ČEPÝŘIT SE
= čechrat si peří
Slova příbuzná
rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený
Příklady
Slepice si načepýřila peří.
= čechrat si peří
rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený
Slepice si načepýřila peří.
V diskuzi SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.
Pozor: pýcha (pyšný), píchá (bodá), pysky (rty), písky (písčiny), pisk (pískot), pyl (prášek v květu), pil (napil se vody), opylovat (květ), opilovat (obrušovat pilníkem), slepýš (živočich), slepíš (lepidlem papír)
Zdroj: Vyjmenovaná slova
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.
dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.
Zdroj: diskuze Určení slovního druhu slova RÁD
= sportovní náčiní
Kořen slova lyže je lyž.
lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský
Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.
V diskuzi VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.
Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím
Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"
Přídavné jméno spontánní se dá vysvětlit jako něco, co se děje bez zjevné vnější příčiny, děje se to tedy samovolně. Spontánní znamená, že je to z vnějšku nevynucené a vychází to z přirozených potřeb, sklonů, pudů i popudů. Pokud je něco spontánní, je to obvykle provedené bez přemýšlení.
Zdroj: Spontánní
V diskuzi ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpán Suda.
... Nevím, jak pro jiné, ale ve mě slovo "zkouknout" vyvolává spíše význam velmi rychle očima přelétnout ve smyslu toho, že zkontroluji, zda se vytiskly celé stránky a nekontroluji obsah, nebo nějaké pravopisné chyby - třeba potřebuji i vědět, zda jsou to papíry pro mne. Udělám u toho pohyb očima směrem dolů a tak by se dalo uvažovat o "s", ale asi bych už byl za hranou.
U slova zhlédnout si představuji, že se podívám v klidu na celý film a nepustím si ho zrychleně - udělám si naň více času...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucky luky.
Asi podobný "problém" je s/z u sebrat něco se stolu (s povrchu) nebo ze stolu (zevnitř). Jasné..... ALE dočetl jsem se, že "s" se moc nepoužívá, protože je UŽ "mimo mísu", resp. kdo ho používá, patří do starého železa (NENÍ IN a COOL).
Zdroj: diskuze Zkouknout nebo skouknout
= svalový orgán v ústech, řeč, část boty
Jazykový, jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku), jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec, jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný, dvojjazyčný
Moderátorka před vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal nový dvojjazyčný slovník.
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Děkuji a
prosím ještě o slovní základ ke slovu LENOŠIT
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Základ u slova lenošit je lenoš.
Zdroj: diskuze Slovní druh u slova asi
Třpytivý, třpytka, zatřpytil
Hvězdy na nebi se třpytily.
V diskuzi SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.
Zdroj: diskuze Slovní druh slova jednotlivý a většina
= červenat se
zapýřit se
Na plese se princezna zapýřila studem.
= město
litomyšlský
Litomyšlský zámek patří k nejhezčím českým památkám.
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jhjh.
příslovce myslím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel AF.
"Byť" je nejspíš částice, má podobný význam jako "ať".
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo byť?
myší, myška, myšička, myšák, myšina (= zápach po myších), myšilov (= jiné označení pro káně lesní)
Ve sklepě to smrdělo myšinou.
V diskuzi PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dildora Kadyrova.
teska vijmenovana slova po l
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
= tkanina s delším vlasem
Plyšový
K narozeninám jsem si přála nového plyšového medvídka.
V diskuzi URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.
Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Určování slova BY
= sova
sýčkovat (= strašit)
Sýček je malá sova. Nesýčkuj.
= pokřik
povykovat, povykování
při fotbale fanoušci povykovali.
Příbuzná slova mají vždy s vyjmenovaným slovem společný kořen a tematicky (myšlenkově) s ním souvisejí, jako příklad můžeme uvést vyjmenované slovo slyšet a k němu příbuzná slova: nedoslýchat, neslyšně, slýchat, neslýchaný, slyšitelně, poslyš, vyslýchat a podobně. Všechna tato slova mají společný kořen -sly- (-slý-) a všechna se týkají sluchu, slyšení.
Chcete-li si po přečtení teorie také prakticky procvičit pravopis vyjmenovaných a k nim příbuzných slov, zkuste naše doplňovací cvičení nebo diktáty na vyjmenovaná slova.
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Vyjmenovaných slov po z není mnoho, ale i tyto čtyři slova mohou některým lidem při psaní způsobit problémy.
U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.
obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,
Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.
Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.
hmyzí, hmyzožravec
Ježek je hmyzožravec.
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.