Téma
ZÁJMENA ČÍ
Skloňování zájmen
Co se týká skloňování zájmen, tak je
důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování,
nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují
podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý,
jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve
2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
Poradna
V naší poradně s názvem VŠECHNA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik Šnajdr.
dobrý den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Dobrý den, jakpak to jde?
Zdroj: diskuze Všechna zájmena
TÁZACÍ zájmena
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Skloňování:
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Zdroj: Zájmena
VZTAŽNÁ zájmena
Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Skloňování:
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
Zájmeno jenž
1. |
jenž |
jež |
jež |
2. |
jehož |
jíž |
jehož |
3. |
jemuž |
jíž |
jemuž |
4. |
jehož/jejž jejž (než.) |
již |
jež |
5. |
- |
- |
- |
6. |
o němž |
o níž |
o němž |
7. |
jímž |
jíž |
jímž |
1. |
již jež (než.) |
jež (než.) |
jež (než.) |
2. |
jichž |
3. |
jimž |
4. |
jež |
5. |
- |
6. |
o nichž |
7. |
jimiž |
Zdroj: Zájmena
Vyberte z nabídky správný druh zájmena:
Zdroj: Cvičení na zájmena
Diskuze
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠIMON TUREK.
dobrý den zasílam ukol.Š.Turek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
ZÁPORNÁ zájmena
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Skloňování:
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
K zapamatování
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
Poradna
V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Skloňování zájmena ČEMUSI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
Slovní druh slova všichni
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Diskuze
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Horváth.
Dobrý den,odesílám úkol paní učitelce Z.Charouskové
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Jaký je to slovní druh
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Zdroj: Slovo všechno
NEURČITÁ zájmena
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Skloňování:
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
Zájmeno všechen
1. |
všechen |
všechna |
všechno/vše |
2. |
všeho |
vší |
všeho |
3. |
všemu |
vší |
všemu |
4. |
všechen |
vši všechnu |
všechno vše |
5. |
- |
- |
- |
6. |
o všem |
o vší |
o všem |
7. |
vším |
vší |
vším |
1. |
všichni |
všechny |
všechna |
2. |
všech |
3. |
všem |
4. |
všechny |
všechny |
všechna |
5. |
- |
6. |
o všech |
7. |
všemi |
Zdroj: Zájmena
Diskuze
V diskuzi PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub 3vec.
nevím jak rozeznat zájména druhu neurčitého a záporného
zítra píšeme test a já to nechápu
prosím o zaslání rady ještě dnes
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Téhož
Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena
ten, tento, tenhle, onen, takový, sám
. Jazykovědci pak označují zájmeno
týž/tentýž
jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.
Zdroj: Druhy zájmene téhož
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.
Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy
Pár příkladů přídavných jmen na která se ptáme jaký, který, čí:
KTERÝ
- Který z vás půjde nejdřív? První.
- Který meloun chcete? Zelený.
- Který telefon bývá nejdražší? Nový.
- Který strom je nejlepší k jarnímu polibku? Rozkvetlý.
JAKÝ
- Jaký domácí prostředek ničí viry? Mýdlový.
- Jaký je zralý plod? Sladký.
- Jaký autobus jezdil do Itálie? Mezinárodní.
- Jaký pas potřebujeme k vycestování? Cestovní.
ČÍ
- Čí bratr to byl? Matčin.
- Čí potraviny jsou prý lepší? Němců.
- Čí to byla družina? Krále.
- Čí je to láhev? Pavlova.
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Zájmena tázací
Tázací zájmena jsou zájmena,
kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme
zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije
zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký
se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí
se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat
přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak,
kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování
nemění.
I u těchto zájmen je u lidských
párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký,
který, čí
Skloňování
tázacích zájmen kdo, co:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KDO
|
CO
|
1.
pád
|
Kdo
|
Co
|
2.
pád
|
Koho
|
Čeho
|
3.
pád
|
Komu
|
Čemu
|
4.
pád
|
Koho
|
Co
|
5.
pád
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O kom
|
O čem
|
7.
pád
|
S kým
|
S čím
|
Skloňování
tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JAKÝ
|
JAKÁ
|
JAKÉ
|
ČÍ
|
ČÍ
|
ČÍ
|
1.
pád
|
Jaký
|
Jaká
|
Jaké
|
Čí
|
Čí
|
Čí
|
2.
pád
|
Jakého
|
Jaké
|
Jakého
|
Čího
|
Čí
|
Čího
|
3.
pád
|
Jakému
|
Jaké
|
Jakému
|
Čímu
|
Čí
|
Čímu
|
4.
pád
|
Jakého, jaký
|
Jakou
|
Jaké
|
Čího, čí
|
Čí
|
Čí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O jakém
|
O jaké
|
O jakém
|
O čím
|
O čí
|
O čím
|
7.
pád
|
S jakým
|
S jakou
|
S jakým
|
S čím
|
S čí
|
S čím
|
Skloňování
tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JAKÝ
|
JAKÁ
|
JAKÉ
|
ČÍ
|
ČÍ
|
ČÍ
|
1.
pád
|
Jací, jaké
|
Jaké
|
Jaká
|
Čí
|
Čí
|
Čí
|
2.
pád
|
Jakých
|
Jakých
|
Jakých
|
Čích
|
Čích
|
Čích
|
3.
pád
|
Jakým
|
Jakým
|
Jakým
|
Čím
|
Čím
|
Čím
|
4.
pád
|
Jaké
|
Jaké
|
Jaká
|
Čí
|
Čí
|
Čí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O jakých
|
O jakých
|
O jakých
|
O čích
|
O čích
|
O čích
|
7.
pád
|
S jakými
|
S jakými
|
S jakými
|
S čími
|
S čími
|
S čími
|
Skloňování
tázacího zájmena který v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KTERÝ
|
KTERÁ
|
KTERÉ
|
1.
pád
|
Který
|
Která
|
Které
|
2.
pád
|
Kterého
|
Které
|
Kterého
|
3.
pád
|
Kterému
|
Které
|
Kterému
|
4.
pád
|
Kterého, který
|
Kterou
|
Které
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O kterém
|
O které
|
O kterém
|
7.
pád
|
Se kterým
|
Se kterou
|
Se kterým
|
Skloňování
tázacího zájmena který v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KTERÝ
|
KTERÁ
|
KTERÉ
|
1.
pád
|
Kteří, které
|
Které
|
Která
|
2.
pád
|
Kterých
|
Kterých
|
Kterých
|
3.
pád
|
Kterým
|
Kterým
|
Kterým
|
4.
pád
|
Které
|
Které
|
Která
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O kterých
|
O kterých
|
O kterých
|
7.
pád
|
Se kterými
|
Se kterými
|
Se kterými
|
Zdroj: Všechna zájmena
Diskuze
V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?
Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě
Vysvětlení pravopisu
Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.
Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.
Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.
Skloňování zájmena LECCO
1. pád lec-co
2. pád lecčeho
3. pád lecčemu
4. pád lecco
5. pád lecco
6. pád lecčem
7. pád lecčím
Skloňování zájmena LECCOS
1. pád lec-co+s
2. pád lecčehos
3. pád lecčemus
4. pád leccos
5. pád leccos
6. pád lecčems
7. pád lecčíms
Zdroj: Leccos nebo lecos
Krátké shrnutí o zájmenech
Zájmena:
- zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
- shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
- příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
- určujeme u nich:
- odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
- orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
- očíslo (jednotné, množné)
- opád (7. pádů jako u podstatných jmen)
Zdroj: Jak se ptáme na zájmena
Význam slova
Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.
Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.
Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.
Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).
Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.
Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.
Zdroj: Leccos nebo lecos
Jak na to
Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.
Zdroj: Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
Zájmena záporná
Posledním typem jsou zájmena
záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu,
děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům
tázacím.
I u těchto zájmen se u párových
částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho
nedotkli.
Záporná zájmena: nikdo,
nic,ničí, nijaký, žádný
Skloňování
záporných zájmen nikdo a nic:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIKDO
|
NIC
|
1.
pád
|
Nikdo
|
Nic
|
2.
pád
|
Nikoho
|
Ničeho
|
3.
pád
|
Nikomu
|
Ničemu
|
4.
pád
|
Nikoho
|
Nic
|
5.
pád
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nikom
|
O ničem
|
7.
pád
|
S nikým
|
S ničím
|
Skloňování
záporného zájmene ničí v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIČÍ
|
NIČÍ
|
NIČÍ
|
1.
pád
|
Ničí
|
Ničí
|
Ničí
|
2.
pád
|
Ničího
|
Ničí
|
Ničího
|
3.
pád
|
Ničímu
|
Ničí
|
Ničímu
|
4.
pád
|
Ničího, ničí
|
Ničí
|
Ničí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O ničím
|
O ničí
|
O ničím
|
7.
pád
|
S ničím
|
S ničí
|
S ničím
|
Skloňování
záporného zájmene ničí v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIČÍ
|
NIČÍ
|
NIČÍ
|
1.
pád
|
Ničí
|
Ničí
|
Ničí
|
2.
pád
|
Ničích
|
Ničích
|
Ničích
|
3.
pád
|
Ničím
|
Ničím
|
Ničím
|
4.
pád
|
Ničí
|
Ničí
|
Ničí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O ničích
|
O ničích
|
O ničích
|
7.
pád
|
S ničími
|
S ničími
|
S ničími
|
Skloňování
záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIJAKÝ
|
NIJAKÁ
|
NIJAKÉ
|
ŽÁDNÝ
|
ŽÁDNÁ
|
ŽÁDNÉ
|
1.
pád
|
Nijaký
|
Nijaká
|
Nijaké
|
Žádný
|
Žádná
|
Žádné
|
2.
pád
|
Nijakého
|
Nijaké
|
Nijakého
|
Žádného
|
Žádné
|
Žádného
|
3.
pád
|
Nijakému
|
Nijaké
|
Nijakému
|
Žádnému
|
Žádné
|
Žádnému
|
4.
pád
|
Nijakého, nijaký
|
Nijakou
|
Nijaké
|
Žádného, žádný
|
Žádnou
|
Žádné
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nijakém
|
O nijaké
|
O nijakém
|
O žádném
|
O žádné
|
O žádném
|
7.
pád
|
S nijakým
|
S nijakou
|
S nijakým
|
S žádným
|
S žádnou
|
S žádným
|
Skloňování
záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIJAKÝ
|
NIJAKÁ
|
NIJAKÉ
|
ŽÁDNÝ
|
ŽÁDNÁ
|
ŽÁDNÉ
|
1.
pád
|
Nijací, nijaké
|
Nijaké
|
Nijaká
|
Žádní, žádné
|
Žádné
|
Žádná
|
2.
pád
|
Nijakých
|
Nijakých
|
Nijakých
|
Žádných
|
Žádných
|
Žádných
|
3.
pád
|
Nijakým
|
Nijakým
|
Nijakým
|
Žádným
|
Žádným
|
Žádným
|
4.
pád
|
Nijaké
|
Nijaké
|
Nijaká
|
Žádné
|
Žádné
|
Žádná
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nijakých
|
O nijakých
|
O nijakých
|
O žádných
|
O žádných
|
O žádných
|
7.
pád
|
S nijakými
|
S nijakými
|
S nijakými
|
S žádnými
|
S žádnými
|
S žádnými
|
Zdroj: Všechna zájmena
Druhy zájmen
- osobní - já, ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
- přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
- ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
- tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
- vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
- neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
- záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný
Zdroj: Zájmena