Básně Miloše Kratochvíla patří mezi texty, které děti i učitelé vyhledávají pro školní recitaci díky jejich humoru, hravému jazyku a srozumitelným pointám. Autor dokáže nenásilně spojit zábavu s poučením a nabídnout verše, které se dobře pamatují a při přednesu přirozeně fungují.
V tomto článku najdete výběr básní vhodných pro recitaci na prvním i druhém stupni základní školy, od lehkých tříslokových textů až po delší vtipné básně pro zkušenější recitátory. Básně jsou ideální pro školní vystoupení, soutěže i domácí trénink přednesu.
ZAJÍC A OSEL
Miloš Kratochvíl
(5 slok vtipné básně k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)
Kouká osel na zajíce
jak se v trávě válí:
"Uši máme stejně dlouhé -
proč ty jsi tak malý?"
~
"Byl jsem taky velký osel,"
zajíc smutně mrknul,
"jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul."
~
"Ubožáčku!" hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí...
~
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
"Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku"!
~
Zajíc chroupe a jen funí
jak mu to jde k duhu -
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci
Příběh
Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Básničky jsou velmi hezké
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.
Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci
Miloš Kratochvíl - životopis
Miloš Kratochvíl se narodil v roce 1948 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. Pak ale změnil obor, podal si přihlášku na Karlovu univerzitu obor žurnalistika a byl přijat. Studium ale nakonec nedokončil. V roce 1970 se stal sportovním redaktorem v časopisu Stadion. Pak se vrhl na spisovatelskou dráhu a působil takříkajíc na volné noze. Začal psát prózu pro dospělé, scénáře, texty písniček, poezii, fejetony i pohádky.
Miloš Kratochvíl vydal několik básnických sbírek určených pro děti, například: Potkal kočkodán kočkonora (2000); Hodina smíchu (2000); Zapište si za uši (2001); Deset malých Bohoušků (2002); Létající koště (2003); Slavné pohádky s oponou (2017).
Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci
Příběh
Ve svém příspěvku VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovář.
Dobrý den, potřeboval bych určit větné členy u těchto čtyř slov: Když KOLEM proběhl zajíc shánějící portavu a nad hlavou Janě zasvítilo červené peří PĚNKAVY, KTERÁ se mihla VE VĚTVÍCH stromu, ani si toho nevšimla
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel TV.
Kolem, ve vetvich - prisl. Urceni mista, penkavy - privlastek, ktera - uvozuje vedlejsi vetu privlastkovou
Zdroj: příběh Větné členy - přehled
Odpovědi na hádanky o zvířátkách
- Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
- Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
- Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
- Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
- Co se vleče, neuteče,
říká si a dál se vleče
v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
- Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
- Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
- Heboučké je jako z vaty,
kožíšek je mourovatý. (Kotě)
- Chodí líně pouští, srst má jako houští,
na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
- Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
- I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
- Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
- Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
- Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
- Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
- Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
- Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
- Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
- Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
- Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
- Maličké zvířátko je tahle čiperka,
Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
- Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
- Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
- Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
- Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
- Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
Kdo je to? (Beruška)
- Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
- Nejraději za pecí přikrčena líhá,
v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech
Poradna
V naší poradně s názvem VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Kvasnička.
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a vyplívám záhonky za sucha. To by šlo, ne?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Šlo by to, ale není to hezky česky. Moc se snažíte uplatnit slovo vyplívám. Mnohem lépe to vypadá takto:
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a tak pleji záhonky za sucha.
Zdroj: příběh Vyplývá nebo vyplívá
Slovní druhy
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují
podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
ADAMOVI
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
ALE
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
AŤ
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
BACHA
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
BĚHEM
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
BLÍZKO
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Ostře sledované vlaky
Rozbor díla:
Děj se odehrává v malé železniční stanici v roce 1945, tedy v době vypjaté atmosféry druhé světové války, kdy stanicí denně projíždí několik takzvaně ostře sledovaných vojenských německých transportů. Hlavní postavou je mladý Miloš Hrma. Ten se po své tříměsíční neschopnosti vrací do práce. Léčil se z úrazu, který si způsobil, když se pokusil o sebevraždu kvůli své přítelkyni.
Místo a doba děje:
V protektorátu Čechy a Morava, druhá světová válka
Hlavní postavy:
- Miloš Hrma – výpravčí, mladý, nezkušený, citlivý, lítostivý
- Hubička – výpravčí, takzvaný donchuán
- Zdenička Svatá – telegrafistka
- Viktoria Freie – krásná Rakušanka
- Máša – dívka Miloše
Znaky:
Ich-forma, retrospektiva
Jazyk:
V drtivé většině je použit jazyk spisovný, ale autor občas používá nespisovné výrazy jako prdeláč, ceckounek, fofrovat a podobně.
Hlavní myšlenka díla:
Kritika fašismu a druhé světové války, která přinesla mnoho škod na lidských životech.
Obsah:
Miloš Hrma nastoupí po několika měsících zpět do práce na malou železniční stanici, kde má zatím funkci záškoláka. Během těch měsíců, co byl pryč, se léčil ze svého pokusu o sebevraždu. Když ale nastoupí zpátky do svého zaměstnání, řeší se zde právě menší incident. Výpravčí Hubička se při noční službě miloval s telegrafistkou Zdeničkou a otiskl jí štábní razítka na pozadí, čehož si pak všimla dívčina matka. Tuto událost přijíždí řešit dopravní šéf Slušný, který měl mimochodem povýšit přednostu na dopravního inspektora, ale když ho uviděl, přednosta byl neupravený a celý ušpiněný od svých milovaných holubů. S vyšetřováním mu pomáhá rada Zedníček. Omezování osobní svobody to nakonec být nemohlo, protože Zdenička se přiznala, že to taky chtěla, a tak se rozhodnou, že s Hubičkou zavedou alespoň disciplinární řízení za hanobení němčiny, státního jazyka, protože na razítku byly německé nápisy. Hrma ale vidí v Hubičkovi svůj vzor, který o všem ví a který je statečný.
Stanicí jezdily často „ostře sledované“ vlaky, na frontu i z fronty, vozily těžké zbraně, vojáky či utrápená zvířata, kterých bylo Hrmovi strašně líto. Hrma sice Němce jako většina Čechů nenáviděl, ale když viděl pohledy zraněných a utrápených vojáků, uvědomil si, že to jsou také lidé. Když mu ovšem Hubička řekl, že tudy pojede druhý den okolo půlnoci jeden z ostře sledovaných vlaků naložen velkým množstvím zbraní, neváhal Hrma přislíbit Hubičkovi pomoc.
Druhý den za ním na stanici přišla Máša, kvůli které si tehdy podřezal žíly. Byl totiž nešťastný z toho, že selhal při jejich prvním milování.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bohumil Hrabal
ŘEŠENÍ některých úloh
1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?
|
1.
|
|
|
c
|
e
|
s
|
t
|
O
|
v
|
á
|
n
|
í
|
|
|
|
|
|
2.
|
|
c
|
y
|
k
|
l
|
i
|
S
|
t
|
i
|
k
|
a
|
|
|
|
|
|
3.
|
|
|
|
s
|
t
|
a
|
N
|
o
|
v
|
á
|
n
|
í
|
|
|
|
|
4.
|
|
|
|
|
|
|
O
|
p
|
a
|
l
|
o
|
v
|
á
|
n
|
í
|
|
5.
|
|
|
|
p
|
l
|
a
|
V
|
á
|
n
|
í
|
|
|
|
|
|
|
6.
|
|
|
|
r
|
y
|
b
|
A
|
ř
|
e
|
n
|
í
|
|
|
|
|
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4.
