zájmenné příslovce

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

Zajímavost

U příslovce široko/široce jsou správně dokonce tři podoby:

2. stupeň – šíř, šíře, šířeji

3. stupeň – nejšíř, nejšíře, nejšířeji

Detail odstavce: Zajímavost
Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se příslovce tvoří a píší

Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.

Detail odstavce: Jak se příslovce tvoří a píší
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Druhy

Příslovce se dělí do pěti základních druhů.

Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.

Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.

Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.

Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.

A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Detail odstavce: Jak se ptáme na příslovce
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

CO JE ZA SLOVNÍ DRUH TENTOKRÁT

Tentokrát – slovní druh

Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).

Detail odstavce: Tentokrát – slovní druh
Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát
Zveřejněno: 13.9.2016

ZÁJMENA

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Detail odstavce: ZÁPORNÁ zájmena
Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015

SLOVNÍ DRUH AŽ

„Až“ jako předložka

Až není samo o sobě předložkou, funguje jen jako příslovce ve spojení s předložkami na, k, do, po, viz prosím bod „Až“ jako příslovce.

Detail odstavce: „Až“ jako předložka
Zdroj: Slovní druh až
Zveřejněno: 29.9.2017

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Stupňování

U příslovcí se stejně jako u  přídavných jmen dají vytvořit další dva stupně. Je potřeba si uvědomit, že všechna příslovce se ale stupňovat nedají, například již zmiňované kolem a zpravidla. Druhý stupeň se obvykle tvoří tím, že se  k příslovci přidá koncovka -eji/-ěji, -e. Příslovce tiše, zdravě a vysoko ve druhém stupni tedy mohou mít tvar tišeji, zdravěji a výše. U některých přídavných jmen má příslovce ve druhém stupni nepravidelný tvar. Například dobře - lépe, brzy - dříve. Třetí stupeň je obvykle tvořený předponou nej-, stejně jako u přídavných jmen, a koncovkami druhého stupně. Uvedená příslovce tiše, zdravě a vysoko mají ve třetím tvaru podobu: nejtišeji, nejzdravěji a nejvýše.

Detail odstavce: Stupňování
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

CHVÍLI NEBO CHVÍLY

Slovní druh

Ve tvaru "chvíli" se může jednat o podstatné jméno a o příslovce.

"Tuto chvíli mi nikdo nevezme." - podstatné jméno

"Chvíli jsem se bál." - příslovce

Detail odstavce: Slovní druh
Zdroj: Chvíli nebo chvíly
Zveřejněno: 15.9.2018

URČOVÁNÍ SLOVA NÍŽ

Níž jako příslovce

Začni hrát o tón níž. Horolezci museli kvůli počasí sestoupit níž do údolí. Moje chata leží níž než ta tvoje.

Ve všech těchto větách je slovo „níž“ příslovcem, respektive 2. stupněm příslovce nízko/nízce (jen pro připomenutí: 3. stupeň je nejníž/nejníže).

Detail odstavce: Níž jako příslovce
Zdroj: Určování slova níž
Zveřejněno: 11.5.2016

PŘÍSLOVCE PODLE ABECEDY

Příslovce

Příslovce jsou v českém jazyce šestým slovním druhem. Latinsky se příslovce nazývají adverbia (v jednotném čísle adverbium) příslovce patří k nesklonným slovním druhům, což znamená, že se u nich nedá určit pád a zároveň se jejich tvar nemění v závislosti na čase, ani pádě. Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (například: setkali se doma, velmi chytře). Při větném rozboru mívají nejčastěji funkci příslovečné určení:

například: velmi hezké = příslovečné určení míry

dolů = příslovečné určení místa

včera = příslovečné určení času

rychle = příslovečné určení způsobu.

Příslovce jsou většinou odvozená z přídavných jmen (veselý – vesele), vznikla také ustrnutím prostého pádu (kolem) nebo spojením předložky a jména (zrána, zpaměti). Tyto příslovečné spřežky se píší dohromady jako jedno slovo.

Druhy příslovcí:

• Místa: doma, tudy, lesem
• Času: včera, večer, dlouho
• Způsobu: vesele, obratně, zničeně
• Míry: velmi, trochu
• Příčiny: úmyslně, proto

Stupňování příslovcí

Některé příslovce se stejně jako přídavná jména dají stupňovat:

2. stupeň:

• přípony –eji (tišeji)
• -ěji (zdravěji)
• -e (dále)
• Nepravidelně (lépe, dříve)

3. stupeň:

• předpona nej + tvar 2. stupně (nejtišeji, nejzdravěji, nejdále, nejlépe, nejdříve)

Detail odstavce: Příslovce
Zdroj: Příslovce podle abecedy
Zveřejněno: 20.11.2016

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

Vyberte z nabídky správný druh příslovce:

Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Detail odstavce: Příslovce
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

ZÁJMENA

Rozdíl mezi příslovci a zájmeny

Zájmena lze na rozdíl od příslovcí skloňovat!

Zájmenům jsou však příbuzná takzvaná zájmenná příslovce (adverbia), a to díky tomu, že mají ve větě podobnou funkci jak formální, tak významovou. Abyste v těchto případech od sebe dokázali odlišit tyto dva slovní druhy, zkuste si nejprve daný výraz "ohnout", vyskloňovat (jde-li to, pak to určitě není příslovce), nebo si zkuste zapamatovat následující příklady příslovcí:

• zájmenná příslovce místa: kde, někde, ledakde, kdesi, všude, odkud, odnikud, kudy, někudy, nikudy, kam, někam, nikam, tuhle, tam, tamhle, odtud, odsud, sem, semhle, onam
• zájmenná příslovce času: kdy, někdy, nikdy, vždycky, odkdy, dokdy, kdykoli, nakdy, tehdy, tenkrát, tentokrát, kdysi, onehdy, potom, poté, jindy, tu a tam, onehdy, doteky, dosud, posud
• zájmenná příslovce způsobu: jak, jakpak, tak, takhle, takto; a míry (mohou být i zájmennými číslovkami): kolik, kolikrát, tolik, tolikrát
• zájmenná příslovce příčiny: proč, proto; a účelu: nač

Detail odstavce: Rozdíl mezi příslovci a zájmeny
Zdroj: Zájmena
Zveřejněno: 21.10.2015

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Určení slovního druhu slova „během“

Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).

Ukázka:

Podstatné jméno – S během musel skončit.

Předložka – Přišel během vystoupení.

Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)

Detail odstavce: Určení slovního druhu slova „během“
Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

SLOVNÍ DRUH AŽ

Určování slovního druhu

Bohužel to s „až“ není vůbec jednoduché, ve větě totiž může být téměř kterýmkoliv neohebným slovním druhem, konkrétně příslovcem, spojkou, nebo částicí. Navíc často nelze v některých větách zcela přesně rozlišit, kdy je „až“ příslovce a kdy částice. Slovník spisovného jazyka českého dokonce ani s „až“ jako částicí nepočítá, rozlišuje jen příslovce a spojku.

Detail odstavce: Určování slovního druhu
Zdroj: Slovní druh až
Zveřejněno: 29.9.2017

KDYKOLIV NEBO KDYKOLI

Kdykoli/kdykoliv – slovní druh

Slovo kdykoli/kdykoliv je dle Slovníku spisovné češtiny příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat). Podle této jazykové příručky může mít výraz kdykoli/kdykoliv i funkci spojky podřadicí, a to v souvětí s vedlejší větou příslovečnou časovou. Slovník spisovného jazyka českého řadí toto slovo jen mezi příslovce a mluví o zájmenném příslovci neurčitém a zájmenném příslovci vztažném (právě ve funkci uvození vedlejší věty).

Detail odstavce: Kdykoli/kdykoliv – slovní druh
Zdroj: Kdykoliv nebo kdykoli
Zveřejněno: 16.10.2016

URČOVÁNÍ SLOVA NÍŽ

Pomůcka

Můžete-li ve větě či souvětí nahradit slovo „níž“ slovem „níže“ (což je další podoba 2. stupně příslovce „nízko/nízce“), pak už určitě nebudete na pochybách, že jde v daném případě o příslovce. Zkuste tuto pomůcku u vzorových vět k 1. bodu našeho výkladu a zjistíte, že to opravdu nejde, když „níž“ vystupuje ve větě jako vztažné zájmeno.

A naopak, můžete-li v souvětí nahradit slovo „níž“ výrazy „které, kterou“ (například Donesla fotografii, na níž/na které byli spolu. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž/se kterou si nerozumím.), pak jde stoprocentně o zájmeno.

Detail odstavce: Pomůcka
Zdroj: Určování slova níž
Zveřejněno: 11.5.2016

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Jaký slovní druh je slovo jak

V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:

1. podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí
2. zájmenné příslovce
   1. tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu
   2. vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností
   3. neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej
   4. ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet
3. spojka
   1. podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak
   2. souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině

Detail odstavce: Jaký slovní druh je slovo jak
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

V následujících větách najděte příslovce a vepište je do políček za větou:

Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015