Vtipné básničky k recitaci patří mezi nejvděčnější literární texty, se kterými děti ve škole pracují. Humor dokáže odbourat ostych, zlepšit vztah k mluvenému projevu a proměnit recitaci z povinnosti v radostnou hru se slovy, rytmem a pointou.
Dobře zvolená vtipná báseň dokáže zaujmout posluchače, dodat dítěti sebevědomí a zároveň rozvíjet paměť, výslovnost i cit pro jazyk. Právě proto jsou vtipné básničky oblíbené nejen u dětí, ale i u učitelů, kteří je využívají při výuce, soutěžích i školních vystoupeních.
FAQ – Často kladené otázky
Pro jaký věk jsou vtipnébásničky k recitaci vhodné?
Vtipnébásničky k recitaci jsou vhodné pro děti od první třídy až po druhý stupeň základní školy, záleží na délce a náročnosti textu.
Jak dlouhá by měla být básnička pro recitaci?
Pro mladší děti jsou ideální básničky na 2 až 3 sloky, starší děti zvládnou i básničky se 4 slokami nebo delší.
Jsou vtipnébásničky vhodné pro recitační soutěže?
Ano, vtipné básně k recitaci jsou velmi oblíbené na soutěžích, protože zaujmou porotu i publikum.
Pomáhá humor při učení recitace?
Humor výrazně pomáhá, protože děti si vtipné texty lépe pamatují a recitace je pro ně zábavnější.
Lze vtipnébásničky využít i ve výuce?
Ano, básničky pro děti k recitaci jsou vhodné i pro běžnou výuku českého jazyka.
Jak vybrat správnou básničku podle ročníku?
Důležité je sledovat počet slok, jazykovou náročnost a téma, které je dítěti blízké.
Jsou lepší kratší nebo delší básně?
Pro začátečníky jsou lepší kratší básničky, zkušenější děti zvládnou i delší texty.
Mají vtipnébásničky výchovnou hodnotu?
Ano, často nenápadně učí práci se slovem, rytmem a smysluplnou pointou.
Kde lze vtipnébásničky k recitaci využít?
Hodí se pro školní besídky, soutěže, výuku i domácí trénink.
Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Cyrusová.
Chtěla bych nějakou básničku pro recitaci do školní soutěže.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žofie.
vše je vpoho. vyberte si neco, co se vám zamlouva delkou, nebo abyste to zvladli. neni to lehke, ale ja to dokazala. tak to zkuste taky. ja si treba vybirala tak, ze 2 basnicky sme meli v pracovnim sesite ve skole, tak ty
Druhý příběh o Harry Potterovi začal o letních prázdninách, které Harry trávil u Dursleyových. Cítil se opuštěný, protože se mu přátelé neozývali. Dursleyovi čekala návštěva Vernonových nadřízených. Vše se na to pečlivě chystalo, Harryho úkolem bylo zůstat absolutně potichu v pokoji, aby o něm hosté vůbec nevěděli. Harry s takovým plánem neměl problém, až na to že měl hlad, a dole byla spousta jídla, dokonce i dort. Když dorazil do pokoje, čekal tam na něj podivně vyhlížející skřítek, který se představil jako Dobby. Dobby se snažil Harryho přesvědčit, aby se už nevracel do Bradavic, ale Harry na to nechtěl za žádnou cenu přistoupit. Dokonce zjistil, že mu Dobby ukradl poštu od kamarádů, aby měl pocit, že na něj nikdo nemyslí. Když Dobby viděl, že Harryho nepřesvědčí, zvolil jinou strategii. Začal u Dursleyových kouzlit, dokonce shodil na návštěvu dort, což ale odnesl Harry. Kromě toho, že se setkal s hněvem strýce Vernona, se musel vyrovnat s tím, že mu přišlo varování o možném vyloučení ze školy, pokud bude nadále magii provozovat. Dursleovi se tak dozvěděli, že Harry nesmí doma kouzlit. Vernon ho proto zamknul v jeho pokoji s tím, že se už nikdy nevrátí do Bradavic. Byl tam zavřený několik dní, než mu na pomoc přišli sourozenci Weasleyovi. Přiletěl létajícím autem a Harryho dostali z domu. Dovezli ho k sobě domů do Doupěte, kde na ně ale čekala rozčilená paní Weasleyová. Nic ale nevyčítala Harrymu, naopak mu dala najíst a nechala ho odpočinout. Harrymu se tak setkal s malou Ginny, která z něj byla nervózní, protože byla do něj zamilovaná. Harry zbytek prázdnin strávil v Doupěti.
S Weasleovými navštívil i Příčnou ulici, aby si mohli studenti nakoupit potřebné věci do školy. Weasleyovi neměli ale moc peněz, takže spoustu věcí kupovali z druhé ruky. Do Příčné ulice se dostali pomocí kouzelného prášku a cestování krbem. Harry ale špatně vyslovil místo, kam chce přenést, a tak skončil o ulici dál v Obrtlé ulici, v obchodě Borgin & Burkes, kde byl zrovna i pan Malfoy s Dracem, aby prodal některé zakázané předměty, kdyby ho navštívili zaměstnanci ministerstva kouzel. Z Obrtlé ulice se dostal pomocí Hagrida, který ho přivedl k Weasleyovým. Společně s Weasleovými se vydal do banky ke Gringottovým, kde viděl, že Weasleyovi opravdu nemají moc peněz. Pak se vydali do knihkupectví nakoupit knihy, zrovna tam měl autogramiádu Zlatoslav Lockhart, který okouzlil jak paní Weasleyovou, tak i Hermionu.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !
Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !
Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.
Proč jsou vtipnébásničkyo škole ideální k recitaci
Vtipnébásničkyo škole pracují s prostředím, které děti dobře znají, a proto se jim texty snadněji učí. Humor odlehčuje trému a umožňuje přirozený přednes.
Recitace školních básniček navíc podporuje práci s intonací, výrazem a tempem řeči.
Vtipné básně fungují jako přirozený most mezi světem dětí a světem literatury. Díky humoru, přehánění a nečekaným pointám děti text nejen chápou, ale také si ho snadno pamatují.
Zvlášť oblíbené jsou vtipnébásničkyo škole, rodině nebo běžných situacích, které děti dobře znají a dokážou se s nimi ztotožnit.
Škola je častým tématem dětské poezie, protože nabízí mnoho komických situací. Vtipnébásničkyo škole pomáhají odbourávat stres z učení a vytvářejí pozitivní vztah k českému jazyku.
Takové texty se dobře využívají i ve výuce, protože děti motivují k vlastnímu čtení a přednesu.
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ NA DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Básničku Vám můžu napsat na počkání, pokud máte představu o čem by to mělo být a pro jakou příležitost. Napíši Vám návrh a editace, úpravy textu jsou neomezené. Zdeněk Rýdl
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Ráda bych nějaké vtipné přání pro mamku k 60 narozeninám děkuji
Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipnébásničky k recitaci pro 3. třídu.
Velmi často se vyhledávají vtipnébásničky se 3 slokami nebo vtipnébásničky se 4 slokami, protože představují ideální kompromis mezi délkou a zapamatovatelností. Dítě má dost prostoru pracovat s výrazem, ale text ho nepřetíží.
Pro soutěže a vystoupení jsou oblíbené také básničky k recitaci na 2 sloky, které jsou vhodné hlavně pro první stupeň. Naopak dlouhé básničky k recitaci se hodí spíše pro starší děti a druhý stupeň základní školy.
Jak vybírat vtipnébásničky k recitaci podle ročníku
Při výběru vtipnébásničky k recitaci je důležité zohlednit nejen věk dítěte, ale i jeho paměťové schopnosti a zkušenosti s vystupováním. Pro mladší děti jsou vhodné kratší texty s jednoduchým rytmem, zatímco starší žáci zvládnou delší a jazykově bohatší básně.
Básničky pro 1. a 2. třídu by měly mít jednu až dvě sloky, jasný rým a veselý obsah. Básničky pro 3. a 4. třídu už mohou mít tři až čtyři sloky a propracovanější pointu. Básně pro 5. až 7. třídu často pracují s jemnější ironií, nadsázkou a delší stavbou textu.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !
Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !
Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Popelková.
Výborně, děkuji mnohokrát. Ještě dnes si básničky určitě přečtu. Přeji pěkný den.
Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí.
Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“. Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti.
Básničky pro děti k recitaci na prvním stupni by měly pracovat s hravostí, představivostí a jednoduchými situacemi z dětského světa. Častým tématem jsou zvířata, škola, rodina nebo drobné každodenní příhody.
Velmi oblíbené jsou veselé básničky pro prvňáčky, básničky pro 2. třídu a básničky pro třetí třídu, které děti snadno pochopí a s chutí přednášejí.
