Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VYSVĚTLENÍ

OBSAH

Vysvětlení pojmu

Ubikace je buď označení pro společnou, hromadnou ubytovnu (např. turistická ubikace, vojenská ubikace), nebo je to místo, klec a podobně pro zvířata chovaná v zajetí (např. ubikace opic, ubikace dravých šelem).

Přídavné jméno od podstatného jména ubikace je: ubikační (např. ubikační poměry).

Zdroj: Pravopis ubikace

Diskuze

V diskuzi JAK SKLOŇOVAT: JÁ JSEM SE... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš Berger.

Často slyším i čtu výrazy typu: Jak jsi se ptal..., co by jsi si myslel...apod. Připouští dnešní čeština tyto výrazy?
Děkuji za vysvětlení.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Jak skloňovat: Já jsem se...

Vysvětlení pravopisu

Na pravopisu tohoto běžně užívaného spojení není nic složitého, stačí si uvědomit, že se jedná o dvě slova: předložku "se" a osobního zájmena "" v 7. pádě. "Se" tedy není předponou (jen v takovém případě by bylo možné psát tato dvě slova dohromady). Předložka "se" se vždy píše odděleně od zájmen, s nimiž se může pojit: např. s ní, s ním, s tebou, s vámi, s námi, s nimi.

Zdroj: Se mnou nebo semnou

Diskuze

V diskuzi PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Davidová.

Rozbor věty jednoduché :"Chcete někdo něco?" Podmět nevyjádřený /Vy/, přísudek Chcete,předmět ve 4.p.něco.Jaký větný člen je zájmeno někdo? Děkuji za vysvětlení.M.Davidová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Podmět

Krátké shrnutí

Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak

Diskuze

V diskuzi OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.

Zdroj: diskuze Otázka proč

Uzemnění nebo uzemění

Vysvětlení

U tohoto podstatného jména je zdůvodnění pravopisu jednodušší, stačí vědět, že slovo uzemnění vzniklo od slovesa uzemnit (tedy ne od slova země!), kde je psáno "mn", takže i uzemnění bude tyto dvě hlásky obsahovat. Správná varianta je tedy uzemnění.

Ukázka ve větě

Uzemnění hromosvodu se nesmí nikdy zapomenout.

Zdroj: Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Diskuze

V diskuzi PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Pravopis my / mi

Vysvětlení

Osobní zájmeno MY vyjadřuje podmět v množném čísle, a tím v podstatě určuje, že podmětem je skupina osob, do které patřím i já (my všichni včetně mě). Například: My (= naše skupina) se v lese neztratíme. My (naše skupina včetně mě) nemáme rádi lež.

Zájmeno MI je variantou výrazu mně. Zájmeno MI se tedy používá v 3. pádu u osobního zájmena já (komu? Čemu? Mně/mi). Zájmeno mi nikdy není podmětem vzhledem k pádům, ke kterým se vztahuje. Například: Půjč mi (= mně; mé osobě) tužku. Nelíbí se mi (mně; mé osobě) tvé lhaní.

Zdroj: Pravopis my / mi

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.

jaky slovni druh je slovo jak

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.

Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: www.pravopiscesky.cz…

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak

Vysvětlení významu

Vyjmenované slovo zpytovat se dnes používá hlavně ve spojení "zpytovat svědomí", kde znamená hodnotit to, co se stalo, přemýšlet o tom a uvažovat, jestli to bylo dobré či špatné apod. Původně ke slovu zpytovat bylo synonymem i sloveso zkoumat, a proto starší názvy různých vědních oborů byly vytvořené složeninou, v níž jedním ze základových slov je zpyt, například jazykozpyt (vědní obor dnes známý jako jazykověda).

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC NA VŠECHNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina kuntova.

Dobrý den mam dotaz mam od otce 3 roky plnou moc v zastupování ve vsech vecech muzu vse tedy delat bez neho děkují

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Teoreticky byste měla mít možnost dělat vše za svého otce, ale v praxi jsou s tím problémy, protože jednotlivé instituce požadují plnou moc určenou jen pro konkrétní úkon. Dobré je mít v takové plné moci uvedeno vysvětlení, proč je plná moc v plném rozsahu, například kvůli nemohoucnosti nebo kvůli trvalé nepřítomnosti v ČR. Taktéž výrazně pomůže, když je tato plná moc sepsána u notáře, jako notářský zápis se všemi náležitostmi.

Zdroj: diskuze Plná moc na všechno

Zúčastnit nebo účastnit

Vysvětlení rozdílu

"Zúčastnit se" je dokonavým tvarem slovesa, na rozdíl od "účastnit se", které je nedokonavé. Dnes se užívají oba tvary pro budoucí čas, jak "zúčastním se", tak i opisný tvar "budu se účastnit". Význam je pak stejný.

Ukázky použití ve větě

Všem zúčastněným děkujeme za jejich podněty.

Této akce se smí zúčastnit jen pozvaní hosté.

Celostátní soutěže v recitaci se zúčastní jen ti nejlepší žáci.

Celostátní soutěže v recitaci se budou účastnit jen ti nejlepší žáci.

Zdroj: Zúčastnit se

Vysvětlení pravopisu

Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.

Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.

Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.

Skloňování zájmena LECCO

1. pád lec-co

2. pád lecčeho

3. pád lecčemu

4. pád lecco

5. pád lecco

6. pád lecčem

7. pád lecčím

Skloňování zájmena LECCOS

1. pád lec-co+s

2. pád lecčehos

3. pád lecčemus

4. pád leccos

5. pád leccos

6. pád lecčems

7. pád lecčíms

Zdroj: Leccos nebo lecos

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.

Mám nejen kVám dotaz spočítal NĚKDO z té PS a senatu koik volna mají učitelé za rok, to jsou jarní prázdnin, velké letní prázdniny a stále nějaká volna,ale NIKDO nemá odvahu to říci nahlasKdyž v TV byla info za kolik dřou hasiči tak se divím že to děají, zachraňují lidské životy, spadlou kočku do kanálu, pak kde se co stane a šustne tak jsou první jako na pomoc hasiči u všeh akcích a jaké mají platy, zodpovědnost jsem zdravotník a moc dobře vím jak to je u nás, a u hasičů mě to překvapilo,námaha fyzická,psychická, děsné mundury, technika a měsíčně údajně dle TV 18 000, jen nadšenec toto může dělat a neřvou jako učitelé že mají málo už to nemůžeme poslouchat.Prosím askavě nebojte se promluvit i o jiných zodpovědnějších profesích.Přeji hodně úspěchů v práci a zdravím H.Polesná

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Milá paní Polesná,
Váš názor o volnu učitelů je jaksi mylný. Každý ví o existenci letních, jarních prázdnin atd. Nicméně jsou to prázdniny pro děti, ne pro učitele. Mám totiž jednoho středoškolského učitele doma a má úplně stejnou délku dovolené jako každý jiný zaměstnanec - tedy pět týdnů a navíc má tu nevýhodu, že si jí musí vybrat vždy jen v letních měsících a ne když třeba rodina potřebuje. V době prázdnin sice neučí děti, ale ve škole být musí. Najde se tam totiž mnoho jiné práce. Žádné volno nemá. A pak také zapomínáte na to, že učitel příchodem domů ze školy práci nekončí jako hasič nebo koho jste dávala jako příklad. Téměř denně totiž sedí u další přípravy na druhý den. A nelžu Vám - někdy je to až do půlnoci. A to vážně nepřeháním. Já bych to tedy dělat nechtěla. A nejde jen o časovou stránku, ale hlavně o tu psychickou. Neumíte si možná ani představit, co obnáší učit některé puberťáky, ale to už je jiná stránka věci. Doufám, že Vám tohle vysvětlení postačí.

Zdroj: diskuze Andrej Babiš

Typický – synonyma

Synonyma pro slovo typický vyplývají již z vysvětlení jeho významu, chceme-li tedy použít jiné výrazy s podobným významem, můžeme vybírat mezi přídavnými jmény: příznačný, charakteristický, svérázný, osobitý.

Ale pozor, ne každé uvedené synonymum je vhodné použít v té či oné souvislosti, například typické české jídlo nemůžeme napsat jako osobité české jídlo, v tomto případě bychom mohli zaměnit jen se slovem charakteristické, případně příznačné.

Opakem neboli antonymem slova typický je výraz atypický.

Zdroj: Typický

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radomil Kozák.

Milý Andreji,
dovoluji si,s prominutím toto oslovení,neboť jsem jednak stejně starý,ale hlavně proto,že cítím,že naše společnost má konečně nějaký směr a cíl,že je tu někdo,kdo chce a hlavně ví ,co.Skoro po padesáti letech pociťuji to příjemné mrazení,kdy paní učitelka sundávala ze zdi Novotného a dávala tam Dubčeka a my,děti ani pořádně nevěděly,proč.Časem nám to došlo.Shodou okolností,nebo,že by to byla naše spása a naděje,také Slováka.Ale není to ani spása ani naděje,je to díky Vám a lidem okolo Vás,skutečnost, na kterou lze sáhnout,je to doslova vidět na každém koutu naší krásné a vždy hrdé zemi,ale především na životní úrovni.A zase po tolika letech,cítím to příjemné mrazení a jsem rád,že jsem se dožil toho,že jsem pyšný na člověka,který je premiérem,který má vizi,který je celosvětově uznávaný a kterému záleží především na vlastních lidech.Z deseti lidí,kteří Vás pomlouvají,Vás devět volí.Všichni vidí a pokud nejsou slepí,musí tleskat a především obdivovat Váš záběr a nasazení a na druhé straně klid a věcné argumenty,kterými odvracíte ty směšné útoky zkorumpovaných blbců typu Bendy,o Kalouskovi nemluvím,Stanjury,Fialy a bohužel i pirátů,ze kterých se vlasně vyklubali udavači bez nějakých hmatatelných výsledků.Je smutné,že Češi udávají Čechy a ohánějí se komunismem,který ani nepoznali.Čas ukazuje,že jste měl pravdu a zemi je potřeba řídit jako podnik, direktivně,aby se dostavily výsledky.A ty jsou,pane Babiš,za Vámi vidět a nikdo je nemůže,a doufáme všichni,že si ani nedovolí,je spochybnit.Dotáhněte do konce,tím nemyslím,aby jste je pozavírali,ale ukažte veřejně v parlamentu na ty,co ve jménu vlasti,jak říká p.Soukup ,který mimochodem ukazuje,jak má vypadat zpravodajství,právě nyní,kdy si budeme připomínat to slavné třicáté výročí,kdo to tady řídil,kdo tvz.odklońoval veřejné toky peněz,nebojte se jich a vůbec na ně neberte ohledy,národ by měl vědět ve jménu čeho kradli.Oni Vás také nešetřili a byli schopni věcí,které by neměly zůstat bez vysvětlení.Vím,že se tímto směrem nevydáte a to je jediné ,co mi na Vás vadí.


Přeji Vám,celé rodině i Vašemu týmu a nakonec i nám



ať se daří!Radomil Kozák,Karlín

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

Vzpomněl nebo vzpoměl

Dost často se stává, že právě u tohoto slovesa člověk znejistí a neví, jestli je správná varianta s "mně", nebo jen s "mě", pak se snaží najít nějaké logické zdůvodnění pro ten či onen pravopis.

Pravopis

Správný je pouze tvar s "mně" tedy "vzpomněl".

Vysvětlení

Určitým zdůvodněním proč tomu tak je, může být to, že v jiných tvarech (či odvozených slovech) tohoto slovesa se objevuje hláska "n" = například "vzpomenu". A právě toto "n" je to, které se objevuje i v hláskové skupině "mně" ve slově vzpomněl. Pro většinu lidí je ale nejjednodušší si toto slovo prostě zapamatovat, než si pracně zdůvodňovat jeho pravopis.

Ukázky ve větě

Kdo by si občas rád nevzpomněl na svou první lásku?

Cestou ze školy si už na úkol ani nevzpomněl.

Právě si vzpomněl, kde nechal klíče od bytu.

Zdroj: Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Diskuze

V diskuzi SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek

Zapomněl nebo zapoměl

Dalším problematickým slovesem se stejnou hláskovou skupinou jako slovo vzpomněl, je i zapomněl, i ono dokáže pisateli pěkně zamotat hlavu.

Vysvětlení

Sloveso zapomněl se řadí k těm slovesům, kde je třeba zjistit podobu jiných tvaru daného slova, jestli se zde nevyskytuje hláska n (= zapomenout), a proto se vždy píše s "mně".

Hledání příbuzných tvarů u těchto sloves může být pro spoustu lidí těžké (ne každého hned napadnou daná slova), i proto už učitelé na prvním stupni radí svým žákům si toto sloveso prostě zapamatovat, pomoci jim k tomu mohou třeba různé mnemotechnické pomůcky, které si žáci vytvoří, anebo "si ho do hlavy" dostanou čistým drilem, hlavní je vždy vědět, že sloveso "zapomněl" se vždy píše s "mně".

Ukázky ve větě

hlupák, hlava děravá. Svou berlu mrazílku, jsem si doma zapomněl."

Zaměstnanci zapomněli na schůzku o bezpečnosti.

Před odjezdem se nezapomněl rozloučit s babičkou.

Zdroj: Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Pranostiky na jednotlivé dny

1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)

PRANOSTIKY:

  • Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
  • Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.

2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)

PRANOSTIKY:

  • Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
  • Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.

3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)

PRANOSTIKY:

  • Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
  • Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.

4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)

PRANOSTIKY:

  • Svatý František zahání lidi do chýšek.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.

5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
  • Na svatého Placida zima teplo vystřídá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.

6. říjen: svátek má Hanuš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. říjen: svátek má Justýna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)

PRANOSTIKY:

  • Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
  • O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.

9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)

PRANOSTIKY:

  • Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
  • Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.

10. říjen: svátek má Marina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. říjen: svátek má Andrej

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. říjen: svátek má Marcel

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. říjen: svátek má Renáta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.

15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)

PRANOSTIKY:

  • Na svatou Terezii každý švec obírá.
  • Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
  • Svatá Terezie krávy uvazuje.
  • Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.

16. říjen: svátek má Havel

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
  • Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
  • Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
  • Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
  • Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
  • Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
  • Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
  • Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
  • Nalévá-li Havel, bude horké léto.
  • Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
  • Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
  • Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
  • Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
  • Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
  • Suchý Havel oznamuje suché léto.
  • Svatý Havel - devět počasí za den.
  • Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
  • Svatý Havel do zelí zajel.
  • Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
  • Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.

17. říjen: svátek má Hedvika

PRANOSTIKY:

  • Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
  • Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
  • Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.

18. říjen: svátek má Lukáš

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
  • Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
  • Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.

19. říjen: svátek má Michaela

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. říjen: svátek má Vendelín

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)

PRANOSTIKY:

  • Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
  • Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
  • Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
  • Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
  • Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
  • Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
  • Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
  • Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
  • Svatá Voršila jíní nasila.
  • Svatá Voršila zimu posílá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.

22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)

PRANOSTIKA:

  • O svaté Kordule nejsladší bobule.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.

23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Severína má být doma jetelina.
  • Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.

24. říjen: svátek má Nina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. říjen: svátek má Beáta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Haštal – vymeť maštal.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.

27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)

PRANOSTIKY:

  • Na Šimona a Judy - zima je všudy.
  • Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
  • Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
  • Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
  • Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
  • Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
  • Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
  • Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
  • Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
  • Šimona a Judy - zima je všudy.
  • Šimona a Judy - zima leze z půdy.
  • Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
  • Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
  • Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
  • Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.

29. říjen: svátek má Silvie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. říjen: svátek má Tadeáš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. říjen: svátek má Štěpánka

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: Pranostiky na říjen

Shoda přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Vysvětlení shody přísudku s podmětem

Podmět v množném čísle

Koncovka příčestí minulého

Příklad

Rodu mužského životného

-i

Koně běželi po poli.

Všeobecný

-i

V televizi vysílali zprávy.

Rodu mužského neživotného

-y

Domy byly zbořeny.

Rodu ženského

-y

Zebry se proháněly krajinou.

Rodu středního

-a

Města zářila ve tmě.

Několikanásobný podmět v  množném čísle:

Alespoň 1 člen je rodu mužského životného

-i

Chlapci a dívky jeli na tábor.

Žádný člen není rodu mužského životného

-y

Učitelky a děti se vydaly do  zoologické zahrady.

Všechny členy jsou rodu středního v  množném čísle

-a

Selátka a telata byla zavřena na  malém prostoru.

Několik členů je rodu středního a  alespoň jeden je v jednotném čísle

-y

Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami.

Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět

Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z  kontextu.

Předcházející věta

Nevyjádřený podmět

Z přecházející věty

-i

Malíři namalovali řadu obrazů.

Rozhodli se uspořádat výstavu.

-y

Ženy nakoupily potraviny.

Uvařily z nich večeři.

-a

Hříbata volně pobíhala.

Zaběhla se do lesa.

U oslovení je situace těžší. Je potřeba si uvědomit, jestli podmětem jsou jenom oslovované osoby, pak se koncovka přísudku určuje podle jejich rodu. Například: Holky, co kdybyste přišly na návštěvu? Chlapci, měli byste se  učit. Děvčata, mohla byste mi pomoci?

Pokud se ale oslovují osoby ženského rodu, ale do podmětu se řadí i osoba rodu mužského životného, píše se v koncovce u přísudku -i. Například: Holky, co kdybychom si zahráli fotbal?

Důležité také je, jestli se mluvčí řadí do podmětu a jestli je to muž nebo žena. Například: žena: Holky, co kdybychom zašly na výstavu? Muž: Holky, co kdybychom šli do kina?

Mimotextový kontext to jsou okolnosti, které známe jen my (=mluvčí), ale nejsou nikde v textu zapsány. Používá se třeba v okamžiku, kdy píšeme někomu zprávu/dopis. Pokud je mluvčím žena a píše jiné ženě, píše se v koncovce přísudku -y, pokud se do podmětu nezařadí i muž, například: Mohly bychom zajít na večeři (jen ty dvě ženy). Pokud do podmětu zařadí i muže: Mohli bychom zajít na večeři (je jasné, že bude přítomen i muž).

Zdroj: Shoda přísudku s podmětem

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
  • Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
  • Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
  • Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
  • Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
  • Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
  • Jiljí jasný - podzim krásný.
  • Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
  • když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
  • Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
  • O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
  • Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
  • Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
  • Svatý Jiljí děvčata bílí.
  • Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
  • V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
  • V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

  • Na Štěpána krále je už léta namále.
  • Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
  • Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
  • Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osm neděl.
  • Matka Boží hlávku složí.
  • Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
  • Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
  • Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
  • O Marie narození, vlaštovek tu více není.
  • Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.

VYSVĚTLENÍ:

Jedním z témat těchto pranostik je počasí v tento den a ve dny následující. Druhé téma je odlet ptáků do teplých krajin.

9. září: svátek má Daniela

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. září: svátek má Irma (dříve svatý Mikuláš Tolentinský)

PRANOSTIKA:

  • Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.

VYSVĚTLENÍ:

Opět pranostika, která říká, že počasí v tento den ovlivní počasí v následujícím období, pokud tedy neprší, tak nebude moc pršet ani na podzim.

11. září: svátek má Denisa (dříve Pafnucius)

PRANOSTIKA:

  • Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika náleží k těm, které předvídají počasí na podzim podle počasí v konkrétní den. Pokud tedy neprší 11. září, nemělo by pršet téměř celý podzim.

12. září: svátek má Marie

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. září: svátek má Lubor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. září: svátek má Radka (dříve Povýšení svatého Kříže)

PRANOSTIKY:

  • Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vír, odtud přijde drahota.
  • Po svatém Kříži podzim se blíží.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že v místě, odkud fouká vítr, tam byla špatná úroda, a proto tam bude draho. Druhá pranostika zase říká, že se pomalu blíží podzim.

15. září: svátek má Jolana (dříve Panna Marie Sedmibolestná)

PRANOSTIKA:

  • Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se podzimní počasí začíná projevovat teplotní změnou.

16. září: svátek má Ludmila

PRANOSTIKY:

  • Ludmila, patronka česká - po létu se stýská.
  • Na Ludmily světice obouvej střevíce.
  • Svatá Edita pilně podmítá.
  • Svatá Ludmila deštěm obmyla.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, že léto je již pryč. Druhá zase, že začíná být chladno a už by opravdu člověk neměl chodit bos. Další pranostiky se zase týkají deště a povětrnostních podmínek v tento den.

17. září: svátek má Naděžda

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. září: svátek má Kryštof

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. září: svátek má Zita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

20. září: svátek má Oleg (dříve svatá Zuzana)

PRANOSTIKA:

  • Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání.

VYSVĚTLENÍ:

Slunečné počasí v tento den, může ještě dopřát hroznům změnu chuti.

21. září: svátek má Matouš

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle.
  • Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
  • Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
  • Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle.
  • Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá.
  • Na svatého Matouše pohoda - vyschne v lese každá kláda.
  • O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
  • Po svatém Matouši čepici na uši.
  • Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
  • Svatého Matouše, každé jablko se ukouše.
  • Svatý Matouš svačinu zakousl.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky opět předvídají počasí pro následující měsíc na základě počasí v tento den. Jiné zase předvídají dobrou sklizeň vína, pokud bude hezký den. Jiné pranostiky se zase týkají ochlazování, odletu vlaštovek na jih a sklizně jablek.

22. září: svátek má Darina (dříve svatý Mauricius, později Mořic)

PRANOSTIKY:

  • Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
  • Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude hezky, mělo by v zimě velmi foukat. Druhá pranostika zase předvídá špatné počasí v tento den, a proto nedoporučuje cokoliv sít.

23. září: svátek má Berta (dříve Tekla)

PRANOSTIKY:

  • Dne 23. září začíná na severní polokouli podzim.
  • Svatá Teklička maluje jablíčka.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den opravdu začíná podzim (podzimní rovnodennost). Druhá pranostika se zase týká sklizně jablek.

24. září: svátek má Jaromír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

25. září: svátek má Zlata

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

26. září: svátek má Andrea (dříve Cyprián)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Cypriána je už chladno časně z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika se týká podzimního ochlazování.

27. září: svátek má Jonáš (dříve Kosma a Damián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána.
  • Na Kosmu a Damiána studeno bývá z rána.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak v následující dny bude naopak hezky. Druhá pranostika je opět o ochlazování.

28. září: svátek má Václav, den české státnosti (dříve Václav)

PRANOSTIKY:

  • Jaké mrazy před svatým Václavem, takové před svatodušními svátky.
  • Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.
  • Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo.
  • Kolem svatého Václava, nové léto nastává.
  • Kolik mrazů před svatým Václavem, tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.
  • Na svatého Václava bývá bláta záplava.
  • Na svatého Václava českého bývá vína nového.
  • Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
  • Na svatého Václava mráz nastává.
  • Na svatého Václava nové léto nastává.
  • Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
  • Po svatém Václavu beranici na hlavu.
  • Přijde Václav, kamna připrav.
  • Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
  • Svatý Václav Čechům přeje, neprší-li na něj, dobře se za rok seje a ještě více ve stodole děje.
  • Svatý Václav hady sklízí.
  • Svatý Václav praví: Pusťte krávy do otavy!
  • Svatý Václav tady, sklízí hady.
  • Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.
  • Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
  • Svatý Václav zavírá zem.
  • Tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že jak bude mrznout v tento den, tak stejně bude mrznout i na v následujícím období. Pokud bude v tento den bouřka, bude podzimní teplo trvat ještě dlouho. Jiná pranostika zase říká, že se v tomto období často ještě oteplí, další ale zase tvrdí, že i trvá deštivé období. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně obilí a jeho kvality, mizení hadů z přírody.

29. září: svátek má Michal

PRANOSTIKY:

  • Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
  • Hřímání okolo Michala znamená veliké větry.
  • Hřmí-li na svatého Michala, bude hojnost vína, ale ovoci ublíží a budou hrubí větrové.
  • Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry.
  • Jasný den na Michala - urodí se obilí a dobrý masopust.
  • Je-li noc před svatým Michalem jasná, bude velká zima. Prší-li, bude levná zima.
  • Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc. Je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.
  • Je-li svatý Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle.
  • Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat.
  • Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
  • Kolik dní před svatým Michalem jíní a mrzne, tolik dní po Filipu a Jakubu budou jíní a mrazíky.
  • Kolik před Michalem bývá mrazů, tolik po Filipu v jednom rázu.
  • Michal, v den-li jeho pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
  • Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
  • Na svatého Michala když severní a západní vítr věje, tuhá zima k nám pak spěje.
  • Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
  • Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
  • Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
  • Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima.
  • Pryč nejsou před Michalem ptáci, po něm tuhá zima neburácí.
  • Svatý Michal všechno z polí spíchal.
  • Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude foukat vítr, bude dobrá úroda vína, ale velmi špatná úroda ovoce. Pokud bude jasno, bude v příštím roce dobrá úroda obilí a hezké počasí v období masopustu. Bude-li navíc jasná noc, znamená to, že v tomto roce bude krutá zima. Jiná pranostika zase říká, že pokud ještě neodletěli ptáci do teplých krajin, tak nenastane krutá zima. Další pranostika zase říká, že teď by měla být již pole sklizená.

30. září: svátek má Jeroným

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
  • O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
  • Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají ochlazení a příprav na zimu.

Zdroj: Pranostiky na září

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Babí léto je léto na odchodu.
  • Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
  • Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
  • Bouřka v září věští sníh v prosinci.
  • Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
  • Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
  • Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
  • Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
  • Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
  • Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
  • Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
  • Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
  • Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  • Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
  • Na dešti v září rolníku moc záleží.
  • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
  • Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
  • Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
  • Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
  • Po teplém září zle se říjen tváří.
  • Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
  • Podzim na strakaté kobyle jezdí.
  • Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
  • Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
  • Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
  • Teplé září - říjen se mračí.
  • Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
  • V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
  • Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Září - máj podzimu.
  • Září - slunce ještě dosti září.
  • Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
  • Září jezdí na strakaté kobyle
  • Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
  • Září, kamna zazáří.
  • Září, na léto jde stáří.
  • Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
  • Zářijové pršení prospívá osení.
  • Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.

Zdroj: Pranostiky na září

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  • Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  • Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  • Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
  • Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
  • Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
  • Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
  • Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
  • Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
  • Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
  • Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
  • Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
  • Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
  • Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
  • Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
  • Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  • Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
  • Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
  • Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
  • Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
  • Krásný říjen - studený leden.
  • Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
  • Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
  • Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
  • Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
  • Říjen a březen rovné jsou ve všem.
  • Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
  • Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
  • Říjen, když blýská, zima plíská.
  • Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
  • Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
  • Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
  • Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
  • Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
  • Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
  • Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  • Studený říjen - zelený leden.
  • Teplý říjen - studený listopad.
  • Teplý říjen - studený únor.
  • Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
  • Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
  • V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
  • V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
  • V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
  • V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
  • V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
  • Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
  • Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen víno pijem.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.

Zdroj: Pranostiky na říjen


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP