Zajímavost
U příslovce široko/široce jsou správně dokonce tři podoby:
2. stupeň – šíř, šíře, šířeji
3. stupeň – nejšíř, nejšíře, nejšířeji
Zdroj: Cvičení na příslovce
Téma
ZÁJMENNÉ PŘÍSLOVCE
Diskuze: Jak
Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.
Zdroj: diskuze Jak
Počet odpovědí: 1
Proč - slovní druh
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
Zdroj: Slovní druh slova proč
Diskuze: Re: slovní druh jak
Slovo jak může být buď podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo také spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Slovní druh jak
Počet odpovědí: 1
Jak se příslovce tvoří a píší
Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.
Zdroj: Příslovce v češtině
Diskuze: Re: jaký slovní druh je slovo jak
Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak
Počet odpovědí: 3
Druhy
Příslovce se dělí do pěti základních druhů.
Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.
Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.
Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.
Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.
A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.
Zdroj: Příslovce v češtině
Diskuze: Re: Re: zajímavě-jaky je to slovni druh
Zajímavě je URČITĚ příslovce - přídavné jméno-jaké - zajímavé, příslovce - jak - ZAJÍMAVĚ
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Počet odpovědí: 4
Jak se ptáme na příslovce
Otázky, kterými se ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.
Zdroj: Příslovce v češtině
Diskuze: Re: jaký slovní druh je
Většinou - příslovce
se - zájmeno zvratné
spolu - příslovce
na - předložka
všem - zájmeno
shodneme? - sloveso
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je
Počet odpovědí: 1
Tentokrát – slovní druh
Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).
Diskuze: Re: určení slovních druhů
Jestli - spojka
nebudete - sloveso
hezky - příslovce
svižně - příslovce
pádlovat, - sloveso
všem - zájmeno
vám - zájmeno
nasázím - sloveso
sardele - podstatné jméno
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Počet odpovědí: 11
ZÁPORNÁ zájmena
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Skloňování:
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
K zapamatování
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
Diskuze: Re: slovní druhy
Včera - příslovce
byl - sloveso
krásný - přídavné jméno
výlet - podstatné jméno
s - předložka
rodinou - podstatné jméno
a - spojka
užili - sloveso
jsme - sloveso
si - zájmeno
plno - příslovce
legrace - podstatné jméno
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Počet odpovědí: 11
„Až“ jako předložka
Až není samo o sobě předložkou, funguje jen jako příslovce ve spojení s předložkami na, k, do, po, viz prosím bod „Až“ jako příslovce.
Zdroj: Slovní druh až
Diskuze: Re: úplně - jaký je slovní druh
Úplně je příslovce, protože se ptáme: jak liška na veverku zapomněla? Odpověď je: úplně. Otázka JAK je charakteristická právě pro příslovce.
Zdroj: diskuze Úplně - jaký je slovní druh
Počet odpovědí: 1
Stupňování
U příslovcí se stejně jako u přídavných jmen dají vytvořit další dva stupně. Je potřeba si uvědomit, že všechna příslovce se ale stupňovat nedají, například již zmiňované kolem a zpravidla. Druhý stupeň se obvykle tvoří tím, že se k příslovci přidá koncovka -eji/-ěji, -e. Příslovce tiše, zdravě a vysoko ve druhém stupni tedy mohou mít tvar tišeji, zdravěji a výše. U některých přídavných jmen má příslovce ve druhém stupni nepravidelný tvar. Například dobře - lépe, brzy - dříve. Třetí stupeň je obvykle tvořený předponou nej-, stejně jako u přídavných jmen, a koncovkami druhého stupně. Uvedená příslovce tiše, zdravě a vysoko mají ve třetím tvaru podobu: nejtišeji, nejzdravěji a nejvýše.
Zdroj: Příslovce v češtině
Diskuze: Re: slovní druh
Slovo kdysi je příslovce a vyjadřuje časové určení.
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Počet odpovědí: 5
Slovní druh
Ve tvaru "chvíli" se může jednat o podstatné jméno a o příslovce.
"Tuto chvíli mi nikdo nevezme." - podstatné jméno
"Chvíli jsem se bál." - příslovce
Zdroj: Chvíli nebo chvíly
Diskuze: Re: slovní druh
Slovo často je příslovce.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně
Počet odpovědí: 2
Níž jako příslovce
Začni hrát o tón níž. Horolezci museli kvůli počasí sestoupit níž do údolí. Moje chata leží níž než ta tvoje.
Ve všech těchto větách je slovo „níž“ příslovcem, respektive 2. stupněm příslovce nízko/nízce (jen pro připomenutí: 3. stupeň je nejníž/nejníže).
Zdroj: Určování slova níž
Otázky na příslovce
- na místo se ptáme: kde?, kudy?, odkud?, kam? - nahoře, tudy, shora, nahoru, tam
- na čas se ptáme: kdy?, odkdy?, dokdy? - zítra, nikdy, odmalička, neustále
- na způsob se ptáme: jak? - špatně, potichu, pěkně
- na míru se ptáme: jak moc? - velmi, zcela, málo
- na příčinu se ptáme: proč? - proto, schválně
Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Příslovce
Příslovce jsou v českém jazyce šestým slovním druhem. Latinsky se příslovce nazývají adverbia (v jednotném čísle adverbium) příslovce patří k nesklonným slovním druhům, což znamená, že se u nich nedá určit pád a zároveň se jejich tvar nemění v závislosti na čase, ani pádě. Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (například: setkali se doma, velmi chytře). Při větném rozboru mívají nejčastěji funkci příslovečné určení:
například: velmi hezké = příslovečné určení míry
dolů = příslovečné určení místa
včera = příslovečné určení času
rychle = příslovečné určení způsobu.
Příslovce jsou většinou odvozená z přídavných jmen (veselý – vesele), vznikla také ustrnutím prostého pádu (kolem) nebo spojením předložky a jména (zrána, zpaměti). Tyto příslovečné spřežky se píší dohromady jako jedno slovo.
Druhy příslovcí:
- Místa: doma, tudy, lesem
- Času: včera, večer, dlouho
- Způsobu: vesele, obratně, zničeně
- Míry: velmi, trochu
- Příčiny: úmyslně, proto
Stupňování příslovcí
Některé příslovce se stejně jako přídavná jména dají stupňovat:
2. stupeň:
- přípony –eji (tišeji)
- -ěji (zdravěji)
- -e (dále)
- Nepravidelně (lépe, dříve)
3. stupeň:
- předpona nej + tvar 2. stupně (nejtišeji, nejzdravěji, nejdále, nejlépe, nejdříve)
Zdroj: Příslovce podle abecedy
Rozdíl mezi příslovci a zájmeny
Zájmena lze na rozdíl od příslovcí skloňovat!
Zájmenům jsou však příbuzná takzvaná zájmenná příslovce (adverbia), a to díky tomu, že mají ve větě podobnou funkci jak formální, tak významovou. Abyste v těchto případech od sebe dokázali odlišit tyto dva slovní druhy, zkuste si nejprve daný výraz "ohnout", vyskloňovat (jde-li to, pak to určitě není příslovce), nebo si zkuste zapamatovat následující příklady příslovcí:
- zájmenná příslovce místa: kde, někde, ledakde, kdesi, všude, odkud, odnikud, kudy, někudy, nikudy, kam, někam, nikam, tuhle, tam, tamhle, odtud, odsud, sem, semhle, onam
- zájmenná příslovce času: kdy, někdy, nikdy, vždycky, odkdy, dokdy, kdykoli, nakdy, tehdy, tenkrát, tentokrát, kdysi, onehdy, potom, poté, jindy, tu a tam, onehdy, doteky, dosud, posud
- zájmenná příslovce způsobu: jak, jakpak, tak, takhle, takto; a míry (mohou být i zájmennými číslovkami): kolik, kolikrát, tolik, tolikrát
- zájmenná příslovce příčiny: proč, proto; a účelu: nač
Zdroj: Zájmena
Určení slovního druhu slova „během“
Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).
Ukázka:
Podstatné jméno – S během musel skončit.
Předložka – Přišel během vystoupení.
Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)
Určování slovního druhu
Bohužel to s „až“ není vůbec jednoduché, ve větě totiž může být téměř kterýmkoliv neohebným slovním druhem, konkrétně příslovcem, spojkou, nebo částicí. Navíc často nelze v některých větách zcela přesně rozlišit, kdy je „až“ příslovce a kdy částice. Slovník spisovného jazyka českého dokonce ani s „až“ jako částicí nepočítá, rozlišuje jen příslovce a spojku.
Zdroj: Slovní druh až
Kdykoli/kdykoliv – slovní druh
Slovo kdykoli/kdykoliv je dle Slovníku spisovné češtiny příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat). Podle této jazykové příručky může mít výraz kdykoli/kdykoliv i funkci spojky podřadicí, a to v souvětí s vedlejší větou příslovečnou časovou. Slovník spisovného jazyka českého řadí toto slovo jen mezi příslovce a mluví o zájmenném příslovci neurčitém a zájmenném příslovci vztažném (právě ve funkci uvození vedlejší věty).
Zdroj: Kdykoliv nebo kdykoli
Jaký slovní druh je slovo jak
V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:
- podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí
- zájmenné příslovce
- tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu
- vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností
- neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej
- ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet
- spojka
- podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak
- souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině
Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
V následujících větách najděte příslovce a vepište je do políček za větou:
Zdroj: Cvičení na příslovce