlázku,
opentlené žilky máme,
kdo nám nedá, uhlídáme!
Paní kmotra, nemeškejte
barevná vajíčka dejte.
SKŘIVÁNEK
Zas skřivánek zpívá
a svítí sluníčko,
dojdi k nám, Janíčku,
pro pěkné vajíčko.
Hody, hody, doprovody,
dejte medu, žádné vody,
nechci vody, dejte medu,
jinak od vás neodejdu.
A nakonec, tetičko,
dejte pěkný vajíčko.
KOLEDNÍČEK
Já jsem malý koledníček,
přišel jsem si pro trojníček,
trojníček mi dejte,
nic se mi nesmějte.
DĚDEČKU, KOLEDA
Dědečku, dědečku, koleda,
dejte oříšek nebo dva.
Nedáte-li oříšek,
provrtáme kožíšek.
Dědečku, dědečku, koleda.
VAJÍČKA
V ošatce mám vajíčka,
co snesla mi slepička.
Jsou tam krásně malované,
nebo pěkné bílé,
jen si vemte, koledníci,
které jsou vám milé.
HODY, HODY
Hody, hody, doprovody,
vajíčko mi dejte.
Na tvářičce sladký úsměv,
pro nás chlapce mějte!
SLEPIČKA
Kropenatá slepičko,
jaké mi dáš vajíčko?
Jé, to bude překvapení,
nad strakaté přece není.
GROŠÍČEK
Dejte nám vajíčko nebo dvě,
však vám jen maličko ubude.
Dejte nám grošíček nebo dva,
však vám to Pánbíček požehná.
TETIČKO, MATIČKO
Tetičko, matičko,
dejte mně vajíčko!
Esli mně ho nedáte,
vašu céru nevdáte,
bude v kútě sedět
a škaredě hledět,
šak to uhlídáte!
KOHOUTEK
Kohoutek kokrhá,
slepička kdáče,
panímáma do komůrky
pro vajíčko skáče.
VAJÍČKO
Moje zlatá panímámo,
vejce na mě kouká samo,
nechť je bílý neb strakatý,
třeba bylo holubatý,
jen prosím, ať je kulatý.
PROUTEK Z VRBY
Koleda, koleda, proutek z vrby,
mlsný jazýček už mě svrbí.
Koleda, koleda, holoubek,
dejte mi něco na zoubek.
PLETU, PLETU POMLÁZKU
Pletu, pletu pomlázku z proutí a provázku.
Mašli si na ni přivážu a holkám ji hned ukážu.
Zazpívám jim koledu, snad to ještě dovedu.
KUTÁLÍ SE VAJÍČKO
Kutálí se vajíčko, podej mi ho, Haničko.
Hanička se ohla a pomlázka se prohla.
KRÁLÍČEK
Běží bílý králíček, v tlapičce má košíček,
v něm barevná vajíčka, co mu dala slepička.
Koho potká, tomu praví, že mu přeje štěstí, zdraví,
Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.
Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.
Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.
V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.
V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).
Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.
V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.
V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.
Zakvokala kvočna kvokna kvokaná, zakdákaly slepice, zlobily se velice na kohouta. ~
Proč se zlobí, já už vím, teď já tomu rozumím. Zlobí se ty slepice, že on snáší kraslice, kvočna jenom vejce bílá. Bodejť by se nezlobila. ~
Zakvokala kvočna kvočna kvokaná, zakdákaly slepice, zlobily se velice na kohouta.
Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.
Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
Co duben našetří, to květen spálí.
Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
Duben – za kamny budem.
Duben často časy mění.
Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
Duben hojný vodou - říjen vínem.
Duben hojný vodou - takový říjen.
Duben je napůl březen a napůl květen.
Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
Duben ze zimy a léta pleten.
Duben, ještě za kamny budem.
Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
Dubnové počasí nevyslovíš.
Dubnový čas je jak panský kvas.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
Dubnový sníh rodí trávu.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
Jaký duben - takový říjen.
Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
Mokrý duben - hojnost ovoce.
Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
Na mokrý duben - suchý červen.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
V dubnu čas a panský kvas.
V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.
Velikonoční pranostiky
PRANOSTIKY:
Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
VYSVĚTLENÍ:
Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.
Vtipná a nevhodná (méně i více) vánoční přání (spadají sem i básně se zmínkou o alkoholu)
Pod stromečkem leží šek, přines nám ho Ježíšek. Smějeme se na šek, to zas bude flašek.
Ježíšek se u nás stavil, Štědrý večer předem slavil, dal nám všechny dárečky, za skleničky vodečky. Pak propil i saně, zbyly mu jen prázdné dlaně, pro Vás nechal přání: Nadělte si sami!
Haló! Děti! Tady Ježíšek! Letím, letím přímo k Vám! Žízeň mám fakt jako trám! Chceš-li nějakou nadílku, nech za oknem... co? Lahvinku! Veselé Vánoce!
Už jsou zase po roce ty pitomé Vánoce. Plno práce, všude žrádlo, přibude nám nové sádlo. Saně se mi rozpadly, dárečky mi ukradli. Andělé se někde tulí, čerti zase trávu hulí. Je to všecko na potvoru, asi půjdem na podporu. Tvůj Ježíšek.
Nezapomeň, že se Ježíšek narodil ve chlévě, a tak se vyser na vánoční úklid, prostě zkrátka a dobře, aby se Ježíšek u Vás cítil jako doma!
Rok se s rokem sešel, nebyl nějak krátký? Už tu máme opět ty vánoční svátky. Letos budou pěkné, vločka vločku honí, přejem hodně dárků, Ježíšek už zvoní. Nenechte ho dlouho čekat, už se klepe zimou, mohl by se na Vás naštvat, odnese to rýmou. Nalejte mu trochu čaje nebo aspoň grog. Tím ho dobře naladíte i na příští rok.
Přiletěl k nám Ježíšek, měl poblitý kožíšek. Místo dárku odpadky, chce zůstat i na svátky. Nalitej jak mraky, poslu ti ho taky. Hezké Vánoce!
Vánoční idylka krásná se zdála, v cestě mi bohužel hospůdka stála. Tak asi nepřijdu, moc mě to mrzí, však příští Vánoce budou už brzy. Komu co nadělit pečlivě zvažte, já si dám vínečko a vy se snažte. S úsměvem na tváři moc Ti to sluší, VESELÉ VÁNOCE A SLUNCE V DUŠI... Ježíšek
Vánoce jsou svátky klidu, buďme proto pořád v lihu. Za střízliva je to nuda: dárky hnusný, doma pruda. Litry chlastu, tuny drog, ať přežijem celej rok.
Nešťastným štěstíčko, nemocným zdravíčko. Slepým světlo, zmrzlým teplo a teplým aby to dobře stálo. Krásné Vánoce
Klidně se přejídej, klidně se ožírej, svátky si užívej,.. šťastné a veselé, na přesrok zbudou nám jen hole prdele, ...
Když vstoupíš, provoníš celý můj pokoj a vždy mi dáš dárek. Večer se rozzáříš a já se vzruším. Jsi krásný a hezky pícháš... Mám tě ráda VÁNOČNÍ STROMEČKU!
Na Vánoce v krku kosti, na Silvestra zvratků dosti, na Nový rok bolehlav takový Ti přeji stav. Vidím to však černě, budu na tom stejně.
<.)))>< <.)))>< <.)))>< pošli toto hejno chcíplých kaprů všem svým přátelům a tvůj kredit bude zaručeně v prdeli! Hezké Vánoce
Urazil se na mně kapr, že ho vážně neberem, nejvíce se ho však dotklo, že ho večer sežerem. Tvářil se moc potměšile, když mne viděl s paličkou, ukazoval na mne z vany, sprostá gesta ploutvičkou. Vyhrožoval sebevraždou, prý vypustí si vanu, nechce župan ze strouhanky, nesnese tu hanu. I vyhověli jsme mu přece... v obýváku bazének, ať si s námi oslavuje i náš rybí kretének.
Nebem letí Ježíšek, fouká mu pod kožíšek. Veze plný pytel dárků, pro každého má svou várku. Nalijte mu skleničku, zdrží se jen chviličku.
Za okny sype se sněhu jak kráva, záclony provoní fernet a tráva. Vánoční koledy zpívají andělé, sjetej jak hovado, už mě nic nesere. Pěkné Vánoce přeje XXX.
Zvoneček zacinkal, ozval se hlásek. Kapříci připluli, povol si pásek. Kaviár, šampaňské, všeho mám spousty, jestli jsem nalitej, budu jist tousty. Veselé Vánoce. Ježíšek
Schovej se, kapře, milý bratře, u dna v rybníce. Tuze moc lidí, po Tobě slídí, budou Vánoce.
Děti mají vykulená kukadla na krásná vánoční svítidla. Vůně cukroví tvému nosu napoví, že rýma je pryč, tak koulovat se fič. Chceš-li vidět zlaté prasátko, možná zkoukni zrcátko ... že to není pravda, no aspoň že je sranda, vždyť po roce tu máme veselé Vánoce.
Přeji vše, co se špatně balí .... to jest klid, pohodu a hlavně zdraví...
Ahoj, prosím nevolej, až tohle dočteš. Nechci o tom, co Ti musím říct, mluvit do telefonu. Určitě Tě to hodně vezme, já to chápu a snad bude šance si promluvit o tom brzy osobně. Nechci, aby Ti tohle musel říkat někdo jiný, potřebuješ slyšet pravdu ode mne ... Ježíšek neexistuje!!!!!!!
Kapr je v mrazáku, pěkně se vaří, všecko mám na háku, všecko se daří. Vánoční stromeček mi v plamenech svítí a všechny salónky sežraly děti, tak šťastné a veselé Vánoce.
Veselou vánočku, ukecaného kapra, pichlavý stromeček, ale hlavně hodně vánoční pohody přeje XXX.
Vzhledem k světové krizi, díky které se dostala do krize i moje peněženka, tak jsem se zmohl akorát na přání formou SMS. Na to ještě mám. P.S. Veselé Vánoce
Letos nepřijdu! Sedím u lékaře, pak do lékárny, možná i do nemocnice naposled zadarmo ulehnu. Nezlob se na mě! Tvůj Ježíšek.
Tak už jsou tu po roce, zase tyhle Vánoce, sleduju to za běhu, že jsou letos bez sněhu. Na ten já jsem marně čekal, ten v předpovědi pěkně kecal! Veselé Vánoce přeje XXX.
Nechť množství dárků naruší statiku Vašeho příbytku a plameny z vánočního stromku šlehají co nejvýše. Hezké Vánoce Vám přejí XXX.
Ano. Mohl jsem pro tebe vymyslet lepší přání a krásně. Jenže já si řekl NE. Když přání, tak pro všechny stejné. Proto šťastné a veselé vánoční svátky přeje XXX.
Všem veselé Vánočky, zapomeňte na vločky. Letos bylo teplo, Ježíška to spletlo. Nepřinese nic, páč je strašnej hic. A tak jezte polárku u stromečku bez dárků. Přeju hezký Vánočky pro lidi, psy i kočky!
Zima je letos naruby, bez sněhu jsou plané, nemám letní gumy na soby, takže končím, nezničím si saně. Ježíšek.
Připravte si pelíšek, už k Vám míří Ježíšek! Dárky vozí podle chuti na saních i na peruti. Proto všichni těšme se, copak letos přinese.
Hodně zdraví, štěstíčka, trochu toho Ježíška, a ať ti nezaskočí kostička, až do sebe budeš cpát toho kapříčka. Veselé Vánoce.
Velmi vykutálené velkolepé veselé Vánoce, veskrze výjimečné vyžití ve velmi vesele vrcholících vteřinách Vám vinšují XXX.
Vánoce už zas po roce, panebože to je zmatku, leda jen tak na oprátku, kradení stromečku, řinčení zvonečku, tak bacha ať ti po svátku nedají svěrací kazajku. Veselé Vánoce přeje... Tvůj Ježíšek.
Krásné Vánoce, bohatého Dědu Klause a Santu Mráze. Je čas zabalit kapry, upéct dárky a zabít vánočku. Hlavně to v tom shonu nepopleť! Veselé Vánoce ti přeje XXX.
Ucpěte komíny, nepusťte Santu, použij cement, anebo maltu. Otevři okno, nasaď si kulíšek, dárky Vám přinese jedině Ježíšek.
* * * * * * * * * * * * * * * Posíláme Vám k Vánocům trochu sněhu. My ho máme plnou ledničku. A ještě trochu * * * * * * * * * * * * * * * * Hezké Vánoce.
Už jsou tady Vánoce, přišly k nám zas po roce. Chceš-li dárků hodně moc, zazpívej hned tichou noc. Pozor však na rybí kosti, ať na ambulanci nejste hosty. Veselé Vánoce.
Ahoj pupíčku! Nepřeju Ti rybí kostičku, ale štěstí trošičku. Vždycky plnou mističku, k tomu sexy lištičku. Pod stromečkem hodně dárků, jedno malé do kočárku!
Josefovi a Marii se ztratil z Betléma osel! Za jeho nalezení nabízejí 1 000 korun. Takže buď mi dáš víc, nebo jim řeknu, kde jsi!
Přes hory a černý les, letí zprava SMS. Letí s přáním k Vám, ve vánoční době. Pevné zdraví, žádný stres. Lásku, štěstí, klid a sex přeje XXX.
Ahoj, já jsem Ježíšek. Neměl bych ti to říkat, ale pod stromeček dostaneš ponožky!
Čau. Máš 24.12. čas tak půl hodinky? Mám doma Betlém a chybí mi do něho osel?!?
Recept na vánočního kapra po Skotsku: kapra pečlivě obereme, maso prodáme.
Mám tě rád, miluju tě, zbožňuju tě, uctívám tě, chci tě, musím tě mít... tak go Ježíšku go!
VÁNOCE = stres a tchýně se blíží!
Ještě není pozdě, můžem to vyřešit v klidu! Můžem zůstat přáteli. Jinak Ti udělám dost velké problémy. Bude pozdě, až se budeš dusit! Tvůj vánoční KAPR.
Ježíšku, prosím tě, nic mně nenos, naopak, nemohl by sis odnést moji starou?!?
Vážená slečno, tady Ježíšek. Chtěl jsem Vám sice původně dát pod stromeček ten nový telefon, ale protože mi můj anděl Alfréd řekl, že jste dnes měla v 10:26 jediné přání, aby Vám někdo poslal SMSku, tak Vám ji k Vánocům posílám. Tímto jste vyčerpala bonus na dárky a pod stromeček již nic jiného nedostanete. S pozdravem Ježíšek.
Rád sleduji Tvé ladné křivky, obdivuji, jak při pohybu vlníš boky. Když mě spatříš, pootevřeš ústa a oněmíš úžasem. Já tě uchopím a... je konec vánoční kapře!
Vánoce jsou tady, zas ta hnusná zima. Za kamny mně je prima. Nevystrčím čumák z baráku, mam tu zimu silně na háku.
K Vanocům: a) nechci nic, b) hlavně zdraví, c) nedělej si škodu, d) nic si nezasloužím... Správnou odpověď mi obratem pošli. Tvůj Ježíšek.
Vím, že Ti budou těžko číst tyto řádky, věř mi, že i mne se to těžko píše, ale někdo Ti to musí napsat! JEŽÍŠEK neexistuje!
Hledám hodného člověka, který nakoupí vánoční dárky pro celou mou rodinu. Jseš-li to právě ty, zavolej.
Na Štědrý den, nepůjdem ven, nacpeme si bříška, počkáme na Ježíška, na just žádný půst. Veselé Vánoce.
Příjemné vánoční chvíle při kradení smrčku, smažení leklého kapra, průjmu z poslední porce salátu a mnoho štěstí v novém roce při zásahu petardou přeje...
Ahoj, tady JEŽÍŠEK! Celý rok tě pozoruji! Dobře vím, že nekradeš, nelžeš, nepodvádíš, netuneluješ... Tak mne neser a nauč se to! Já ti pořád dárky nosit nebudu!
Až k tobě jednou v noci přijde pán s bílými vousy, červeném kabátě a narve tě do pytle, neboj se, napsal jsem Santovi, že tě chci pod stromeček.
Kapr už je smažený, ještě sebou mrská, prskavka vietnamská nějak divně prská, dívám se na stromek - k zemi se klátí, na dveře hasiči zoufale mlátí. Tak to máme po roce, zase pěkný Vánoce!
ALBUS BRUMBÁL – Brumbál je ředitelem školy v Bradavicích. Je zjevné, že se jedná o velmi mocného čaroděje, který udělá vše proto, aby pomohl Voldemorta zničit. Brumbál drží nad Harrym ochrannou ruku.
ARTHUR WEASLEY – Pan Weasley je otec Rona a pracuje na ministerstvu kouzel. Velmi ho fascinuje svět mudlů. Velmi miluje svou rodinu a klidně se ujímá těžkých úkolů pro Fénixův řád, jen aby pomohl zničit Voldemorta.
DRACO MALFOY – Draco je Harryho spolužák, který ale pochází ze zmijozelské koleje. Jeho rodina je mezi kouzelníky velmi důležitá a mocná, přestože patří ke Smrtijedům. Pro něj a jeho rodinu jsou velmi důležité peníze a moc. Draco je jedináček, a i proto jeho rodiče ale nejvíc milují jeho. Staví ho i nad Voldemorta. Draco je záludný, sebevědomý a urážlivý kouzelník, který se přidá ke Smrtijedům, ale není tam šťastný. Několikrát pak dostane šanci zničit Harryho, ale neudělá to. Harry mu pak zachrání život.
DUDLEY DURSLEY – Dudley je Harryho bratranec. Od začátku působí jako krutý a rozmazlený otesánek, jehož zábavou je někomu ubližovat a ničit věci. Rodiče ho bezvýhradně poslouchají a milují ho. Neuvědomují si, že z jejich syna vyrostl malý ničema. V závěru se ukáže, že jen Dudley si k Harrymu vytvořil kladný vztah, přestože to dříve nebylo poznat.
DVOJČATA WEASLEYOVA – Dvojčata Fred a George jsou starší sourozenci Rona. Milují legraci a tropí různé lumpárny. I oni se někdy těžce vyrovnávají s tím, že jejich rodina nemá moc peněz. Díky Harrymu si ale mohou otevřít obchod. I oni se několikrát statečně postaví proti Smrtijedům a Voldemortovi. Nakonec to ale jeden z nich zaplatí cenou nejvyšší.
GINNY WEASLEYOVÁ – Ginny je Ronova sestra. Ginny od počátku miluje Harryho, ale ten o ní jako o malou holku nemá zájem. Sám ji vnímá sourozenecky. To se ale změní věkem. Harry si uvědomí, že se mu Ginny líbí, že už to není to malé děvčátko, ale statečná, chytrá a vtipná dívka. I Ginny Harryho podpořila v jeho životním boji.
HARRY POTTER – Harry je hlavní postavou, jedná se o statečného chlapce, který se od dětství musí vyrovnat s tím, že ho jeho nejbližší příbuzní nenávidí. Až když se dozví pravdu o své rodině a svém původu, tak se jeho život začíná obracet k lepšímu. Harry je přátelský, odvážný a ochotný pomoci. Zároveň ale také se nevyhýbá problémům. Jak Harry roste, musí se vyrovnávat s problémy, které patří k jeho věku, například problémy s láskou.
HERMIONA GRANGEROVÁ – Hermiona je Harryho nejlepší kamarádka. Je velmi chytrá a má výbornou paměť. V kouzelnickém světě naráží na to, že její rodiče nejsou čaroději, a tak není čistého původu. Přesto se ale dokáže i čistokrevným kouzelníkům vyrovnat.
LORD VOLDEMORT – Voldemort je hlavní zápornou postavou knihy. Voldemort uznává jen sílu a moc. Snaží se stát nejmocnějším kouzelníkem, všude budí jen hrůzu. Voldemort nevěří, že by ho kdokoliv dokázal porazit. O svých nejtajnějších plánech se nikomu nesvěřuje. Voldemort nevěří v sílu lásky a přátelství, považuje to za něco podřadného.
MOLLY WEASLEYOVÁ – Paní Weasleyová je matkou Rona a i Harrymu částečně supluje matku. Přestože její rodina je chudá, nevadí jí to, je šťastná, že má tolik dětí. Hodně často musí řešit lumpárny dvojčat Freda a George. V závěru se ukáže, že je i velmi silná a dokáže chránit svou rodinu.
NEVILLE LONGBOTTOM – Neville je Harryho spolužák z nebelvírské koleje. Pochází z vážené rodiny, která se v dřívějších bojích postavila proti Voldemortovi. Jeho rodiče ale neustáli krutou kletbu mučení a skončili v kouzelnickém blázinci. Neville o tom svým spolužákům nechtěl říct. Postupně se z malého nekňuby stává schopný a odvážný kouzelník, který dokáže čelit Smrtijedům i Voldemortovi.
PETUNIE DURSLEYOVÁ – Paní Dursleyová je sestrou Harryho matky. Jsou tedy pokrevní příbuzní. Paní Dursleyová se nikdy nevyrovnala s tím, že její sestra patřila do kouzelnického světa, ale ona ne. Za to Lilly nenáviděla. Přesto se jejího syna ujala, aby mu zajistila ochranu. Dala mu místo k žití, ale nedokázala ho přijmout. Proto její láska výhradně směřovala k Dudleymu.
RON WEASLEY - Ron je Harryho nejlepší kamarád. Ron pochází ze sedmi sourozenců a je nejmladším synem. Často se snaží svým bratrům a Harrymu vyrovnat. Ron je dobrý taktik (šachy), nemá příliš vysoké sebevědomí a i jeho v dalších dílech budou trápit problémy s láskou. Rona také trápí to, že jeho rodina je velmi chudá, tak se musí vyrovnávat s tím, že na rozdíl od svých spolužáků, nemůže mít vždy vše nové a drahé.
SEVERUS SNAPE – Snape je nenáviděný učitel lektvarů a ředitel koleje Zmijozel. Patří ke Smrtijedům, ale poté, co Voldemort zabil Harryho matku, se stal Brumbálovým špehem. Snape nenávidí Harryho hlavně kvůli jeho otci, i přesto mu ale pomáhá, protože jeho matku miloval. V závěru se ukáže, že Snape byl statečný člověk, který se od mládí musel vyrovnat se svým původem i ubližováním ve škole.
SIRIUS BLACK – Sirius Black byl jedním z nejlepších přátel Harryho otce Jamese. Sirius ale neprávem skončil v azkabanském vězení, ze kterého se mu podařilo utéct. Hledal toho, kdo zabil jeho nejlepšího přítele, a také se mu ho podařilo najít. I Sirius se musel vyrovnat se svým původem, protože jeho kouzelnická rodina, neměla ráda mudly a nečistokrevné kouzelníky. On sám to ale nikdy neřešil. Vězení v Azkabanu se na něm negativně podepsalo, stejně tak jako to, že byl hledaný kouzelník. Nemohl vycházet ven a musel se ukrývat, to ho trápilo, a proto působil náladově. V mládí byl Sirius pěkný raubíř a nebránil se tomu trápit své spolužáky. Líbilo se mu, že k němu Harry vzhlíží, viděl v něm svého nejlepšího přítele Jamese.
VERNON DURSLEY – Pan Dursley je Harryho strýc. Harry u něj vyrůstá, ale pan Dursley z toho nemá žádnou radost. Život se Harrymu snaží znepříjemnit různými tresty. Kdyby mohl, tak by se Harryho hned zbavil. Velmi se bojí, aby nikdo nezjistil, kdo Harry ve skutečnosti je. Nejdůležitější je pro něj jeho žena, syn a to, že působí na veřejnosti jako normální rodina.
Literární prostředky knihy
Příběh o kouzelníkovi vymyslela autorka cestou ve vlaku z Manchesteru do Londýna.
Jedná se o fantasy příběh s prvky detektivních příběhů určený primárně pro děti. Je ale zřejmý vývoj
mezi prvním a posledním dílem těchto příběhů. Příběh se vyvíjí a mění stejně jako jeho fanouškovská základna. Příběh o kouzelníkovi Harry je plný humoru, napínavých momentů.
V posledním díle je mnohem více napínavých a tragických scén než v díle prvním. Jemný humor je ale součástí všech příběhů. Stejně tak charakteristika hlavních hrdinů se příliš nemění, najdou se ale momenty, kdy se ukáže, že některé postavy mají i své světlé stránky.
1. Kdo jsem 2. Moje povaha 3. Já a rodina 4. Nejlepší přátelé 5. Vztah k Liberci 6. Škola 7. Moje zájmy 8. Co si o sobě myslím 9. Shrnutí
Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí. Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“. Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti. Vždycky mi ale se vším pomůžou, ať už nechápu látku ve škole, nebo mě jen vyslechnou, když si potřebuji postěžovat. Také někdy mívají bláznivé nápady, třeba nás v sobotu brzy ráno vzbudí, že jedeme na výlet a pak nás táhnou do šíleného kopce. I přesto je mám ale ráda a myslím, že lepší rodiče bych si přát nemohla. Nikdy jsem neměla moc kamarádů, ale vím, že mám tři kamarádky, na které se opravdu můžu spolehnout. Všechny tři jsou o rok mladší než já, a tak se ve škole vídáme jen o přestávkách. Často si ale ve škole píšeme dopisy, které si pak vyměňujeme. Mám na nich ráda, že mají podobné zájmy jako já a taky jsou tak trochu osamělé a nemají moc jiných kamarádů. Jejich kamarádství je pro mě velmi důležité, i když se mi někdy spolužáci posmívají, že kamarádím s mladšími holkami. Mně to ale nevadí, protože jsem ráda, že jsem si tyhle kamarádky našla. Já jsem nikdy nechodila moc ven. Nemám ráda dětská hřiště, hlavně ne ta v okolí našeho paneláku, protože mi buď přijdou hrozně špinavá, anebo si na ně chodí hrát Aneta. Tak jako tak se radši těmhle hřištím vyhýbám. Raději trávím čas doma. Kamarádky mě někdy přemlouvají, abych s nimi vyrazila na výlet na kolech po okolí, ale já si vůbec neumím představit, že bych jezdila na kole po Liberci, přijdeme mi to tady všechno takové zmatené. Ráda se ale chodím dívat na obrazy do místní galerie, nebo když se někde vystavují umělecká díla. Na taková místa chodím ráda, protože je to tam čisté a upravené a všechno působí moc pěkně. Liberec jinak ale moc ráda nemám, přijde mi velký, špinavý, hrozně neupravený. Také se mi nelíbí, že se musím po Liberci dopravovat autobusy nebo tramvajemi, protože ty bývají přeplněné a lidi se tam nikdy netváří mile. Mám ráda ale výlety s rodiči na Ještěd, kde je vidět krásně do okolí, jen nad Libercem se často snáší ošklivá mlha způsobená místními komíny. To mě pak vždy mrzí, že nežiju někde na druhé straně Ještědu, kde je krásně čisto. Do školy ale chodím ráda, táta nás tam často vozí ráno autem, abychom se nemuseli mačkat v autobuse. Ve škole mě nejvíce baví anglický jazyk. Hrozně ráda poslouchám a překládám si anglické písničky, a tak se v hodině vždycky naučím nějaké nové slovíčko, které se mi pak hodí. Hrozně ráda maluju, ale ve škole mě výtvarná výchova příliš nebaví, protože nám paní učitelka nikdy nedovolí kreslit, co chceme. Ráda maluju koně, ale to nám ještě nikdy nedovolila, pořád malujeme nějaké krajiny. Myslím, že mi ve škole jde docela český jazyk. Rodiče říkají, že je to proto, že hodně čtu. Vůbec mě ale nebaví matematika a fyzika. To jsou předměty, kterým vůbec nerozumím, i když se opravdu snažím. No a nejvíce nesnáším tělesnou výchovu. Sport mi vůbec nejde a spolužáci se mi často smějí. Nejraději mám ale ve škole přestávky, které můžu trávit s kamarádkami. Také se mi líbí školní exkurze, na kterých chodíme do divadla, muzea i galerie. Hrozně ráda mám naši třídní učitelku, která s námi řeší naše problémy vždy s úsměvem. Moji sourozenci chodí na spoustu kroužků, já ale radši trávím čas doma, kde mohu poslouchat písničky a malovat. Rodiče mě přihlásili do výtvarného kroužku, ten mě ale nebavil, a tak jsem tam přestala chodit. Rodiče se nejdřív zlobili, ale pak mě nechali. Hrozně ráda maluju temperami, které mi vždy kupuje babička, když přijede na návštěvu. Také ráda poslouchám hudbu. Někdy poslouchám i starší písničky, které poslouchali moji rodiče, když byli mladí, ale to nesmím nikomu říct, aby se mi nesmáli. Také si ráda čtu, mám moc ráda všechny čtyři díly Stmívání od Stephenie Meyerové a Harryho Pottera od J. K. Rowlingové. K Vánocům jsem dostala všechny tři díly Sirotčince slečny Peregrinové, a už jsem si ty knihy také velmi oblíbila. Někdy také chodím ráda nakupovat oblečení. Většinou ale chodím s kamarádkami, protože ty mi dobře rozumí. Hrozně ráda nosím džíny, obyčejná trička a dlouhé mikiny. Nesnáším legíny, které teď nosí snad všechny moje spolužačky. Také ráda chodím na výstavy a do galerií. Mamka říká, že je to moje vášeň a asi má pravdu. Trošku ale rodiče trápí, že nemám žádnou vysněnou školu. Chtěli by, abych se po základní škole hlásila na právní školu, nebo na ekonomickou, ale já bych byla asi raději cukrářkou, nebo kuchařkou. Přestože jsem sama ještě nikdy nevařila. Pořád to považuju ale za lepší než se mořit s paragrafy a čísly. Také by mě možná bavilo pracovat jako překladatelka, ale to bych asi musela mít lepší známky. Rodiče říkají, že každý člověk je originál, já si ale nepřijdu nijak výjimečná. Jsem průměrná žákyně průměrného vzhledu průměrných zájmů bez žádných zvláštních schopností. Není na mě nic, co by člověka připomnělo se nade mnou více zamýšlet. Možná občas působím sobecky, ale ve skutečnosti mám svoji rodinu velmi ráda a žádného člena rodiny bych nevyměnila, i když se někdy tvářím, že ano. Bylo velmi těžké napsat svoji charakteristiku, protože člověk si nerad přiznává svoje chyby a já vím, že jich mám hodně. Jsem sobecká, výbušná, protivná, někdy líná, stydlivá a málo komunikuji s okolím. Přesto vím, že jsou na mě věci, které jsou hezké. Jsem spolehlivá i nápomocná, umím docela dobře anglicky a hezky maluju. Vím, že některé věci bych na sobě měla změnit, ale myslím, že mám na to čas. Nebo z toho, jak říká mamka, vyrostu.
Následující část obsahuje shrnutí knihy Babičky včetně obsahu a slouží jako podklad k rozboru díla, případně jako podklad pro referát na toto téma.
Kniha Babička vyšla ve čtyřech sešitech v létě roku 1855. Od té doby dosáhla přes tři sta českých vydání, byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Třikrát byla zfilmována, posloužila jako východisko k opernímu libretu, inspirovala smělé básnické parafráze.
Jedná se o nedějovou prózu. Všechno zamotané a napínavé v životě titulní postavy proběhlo už dříve, a dovídáme se o tom jen retrospektivách. Stará venkovanka přijela na osamělé Staré bělidlo, aby vypomohla v domácnosti své dceři, zaměstnané službou u zámeckého panstva. Brzy starosvětská žena převezme na starost chod domácnosti a řád v ní, těší se autoritě u sousedů. Na Starém bělidle zůstane až do své smrti. Tímto okamžikem a chválou, kterou babičce vzdává kněžna se „obrazy venkovského života“ končí.
Babička postupně navázala kontakty s okolím a získala přirozenou autoritu u dětí i u všech lidí, s nimiž se stýkala. Jenom pomatené Viktorce pomoci nemohla. Dokázala jen ovlivnit děti, aby se bezbranné nešťastnici nevysmívaly, aby její podivné jednání respektovaly. Od všech ostatních postav díla, které jsou hovorné, se Viktorka odlišuje tím, že nemluví. Jen několika gesty dává najevo vztah k situaci, k níž se nachomýtla. Není přitom epizodickou postavou.
O babiččině manželovi se dovídáme na vzdálených místech textu, jedná se o formu retrospektivy, jako vzpomínky na události, které proběhly a uzavřely se za hranicemi vlastního dění. Tato a další vzpomínková vypravování utvářejí cosi jako zadní plán díla, plný krutosti, bolestí a strastí.
Autorčina fikce se krajně vzdálila od látkových východisek. Rodina Panklové žila v nevzhledném přístavu ratibořického zámku, babička z hor tam pobývala jen několik roků.
Román Boženy Němcové Babička má jasné autobiografické prvky. Autorka zde vzpomíná na své dětství. Hlavní hrdinkou je zde babička, která se vydává ke své dceři a zeťovi, aby jim pomáhala v domácnosti a s výchovou jejich dětí. Autorka se zde ztotožňuje s postavou vnučky Barunky a zachycuje zde svůj zidealizovaný vztah k babičce. Babička působí jako spravedlivá, milá, vesnická žena, která má ráda to, čemu rozumí. Příliš nechápe různé novoty. Její dcerou je Tereza Prošková, která se svým manželem Janem Proškem přijíždí z Vídně. Tereza Prošková má svou rodinu ráda, zároveň je ale pro ni důležité společenské postavení. Jan Prošek si dokáže získat snadno sympatie babičky, přestože z počátku neumí mluvit česky. Důležitá jsou zde i vnoučata Barunka, Jan, Vilém a Adélka. V příběhu hrají svoji roli i kněžna, její schovanka Hortensie, dcera hospodských Kristla, její nápadník Míla a i bláznivá Viktorka.
Příběh začíná přestěhováním babičky k její dceři Terezii Proškové. Babička do té doby žila v malé pohorské vesnici u slezských hranic, protože chtěla ale pomoci své dceři, která se i s rodinou stěhovala z Vídně do Čech, přestěhovala se k nim. Její vnoučata z ní byla hned od začátku unesená, babička si je získala i dárky, které jim přivezla. Babička se na začátku necítila v domě Proškových dobře, přišlo jí, že si žijí příliš pansky, na což ona nebyla zvyklá. Paní Tereza jí ale předala úkoly hospodyně a babička byla spokojená. Díky ní děti zjistily, jak se peče chleba, i jak se vyrábí sirky. Děti babičku velmi obdivovaly, líbila se jim také malovaná truhla, kterou si přivezla, i stříbrný tolar, který nosila na řetízku. Babička si tohoto tolaru velmi vážila, protože jej dostala od císaře Josefa.
Babička si za čas na život u Proškových zvykla a vypěstovala si určité návyky, v létě například vstávala ve čtyři hodiny, pak vstala, pomodlila se, oblékla se a předla, dokud nebyl čas, aby se postarala o zvířata a probudila děti. Mnoho času trávila s dětmi, kterým vyprávěla různé příhody, chodila s nimi na procházky, při nichž občas potkali Viktorku, o které se vědělo, že je bláznivá a s nikým nemluví, žije v jeskyni a v noci sedává u splavu a zpívá. I přes její podivné chování, ji děti měly rády a moc si přály jí pomoc, chtěly, aby Viktorka začala žít s nimi. Viktorce ale již nebylo pomoci. Babičku velmi zajímalo, co se Viktorce stalo, že se zbláznila.
Kromě Viktorky se babička a Proškovi také často setkávali s panem myslivcem a panem mlynářem, kteří často chodili kolem jejich domu. Oba se pak vždy zastavili na kus řeči. Kolem také chodíval panský hlídač, kterého ale děti neměly rády, protože věděly, že není dobrý člověk a že krade. Jednou za rok je také navštívil kupec Vlach, který jim vždy vyprávěl různé příhody, a paní Prošková od něj nakupovala. Někdy se také zastavil myslivec Beyer z Krkonoš, tomu se nejvíce líbil malý Jeník, věřil, že z něj bude dobrý myslivec, až vyroste. Babička ráda s každým prohodila pár vlídných slov, neměla ale příliš ráda paní správcovou, a tak při její návštěvě obvykle raději odešla z domu. Paní správcová se totiž nad babičkou velmi povyšovala a opovrhovala jejími zvyky.
Babička každou neděli ráno chodila do kostela, na cestu se vždy hezky oblékla, což se hlavně dětem líbilo. Vždy na ni čekaly, když se z kostela vracela. Společně se pak odpoledne vydávaly k mlynářovým, kde si děti hrály s jejich dcerou, ale také s dětmi Kudrnovými. Kudrnovi byli velmi chudí a lidé se jich dost často štítili, protože jedli i veverky a kočky. Babičce ale nevadilo, že si její vnoučata s nimi hrají. Při jedné návštěvě ve mlýně vyprávěla babička, jak dostala tolar od císaře pána.
Tenkrát byla ještě velmi mladá a vydala se s kmotrou prodávat vlněné houně, cestou ale potkaly pána, který se kochal krajinou pomocí dalekohledu. Dali se spolu do řeči, pánovi se líbilo, jak se babička i kmotra vyjadřují o císaři a jeho matce, a proto dal babičce na památku tolar a koupil od nich houni. Obě se tak dozvěděli, že to on je císař. V neděli večer pak obvykle zašla babička do hospody. Měla velmi ráda dceru hospodských Kristlu, která byla velmi hezká, a chlapci se za ní jen otáčeli.
Na návštěvu chodila babička s vnoučaty také do myslivny. Při jedné takové cestě se zastavily u trosek rýznburského hradu, kde se posadily a vyprávěly si příběhy o statečném ovčákovi, i o hluchoněmé holčičce, která zázrakem začala slyšet a mluvit. V tom ale spatřily kněžnu, jak se k nim blíží na koni. Kněžna je mile pozdravila a babička jí nabídla jahody, které natrhaly, kněžna jahodu ale odmítla, když jí babička vyprávěla o tom, že v nebi chodí Panna Marie a rozdává ovoce malým dětem, některé si ale vzít ovoce nesmí, protože jejich matky ovoce jedí místo nich. Kněžna ale jahody přijala jako dárek pro Hortensii a pozvala babičku s vnoučaty na její zámek. Po jejím odjezdu se děti začaly těšit, až se podívají do zámku, a pokračovaly v cestě do myslivny, kde jim myslivec vyprávěl, co se stalo Viktorce, že se zbláznila.
Viktorka pocházela ze sedlácké rodiny. Bývala nejkrásnější a nejpracovitější dívkou v okolí, žádný z mládenců ji ale nezaujal natolik, aby si ho chtěla vzít. Až jednou k jejich vesnici přitáhli myslivci. Jeden z nich, s černýma očima, jí začal všude pronásledovat, Viktorka nevěděla, co si o tom má myslet, chránila se před ním i škapulířem a chystala se raději rychle se provdat. Jednou se ale vydala na louku, a tam si poranila nohu, myslivec jí tam našel, ošetřil ji a vyznal jí lásku. Viktorka se do něj zamilovala, a když myslivci odtáhli pryč, šla za ním. Asi za rok se vrátila, byla těhotná a bláznivá. Nevrátila se domů, žila v lese, a když porodila, tak dítě hodila do splavu, od té doby tam večer sedávala a zpívala ukolébavku. Do rodného dvora se vrátila jen dvakrát, poprvé když se vdávala její sestra za muže, kterého si měla vzít Viktorka, rozhodila tam květiny a po druhé, když umíral její otec, tak se s ním přišla rozloučit.
Druhý den se vnoučata s babičkou vydaly na zámek za kněžnou. Babičku překvapilo, jak se tam lidé chovali namyšleně. Kněžna je mile přijala. Dětem i babičce se líbila také kněžnina schovanka Hortensie, která je obdarovala růží, a pak děti provedla po zámku. Mezitím babička kněžně vyprávěla, jak přišla o manžela v pruské válce, a jak se z Pruska vydala sama se třemi dětmi domů k jejím rodičům, jak byli rádi, že ji vidí, přestože jejího manžela Jiřího litovali. Také jí vyprávěla o dětech, o synovi, který pracoval jako tkadlec, a dcerách Tereze a Dorotě. Kněžna pak pozvala babičku i děti na snídani. Hortensie poslal po vnoučatech nějaké peníze pro Kudrnovy děti. Kněžna na radu babičky pak z Kudrny udělala poklasného, aby vždy měla jeho rodina co jíst. Kněžna si babičku oblíbila a slíbila jí, že ji vždy ráda vyslechne.
S Hortensií se babička a děti setkaly nedlouho poté, když se vydala na projížďku. Chvíli si s nimi povídala, vyprávěla jim i o životě v Itálii. Hortensii i kněžnu pak viděly druhý den při oslavách Božího těla, kdy se obě zúčastnily mše v kostele. Babička se pak s dětmi chystala po průvodu jet domů. Jela s nimi i Kristla s Mílou, který se Kristle velmi líbil.
Ve svatojánský předvečer se celá rodina Proškových chystala na svátek pana Proška. Babička odcházela spát jako poslední a spatřila Kristlu, jak běží se svatojánským věnečkem. Babička vzpomínala, jak byla mladá a chovala se úplně stejně jako Kristla. Druhý den se na Starém bělidle slavil Janův svátek. Přišli popřát i mlynář, myslivec a Kristla, která jim také vyprávěla, jak Míla a jeho kamarádi potrestali Taliána, který ji pronásledoval. Když ho Míla nachytal, jak se k ní snaží večer dostat, tak ho s přáteli chytili, namazali kolomazí a přivázali k bidlu, s nímž musel dojít na zámek. Kristla se teď bála jeho pomsty. K Proškovým přijela také kněžna s Hortenzií. Ostatní návštěvníky překvapilo, jak se babička chovala k paní kněžně. Kněžna si s nimi hezky povídala a dozvěděla se také o Taliánovi, rozhodla se, že se o to postará.
V době pouti se vydala babička s Barunkou, Mančinkou a Kristlou na pouť. Došli až do Svatoňovic, kde spali u svých známých. Druhý den se vydali do kostela a pak kupovali pro sebe a své známé poutí. Babička pomohla své známé, která neměla dost peněz, aby si koupila klokočový růženec, po kterém toužila. Kristla si na pouti koupila obroučku s hořícími srdci a Míla si koupil obroučku s dvěma složenýma rukama. Vyměnili si je. Kristla mu dala své srdce a on jí ruku. Cestou zpět se chlapci zastavili na jednom místě a začali opravovat hrob s devíti kříži. Dívky se pak dozvěděli příběh o dvou snoubencích, kteří tragicky zemřeli, když jejich lásce nepřál mužův sok a muže zabil. Dívka se pak zabila. Cestou slyšely dvě varianty toho příběhu, věděly, že nikdy nezjistí, jak to bylo doopravdy. Když se vrátili domů, čekali tam na ně jejich rodiny a oni se rozešli do svých domovů.
Podzim začal smutně, protože paní kněžna s Hortenzií odjely zpět do Vídně, a tam se s nimi musel vydat i pan Prošek. Celá krajina se začala měnit, stromy opadaly, a tak i Viktorku bylo zdálky vidět, když scházela z vrchu. Babička si s dětmi i nadále ráda povídala. Jednou si povídaly o pověsti, která říkala, že bude v zemi zle, až se socha Sibyly na mramorovém koni propadne do země. Barunka se o svou zemi bála, ale babička ji utěšovala, že se bát nemusí, lidé svoji zemi budou bránit. Na Starém bělidle se často vzpomínalo na pana Proška, kněžnu i Hortensii. O svátku Všech svatých si ale babička i děti zavzpomínaly i na další lidi, za něž zapálily svíčku. Po Dušičkách začaly přástvy, které se konaly i na Starém bělidle, scházely se tu ženy, společně předly a vyprávěly sobě i dětem různé příběhy, pohádky, ale řešily i vánoční zvyky a různé recepty. Děti milovaly babiččina vyprávění a snažily se jí přesvědčit, aby jim začala vyprávět dřív, než ostatní přijdou. Babička to ale nikdy neudělala. Na Vánoce přijeli na návštěvu k Proškovým i babiččin syn a synovec. Babička byla šťastná, že je vidí. I děti se s ním rády potkaly, velmi se jim líbil, protože prý připomínal dědečka. Na Štědrý den babička podělila dobytek i drůbež, taká se část večeře hodila do potoka a zahrabala se v sadu. U Proškových praktikovaly různé vánoční zvyky, například se sléval vosk, pouštěly se ořechové skořápky, třáslo se bezem a krájelo se jablíčko. Na Štěpána čekala chlapce koleda, na Tři krále pak zase přišel pan učitel, aby napsal tři krále na dveře. Pak přišly hody, zabíjačky a různé oslavy, například oslava na počest svaté Doroty. Na masopust se paní Prošková s dětmi vydala do města, kde děti viděly průvod v maskách. Pak začaly přípravy na Velikonoce. Babička dětem vyprávěla o Kristovi a důležitosti Velikonoc. Na Smrtnou neděli děti vynášely smrt, na Květnou pak dívky trhaly kočičky, na Velký pátek se babička s Barunkou společně modlily a šly k božímu hrobu. Na Bílou sobotu se uklízelo a peklo. Na Boží hod babička nechala v chrámu vysvětit jídlo. V pondělí přišla klasická koleda.
S přicházejícím jarem začalo také přibývat v řece vody. Mlynář to sledoval se znepokojením, protože věděl, že může přijít povodeň. I babička se na ní začala připravovat. Nechala věci odnést do vyššího patra, drůbež přestěhovala na stráň a paní Proškovou a děti poslala k myslivcovým. Sama s Voršou v domě zůstala, aby ho hlídala. Přišel k ní i Míla, aby tam byl, kdyby byl nějaký problém. Další den bylo celé údolí zatopené vodou, naštěstí to jejich stavení ustálo. Začala se blížit doba, kdy se jim měl vrátit tatínek z Vídně. Nejprve ale děti začala čekat škola. Děti vždy své zážitky vyprávěly babičce, mamince se příliš nesvěřovaly, protože věděly, že by je za některé lumpárny nepochválila. Babička také zjistila, že se Míla trápí, protože to začalo vypadat, že bude muset na 14 let na vojnu. Správcova dcera mu totiž neodpustila, že kvůli němu musel odjet Talián, na kterého si myslela, také rychtářovic dcera se na něj zlobila, protože si ho chtěla vzít, ale on jí odmítl.
Děti pak zjistily, že se jim tatínek ještě nějakou dobu nevrátí, protože Hortenzie onemocněla, a tak museli zůstat ve Vídni. Proškovi také zasáhla Kristlina starost o Mílu, věděla, že Míla nemá dost peněz, aby se z vojny vyplatil. Babička se jí proto snažila utěšit, a vyprávěla jí, jak se ona dala dohromady s jejím Jiřím. Že i on měl narukovat, když jí chránil před chtivostí důstojníka, že ale utekl do Kladska, kde se pod vlivem alkoholu nechal zapsat do pruské armády, že za ním přijela, vzala si ho a zůstala tam s ním. Kristlu příběh ale příliš neutěšil, protože za ní přišel Míla a oznámil jí, že musí narukovat. Kristla věděla, že jí otec bude nutit, aby si vzala někoho jiného. Oba milenci byli nešťastní.
K těmto smutným událostem ale přibyla i jedna veselá. K Proškovým na návštěvu přišel i pan Beyer se synem Orlem. Orel se dětem velmi líbil. Pan Beyer už se zase těšil, až si jednou bude moci odvézt Jana k sobě do myslivny. Přišel k nim na návštěvu také pan myslivec a pana Beyera překvapilo, když zjistil, že Viktorka stále žije. Muži vyprávěli různé příhody, které zažili. Pan Beyer vyprávěl třeba o lidské nespravedlnosti. Jeden vrah zabil svého přítele, ale protože měl hezkou tvář, tak ho lidé litovali. Druhý muž zabil ženu, která ho velmi trápila, ale protože byl ošklivý, tak s ním lidé zacházeli zle. On byl jediný, kdo se k němu zachoval soucitně, protože pocházeli ze stejného kraje. Vrah jen litoval, že se k němu nikdo nechoval, tak jako pan Beyer, pak by nezabil. Při návratu pana Beyera a Orla domů jim daly děti věci na památku. Adélka dala Orlovi na památku růži, kterou dostala od Hortenzie (Orel svou růži pak opatroval a jednou se pro Adélku vrátil a vzal si ji). Mezitím byl Míla odveden, Kristla byla nešťastná, ale babička jim dodala naději, že se snad neloučí na dlouho, ani jeden tomu nerozuměl, ale doufali, že babička ví, co říká.
Před žněmi se konečně na zámek vrátila kněžna s Hortenzií, která byla sice již zdravá, ale vypadala velmi nešťastně. Za to na Starém bělidle teď bylo veselo, děti byly nadšené, že mají tatínka zpět. I babička byla ráda, pana Proška jen překvapilo, jak se babička najednou zajímá, jak kněžna tráví volný čas. Také babičce přinesl dopis od dcery, ve kterém ji píše, že se bude vdávat a jak to bude možné, že za babičkou oba přijedou. Jednou odjeli Proškovi do města a zůstala jen babička, aby hlídala dům. Na návštěvu ale zrovna přišla Hortenzie, babička poznala, co Hortenzii trápí. Také ji velmi překvapilo, že ji Hortenzie chtěla namalovat, ale souhlasila s tím pod podmínkou, že obrázek dostane rodina po její smrti. Kněžna, která vyzvedávala Hortenzii, ji pozvala na zámek, aby ji Hortenzie mohla namalovat. Babička byla ráda, konečně tak dostala příležitost s kněžnou pohovořit o tom, co ji trápilo. Druhý den přišla obrovská bouřka, při které blesk zasáhl do hrušně, která byla nad domem. Nikomu se u Proškových ale naštěstí nic nestalo a babička se proto vydala do zámku, kde kněžně prozradila, že je Hortenzie nešťastně zamilovaná. Kněžna chtěla jen její dobro, a proto se rozhodla, že dovolí Hortenzii, aby si vzala svého učitele kreslení. Když se spokojená babička vrátila domů, tak se dozvěděla, že blesk zabil Viktorku, která stála pod stromem, našel jí myslivec a připravil jí k pohřbu. Děti o zemřelé Viktorce pak vyprávěly při další návštěvě zámku i Hortenzii, která slíbila, že ji jim i myslivcovým namaluje. Hortenzie byla na první pohled mnohem šťastnější než minule a byla za to velmi vděčná babičce. Na oslavě žní Kristla jako nejkrásnější dívka měla tu čest předat věnec paní kněžně, to také udělala, kněžna se jí ptala, proč nemá žádného tanečníka a jestli jí může někoho obstarat. V tom se objevil Míla v selském oblečení. Kněžna ho vyplatila. Kristla byla velmi šťastná. Oba milenci děkovali babičce, protože věděli, že je to její práce. Také jim šla babička na svatbě za starosvatou.
Babička si na Staré bělidlo zvykla a zamilovala si ho, stejně jako lidi, kteří žili v jeho okolí. S láskou sledovala, jak jí vnoučata rostou. Bohužel ne vše, co se dělo, bylo šťastné. Velmi litovala Hortenzii, která zemřela, ale zanechala po sobě syna, kterého vychovávala kněžna. Smrt babičky byla klidná a rychlá. Pohřebního průvodu se zúčastnilo mnoho lidí i z okolí, kněžna tento průvod sledovala z okna a pronesla u toho památnou větu: „Šťastná to žena!“
Ať dnešní narozeniny jsou tou příležitostí správnou, aby sis radost udělala a problémům vale dala.
Ať je dnešek hustý, splní se seznam tlustý tvých nejtajnějších přání, jsi šťastná k nepoznání.
Ať je krásný svět a ty jsi jeho květ ze všech nejhezčí, k narozeninám vše nejlepší.
Ať jsi stále stejně hravá, nikdy nedojde ti šťáva, tvá radost je vždycky pravá a jen to dobré se ti stává. Nádherné narozeniny.
Ať každý ti závidí, co tvé oči uvidí, poznáš všechny divy světa a lidé říkají: Tohle je ta nejšťastnější žena pod sluncem, každý okamžik je pro ni sen.
Ať kvetou růže na Tvé tváři, ať štěstí z Tvých očí září, abys nepoznala v srdci chlad, to Ti chci k narozeninám přát.
Ať lásku nemusíš skrývat a můžeš se dopředu dívat, do růžové budoucnosti, kde užiješ si do sytosti svého vysněného prince, padne tvá strana mince. Skvělé a nezapomenutelné narozeniny.
Ať narozeninový den přinese ti sen, který sis nejvíc přála, a aby oslava za to stála, srdečně přeje XXX.
Ať narozeniny jsou sen, který změní každý tvůj den, a od teď jsi pořád šťastná, tvoje budoucnost je jasná.
Ať narozeniny kouzelnou moc mají a co jenom chceš, ti dají, ať spokojená jsi, jak to jenom jde, a velká pohádka tvůj život je.
Ať narozeniny se promění v nezastavitelné řádění, naprosto dokonale se vyblbneš a pořád šťastná, zdravá jseš.
Ať narozeniny se promění v účinnou zbraň proti trápení a od dnešního rána už nikdy nejsi sama.
Ať narozeniny ti vyjdou, všichni, které chceš, přijdou, šťastná jsi, zdravá a veselá, abys jen radosti v životě měla.
Ať narozeniny vše změní, v tvé duši smutku není, štěstím záříš celá, prostě to chybu nemá.
Ať sluníčko se na tebe usmívá, na dnešku není skvrnka jediná a nic nebrání, aby sis splnila všechno, o čem jsi kdy snila.
Ať šťastná jsi jak blecha, všechno špatné už tě nechá, ať zdravá jsi jak rybička a v ničem není chybička, ať lásku máš největší, přejeme ti to nejlepší k tvým dnešním narozeninám, velkou radost děláš nám.
Ať tak nádherný je svět, že nechceš vrátit zpět ani jednu z věcí, které jsi udělala, to a mnohem víc ráda bych ti popřála. Vše nejlepší k narozeninám.
Ať ta tvoje padesátka jak hvězdička září, vždyť jsi teprv na půl cesty, daleko je stáří.
Ať tvá růže kvete a rozhodně se plete, ten, kdo říká opačně, měj se prostě senzačně. Vše nejlepší k narozeninám.
Ať vítr ve vlasech vyzná se v tvých snech a bůh ho vyslyší, tvé srdce utiší.
Ať život ti dává, co jen chceš, mám tě ráda, ať šťastná jseš.
Boty, kabelka, náušnice, make-up, rtěnka. To jsou věci, které sis k narozeninám určitě přála a které také určitě dostaneš. Já ti navíc přeji, abys měla v životě hodně lásky, štěstí a zdraví. Krásné narozeniny!
Co to slyším za noviny? Že prý slavíš kulatiny?A že je to půlstoletí? Půlstoletí, padesát, To se mi snad musí zdát! Věřím, že Ti na matrice, přidali o dvacet více! I když je to nemilý, úřady se nemýlí. Ať je tak, nebo takhle, rok sem, rok tam, tuhle, támhle, já Ti tvrdím, na mou duši, padesátka Ti moc sluší!
Další svíčka na tvém dortu vůbec nic neznamená, dál buď tak energická a nikdy ne znavená. Přejeme ti všechno nejlepší.
Den plný nicnedělání a naprostého blaha, tak zní mé krátké přání, vše nejlepší, moje drahá.
Dlouho jsem přemýšlela nad co nejoriginálnějším přáníčkem k tvým narozeninám. Chtěla jsem Ti popřát něco opravdu výjimečného, co Ti dnes ještě nikdo nepopřál: Veselé Velikonoce!
Dneska budem slavit, do rána se bavit. Oslavenci přejeme štěstí, zdraví, lásku, ať na tváři nemá ani jednu vrásku. To vše a mnohem víc Ti srdečně přejí...
Dneska je Tvůj velký den, neseď doma a pojď ven. Něco hezkého si přej, vesele si užívej. Vše nejlepší k narozeninám přeje XXX.
Dneska slaví narozeniny 1 658 975 lidí na světě... a z těch všech jsi byl Ty ten první, na koho jsem si vzpomněla! Všechno nejlepší přeje XXX.
Dnes narozky máš, co lepšího znáš? Já teda nic, přeju, nejvíc ať šťastná jseš, oslavu si užiješ.
Hodně štěstí, zdraví, lásky, hlavně ale žádné vrásky, svůj život žij v pohodě, vyhni se každé nehodě, ať si vždy večer můžeš říct, že nemohla jsi prožít víc. Vše nejlepší k narozeninám.
Hodně zdraví, neboť je vzácné. Hodně štěstí, neboť je krásné. Hodně lásky, neboť je ji málo. Hodně všeho, co by za to stálo.
I kdybys žádný hmatatelný dárek nedostala, přejeme, aby ti přece štěstěna to nejlepší dala.
I když roky letí, ty zůstáváš stejná, snad nemáš ani ponětí, jak moc jsi nádherná. Tak ti to zase připomínáme a gratulaci přikládáme.
Je to X let, co spatřila jsi svět, přinesu ti hned nejkrásnější květ, s přáním přicházím teď, ať život tvůj je med, nikdo moudrost nesněd, však chytrý štěstí zved.
Je to pár let, co jsi poznala svět, proč to počítat, radši koukej přivítat další rok svého života, rozhodně to nebude slabota ;-) Vše nejlepší k narozeninám.
Jsem víla kouzelná, tvoje nezapomenutelná přání splním do jednoho, abys byla pořád v poho.
Jsi nejen překrásná žena, ale také úžasný člověk. Jsem rád, že jsem součástí tvého života a že s tebou mohu oslavit tento výjimečný den, kdy slavíš své narozeniny. Všechno nejlepší!
Jsi skvělá a já to vím, narozky s tebou oslavím, bude to zábava veliká a dám ti... to se neříká :-)
Jsi úžasná žena, která si v životě zaslouží to jen a jen nejlepší! Děkuji ti za to, jaká jsi každý den svého života, a přeji ti, ať se ti vyplní všechno, co si ve svém životě přeješ. Přeji překrásné narozeniny.
Kalendář mi dneska praví, že Kačenka narozeniny slaví, tak jí přeji, jak se sluší, zdraví, štěstí plnou nůši.
K dárkům, kytičce a dortu také přání přidáváme, abys šťastná, zdravá byla, hrozně moc rádi tě máme.
Když přijde na oslavu vlastních narozenin, pak mají různí lidé různé preference. Někdo se těší na dort, jiný na šampaňské. Někdo vyrazí na bujarou oslavu s přáteli, jiný zůstane doma v kruhu těch nejbližších a nejmilejších. Proto ti k tvým dnešním narozeninám přeji, abys je oslavila tak jak chceš, s tím s kým chceš a především, aby se vyplnila všechna tvá přání a sny.
Když narozeniny přichází, ať tobě nic neschází, nemoc a svízel tě nechá, jsi šťastná jako blecha.
Když si někdo začne utahovat z Tvého věku, drž hlavu pěkně zpříma... To aby nebyly vidět ty vrásky na krku! Všechno nejlepší k Tvým narozeninám.
K narozeninám jsem Ti chtěla koupit něco vhodného a praktického... Ale jak mám zabalit hospodu!?
K narozeninám popřát bych ti chtěla, hodně štěstí, pevné zdraví, abys vše, po čem toužíš, měla.
K narozeninám přání posílám, aby ses skvěle měla a dostalas, co jsi nejvíc chtěla.
K narozeninám přejeme ti, ať ten čas zas tak neletí a stačíš vše, co sis vysnila, tvůj život aby pohádka byla.
K narozeninám ti přeji, ať jsi šťastná jako blecha, krásné věci ať tě hřejí a každý problém tě nechá.
Krása je stejně věčná jako pravá ženskost. Ženy zkrátka nestárnou a ty jsi toho důkazem. Vše nejlepší k narozeninám.
Krásná jsi jak květ, každý tě má rád, navíc máš pěkný věk, co víc si můžeš přát...
Krásná, šarmantní, milá, chytrá, sebevědomá, vtipná a prostě nejlepší. To jsou slova popisující dnešní oslavenkyni. Přeji ti všechno nejlepší k narozeninám a užij si dnešní den naplno.
K Tvým dnešním narozeninám mám jen jedno velké přání: zůstaň, jaká jsi, protože jsi skvělá! Všechno nejlepší k narozeninám!
K Tvým dnešním narozeninám Ti přeji samé štěstí, pevné zdraví, spoustu báječných zážitků a 365 balíčků - a v každém z nich pak jeden krásný den!
K tvým narozeninám ti přeji, aby ti život dopřál všeho, po čem tvoje srdce touží. Jsi úžasná žena a zasloužíš si jen to nejlepší. Hodně štěstí, lásky, zdraví a peněz!
Líbí se mi, jaká jseš, vždy svého cíle dosáhneš, je mi s tebou báječně, jsem ráda, že tě mám, ze srdce přání posílám, měj se prostě senzačně. Kouzelné narozeniny.
Mám na jazyku milion vět, aby byl krásnější tvůj svět. Přeji ti z celého srdce, aby ses měla jak v pohádce. Vše nejlepší k narozeninám.
Máš narozeniny a já se usmívám, protože tě hrozně moc ráda mám a obrovskou radost mi dělá, když máš vše, co jsi chtěla.
Máš svůj den a jsi moc krásná, ať je sen tahle událost vzácná, přeje ti tvoje dobrá víla, která by s tebou ráda byla. Krásné narozeniny.
Narozeninový příběh začíná, princezna, co večer usíná, ráno se vyspalá probouzí, úsměv hnedka vykouzlí a celý den si užije, jenom to nej přeje XXX.
Narozeniny dneska máš, určitě si je užíváš, tak ti přeju už jen, aby podobný byl každý den, který ode dneška prožiješ, šťastná, zdravá ať vždy jseš.
Nejkrásnější žena narozeniny slaví, tak ať to konkurenci nemá a každý se baví. Především, Jano, ty, přejeme životní dobroty.
Nejsi jako víno, či sýr, které časem jenom zrají. Ty jsi mnohem víc. Jsi nádherná žena. Silná díky všemu, co překonala a plná naděje a radosti díky tomu, co ji ještě v životě čeká. Z celého srdce ti přeji k narozeninám jen to nejlepší.
Než sfoukneš na dortu svíčky, slov pár smotám do kytičky, štěstí a zdraví, občas líná chvíle, kdy člověk povolí si knoflík u košile, radost, lásku, úspěch a vlídné pousmání, tak krásné narozky, pusa, konec blahopřání.
Nic smutného na tom není, že se dnes tvůj věk změní. Každou sfouknutou svící měníš se totiž v krasavici. Ze srdce přeji vše nejlepší.
Oslav svoje narozeniny jako křeček - spi celý den, oslavuj celou noc a pak si sežeň někoho, kdo to po Tobě uklidí!
Píšu psaní do nebe, oroduju za tebe, aby ses dobře měla a dostala, co bys chtěla.
Popřát bychom ti chtěli, aby tvůj život celý byl jeden příběh krásný a měla jsi všechno vzácný, co svět může nabídnout, ať je radost dál plout.
Posíláme přání, dárky a růži, abys poznala na vlastní kůži, jaké je to, šťastná být, a nemusela jsi jen snít.
Přejeme hodně zdraví, štěstí, nechej se správným směrem vésti, abys svoje sny naplnila a v dobré náladě pořád byla. Vše nejlepší k narozeninám.
Přejeme ti, abys byla přesně taková, jak sis vysnila, ať žiješ ve světě podle tvých představ, pořádně narozeniny oslav.
Přejeme ti, ať se stane, že v tvém srdci láska vzplane a ty jsi konečně šťastná, budoucnost tě čeká jasná. Vše nejlepší k narozeninám.
Přejeme Ti hodně zdraví, život ať Tě stále baví. Lékařům se vyhýbej, v přírodě radši pobývej. Když budeš naší rady dbát, dožiješ se dalších padesát (šedesát).
Přejeme ti, jak se přává, vše, čeho se ti nedostává, ať jsi stále šťastná, zdravá a růžová budoucnost ti mává.
Přejeme ti, jak se to dělá, abys jen to nejlepší měla.
Přejeme ti, ...., ať jsi jako sluníčko, pořád jenom záříš, kolem si vytváříš nejkrásnější svět, krásných .... let :-)
Přejeme ti, naše drahá, ať užíváš si rána vlahá a romantické teplé noci pohltí tě něžnou mocí.
Přejeme ti, naše drahá, lásku velkou jako Praha, zdraví jako z oceli, štěstí po život celý, prostě jenom to nej, pořád se báječně měj.
Přejeme ti opět hodně štěstí, zdraví, lásky, zázraků plný svět a toho, kdo pohladí ti vlásky.
Přejeme ti tolik lásky, kolik centimetrů mají tvoje vlásky, když sečteš jeden po druhém, ať velebena jsi osudem. Vše nejlepší k narozeninám.
Přejeme ti, zlatíčko, za tvoje dobré srdíčko, abys vždycky šťastná byla, dobrému zdraví se těšila, aby tvůj život vždy směr měl a každý ti tiše záviděl. Vše nejlepší k narozeninám.
Přeji ti, ať jsou tvé dnešní narozeniny naplněny jen štěstím a láskou. Jsi úžasná žena, která si zaslouží jen to nejlepší nejen dnes, ale každičký den v roce. Jsem nesmírně vděčná, že jsi součástí mého života. Užij si narozeniny!
Přeji ti to nejkrásnější, co nabízí svět. A co je nejdůležitější, abys to vše měla hned.
Přeji ti to nejkrásnější, co ukrývá svět, abys to dneska dostala a nešlo to vzít zpět. Skvělé narozeniny.
Přeju Ti dnes k tvému dni, deset metrů štamprdlí. Velkou postel na vyspání, do ní muže k milování, ještě štěstí, zdraví, lásku, jemu sílu do ocásku.
Přemýšlej, vymýšlej, co by sis přála, vyberu pak to nej, co bych ti dala. Krásné narozeniny.
Přichází chvíle nadevše hezká, kulaté výročí slavíš dneska, proto Ti přejeme hodně sil, štěstí a zdraví velký díl.
Ráda bych ti přála, ať si večer můžeš říct, že nemohla jsi zažít víc, oslava za to stála.
Rozdáváš radost, úsměv i dobré rady, umíš se ostatním trefit do nálady. K Tvému jubileu chci Ti přát, ať štěstí a láska Tě provází napořád. Vše nejlepší přeje XXX.
Říká se, že málokterá žena přizná svůj skutečný věk a že se málokterý muž chová podle svého věku. Ty děláš oboje s tou největší možnou grácií. Přeji ti překrásné narozeniny!
Staň se tou princeznou, nebesky líbeznou, o které jsi vždy snila, ta pohádka aby se ti vyplnila, z celého srdce k narozeninám přeje XXX.
Stává se mi to každý rok a ten letošní není žádnou výjimkou. Vždycky si sice vzpomenu na to, že máš narozeniny, ale vždycky zapomenu, kolik že ti to vlastně je, a to jen kvůli tomu, že ty prostě odmítáš stárnout. Všechno nejlepší k dnešním narozeninám.
Svět si užívej, jaký sis vysnila, přeji ti vše nej, aby to dnes fantazie byla. Vše nejlepší k narozeninám.
Štěstí, zdraví, lásku, úspěchy. Ať miluje tě nejen Brno, ale celé Čechy! Krásné narozeniny.
Tuhle krátkou básničku, posílám Ti v přáníčku, aby štěstí Tvoje bylo, nic zlého Tě netrápilo, ať vše špatné spraví dobrá nálada, na starosti hodíš za záda.
Tvoje blízká budoucnost ať je přímo snová, všeho v životě máš dost, cítíš se jak nová.
Všechno, co jen znám, přeju ti k narozeninám, hlavně abys šťastná byla a nikdy nemarodila, potom život krásný je a člověk si ho užije.
Vše nejlepší k narozeninám, tohle přání ti ze srdce posílám, aby ses dnes skvěle měla, a splnilo se ti, co bys jenom chtěla.
Vše nejlepší, moje milá, přeji ti, abys jen snila, život byl prostě báječný, ty jsi člověk výjimečný a já tě hrozně moc ráda mám, nejsrdečnější přání posílám.
V tento překrásný den tvých narozenin ti přeji všechnu lásku a radost světa. Kéž by na světě bylo více žen, jako jsi ty. Krásné narozeniny a ať se ti splní všechna tvá přání a touhy.
XXX, má drahá, nejdražší, k narozkám ti přeju vše nejlepší. Taky hodně štěstíčka a zdravíčka, ať po oslavách nepřepadne tě opička. Samozřejmě přeji i hodně lásky, a hlavně neměj žádné vrásky.
Ze srdce ti přejeme, abys šťastná byla, na tebe připijeme, na vše, o čems snila. Krásné narozeniny.
Z lásky píšu přání, ať tvoje narozeniny jsou plné užívání a není sen jediný, který se ti nesplní, šťastná jsi jak blecha, tvoje srdce jen vrní a vše špatné tě nechá.
Ženy se stárnutím nestávají starými. Jen získávají šarm a zrají do krásy. Krásné narozeniny!
Ženy s přibývajícími léty nestárnou. Jen se stávají moudřejšími, bystřejšími a elegantnějšími. Přeji ti ty nejkrásnější narozeniny!
Život to vzal zase zkrátka, už je tady padesátka. Budiž pravdou dávné rčení, stár že člověk nikdy není. Cítí-li se v duši mlád, žije si na světě rád. Ať Tě život stále baví, vše nejlepší, hodně zdraví.
Život ženy nemá být prožit, ale má být oslavou života jako takového. Pojďme tedy ten tvůj život pořádně oslavit. Přeji ti krásné narozeniny a hodně štěstí, zdraví a lásky.
1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)
PRANOSTIKY:
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.
2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)
PRANOSTIKA:
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.
3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.
4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.
5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)
PRANOSTIKA:
Svatá Adriana nedá spáti z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).
6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)
PRANOSTIKY:
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.
7. březen: svátek má Tomáš
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.
8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)
PRANOSTIKA:
Svatý Radko – na cestách je hladko.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že v tento den stále může být sníh.
9. březen: svátek má Františka (dříve Cyril a Metoděj a svatý František)
PRANOSTIKY:
Crha a Strachota - pro hotaře robota.
Crha a Strachota vyháňá ptáčníky z búdy a pastuchy do búd.
Crhy a Strachoty - svině vyžeň za ploty.
Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
Na svatého Františka déšť - neurodí se kobzole.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostiky upozorňují na teplo, které v tomto období nastává a na činnost s tím související (zvířata na pastvu, práce na polích). Poslední dvě pranostiky zase reagují na možný déšť v tento den a předpovídají neúrodu kobzolí a brambor.
10. březen: svátek má Viktorie (dříve Čtyřicet mučedníků)
PRANOSTIKY:
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků.
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá, že bude mrznout ještě minimálně měsíc, pokud mrzne v tento den. Zároveň by takové počasí mělo přinést úrodný rok. Jiná pranostika říká, že v tuto dobu se začínají vracet ptáci z jižních krajů a přinášejí s sebou jaro.
11. březen: svátek má Anděla (dříve Konec masopustu, Petr)
PRANOSTIKY:
Konec masopusta – každá kapsa pustá.
Podle čtyřiceti budeš Petra míti.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika reaguje na to, že v tuto dobu může končit masopust a že většina lidí nebude mít moc peněz. Druhá pranostika zase říká, že jaké bylo počasí den předtím, takové bude i v tento den.
12. březen: svátek má Řehoř
PRANOSTIKY:
I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Na svatého Řehoře plave led do moře, čáp letí vod moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
Řehoř vytlúká ledy z lesa.
Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
Svatý Řehoř škodí mrazem.
Svině prosila hospodáře: „Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
Záhoř vytlúká ledy z lesa.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá, že i když je sníh, tak to ničemu nevadí, protože jaro přijde rychle. Většina pranostik se týká toho, že začíná jaro, ptáci se vracejí z teplých krajin fa zemědělci, by se měli dát do práce. Jiné pranostiky předvídají, že v tento den bude ještě mrznout, pokud by nemrzlo, sněžilo by a to by zničilo úrodu. Jiné pranostiky tento den považují za zlomový, doteď se hospodář musel o zvířata starat, od tohoto dne jim již bude stačit pastva.
13. březen: svátek má Růžena
14. březen: svátek má Rút a Matylda
15. březen: svátek má Ida (dříve Longin Longinus)
PRANOSTIKY:
Na svatého Longina práce v poli začíná.
Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika upozorňuje na začátek prací na poli. Druhá zase říká, jestli bude v tento den foukat vítr, tak bude úroda v tomto roce dobrá.
16. březen: svátek má Elena a Herbert
17. březen: svátek má Vlastimil (dříve Alexej, Gertruda)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
Napije-li se na Gertrudu z louže slepička, naškube si na Jiřího i kravička.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostiky počítají s tím, že stále ještě může mrznout, mrzlo by pak ještě měsíc. Třetí pranostika říká, že v tento den začíná stékat voda z hor (taje). Poslední pranostika říká, že pokud v tento den bude tát a budou vznikat louže, tak do měsíce bude nová čerstvá zelená tráva.
18. březen: svátek má Eduard
19. březen: svátek má Josef
PRANOSTIKY:
Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Josef s Marií zimu zaryjí.
Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
Naštípe -li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
Svatý Josef dělá kopno.
Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Svatý Josef přichází na led s pantokem.
Svatý Josef rovná vodu.
Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Svatý Josef zháší světlo.
Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá tání sněhu. Další pranostiky předvídají úrodu, ale odporují si. Jedna říká, že když bude hezky, úroda obilí bude špatná, druhá tvrdí pravý opak. Další pranostiky říkají, že pokud bude mrznout, uškodí to květinám, ale ne lidem.
20. březen: svátek má Světlana (dříve svatý Jáchym)
PRANOSTIKY:
Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
Na svatého Jáchyma u nás zima končívá.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře, na svatého Jáchyma rozepni ho docela.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky pracují s tím, že končí zima.
21. březen: svátek má Radek (dříve svatý Benedikt)
PRANOSTIKY:
Benedikti za rovnodenní větry nelení.
Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.
Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.
VYSVĚTLENÍ:
Ve většině pranostik je zmíněná jarní rovnodennost. Dvě pranostiky se věnují počasí v tento den a jeho vlivu na počasí v dalších měsících. Poslední pranostika říká, že v tuto dobu je třeba začít sít.
22. březen: svátek má Leona (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud je v tento den hezky, tak bude dobrá úroda brambor.
23. březen: svátek má Ivona
24. březen: svátek má Gabriela
25. březen: svátek má Marián (dříve Zvěstování Panny Marie a svatého Viktorína)
PRANOSTIKY:
Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
Laštovice letí, zvěstují podletí.
Matička Boží kuželíček složí.
Matka Boží trávu množí.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
Panna Maria odhazuje koudel do vody.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panna Maria trávu zasívá.
Panna Maria zatopí i bez dřeva.
Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá, že v tuto dobu začne růst tráva. Jaké je počasí v tento den, takové bude i na Velikonoce. Jiné pranostiky zase říkají, že v této době je dobré začít šít.
26. březen: svátek má Emanuel
27. březen: svátek má Dita (dříve svatý Ruprecht)
PRANOSTIKA:
Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika předvídá, že stejné počasí jako v tento den bude i v červenci.
28. březen: svátek má Soňa
29. březen: svátek má Taťána
30. březen: svátek má Arnošt (dříve Kvirin)
PRANOSTIKA:
O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.
VYSVĚTLENÍ:
V tento den by už mělo být teplo.
31. březen: svátek má Kvido (dříve svatý Balbín, Balbína)
PRANOSTIKY:
Na Kvida už končí zima.
O svaté Balbíně je už po zimě.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky říkají, že by už mělo být po zimě.
Pane Babiši, chtěl bych Vás poprosit o radu či pomoc.Jsem důchodce a zkoušel jsem investovat. Vše šlo dobře - za měsíc jsem vydělal dost peněz. Při výběru peníze převedli do Wise Bank. Jenže pro výplatu jsem musel nejdříve zaplatit Mezinárodní daň, pak chtěli zaplatit Povolení k on-line obchodování a nakonec i pojištění. Vše jsem splnil, ale stále mi peníze nechtějí převést. A já už nevím , jak dál. Prosím poraďte nebo pomožte. Nepíšu podronosti, ale v případě ochoty pomoci mám vše doloženo. Velice si Vás vážím a moc Vám fandím. Děkuji. Hencl Jiří
Tyto lidské vlastnosti jsou v knize kritizovány:
- Nerozvážnost, například Petr Bajza, když někdy něco udělá a pak toho lituje.
- Vyčůranost, například Petr Bajza, když něco chce, tak se chová tak, aby toho dosáhl.
- Podvodník, Petr Bajza tajně chodí do kina, mamince i tatínkovi tvrdí, že jde na housle a přitom jde úplně někam jinam.
- Lakomost, namyšlenost a vytahovačnost, například jako Tonda Bejval.
- Ješitnost a religiozita, například Čeněk Jirsák – ješitný a věřící.
- Zlodějna, například Eda Kemlink je sice chytrý, ale také zloděj, který krade buřty v řeznictví.
- Hloupost, například Zilvar z chudobince je statečný, ale i hloupý – několikrát propadl.
- Přísnost, například Tatínek, ač je laskavý, tak je příliš přísný.
- Stydlivost a moralizování, například Pan Fajst je stydlivý a zapšklý moralista.
Ověřená plná moc může vyřešit tuto situaci. V plné moci musí být napsáno, že zmocnitel požaduje, aby zmocněnec jeho jménem převzal zásilku číslo XXXX. Dále je třeba uvést čísla občanských průkazů obou osob a je třeba ověřit jeden podpis zmocnitele - dcery. Dcera může plnou moc sepsat v Brně a a nechat ji tam i ověřit a pak ji zaslat domů expresní zásilkou, například přes Zásilkovnu. Je to ale kostrbaté a úřednice na poště může dělat problémy, protože pošta má vlastní řešení těchto situací, a to je průkaz příjemce. Informace o tom jak ho zařídit, najdete na stránkách https://www.ceskaposta.cz/s… . Pro předejití dalším podobným nepříjemnostem je dobré průkaz příjemce mít připravený.
Dceři na uvedenou adresu Masarykova universita zaslala písemné sdělení do vlastních rukou. Doručovatelka aniž by zkoumala přítomnost příjemce/zvonek ve vchodové části domu/ vhodila oznámení o korespondenci do příslušné poštovní schránky, s vyznačením hodiny. Dcera odpoledne odcestovala do Brna. Na onu adresu přijede až po uplynutí doby skladování na poště, v dobu, kdy jak uvedeno pošta po nevyzvednutí zásilku doručí na adresu vhozením do schránky. Obsah zásilky je pro dceru důležitý.
Mohu nechat přeposlat na adresu do Brna, ale dcera bydlí na privátě, nemá schránku. Celé by se složitě komplikovalo. Nabízí se řešení převzetí zásilky na základě udělené
plné moci, kde budou uvedeny veškeré údaje, údaj o tom, že pověřuje svého otce rovněž bydlícího na adrese doručení. Musí být podpis plné moci ověřen ??? Je to pro ni
finanční výdaj, časová ztráta za nekvalitní službu České pošty. Děkuji za odpověď.
S pozdravem Půhoný
Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.
Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.
Dobrý den pane Babiš .Prosím mohl byste se se mnou spojit na imaile.Moc bych potřebovala vaši pomoc.Prosim můžete se mi ozvat je to naléhavě.Dekujil
Nebo prosím na čísle 736236115 Prosím jde o vážnou věc .
Správně je:
Milí Josefe a Aničko.
Milá Aničko, milý Josefe. (ženy se oslovují první).
V případě oslovení Milý Josefe a Aničko, dáváte najevo náklonnost k Josefovi a upozaďujete Aničku.
Dobrý den pane Prezidente Po zvážení pro a proti Vám sdělím co nemohu nesdělit a to že nikdo v této republice nemá zájem naslouchat hlasu lidu a jeho podnětům a řešení. Politik nemá zájem, kdy s toho nezíská provizi-to je realita. Příklad: v Hamburku máme pronajatý přístav-vím jak ho využít na 100%-není zájem. Mohl by řešit globální problém pitná voda pro 2 miliardy lidí a dát lidem práci.Možná že Vám to dají k posouzení děkuji předem
Za neschopné parazitující politiky může občan proč? Proto že je volí a nemá možnost je odvolat. Sebe lepší nápad nebo řešení neprojde proč? Proto že on s toho nemá žádnou provizi. Nahlásit nález pokladu zlodějským úředníkům může udělat nesvéprávný občan. A Ryba smrdí od hlavy ovčane.
Slovo POZOR může být podstatné jméno a nebo citoslovce.
Skloňování
1. pád POZOR
2. pád POZORU
3. pád POZORU
4. pád POZOR
5. pád POZOR
6. pád POZORU
7. pád POZOREM
Příklad podstatného jména: Vojáci stáli v pozoru.
Příklad citoslovce: Dej si na mě pozor!
