WORD PEVNÁ MEZERA

FAQ – Často kladené otázky

Co je to pevná mezera?

Pevná mezera je speciální mezera, která zabrání zalomení řádku mezi dvěma výrazy.

Jaký je rozdíl mezi pevnou a tvrdou mezerou?

Žádný – jde o dvě označení pro stejný typ mezery.

Kdy musím pevnou mezeru použít povinně?

U jednopísmenných předložek, čísel s jednotkami, dat a zkratek.

Jak vložit pevnou mezeru ve Wordu?

Nejčastěji pomocí klávesové zkratky Ctrl + Shift + mezerník.

Jak se zapisuje pevná mezera v HTML?

Pomocí entity  .

Má pevná mezera vliv na SEO?

Přímo ne, ale zlepšuje čitelnost a profesionální vzhled textu.

Je pevná mezera viditelná?

Na pohled vypadá stejně jako běžná mezera, rozdíl je pouze v chování při zalomení řádku.

Mohu pevné mezery doplnit automaticky?

Ano, některé editory a typografické nástroje to umožňují.

Je pevná mezera důležitá i v běžném textu?

Ano, zejména u delších textů a profesionálních dokumentů.

Zdroj: článek Pevná mezera

Poradna

V naší poradně s názvem PEVNÁ MEZERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Pevná mezera

Jak udělat pevnou mezeru

Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.

1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)

Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.

Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.

Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).

A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.

2. Pevná mezera v programu Adobe InDesign (aktuální postup)

V současných verzích programu Adobe InDesign (Creative Cloud) zůstává práce s pevnou neboli nedělitelnou mezerou velmi podobná jako dříve, jen je více integrována do stylů a automatizace sazby. InDesign stále podporuje GREP (regulární výrazy), které jsou dnes jedním z nejefektivnějších způsobů, jak pevné mezery do textu doplnit hromadně a systematicky.

Nejjednodušší postup je využít funkci Hledat a nahradit s GREPem:

• Otevřete nabídku Úpravy → Hledat/Změnit.
• Přepněte se na kartu GREP.
• Do pole Najít vložte výraz: (<[szkvaiouSZKVAIOU])s
  Tento výraz vyhledá mezeru za jednopísmennými předložkami.
• Do pole Změnit na vložte: $1~S
  Sekvence ~S v InDesignu představuje nedělitelnou (pevnou) mezeru.
• Klikněte na Změnit vše.

Velkou výhodou dnešního InDesignu je možnost použít GREP styly přímo v odstavcových stylech. Díky tomu lze pevné mezery aplikovat automaticky při sazbě textu, bez nutnosti ručních zásahů nebo opakovaného hledání.

Postup je následující:

• Otevřete Odstavcové styly a upravte požadovaný styl.
• Přejděte do sekce GREP styly.
• Přidejte nový GREP styl s odpovídajícím regulárním výrazem.
• Tím zajistíte, že pevné mezery budou vkládány automaticky při každé změně nebo aktualizaci textu.

Pokud dáváte přednost externím nástrojům, lze i dnes využít specializované typografické skripty a pluginy (například české typografické skripty inspirované původním TypoSkriptem), které umožňují hromadné čištění textu, včetně doplnění pevných mezer, správných uvozovek a pomlček.

Samozřejmě je možné vložit pevnou mezeru také ručně. Umístěte kurzor na požadované místo a zvolte

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pevná mezera

Co je to pevná mezera

Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.

Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:

• ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
• ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
• pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
• mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
• mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
• mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
• mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
  například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
• v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2  5;
• v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
• v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
• mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
• mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
• mezi zkratkou titulu nebo hodnosti uváděnou před osobním jménem, například p. Mladý, mjr. Zelený, Ing. Zemková (lze však oddělit titul a rodné jméno od příjmení, například Ing. Zdeněk | Polák);
• před pomlčkou, aby jí neza

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pevná mezera

Rozdíl mezi obyčejnou a pevnou mezerou

Na první pohled mezi nimi není žádný rozdíl, ale chování v textu je zásadně odlišné:

• Běžná mezera – umožňuje zalomení řádku.
• Pevná mezera – brání zalomení řádku.

Pevná mezera se proto používá všude tam, kde mají výrazy zůstat pohromadě a tvořit jeden významový celek.

Zdroj: článek Pevná mezera

Pevná mezera a SEO

Z pohledu vyhledávačů nemá pevná mezera přímý vliv na hodnocení stránky. Nepřímo však přispívá k lepší čitelnosti a profesionálnímu vzhledu obsahu, což zvyšuje důvěryhodnost webu a uživatelskou spokojenost.

Zdroj: článek Pevná mezera

Pevná mezera a typografie na webu

Na webových stránkách je pevná mezera obzvlášť důležitá, protože text se neustále přizpůsobuje šířce obrazovky. Bez pevných mezer může docházet k nepřehledným zlomům řádků, které kazí vzhled stránky.

V HTML se proto běžně používá entita , která zajistí, že se slova nerozdělí ani na mobilních zařízeních. Správně vložené pevné mezery zlepšují uživatelský komfort i celkový dojem z textu.

Zdroj: článek Pevná mezera

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: článek Předložky

Kdy je použití pevné mezery opravdu nutné

Některé případy jsou typograficky tak důležité, že by se bez pevné mezery neměly nikdy obejít:

• Jednopísmenné předložky a spojky.
• Číslo + jednotka nebo měna.
• Datum a čas.
• Tituly, hodnosti a iniciály.
• Telefonní čísla a kódy.

Zdroj: článek Pevná mezera

Nejčastější chyby při používání pevné mezery

I když je pravidlo pro použití pevné mezery poměrně jasné, v praxi se opakuje několik typických chyb. Tyto chyby snižují typografickou kvalitu textu a u delších dokumentů působí rušivě.

• Ponechání jednopísmenné předložky (k, s, v, z) na konci řádku.
• Rozdělení čísla a jednotky (10 kg, 25 °C, 50 %) do dvou řádků.
• Zalomení data uprostřed (24. | 12. 2025).
• Roztržení zkratek a jmen (Ing. | Novák).

Zdroj: článek Pevná mezera

Kompenzace dysgrafie

Kompenzace dysgrafie nastupuje v období, kdy reedukace nebyla neúspěšná nebo byla provedena pozdě nebo nebyla realizována vůbec. Výrazné zlepšení písma u jedinců s dysgrafií nelze předpokládat. Reedukační postupy, ačkoli jsou ověřené i u starších jedinců, jsou časově náročné a vyžadují výraznou motivaci dítěte. U většiny dětí (nejen s poruchami psaní) se s přibývajícím věkem zhoršuje písmo. Jedinec málo dbá na kvalitu písma, které se zhoršuje až do nečitelnosti. Písmo je nečitelné tak, že poznámky nepřečte dítě samo, učitel ani rodič. Pomalé tempo psaní způsobuje, že stále nestíhá, dopisuje a časem rezignuje.

Mezi kompenzační mechanismy se řadí užití tiskacího písma nebo psaní skriptem. V naukových předmětech se doporučuje vlepování předtištěných poznámek do sešitu, případně nákresů a schémat, která žák doplňuje nebo zvýrazňuje.

Další alternativou je psaní na počítači například v programu Word, kde je možné zvolit automatické opravy či využít jiné utility. V současné době lze informační materiály skenovat, kopírovat, fotografovat například mobilními telefony s vysokým rozlišením. Místo opisování nebo psaní poznámek při výkladu může student nahrát hlasový záznam na diktafon, hlasový záznamník ve formátu MP3 nebo mobilní telefon. Zvukový materiál lze převést do stolního počítače, notebooku nebo PDA počítače. Se všemi druhy médií lze libovolně manipulovat a zpracovávat je například do multimediálních prezentací v programu Power-Point, které se dají velice dobře využít ke studiu.

Zdroj: článek Dysgrafik

Praktická část

V praktické části můžete použít tabulky, grafy a různé texty, které nějakým způsobem vyhodnocují výsledky vaší práce. Zkoumané subjekty mohou být různě tříděny (rozdělení lidí v kolektivu) – záleží pouze na vašem pojetí. Tato data mají za úkol zajištění pravdivosti a přitom by měla stavět na daných základech.

Při tvorbě praktické části lze například využít tabulky. Vyplatí se použít tabulkový editor Excel, kde se s daty pohodlně pracuje. Při vkládání tabulky z tabulkového editoru do editoru textového (Word) je důležité zvolit způsob vložení. Pokud se tabulku pokusíte vložit přes klasické vložení: CTRL+V, tak textový editor může vaší tabulku přeformátovat. Je tedy dobré, než začnete vkládat, si v nástrojové liště nalézt funkci: Vložit – Vložit jinak – a vybrat vhodný formát. Doporučuje se zvolit formát typu: List aplikace Microsoft Excel – objekt, neboť vám dovolí změnu dat v tabulce i po vložení. Název tabulky bývá zpravidla umístěn nad příslušnou tabulkou.

U grafů se způsobem jejich vložení nemusíte tolik zabývat. Vizuální stránka grafu záleží pouze na vás a rozložení tabulek rovněž. Měli byste je navrhnout takovým způsobem, aby posloužily k dobré orientaci ve zkoumaných datech. Všechny tabulky a grafy by měly mít pod sebou příslušný popisek. Dané popisky budete později zadávat do části „Přílohy“, kde – podobě jako v obsahu –jeden po druhém zadáte a ke každému přiřadíte příslušné číslo stránky, na kterých budou umístěny.

Zdroj: článek Co to je seminární práce

Psaní seminární práce

Během psaní se držte předem vytvořené osnovy. Ta vám pomůže udržet směr a koncepci textu a dosáhnout jeho cíle. Pracovní osnovu můžete během psaní konkretizovat či měnit.

Při rešerši (vyhledávání) literatury se zaměřte na nejnovější publikace. Jen tak vám neuniknou aktuální informace o stavu bádání v oblasti tématu. Využít můžete katalogy univerzitních a vědeckých knihoven či stránky České národní bibliografie.

I v seminární práci byste měli adekvátně citovat odbornou literaturu, a to nejlépe formou poznámek pod čarou (v MS Word klikněte na Odkazy a Vložit poznámku pod čarou). V poznámce musí být uvedeny minimálně název titulu, jméno autora, rok vydání a stránka, kde se citovaná pasáž nachází.

Práci si pravidelně zálohujte – nastavte si automatické ukládání, dokument si čas od času uložte na e-mail nebo USB disk.

Před odevzdáním si ponechejte denní rezervu a přečtěte si text s časovým odstupem nebo o jeho přečtení a kontrolu požádejte někoho dalšího. Téměř vždy tak narazíte na drobné chyby a přijdete na způsoby, jak svou práci ještě zdokonalit!

Zdroj: článek Co to je seminární práce

Právní důsledky ověření

Udělení plné moci nemá jednotnou formu. Může být ústní či písemná, je-li to pro daný úkon vyžadováno. V řadě případů zákon vyžaduje úředně ověřenou plnou moc, nebo notářsky ověřenou plnou moc. Každopádně musí obsahovat rozsah zmocněncova oprávnění. Zmocněncem může být fyzická i právnická osoba. Udílení plné moci upravuje občanský zákoník, konkrétně ustanovení o smluvním zastoupení.

Při zastoupení na základě plné moci je třeba rozlišovat mezi dohodou o plné moci a mezi samotnou plnou mocí. Dohoda o plné moci (zastoupení či zmocnění) je smlouva mezi zmocnitelem a zmocněncem, kterou se zmocněnec zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu, popřípadě za dohodnutých podmínek; uzavřením této dohody vzniká právní vztah zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Plná moc je jednostranný právní úkon zmocnitele, určený (adresovaný) třetí osobě (třetím osobám), v němž zmocnitel prohlašuje, že si zvolil zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu uvedeném v této plné moci; plná moc z hlediska obsahu právního úkonu představuje osvědčení (průkaz) o zastoupení vzniklém na základě dohody o plné moci (zastoupení či zmocnění). Udělení plné moci není samo o sobě smlouvou, ale jednostranným právním úkonem.

Zastoupení je možno sjednat paralelně i pro více zástupců. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně.

Požadavek písemné formy plné moci je stanoven pro zastoupení při písemných úkonech a při zastupování, které se netýká jen konkrétního právního úkonu, to je v případech generálních plných mocí nebo v případech plných mocí k zastupování při více úkonech. Požadavky případných jiných forem právních úkonů ve vztahu k požadavkům na formu plné moci občanský zákoník (OZ) neřeší. Případná omezení plné moci či pokyny zmocnitele dané zmocněnci jsou primárně součástí smluvního vztahu mezi zmocnitelem a zmocněncem. Pokud nejsou uvedeny v plné moci, nemají vliv na právní účinky jednání zmocněnce vůči třetím osobám, ledaže by byly těmto osobám známé i jinak. Zmocněnec přebírá vědomosti a dobrou/špatnou víru od zmocnitele, neprokáže-li se, že jde o okolnosti, o nichž věděl již před udělením plné moci. Příslušné ustanovení současného OZ je vyjádřeno velmi obtížně srozumitelným způsobem

Ustanovení § 33 občanského zákoníku řeší problematiku excesu. Jde jednak o překročení zmocnění a jednak o jednání za jiného zcela bez zmocnění. Zákon pro tyto případy konstruuje dvě alternativy. Z jednání zmocněnce bude zavázán zmocnitel (ex tunc), pokud překročení plné moci buď dodatečně schválí, nebo pokud se o překročení oprávnění dozví a zůstane pasivní (bez zbytečného odkladu neoznámí třetí osobě, se kterou zmocněnec jedn

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kdy je potřeba ověřená plná moc

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Zkratky

Zkratky bývají často čistě grafické, obvykle se tvoří tak, že se použije první písmeno slova nebo slovního spojení, někdy mohou vzniknout ze slabik. U těchto zkratek následuje za takto zkráceným slovem tečka. Pokud tímto slovem končí věta, tak se napíše zkrácené slova, tečka, mezera a pak následuje interpunkční znaménko (výjimkou je tečka, která se znovu nepíše, neboť nemohou být dvě tečky za sebou!).

V českém jazyce již bylo vytvořeno mnoho zkratek, které jsou všeobecně známé, všichni je píší stejným způsobem a jejich význam je všem známý. Pokud by totiž zkratka nebyla pro čtenáře srozumitelná, nebo její využití neznamenalo úsporu (místa, času), tak se obvykle dává přednost nezkrácenému slovu.

Zdroj: článek Zkratky