Jak na to
Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.
Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.
V příběhu CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Prasátko.
skvělé procvičování doporučuju 10/10
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na zájmena
Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
1. | jenž | jež | jež |
2. | jehož | jíž | jehož |
3. | jemuž | jíž | jemuž |
4. | jehož/jejž jejž (než.) |
již | jež |
5. | - | - | - |
6. | o němž | o níž | o němž |
7. | jímž | jíž | jímž |
1. | již jež (než.) |
jež (než.) | jež (než.) |
2. | jichž | ||
3. | jimž | ||
4. | jež | ||
5. | - | ||
6. | o nichž | ||
7. | jimiž |
Zdroj: Zájmena
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
1. pád |
Kdo |
Co |
2. pád |
Koho |
Čeho |
3. pád |
Komu |
Čemu |
4. pád |
Koho |
Co |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O kom |
O čem |
7. pád |
S kým |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Který |
Která |
Které |
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
4. pád |
Které |
Které |
Která |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zdroj: Všechna zájmena
V naší poradně s názvem VŠECHNA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik Šnajdr.
dobrý den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Dobrý den, jakpak to jde?
Zdroj: Příběh Všechna zájmena
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Herleová.
Je tato věta správně napsaná? ...nezkutečně tě to sluší
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je Neskutečně ti to sluší.
Zdroj: Příběh Zájmena
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Děkuji za reakci :-) Zajímalo mě, jak to bude v 6.pádě mn.čísla pokud chci použít slovo "trápení".
Zdroj: Příběh Přídavná jména
Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
V příběhu CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠIMON TUREK.
dobrý den zasílam ukol.Š.Turek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na zájmena
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Třetím slovním druhem jsou zájmena, která zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují.
Příklad: Rodiče mi dali domácí vězení. Oni (rodiče) mi nerozumí. Sousedovo auto bylo nabouráno. Jeho (sousedův)syn s ním sjel ze silnice.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
V příběhu CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Horváth.
Dobrý den,odesílám úkol paní učitelce Z.Charouskové
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na zájmena
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
ZÁJMENA PÁDY |
JÁ |
TY |
ON |
ONA |
ONO |
1. pád |
Já |
Ty |
On |
Ona |
Ono |
2. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Jí, ní |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
3. pád |
Mně, mi |
Tobě, ti |
Jemu, němu, mu |
Jí, ní |
Jemu, němu, mu |
4. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Ji, ni |
Je, ně, ho, jej, něj |
5. pád |
- |
Ty |
- |
- |
- |
6. pád |
O mně |
O tobě |
O něm |
O ní |
O něm |
7. pád |
Se mnou |
S tebou |
S ním |
S jí, s ní |
S jím, s ním |
ZÁJMENA PÁDY |
MY |
VY |
ONI |
ONY (NEŽIV.) |
ONY |
ONY |
1. pád |
My |
Vy |
Oni |
Ony |
Ony |
Ony |
2. pád |
Nás |
Vás |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
3. pád |
Nám |
Vám |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
4. pád |
Nás |
Vás |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
5. pád |
- |
Vy |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nás |
O vás |
O nich |
O nich |
O nich |
O nich |
7. pád |
S námi |
S vámi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
ZÁJMENO PÁDY |
SE |
1. pád |
- |
2. pád |
Sebe |
3. pád |
Sobě, si |
4. pád |
Sebe, se |
5. pád |
- |
6. pád |
O sobě |
7. pád |
S sebou, sebou |
Zdroj: Všechna zájmena
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
1. | všechen | všechna | všechno/vše |
2. | všeho | vší | všeho |
3. | všemu | vší | všemu |
4. | všechen | vši všechnu |
všechno vše |
5. | - | - | - |
6. | o všem | o vší | o všem |
7. | vším | vší | vším |
1. | všichni | všechny | všechna |
2. | všech | ||
3. | všem | ||
4. | všechny | všechny | všechna |
5. | - | ||
6. | o všech | ||
7. | všemi |
Zdroj: Zájmena
Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):
Číslo jednotné |
||||||
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
||||
1. pád |
můj |
má/moje |
mé/moje |
|||
2. pád |
mého |
mé/mojí |
mého |
|||
3. pád |
mému |
mé/mojí |
mému |
|||
4. pád |
mého, můj (neživ.) |
mou/moji |
mé/moje |
|||
5. pád |
můj |
má/moje |
mé/moje |
|||
6. pád |
o mém |
o mé/mojí |
o mém |
|||
7. pád |
mým |
mou/mojí |
mým |
|||
Číslo množné |
||||||
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
||||
1. pád |
mí/moji |
mé/moje |
má/moje |
|||
mé/moje (neživ.) |
||||||
2. pád |
mých |
mých |
mých |
|||
3. pád |
mým |
mým |
mým |
|||
4. pád |
mé/moje |
mé/moje |
má/moje |
|||
5. pád |
mí/moji |
mé/moje |
má/moje |
|||
mé/moje (neživ.) |
||||||
6. pád |
o mých |
o mých |
o mých |
|||
7. pád |
mými |
mými |
mými |
Kdo si není schopen zapamatovat, ke kterým pádům dané tvary patří (já samozřejmě také ne), nechť zkusí v běžném životě (tedy i při psaní diktátů) používat pomůcku v podobě ukazovacího zájmena ten, ta, respektive ti, tu, té, tou.
Jak to funguje? Když si řeknete ti moji chlapci, pak slyšíte, že ti je krátká varianta, takže napíšete krátké „i“ i v zájmenu moji. Totéž platí i v ženském rodě – viděl tam tu moji kamarádku (tu zní krátce, takže napíšete krátké „i“ i v přivlastňovacím zájmenu). Jestliže si ve větě můžete říct například bez té mojí pomoci, pak slyšíte, že té vyslovujeme dlouze, tudíž napíšete dlouhou koncovku i v přivlastňovacím zájmenu mojí. Stejně tak u příkladu k té mojí sestře se chovej slušně, o té mojí chybě už věděli, s tou mojí žádostí nepočítali apod.
A pokud jsem vám nepomohla ani touto berličkou, tak tu mám ještě záchranné lano – když nebudete vědět, jestli moji nebo mojí, nahraďte výraz dubletou, tedy druhým tvarem, který nám pravidla v daném pádě nabízejí. Například napíšete: Mí (moji) chlapci to okno nerozbili. Viděl tam mou (moji) kamarádku. Bez mé (mojí) pomoci si nevěděl rady. K mé (mojí) sestře se chovej slušně. O mé (mojí) chybě už věděli. S mou (mojí) žádostí už nepočítali.
Kdo se stále necítí jistý v kramflekách, může si správné používání procvičit v textech, které jsem pro vás připravila k upevnění získaných znalostí. A na závěr ještě připomínám, že vše výše uvedené platí i pro zájmena tvůj a svůj.
Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.
Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.
Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.
ZÁJMENA PÁDY |
TEN |
TA |
TO |
TENTO |
TATO |
TOTO |
1. pád |
Ten |
Ta |
To |
Tento |
Tato |
Toto |
2. pád |
Toho |
Té |
Toho |
Tohoto |
Této |
Tohoto |
3. pád |
Tomu |
Té |
Tomu |
Tomuto |
Této |
Tomuto |
4. pád |
Toho, ten |
Tu |
To |
Tohoto, tento |
Tuto |
Toto |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O tom |
O té |
O tom |
O tomto |
O této |
O tomto |
7. pád |
S tím |
S tou |
S tím |
S tímto |
S touto |
S tímto |
ZÁJMENA PÁDY |
TEN |
TA |
TO |
TENTO |
TATO |
TITO |
1. pád |
Ti, ty |
Ty |
Ta |
Tito, tyto |
Tyto |
Tato |
2. pád |
Těch |
Těch |
Těch |
Těchto |
Těchto |
Těchto |
3. pád |
Těm |
Těm |
Těm |
Těmto |
Těmto |
Těmto |
4. pád |
Ty |
Ty |
Ta |
Tyto |
Tyto |
Tato |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O těch |
O těch |
O těch |
O těchto |
O těchto |
O těchto |
7. pád |
S těmi |
S těmi |
S těmi |
S těmito |
S těmito |
S těmito |
ZÁJMENA PÁDY |
TENHLE |
TAHLE |
TOHLE |
ONEN |
ONA |
ONO |
1. pád |
Tenhle |
Tahle |
Tohle |
Onen |
Ona |
Ono |
2. pád |
Tohohle |
Téhle |
Tohohle |
Onoho |
Oné |
Onoho |
3. pád |
Tomuhle |
Téhle |
Tomuhle |
Onomu |
Oné |
Onomu |
4. pád |
Tohohle, tenhle |
Tuhle |
Tohle |
Onoho, onen |
Onu |
Ono |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O tomhle |
O téhle |
O tomhle |
O onom |
O oné |
O onom |
7. pád |
S tímhle |
S touhle |
S tímhle |
S oním |
S onou |
S oním |
ZÁJMENA PÁDY |
TENHLE |
TAHLE |
TOHLE |
ONEN |
ONA |
ONO |
1. pád |
Tihle, tyhle |
Tyhle |
Tahle |
Oni, ony |
Ony |
Ona |
2. pád |
Těchhle |
Těchhle |
Těchhle |
Oněch |
Oněch |
Oněch |
3. pád |
Těmhle |
Těmhle |
Těmhle |
Oněm |
Oněm |
Oněm |
4. pád |
Tyhle |
Tyhle |
Tahle |
Ony |
Ony |
Ona |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O těchhle |
O těchhle |
O těchhle |
O oněch |
O oněch |
O oněch |
7. pád |
S těmihle |
S těmihle |
S těmihle |
S oněmi |
S oněmi |
S oněmi |
ZÁJMENA PÁDY |
TAKOVÝ |
TAKOVÁ |
TAKOVÉ |
TÝŽ, TENTÝŽ |
TÁŽ, TATÁŽ |
TOTÉŽ |
1. pád |
Takový |
Taková |
Takové |
Týž, tentýž |
Táž, tatáž |
Totéž |
2. pád |
Takového |
Takové |
Takového |
Téhož |
Téže |
Téhož |
3. pád |
Takovému |
Takové |
Takovému |
Témuž |
Téže |
Témuž |
4. pád |
Takového, takový |
Takovou |
Takové |
Téhož, týž, tentýž |
Touž, tutéž |
Totéž |
5. pád |
Takový |
Taková |
Takové |
- |
- |
- |
6. pád |
O takovém |
O takové |
O takovém |
O témž(e), tomtéž |
O téže |
O témže, tomtéž |
7. pád |
S takovým |
S takovou |
S takovým |
S týmž, tímtéž |
S touž, toutéž |
S týmž, tímtéž |
ZÁJMENA PÁDY |
TAKOVÝ |
TAKOVÁ |
TAKOVÉ |
TÝŽ, TENTÝŽ |
TÁŽ, TATÁŽ |
TOTÉŽ |
1. pád |
Takoví, takové |
Takové |
Taková |
Tíž, titíž, tytéž |
Tytéž |
Táž, tatáž |
2. pád |
Takových |
Takových |
Takových |
Týchž |
Týchž |
Týchž |
3. pád |
Takovým |
Takovým |
Takovým |
Týmž |
Týmž |
Týmž |
4. pád |
Takové |
Takové |
Taková |
Tytéž |
Tytéž |
Táž, tatáž |
5. pád |
Takoví, takové |
Takové |
Taková |
- |
- |
- |
6. pád |
O takových |
O takových |
O takových |
O týchž |
O týchž |
O týchž |
7. pád |
S takovými |
S takovými |
S takovými |
S týmiž |
S týmiž |
S týmiž |
ZÁJMENA PÁDY |
SÁM |
SAMA |
SAMO |
1. pád |
Sám |
Sama |
Samo |
2. pád |
Samého |
Samé |
Samého |
3. pád |
Samému |
Samé |
Samému |
4. pád |
Samého (sama), sám |
Samou, samu |
Samo |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O samém |
O samém |
O samém |
7. pád |
Se samým |
Se samou |
Se samým |
ZÁJMENA PÁDY |
SÁM |
SAMA |
SAMO |
1. pád |
Sami, samy |
Samé |
Samá |
2. pád |
Samých |
Samých |
Samých |
3. pád |
Samým |
Samým |
Samým |
4. pád |
Samé, samy |
Samé, samy |
Samá, sama |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O samých |
O samých |
O samých |
7. pád |
Se samými |
Se samými |
Se samými |
Zdroj: Všechna zájmena
Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Zájmena:
Zdroj: Jak se ptáme na zájmena
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
skvělé procvičování doporučuju 10/10
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
dobrý den.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Děkuji za reakci :-) Zajímalo mě, jak to bude v 6.pádě mn.čísla pokud chci použít slovo "trápení".
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
dobrý den zasílam ukol.Š.Turek
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den,odesílám úkol paní učitelce Z.Charouskové
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovo hrázích je podstatné jméno ve třetím pádě možného čísla. Například:
Během povodní vznikly v hrázích našich rybníků velké průrvy.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovo sebou je zájmeno osobní zvratné v sedmém pádě. Praštím kým / čím? Sebou.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Prosím o opravu : Novomanželům Medalovým, Novomanželé Medalovi. Díky za radu
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Skloňování zájmena ČEMUSI
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Slovo SEBOU je zájmeno. Konkrétně je to zájmeno osobní zvratné v 7. pádě.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět