Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

VZTAŽNÁ


VZTAŽNÁ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Zájmena jsou slovním druhem, jehož úkolem je zastupovat podstatná a přídavná jména. Zájmena se dělí do sedmi skupin


Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Jenž

Jež

Jež

2. pád

Jehož

Jíž

Jehož

3. pád

Jemuž

Jíž

Jemuž

4. pád

Jehož, jejž,jejž

Již

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O němž

O níž

O němž

7. pád

S jímž

S jíž

S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Již, jež

Jež

Jež

2. pád

Jichž

Jichž

Jichž

3. pád

Jimž

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažnájenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Druhy zájmen

  • osobní - , ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
  • přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
  • ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
  • tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
  • vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
  • neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
  • záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: článek Zájmena

VZTAŽNÁ zájmena

Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné

Skloňování:

Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.

Zájmeno jenž

1. jenž jež jež
2. jehož jíž jehož
3. jemuž jíž jemuž
4. jehož/jejž
jejž (než.)
již jež
5. - - -
6. o němž o níž o němž
7. jímž jíž jímž

1. již
jež (než.)
jež (než.) jež (než.)
2. jichž
3. jimž
4. jež
5. -
6. o nichž
7. jimiž

Zdroj: článek Zájmena

Krátké shrnutí o zájmenech

Zájmena:

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
    • orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • očíslo (jednotné, množné)
    • opád (7. pádů jako u podstatných jmen)

Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Jitka Konášová


vztah podmětu a přísudku
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
vztažná prislovce
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.