ZBROUSIT X SBROUSIT

Jak je to správně?

Správně je obojí, ale jen pokud máte na mysli činnost s cílem ubrat nebo odstranit něco z nějakého povrchu broušením. U slova sbrousit se má na mysli broušením ubrat z povrchu dolů pryč, kdežto zbrousit znamená snažit se broušením něco změnit. Obě slova jsou uváděna jako slova podobná významem a různá tvarem. Trochu rozdílné je to v případě rčení zbrousit jako projít něco křížem krážem, kde se uplatňuje pouze slovo zbrousit, nikdy ne sbrousit celý svět.

Slovo sbrousit

Sbrousit můžete například nerovnosti, dřevo, parkety.

Slovo zbrousit

Zbrousit můžete rovněž nerovnosti, dřevo, parkety, tak že budou vypadat jako nové. Ale můžete také zbrousit celé Krkonoše. Myšleno projít je křížem krážem.

Zdroj: článek Zbrousit nebo sbrousit

Příběh

Ve svém příspěvku TYPICKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

"www.tripadvisor.cz › ... › Praha › Praha – Aktivity › Karlův Most
Je to tipická památka České Republiky."
Toto je věta, kterých najdete na internetu spousty.možná by stálo za to, tak jako je mnoho odkazů, jak psát Tip x typ, proč psát Typický, nikoli tipický.., Díky, Lenka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Typický

Příklady použití slova sbrousit

Je nutné to před novým nátěrem sbrousit a vyleštit. (dostat z povrchu pryč)

Hlavičky šroubů jsem musel po obvodu sbrousit pilníkem. (dostat pryč z povrchu)

Zkuste zadní blatník sbrousit pod vodou. (dostat pryč z povrchu)

Kdy se dá sbrousit nová zubní plomba? (dostat pryč z povrchu)

Potřeboval bych sbrousit ze stěn koupelny lepidlo po odstranění starých obkladaček. (dostat pryč z povrchu)

Podařilo se mu sbrousit nátěr. (dostat pryč z povrchu)

Mají díly v téhle barvě nějakou hodnotu nebo to můžu v klidu sbrousit? (dostat směrem dolů)

Žákyně si nejprve musely dřevo sbrousit a poté do něj vrtaly opravdovou vrtačkou. (dostat pryč z povrchu)

Sbrousil si trochu kovových pilin, aby je mohl použít do pokusu s magnety. (dostat směrem dolů)

Zdroj: článek Zbrousit nebo sbrousit

Příklady použití slova zbrousit

Zbrousit dokulata. (změna vlastnosti dokulata)

Prací brusiče je zbrousit všechny fazety tak, aby bylo světlo zachyceno uvnitř kamene a pak se odrazilo zpět k pozorovateli. (změna vlastností zachycování světla)

Musel jsem sklo ručně zbrousit, abych z něj udělal vyduté zrcadlo. (změna vlastnosti na vyduté sklo)

Nechal si zbrousit zuby do špičatých tesáků, aby to přidalo na jeho výrazu zuřivosti. (změna vzhledu zubů)

Potřebuje to zbrousit čelní desku spřáhla na poloviční tloušťku. (změna vlastnosti na poloviční tloušťku)

Chceš mi dneska zase zbrousit bambus? (eufemismus orálního sexu, věnovat se bambusu - pohlavnímu údu křížem krážem)

Chtěl bych zbrousit celý svět. (projít křížem krážem)

O víkendu zbrousím všechny diskotéky. (projít křížem krážem)

Kaňour jeden nečistý, zbrousil to všude a uhnal všechny, co neutekly na strom. (projít křížem krážem)

Zdroj: článek Zbrousit nebo sbrousit

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

• směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
• smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
• sváti – zváti
• svolat- -zvolat
• svolit – zvolit
• svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
• sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
• svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

• sběh (lidu) – zběh (dezertér)
• sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
• sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
• správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
• stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
• stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

• sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
• sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
• sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
• sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
• sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
• seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
• shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
• shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
• sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
• skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
• skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
• skout (dohromady) x zkout (ukout)
• skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
• slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
• slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
• smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
• smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
• smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
• smotat (svinout) x zmotat (poplést)
• smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
• spodo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

Předpona s / z

Předpona s

Používá se při vyjádření směru shora dolů a z povrchu pryč. Předpona S slouží k vyjádření pohybu shora dolů. Potom takové slovo sbrousit nám říká, že materiál, který byl součástí nějaké věci, byl sbroušen směrem dolů. Předponu S píšeme také ve slovech, která vyjadřují, že něco zmizelo z povrchu pryč. Potom takové slovo sbrousit nám říká, že někdo vzal brusný kotouč a sbrousil z povrchu nápis nebo kresbu.

Předpona z

Jednoduše bychom mohli říct, že předponu Z píšeme v případě, že něco změní svou vlastnost vlivem broušení, stane se něčím zbroušeným.

Zdroj: článek Zbrousit nebo sbrousit

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příklady použití

Bude-li hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X Jestliže bude hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X Když  bude hezky, pojedeme v sobotu na výlet.

Dorazí-li i Helena, ukážu se tam. X Ukážu se tam, jestliže dorazí i Helena. X Ukážu se tam, když  dorazí i Helena.

Půjdeš-li na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X Jestliže půjdeš na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X Když půjdeš na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky.

Nezačneme-li včas, nestihneme to do večera. X Jestliže nezačneme včas, nestihneme to do večera. X Když nezačneme včas, nestihneme to do večera.

I výše uvedené příklady nám tedy zcela názorně pomáhají při určení slovního druhu u  bude-li. Vložte si místo bude-li slova jestliže bude nebo když bude, a hned vám musí být jasné, že ve výrazu bude-li došlo ke spojení slovesa se spojkou.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li