Slova, která se vyslovují podobně, ale píší se jinak, patří mezi nejčastější pravopisné chytáky v češtině. Právě dvojice vyplývá a vyplívá dokáže potrápit nejen žáky ve škole, ale i dospělé při běžném psaní, úředních textech nebo pracovních e-mailech.
Možná máte pocit, že obě varianty znějí téměř stejně, a proto váháte, kterou z nich zvolit. Dobrá zpráva je, že pravidlo je poměrně jednoduché a po jeho pochopení už tuto chybu dělat nebudete.
FAQ – Často kladené otázky
Je správně vyplývánebovyplívá?
Správně je pouze vyplývá.
Proč se píše ve slově vyplývá tvrdé y?
Protože slovo vychází z vyjmenovaného slova plynout.
Existuje slovo vyplívá?
Ne, tvar vyplívá v češtině neexistuje.
Jak se správně píše „z toho vyplývá“?
Vždy s tvrdým y: z toho vyplývá.
Patří vyplývá mezi vyjmenovaná slova?
Nepatří přímo mezi vyjmenovaná slova, ale je od nich odvozené.
Jaký je význam slova vyplývá?
Znamená „být důsledkem“, „logicky následovat“.
Mohu použít vyplývá v odborném textu?
Ano, jedná se o zcela spisovný a běžně používaný výraz.
Jak se vyhnout chybě vyplívá?
Stačí si připomenout souvislost se slovem plynout.
V naší poradně s názvem VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Kvasnička.
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a vyplívám záhonky za sucha. To by šlo, ne?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Šlo by to, ale není to hezky česky. Moc se snažíte uplatnit slovo vyplívám. Mnohem lépe to vypadá takto:
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a tak pleji záhonky za sucha.
Ve svém příspěvku JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Hano,
mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Koudelková.
Mám dotaz jak dlouho je platná plná moc když zplnomocním fyzickou osobu ,a by za mně jednala s mobilním operátorem , momentálně nejsem schopna ze zdravotních důvodu se zúčastnit osobního jednání .V plné moci jsem uvedla že uděluji plnou moc od uvedeného data až do odvolání.Plná byla ověřena na matrice .Po předložení při jednání pověřené osoby mu bylo zděleno že plná moc neplatí že prošla lhůta. Plná moc prý platí pouze 6 měsíců .
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud není v plné moci sjednáno jinak, tak její platnost zaniká pouze když:
- byly provedeny úkony, pro něž byla udělena;
- ji vypoví zmocněnec;
- ji zmocnitel odvolá;
- jedna ze stran zemře nebo zanikne.
Pokud tedy již dříve nebyly vyřešeny úkony, které uvádíte ve vaší plné moci, tak je stále platná a zmocněnec má oprávnění vás zastupovat. Žádná automatická lhůta pro platnost plné moci není stanovena a 6 měsíců je jen výplod okamžité reakce na starší plnou moc, než bývá zvykem. Pokud se chcete vyhnout řešení sporu a prosazení svého práva nechat se zastupovat na základě staršího dokumentu, tak bude lepší vytvořit plnou moc znovu a nechat ji ověřit před plánovaným jednáním.
Pokud budete chtít trvat na prosazení svého práva, tak vězte, že platnost plné moci upravuje paragraf číslo 448 Občanského zákoníku.
§ 448
(1) Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.
(2) Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a mohla vědět.
Výraz "vyplývá" česky znamená "plynout", "být následkem". Proto se používá ve významu vyvíjet se jako něčeho následek. Při pravopisu tohoto slova může dojít ke dvěma chybám. Pisatele může znejistit i/y po písmenu v-. Tady je zdůvodnění jednoduché, jedná se totiž o předponu vy / vý, a tak se vždy píše y.
Častější chybou je měkké i po písmenu l-. Protože se jedná o slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu "plynout", tak se píše vždy písmeno y. Písmeno y se tak píše i ve všech slovech příbuzných jako jsou: vyplývající, vyplynout.
Synonyma k tomuto výrazu byla již zmíněná. Patří sem ale i výrazy jako ukazovat se, plynout z něčeho, být důsledkem něčeho, pocházet z něčeho, povstávat, vznikat.
Čeština
je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled
podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam
není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu
a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen
vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.).
V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i
jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ
JMÉNO
ROD,
VZOR
VÝZNAM
SLOVA
PŮVOD
SLOVA
Ďábel
Mužský,
pán
Pohanská a
náboženská pekelná bytost, čert, satan
Řečtina
Dabing
(= dabink)
Mužský,
hrad
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dabování
Střední,
stavení
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dadaismus
(= dadaizmus)
Mužský,
hrad
Literární a
výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a
formy a budující na náhodnosti
Francouzština
Dadaista
Mužský,
předseda
Stoupenec
dadaismu
Francouzština
Dafnie
Ženský,
růže
Druh perloočky
Řečtina
Daktyl
Mužský,
hrad
Druh verše
složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou
nepřízvučných
Řečtina
Daktyloskopie
Ženský,
růže
Kriminalistická
metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů
Proč tomu tak je, když se píše například třeba právě napříkladneboobden, zpočátku, poprvé, nalevo, potom, pokaždé, popořádku, namístě?
Odpověď je jednoduchá, protože v tomto případě není výraz *vpořádku kodifikován jako slovo vytvořené spřahováním. Spřahování je specifický způsob tvoření slov. Oba členy, jimiž se nově vzniklý (spřažený) výraz vytváří, si v něm uchovávají ve všech jeho tvarech, nebo alespoň ve tvaru základním, stejnou podobu. Tvoří se tak například číslovky (šest a dvacet → šestadvacet), přídavná jména (déle trvající → déletrvající), příslovce (jak se patří → jaksepatří) a podstatná jména (z mrtvých vstání → zmrtvýchvstání). Specifickou skupinou jsou pak takzvané příslovečné spřežky, do nichž by patřil i náš výraz, kdyby jej již zahrnovaly kodifikační příručky.
Příslovečné spřežky vznikají tak, že se předložky spojují buď s podstatnými jmény (z pravidla → zpravidla), nebo se zpodstatnělými přídavnými jmény (do prava → doprava), nebo se zájmeny (za své → zasvé), nebo s číslovkami (na třikrát → natřikrát), nebo s příslovci (od naproti → odnaproti).
Jak vyplývá z výše uvedeného, příslovečné spřežky píšeme jako jedno slovo, tedy dohromady. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však bohužel není vždy jasná, a tak často dochází ke kolísání. Nezřídka pak vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady, přičemž je jejich význam totožný (na příklad – například; zpočátku – z počátku; na čisto – načisto; k večeru – kvečeru; nade všecko – nadevšecko; na čase – načase).
Existují ale případy, kdy způsob psaní odlišuje význam napsaného. Je to třeba dvojice v celku × vcelku: Pošta mi kupodivu doručila vázu v celku (= nerozbitou). Kup ten šunkový salámv celku (= nenakrájený). Na léto si koupím plavky v celku (= jednodílné), ale: Vcelku se zúčastnilo dvacet lidí (= celkem). Vcelku je to hodný chlapec (= modální částice, vyjádření vztahu mluvčího). Podobným příkladem je spřežka namístě, která vyjadřuje vhodnost, patřičnost, například Je namístě přiznat chybu (= je důležité se teď přiznat), vedle spojení předložky a podstatného jména na místě, které ve větě fungují jako příslovečné určení místa, například Motorista těžkým zraněním hlavy a hrudníku na místě podlehl.
