Téma

VYPRAVOVÁNÍ MŮJ NEJLEPŠÍ ZÁŽITEK


Vypravování patří mezi slohové útvary, se kterými se žáci setkávají už na prvním stupni základní školy a postupně se k němu vracejí v náročnější podobě. Není to náhoda – právě vypravování dává prostor fantazii, osobním zážitkům i schopnosti zaujmout čtenáře napětím a dějem. Pokud pochopíte, co vypravování skutečně je, jak funguje jeho osnova a jaké znaky by v něm nikdy neměly chybět, psaní slohové práce se pro vás změní z nepříjemné povinnosti v tvůrčí činnost, kterou zvládnete s jistotou a bez stresu.


Vypravování jako slohová práce

Písemná forma vyprávění bývá většinou promyšlenější a uspořádanější. Vypravování patří mezi nejpopulárnější slohové práce. Je to dáno především líbivostí a přístupností tohoto žánru. Vypravování má navíc poměrně jasně danou osnovu, což také výrazně přispívá k jeho oblíbenosti.

Vypravování začíná krátkým úvodem, v němž autor komentuje celý příběh z určitého odstupu. Následuje expozice, kde je již čtenář seznámen s časem a místem příběhu. Další odstavec je věnován představení zápletky, což je klíčová část každého vypravování. Jako čtvrtý odstavec následuje vyvrcholení, jehož hlavní složkou je takzvaná gradace, tedy stupňování napětí. Předposlednímu odstavci se říká rozuzlení a dojde v něm k vyřešení dříve nastolené zápletky. Chybět nesmí ani závěr, kde se vypravěč opět vrací do přítomnosti a glosuje celé dění s větším nadhledem.

Hlavním kritériem pro hodnocení vypravování je již zmíněná přítomnost napětí a gradace. Pokud tyto dvě věci váš text postrádá, nejedná se o vypravování, ale o pouhý popis děje! V takovém případě je hodnotitel nucen klasifikovat tento nedostatek jako nedodržení žánru, což má za výsledek nedostatečné hodnocení.

Aby bylo vypravování pro čtenáře zajímavé a příjemně se četlo, je potřeba, aby autor do svého textu zahrnul následující:

  • V úvodu vypravování se obvykle stručně představí hlavní postavy a prostředí. Vlastní vypravování lze rozčlenit do tří částí: 1. začátek děje, 2. zápletka, 3. rozuzlení zápletky. Závěr vypravování může obsahovat hodnocení, stručné zamyšlení nebo náznak k možnému pokračování.
  • K živému a pro čtenáře (posluchače) přitažlivému vypravování přispívá nejen zajímavé téma (tj. o čem se vypráví), nýbrž i volba vhodných jazykových a kompozičních prostředků: bohatá slovní zásoba, dějová slovesa, synonyma, obrazná pojmenování, přísloví, užití tvarů času přítomného pro vyjádření událostí minulých, citlivé užívání prostředků spisovných i nespisovných, přímá řeč a nepřímá řeč, promyšlená větná stavba, dodržování i porušování časové posloupnosti dílčích dějových složek vypravovaného příběhu.

Zdroj: článek Vypravování

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Fusková.

DOBRÝ DEN. Nelekejte se delšího komentáře, ale jedná se o důležitou věc, která by mohla mít velký dopad na širokou veřejnost. Navíc to není jen můj názor, proto jsem se rozhodla napsat. Jedná se o plánované změny ve výpočtu dovolené, které MPSV navrhuje. Z vlastní zkušenosti vím, že to není správné.
Nový systém výpočtu dovolené by velmi negativně dopadl na lidi s kratší pracovní dobou. Nevím, zda se ale vůbec někdo zamyslel nad tím, kdo vlastně tuto kratší pracovní dobu využívá. Jsou to většinou maminky s menšími dětmi a pak invalidní lidé třeba v chráněných dílnách, kde pracují téměř všichni na zkrácený úvazek. Obě tyto skupiny ale potřebují dovolenou mnohem více, než si myslíte. Maminky proto, aby mohly být více se svými malými dětmi a nemusely si platit drahé hlídání třeba v období prázdnin, kdy ne všude jsou v dosahu otevřené školky a školní družiny. Každé snížení počtu dní dovolené by znamenalo velkou komplikaci v rodinách hlavně ženám – maminkám. Druhou skupinou jsou nemocní lidé – invalidní, kteří nemají zkrácenou pracovní dobu jen tak pro nic za nic. Tito lidé díky svému zdravotnímu stavu prostě déle pracovat nemohou a většinou jdou na doraz svých možností. Proto právě oni potřebují mnohem více času na regeneraci. Tito lidé si neberou dovolenou, aby letěli na čtrnáct dní na Kanárské ostrovy, ale berou si jí průběžně během roku po dvou, třech dnech na odpočinek. Pokud jim tento odpočinek seberete, nezbude jim nic jiného, než chodit marodit, což se zaměstnavatelům určitě líbit nebude a může docházet k propouštění. Tito lidé těžko vstřebávají už jen fakt, že se tak neskutečně vzdálil jejich odchod do důchodu (hlavně ženám) a nyní mají přijít ještě o dovolenou (odpočinek). Proč hlavně ženám? Jednoduchý výpočet. Žena s dvěma dětmi odcházela do starobního důchodu v 55 letech a nyní má o deset let více. Opět větší negativní dopad na ženy než na muže - jako téměř vždy. To jsem ale už zabrousila na jiné téma.
Pokud jste můj příspěvek dočetl až sem, pak děkuji za Váš čas a třeba i malé zamyšlení nad tímto problémem. Možná máte jiný názor, nebo s tím prostě nemáte možnost nic udělat. Navíc - kdybyste měl řešit všechno, co si kdo vymyslí - asi byste nedělal nic jiného. Jsem přecejenom nicka v davu. Ale i tak nevadí, prostě jsem to zkusila. Problematiku jsem vylíčila přímo paní ministryni J. Maláčové, i když ani zde nemám jistotu, že to bude číst. Za pokus to ale stojí.

Děkuji za pozornost

Zdraví Fusková Jana

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Co musí vypravování obsahovat?

Musí obsahovat úvod, zápletku, vyvrcholení a rozuzlení.

Je osnova u vypravování povinná?

Ve škole je většinou vyžadována, protože pomáhá udržet logickou stavbu textu.

Může být vypravování v ich-formě?

Ano, vypravování v první osobě je velmi časté a přirozené.

Jaký je rozdíl mezi vypravováním a popisem?

Vypravování pracuje s dějem a změnou, popis se soustředí na stav.

Jak dlouhé má být vypravování?

Délka závisí na zadání, ale text by měl mít ucelený děj.

Je možné si příběh vymyslet?

Ano, vypravování může být fiktivní i založené na skutečnosti.

Jak zvýšit napětí ve vypravování?

Pomáhá postupné odhalování děje, krátké věty a přímá řeč.

Jaké jazykové prostředky se ve vypravování používají?

Nejčastěji dějová slovesa, přímá řeč a citově zabarvená slova.

Zdroj: článek Vypravování

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana brozova.

Pane Babiš. Má vnučka u vás pracuje. Mám ji moc ráda. Vy jste podobný můj ročník. Podobné vychovaný jako já.
.vás syn má nemoc stejnou co můj. Bojujete a já také. Kdyby jste měl někdy čas bez lidí okolo sebe a popovídat si jen tak soukromé byla bych vděčný.jen tak jako rodič s rodicem. Jmenuji se Ivana Brožová kolovraty Vášová 284/28. Nebojte se já se snažím také se nebát.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Co je vypravování

Vypravování je útvarem slohového postupu vyprávěcího. Děj je jedinečný, neopakovatelný, uspořádaný podle časové nebo příčinné souvislosti. Vypravováním tak vlastně někomu chcete písemně sdělit něco, co se stalo. Cílem vypravování je především zachytit a objasnit událost v jejím průběhu. Hlavní vlastností, kterou se vypravování liší od obyčejného popisu děje, je bezesporu napětí. Základními kameny vypravování by proto měly být uvedení do děje, zápletka, stupňování napětí přecházející ve vyvrcholení a rozuzlení. Vypravování se používá v literatuře jako základ pro román, povídku a také epickou poezii.

Osnova

  • 1. Uvedení (seznámení s dějem, jeho otevření)
  • 2. Zápletka (napětí)
  • 3. Vyvrcholení
  • 4. Rozuzlení (uzavření děje, poučení, dojmy)

Vypravování může být rozčleněno také do pěti fází

  • 1. Expozice – úvodní situace, seznámení s postavami a prostředím
  • 2. Kolize – zápletka – určitý problém nebo konflikt, který se stupňuje
  • 3. Krize – vyvrcholení konfliktu
  • 4. Peripetie – zvraty, komplikace, obraty ve vyprávění vedoucí k poslední fázi vyprávění
  • 5. Rozuzlení a řešení situace

Osnova může být heslovitá, větná nebo citátová. V jedné osnově nestřídáme různé způsoby!

Zdroj: článek Vypravování

Příběh

Ve svém příspěvku PODPORA PANA PREMIÉRA ..... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Plný souhlas

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

Plně podporuji p. Babiše, ale při dnešní situaci bych chtěla apelovat na zdravý selský rozum. Když všechno zavřete co s tím získáte? Myslíte, že když nyní je 15tis nebo 11tis. že uzavřením se to zlepší? Lidé se bojí a jsou ve stresu, co vyvolává další a další nemoci. A kdo kontroluje nahlášené počty covidových lidí??? Když se vše uvolní a otevře nenastane žádná pohroma, lidé se vrátí do normálního života a nebudou se bát souseda a kamaráda, jak je dnes prezentováno.Nevěřím, že stoupne počet více než je nyní. Lidé budou moci volně dýchat a to je nejlepší pro život. Dýchat a hýbat se. Nevěřte těm co nás zastrašují. Selský rozum je to nejlepší co máme od pána Boha . Zdravím Vás a věřím Vám. M.Hořecká

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Co je vypravování o prázdninách?

Jedná se o slohový útvar založený na osobních zážitcích z letních prázdnin.

Jak začít sloh vypravování o prázdninách?

Úvodem do situace, kde a s kým hrdina prázdniny prožil.

Je nutná osnova vypravování?

Ano, osnova pomáhá udržet logickou stavbu a přehlednost textu.

Jaké téma je pro děti nejjednodušší?

Často se volí prázdniny u babičky nebo rodinná dovolená.

Jak dlouhé má být vypravování?

Délka se řídí zadáním, důležitější je úplnost děje než rozsah.

Jak pomáhá vypravování pracovní list?

Rozvíjí schopnost plánovat, psát a strukturovat příběh.

Musí být vypravování pravdivé?

Základ může být skutečný, ale fantazie je povolená a vítaná.

Jak zakončit vypravování?

Krátkým shrnutím nebo vyjádřením pocitu z prožitých prázdnin.

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Smuteční řeč na pohřbu tatínka

Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,

Smutek, zoufalství, beznaděj a velké množství slz, to je to, co v tuto smutnou chvíli vidím před sebou, a také to, co cítím ve svém zlomeném srdci. Bolest, která je v této síni a hlavně v našich srdcích přítomná vychází z těžké životní ztráty každého z nás. Dnešním dnem nás opustil milovaný manžel, otec, dědeček, strýc, přítel i kolega Emil Novotný.

Jeho odchod z tohoto světa byl dlouhý a velmi bolestivý, i přesto můj otec snášel statečně vše, co si pro něj paní smrt nachystala. Bojoval s ní, nevzdával se a nic jí nedal zadarmo. Do svého posledního okamžiku na tomto světě se snažil, abychom na něj mohli být právem pyšní.

Bojoval proti své zákeřné nemoci pro nás, nejen proto, aby mohl být s námi, ale hlavně proto, aby nám byl vzorem, ukázal nám, že se nikdy nemáme vzdávat, ani když dopředu víme, že vyhrát nemůžeme. Můj otec se stal pro mě a mé blízké ideálem nejen toho, jak by člověk měl prožít svůj život, ale i toho, jak by si měl svůj život chránit. Dovolte mi, abych vás teď i já trochu jeho životem inspiroval.

Můj tatínek se narodil před jednašedesáti lety do lékařské rodiny. Na své dětství prožité v Rožnově pod Radhoštem vždy velmi rád vzpomínal, na jeho prohánění s kamarády po místních lesích, plavení se po řekách, i rajtování koní na rozlehlých loukách.

Od malička patřil k těm lidem, kteří se cítí nejlépe obklopení náručí přírody, i proto většinu dní svého dětství raději venku, než uzavřen s knihou doma. Právě jeho láska k přírodě byla příčinou konfliktu s jeho rodiči, kteří si velmi přáli, aby se i jejich syn mohl pyšnit vysokoškolským diplomem a aby kráčel v jejich stopách.

Můj otec ale netoužil jít po cestičce, kterou mu jeho drazí rodiče vyšlapali, raději si zvolil vlastní cestu, plnou životních výmolů, odboček i zajížděk. Navzdory přání rodičů se stal lesníkem.

Práce, která se mohla zdát jeho rodičům podružná, získala v jeho rukou nové rozměry. Můj otec dělal vše, aby ji plnil co nejlépe. A protože se nikdy nebál těžké dřiny a přál si aspoň trochu usmířit své milované rodiče, současně při zaměstnání vystudoval i vysokou školu zaměřenou na lesní inženýrství.

Jen díky jeho píli, neochoty vzdát se, i když byl během svého studia vystaven mnoho nelehkým situacím, se mu podařilo dokázat svým rodičům, že se o svou budoucnost dokáže postarat sám. Pýcha rodičů mu byla cenným zadostiučiněním.

Můj tatínek byl zpočátku velmi šťasten, měl milující rodiče, dobré zaměstnání, krásné místo k žití. Při pohledu na šťastné ženaté přátele radující se ze svých potomků, cítil, že

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vzory smutečního projevu

Základní pravidla pro vypravování

1. Promyšlení tématu

Nejprve se musíte sami rozhodnout, o čem vlastně chcete vypravovat. Co má být tématem vaší slohové práce. Ideálním předmětem k vypravování jsou různé dobrodružné příběhy, příběhy podivných, zajímavých či komických setkání.

Pakliže se vám v poslední době nepřihodila žádná věc, o které byste chtěli vypravovat, můžete si svůj příběh vymyslet. Lze vypravovat originálně nějaký pohádkový příběh, nebo se můžete inspirovat ve fantasy.

2. Chronologie příběhu

Když si vymyslíte téma svého vypravování, měli byste si rozvrhnout, jak ho zpracujete. Jednoduchý a osvědčený princip je, že se budete přidržovat časové osy. To znamená, že vypravujete příběh tak, jak se skutečně odehrál. Tak vypadá i obecná kompozice slohových útvarů:

Úvod

Nejprve čtenáře seznámíte s prostředím, popřípadě postavami, které budou ve vašem příběhu figurovat. Je to krátké uvedení do situace.

Stať (zápletka, vlastní příhoda)

Postupně přejdete k jádru celého příběhu – odhalíte zápletku příběhu. Dobré je, když se pokusíte děj v tomto okamžiku vygradovat, vystupňovat problém. To je například ono komické setkání nebo vylekání se, dobrodružný zážitek a tak dále. Na tuto část vypravování je kladen největší důraz.

Závěr

V poslední části vypravování by mělo přijít rozuzlení zápletky, popřípadě nějaké poučení. Kupříkladu poté, co jste se vylekali podivných a strašidelných zvuků v temném lese, jste zjistili, že se v listí proháněl pouze zajíc, který byl z vás stejně vyplašený jako vy z něho.

3. Závěrečná kontrola

Pokud vám připadá, že se nějaké slovo v práci často opakuje, projděte celý text znovu a vždy, když v něm narazíte na toto slovo, podtrhněte si ho. Podle toho poznáte, jak často dané slovo v práci je. Tento postup vám také usnadní jeho nahrazování, protože ihned uvidíte, kde se slovo nachází.

Zdroj: článek Vypravování

FAQ – Často kladené otázky

V jakém čase se vypravování píše?

Nejčastěji v minulém čase, výjimečně v přítomném pro větší napětí.

Musí být vypravování skutečné?

Nemusí, může být smyšlené nebo inspirované skutečnou událostí.

Jak dlouhé má být vypravování?

Záleží na zadání, ve škole obvykle 1–2 strany.

Je vhodné používat dialogy?

Ano, přímá řeč dělá vypravování živější a zajímavější.

Jak vypravování zakončit?

Závěr by měl uzavřít děj nebo přinést ponaučení či myšlenku.

Pomůže osnova ke lepšímu hodnocení?

Ano, osnova pomáhá udržet logiku a přehlednost příběhu.

Zdroj: článek Vypravování – vzory, příklady a postupy, které učitelé i žáci

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MŮJ*

TVŮJ*

JEHO

JEJÍ

JEHO

1. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

2. pád

Mého, mé,mojí, mého

Tvého, tvé, tvojí, tvého

Jeho

Jejího

Jeho

3. pád

Mému, mé, mojí, mému

Tvému, tvé, tvojí, tvému

Jeho

Jejímu

Jeho

4. pád

Mého, můj, mou, moji, mé, moje

Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

5. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

6. pád

O mém, o mé, moji, o mém

O tvém, o tvé, tvojí, o tvém

O jeho

O jejím

O jeho

7. pád

S mým, s mou, mojí, s mým

S tvým, tvou, tvojí, tvým

S jeho

S jejím

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

VODNÍK

I

Na topole nad jezerem

seděl Vodník pod večerem:

„Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Šiju, šiju si botičky

do sucha i do vodičky:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —

šiju, šiju si kabátek:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Zelené šaty, botky rudé,

zejtra moje svatba bude:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.“

II

Ráno, raníčko panna vstala,

prádlo si v uzel zavázala:

„Půjdu, matičko, k jezeru,

šátečky sobě vyperu.“

~

„ „Ach nechoď, nechoď na jezero,

zůstaň dnes doma, moje dcero!

Já měla zlý té noci sen:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Perly jsem tobě vybírala,

hile jsem tebe oblíkala,

v sukničku jako z vodních pěn:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Bílé šatičky smutek tají,

v perlách se slzy ukrývají,

a pátek nešťastný je den,

nechoď, dceruško, k vodě ven.“ “ —

~

Nemá dceruška, nemá stání,

k jezeru vždy ji cos pohání,

k jezeru vždy ji cos nutí,

nic doma, nic jí po chuti. —

~

První šáteček namočila —

tu se s ní lávka prolomila,

a po mladičké dívčině

zavířilo se v hlubině.

~

Vyvalily se vlny zdola,

roztáhnuly se v šírá kola;

a na topole podlé skal

zelený mužík zatleskal.

III

Nevesely, truchlivy

jsou ty vodní kraje,

kde si v trávě pod leknínem

rybka s rybkou hraje.

~

Tu slunéčko nezahřívá,

větřík nezavěje:

chladno, ticho — jako žel

v srdci bez naděje.

~

Neveselý, truchlivy

jsou ty kraje vodní;

v poloutmě a v polousvětle

mine tu den po dni.

~

Dvůr Vodníkův prostranný,

bohatství v něm dosti:

však bezděky jen se v něm

zastavují hosti.

~

A kdo jednou v křišťálovou

bránu jeho vkročí,

sotva ho kdy uhlédají

jeho milých oči. —

~

Vodník sedí mezi vraty,

spravuje své sítě,

a ženuška jeho mladá

chová malé dítě.

~

„Hajej, dadej, mé děťátko,

můj bezděčný synu!

ty se na mne usmíváš,

já žalostí hynu.

~

Ty radostně vypínáš

ke mně ručky obě:

a já bych se radš viděla

tam na zemi v hrobě.

~

Tam na zemi za kostelem

u černého kříže,

aby má matička zlatá

měla ke mně blíže.

~

„Hajej, dadej, synku můj,

můj malý Vodníčku!

Kterak nemám vzpomínati

smutná na matičku?

~

Starala se ubohá,

komu vdá mne, komu?

však ani se nenadála,

vybyla mne z domu!

~

Vdala jsem se, vdala již,

ale byly chyby:

starosvati — černí raci,

a družičky — ryby!

~

A můj muž — bůh polituj !

mokře chod

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

SVATEBNÍ KOŠILE

Již jedenáctá odbila,

a lampa ještě svítila,

a lampa ještě hořela,

co nad klekadlem visela.

~

Na stěně nízké světničky

byl obraz boží rodičky,

rodičky boží s děťátkem,

tak jako růže s poupátkem.

~

A před tou mocnou světicí

viděti pannu klečící:

klečela, líce skloněné,

ruce na prsa složené;

slzy jí z očí padaly,

želem se ňádra zdvíhaly.

A když slzička upadla,

v ty bílé ňádra zapadla.

~

„Žel bohu! kde můj tatíček?

Již na něm roste trávníček!

Žel bohu! kde má matička?

Tam leží — podlé tatíčka!

Sestra do roka nežila,

bratra mi koule zabila.

~

Měla jsem, smutná, milého,

život bych dala pro něho!

do ciziny se obrátil,

potud se ještě nevrátil.

~

Do ciziny se ubíral,

těšil mě, slzy utíral:

„ „Zasej, má milá, zasej len,

vzpomínej na mě každý den,

první rok přádla hledívej,

druhý rok plátno polívej,

třetí košile vyšívej :

až ty košile ušiješ,

věneček z routy poviješ.“ “

~

Již jsem košile ušila,

již jsem je v truhle složila,

již moje routa v odkvětě:

a milý ještě ve světě,

ve světě šírém, širokém,

co kámen v moři hlubokém.

Tři léta o něm ani sluch,

živ-li a zdráv — zná milý bůh!

~

Maria, panno přemocná!

ach budiž ty mi pomocna:

vrať mi milého z ciziny,

květ blaha mého jediný;

milého z ciziny mi vrať —

aneb život můj náhle zkrať :

u něho život jarý květ —

bez něho však mě mrzí svět.

Maria, matko milosti!

buď pomocnicí v žalosti!“

~

Pohnul se obraz na stěně —

i vzkřikla panna zděšeně;

lampa, co temně hořela,

prskla a zhasla docela.

Možná, žeť větru tažení,

možná i — zlé že znamení!

~

A slyš! na záspí kroků zvuk,

a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!

,, „Spíš, má panenko, nebo bdíš?

Hoj, má panenko, tu jsem již!

Hoj, má panenko, co děláš?

a zdalipak mě ještě znáš,

aneb jiného v srdci máš?“ “

~

„Ach můj milý! ach pro nebe!

tu dobu myslím na tebe;

na tě jsem vždycky myslila,

za tě se právě modlila!“

~

,, „Ho, nech modlení — skoč a pojď,

skoč a pojď a mě doprovoď;

měsíček svítí na cestu:

já přišel pro svou nevěstu.“ “

~

„Ach pro boha! ach co pravíš?

Kamž bychom šli — tak pozdě již!

Vítr burácí, pustá noc,

počkej jen do dne — není moc.“

~

,, „Ho, den je noc, a noc je den —

ve dne mé oči tlačí sen!

Dřív než se vzbudí kohouti,

musím tě za svou pojmouti.

Jen neprodlévej, skoě a pojď,

dnes ještě budeš moje choť!“ “ —

~

Byla noc, byla hluboká,

měsíček svítil s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

ZÁHOŘOVO LOŽE

I

Šedivé mlhy nad lesem plynou,

jako duchové vlekouce se řadem;

jeřáb ulétá v krajinu jinou —

pusto a nevlídno ladem i sadem.

Vítr od západu studeně věje,

a přižloutlé listí tichou píseň pěje.

Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni

listové na dubě šepcí ji znova:

ale málokdo pochopuje slova,

a kdo pochopí, do smíchu mu není.

~

Poutnice neznámý v hábitě šerém,

s tím křížem v ruce na dlouhé holi,

a s tím růžencem — kdo jsi ty koli,

kam se ubíráš nyní pod večerem?

kam tak pospícháš? tvá noha bosa,

a jeseň chladná — studená rosa:

zůstaň zde u nás, jsmeť dobří lidi,

dobréhoť hosta každý rád vidí. —

~

Poutníče milý! — než tys ještě mladý,

ještě vous tobě nepokrývá brady,

a tvoje líce jako pěkné panny —

ale což tak bledé a smutně zvadlé,

a tvoje oči v důlky zapadlé!

Snad je ve tvém srdci žel pochovaný?

snad že neštěstí tvé tělo svíží

lety šedivými dolů к zemi níží?

~

Mládenče pěkný! nechoď za noci,

možné-li, budem rádi ku pomoci,

a při nejmenším snad potěšíme.

Jen nepomíjej, pojď, pohov tělu:

neníť bez léku nižádného želu,

a mocný balzám v důvěře dříme. —

~

Nic neslyší, neví, aniž oko zvedne,

neníť ho možné ze snův vytrhnouti!

a tam již zachází v chrastině jedné:

pán bůh ho posilň na jeho pouti!

II

Daleké pole, široké pole,

předlouhá cesta přes to pole běží,

a podlé cesty pahorek leží,

a dřevo štíhlé stojí na vrchole:

štíhláť to jedlice — však beze snětí,

jen malá příčka svrchu přidělána,

a na té příčce přibitý viděti

rozpjatý obraz Krista pána.

Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,

ruce probité roztahuje v šíři:

v dvě světa strany jimi ukazuje,

v dvě strany protivné, jakož cesta míří:

pravou na východ, kdež se světlo rodí,

levou na západ, kdež noc vojevodí.

Tam na východě nebeská je brána,

tam u věčném ráji bydlí boží svatí;

a kdo dobře činí, čáka jemu dána,

že se tam s nimi též bude radovati.

Ale na západě jsou pekelná vrata,

tam plane mořem síra i smola,

tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,

zlořečené duše v ohnivá kola.

Vpravo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,

však od levice vysvoboď své děti!

~

Tu na tom pahorku leže na kolenou

náš mladý poutník v ranním světla kmitu,

okolo kříže ruku otočenou,

vroucně objímá dřevo beze citu.

Brzy cos šepce, slzy roně z oka,

brzy zas vzdychá — těžce, zhluboka. —

~

Takto se loučí od své drahé panny

mládenec milý v poslední době,

ubíraje se v cizí světa strany,

aniž pak věda, sejdou-li se к

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Konkrétní úkoly

1. Co vše jsem dělal/a o prázdninách?

1.1. Do šipek doplň činnosti / výlety, které jsi o prázdninách podnikl /a

(například: houbaření, výlet na lodi, návštěva ZOO atd.)


Diagram

1.2. Své odpovědi si porovnej se spolužáky. V čem se shodujete?

1.3. Napiš, kterou z činností svých spolužáků bys chtěl příští prázdniny podniknout?

(například: dovolená u moře)

2. Téma prázdnin se objevuje i ve filmech a knihách. Napiš jména knih / filmů, kde hlavní hrdina prožívá prázdniny.

(například: Harry Potter)

3. Seřaď chronologicky (postupně) následující události:

  1. Harry odjel na prázdniny do Zobí ulice k tetě Petunii a strýci Vernonovi.

  2. Harry opustil s Weasleyovými Zobí ulici.

  3. Každý den čekal na dopisy od svých přátel, ale žádný mu nepřišel.

  4. Po zmizení Dobbyho přijeli Harryho zachránit bratři Weasleyovi.

  5. Harry se dozvěděl, že mu dopisy vzal domácí skřítek Dobby, který ho navštívil.

  6. Harry se po skončení školního roku rozloučil na nástupišti se svými nejlepšími přáteli.

4. Vytvořte krátký prázdninový příběh obsahující tato slova (mohou být v jiném čísle, pádě, osobě)

  • VEČER, ZMRZLINA, BABIČKA, LOĎ, SLAVIT, PLÁČ, PRSKAVKA, NEHODA

5. Pokračuj ve vyprávění tohoto příběhu:

Konec prázdnin se už blížil, a my jsme stále naši prázdninovou záhadu nevyluštili. Už jsme začali ztrácet naději, že zjistíme, kdo za tím vším stojí a jak to dělá. Když v tom najednou ......










6. Vytvoř prázdninový komiks na téma: Zázrak u vody

a) Komiks

b) Ke komiksu vytvoř osnovu

c) Komiks převeď do vypravování


7. Z následující nabídky si vyber hlavní postavu prázdninového vypravování.

  1. Osamocený student cestující autostopem nebo pěšky po České republice

  2. Malý chlapec toužící se naučit plavat

  3. Středoškolačka chystající se na první brigádu

  4. Holčička trávící léto u babičky s dědou


7.2. Napiš vypravování s vybraným hlavním hrdinou.

7.3. K vypravování vytvoř heslovitou osnovu.

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

FAQ – Často kladené otázky

Kolik času by mělo vypravování pokrývat?

Může jít o několik minut, hodin i dnů, důležité je zachovat logickou časovou posloupnost.

Musí být vypravování pravdivé?

Nemusí. Může být skutečné i smyšlené, pokud dává smysl a má jasný děj.

Je lepší psát v ich-formě nebo er-formě?

Obě varianty jsou správné, záleží na tématu a zvoleném stylu vypravování.

Jak dlouhé má být školní vypravování?

Řiďte se zadáním, obvykle jde o 1–2 stránky souvislého textu.

Zdroj: článek Témata slohových prací – vypravování, která učitele zaujmou a žákům

Klasická témata slohových prací – vypravování

Tato témata se často objevují ve škole a umožňují čerpat z vlastních zkušeností.

Osobní zážitky

  • Můj nezapomenutelný den
  • Zážitek, na který nikdy nezapomenu
  • Den, kdy se všechno pokazilo
  • Největší překvapení mého života

Rodina a přátelé

  • Jak jsme s kamarády něco podnikli
  • Rodinná událost, která změnila můj pohled na svět
  • Setkání, které mě ovlivnilo

Zdroj: článek Témata slohových prací – vypravování, která učitele zaujmou a žákům

Znaky vypravování

U vypravování je kladen důraz na dějová slovesa a konkrétní podstatná jména. Dále krátké věty (i jednočlenné), věty zvolací nebo přímá řeč, které zvyšují živost a větší působivost vypravování.

Jazykové prostředky

  • Dějová slovesa, podstatná jména, slova citově zabarvená
  • Kratší, jednodušší věty
  • Přímá řeč, zvolací věty
  • Přirovnání
  • Různé vrstvy jazyka

Zdroj: článek Vypravování

Jak poznat kvalitní vypravování

Kvalitní vypravování není jen sledem událostí, ale promyšleným příběhem s jasným směrem. Čtenář musí cítit napětí, očekávání a postupný vývoj děje, který směřuje k vyvrcholení.

Důležitá je také logická návaznost jednotlivých situací a srozumitelnost – vypravování by nemělo působit zmateně ani skákat bez důvodu v čase.

Zdroj: článek Vypravování

Autoři uvedeného obsahu


slohová práce setkání se zvířetem
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
vypravování osnova
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.