Čeština má slabost pro dvojice slov, která znějí téměř stejně, ale významově se liší podle jediné hlásky. Přesně do této skupiny patří i dvojice zbrousit a sbrousit, která dokáže potrápit nejen školáky, ale i dospělé při psaní běžných textů.
V tomto doplnění se zaměříme na praktické rozlišení obou tvarů, ukážeme si jasné významové hranice mezi předponami s- a z- a přidáme jednoduché pomůcky, díky nimž už se při psaní těchto slov nespletete.
FAQ – Často kladené otázky
Je správně sbrousit i zbrousit?
Ano, obě podoby jsou správné, ale každá má jiný význam.
Kdy použít sbrousit?
Když broušením odstraňujete materiál z povrchu pryč.
Kdy je správně zbrousit?
Pokud broušením měníte tvar, vlastnost nebo stav předmětu.
Je rozdíl mezi sbrousit a zbrousit jen stylistický?
Ne, jde o významový rozdíl, nikoli jen o styl.
Lze říct sbrousit dokulata?
Ne, správně je zbrousit dokulata, protože jde o změnu tvaru.
Proč se říká zbrousit celý svět?
Jde o ustálený přenesený význam ve smyslu projít něco křížem krážem.
Mohu sbrousit dřevo i zbrousit dřevo?
Ano, záleží na významu: sbrousit při odstraňování, zbrousit při změně vzhledu.
Patří tato dvojice mezi časté pravopisné chytáky?
Ano, jde o typický příklad rozdílu v užití předpon s- a z-.
Ve svém příspěvku TYPICKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
"www.tripadvisor.cz › ... › Praha › Praha – Aktivity › Karlův Most
Je to tipická památka České Republiky."
Toto je věta, kterých najdete na internetu spousty.možná by stálo za to, tak jako je mnoho odkazů, jak psát Tip x typ, proč psát Typický, nikoli tipický.., Díky, Lenka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Správně je obojí, ale jen pokud máte na mysli činnost s cílem ubrat nebo odstranit něco z nějakého povrchu broušením. U slova sbrousit se má na mysli broušením ubrat z povrchu dolů pryč, kdežto zbrousit znamená snažit se broušením něco změnit. Obě slova jsou uváděna jako slova podobná významem a různá tvarem. Trochu rozdílné je to v případě rčení zbrousit jako projít něco křížem krážem, kde se uplatňuje pouze slovo zbrousit, nikdy ne sbrousit celý svět.
Slovo sbrousit
Sbrousit můžete například nerovnosti, dřevo, parkety.
Slovo zbrousit
Zbrousit můžete rovněž nerovnosti, dřevo, parkety, tak že budou vypadat jako nové. Ale můžete také zbrousit celé Krkonoše. Myšleno projít je křížem krážem.
Prací brusiče je zbrousit všechny fazety tak, aby bylo světlo zachyceno uvnitř kamene a pak se odrazilo zpět k pozorovateli. (změna vlastností zachycování světla)
Musel jsem sklo ručně zbrousit, abych z něj udělal vyduté zrcadlo. (změna vlastnosti na vyduté sklo)
Nechal si zbrousit zuby do špičatých tesáků, aby to přidalo na jeho výrazu zuřivosti. (změna vzhledu zubů)
Potřebuje to zbrousit čelní desku spřáhla na poloviční tloušťku. (změna vlastnosti na poloviční tloušťku)
Chceš mi dneska zase zbrousit bambus? (eufemismus orálního sexu, věnovat se bambusu - pohlavnímu údu křížem krážem)
Chtěl bych zbrousit celý svět. (projít křížem krážem)
O víkendu zbrousím všechny diskotéky. (projít křížem krážem)
Kaňour jeden nečistý, zbrousil to všude a uhnal všechny, co neutekly na strom. (projít křížem krážem)
Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit
předpony již podle výslovnosti.
Mezi takové dvojice slov patří:
směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
sváti – zváti
svolat- -zvolat
svolit – zvolit
svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
svedený – nezvedený (nezdárný)
Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost
Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.
Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.
sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit(broušením odstranit)
sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
skout (dohromady) x zkout (ukout)
skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
Základní rozdíl mezi slovy sbrousit a zbrousit spočívá v tom, co se broušením děje. Pokud se něco z povrchu odstraňuje, ubírá nebo mizí, je správná volba sbrousit. Pokud se broušením mění vlastnost, tvar nebo stav předmětu, použijeme zbrousit.
Toto rozlišení vychází z obecného významu předpon s- a z- v češtině.
Předpona z- se používá tehdy, když se něco stane jiným. U slovesa zbrousit tedy nejde primárně o odstranění materiálu, ale o změnu vlastnosti nebo výsledného tvaru.
zbrousit dokulata – změna tvaru
zbrousit sklo – změna optických vlastností
zbrousit povrch do hladka – změna kvality povrchu
Materiál sice může ubývat, ale klíčová je výsledná proměna.
U slovesa zbrousit se často setkáme i s přeneseným významem. Typickým příkladem je rčení zbrousit celý svět, kde už vůbec nejde o broušení, ale o význam projít něco křížem krážem.
V těchto ustálených spojeních je správná výhradně varianta zbrousit, nikdy sbrousit.
Používá se při vyjádření směru shora dolů a z povrchu pryč. Předpona S slouží k vyjádření pohybu shora dolů. Potom takové slovo sbrousit nám říká, že materiál, který byl součástí nějaké věci, byl sbroušen směrem dolů. Předponu S píšeme také ve slovech, která vyjadřují, že něco zmizelo z povrchu pryč. Potom takové slovo sbrousit nám říká, že někdo vzal brusný kotouč a sbrousil z povrchu nápis nebo kresbu.
Předpona z
Jednoduše bychom mohli říct, že předponu Z píšeme v případě, že něco změní svou vlastnost vlivem broušení, stane se něčím zbroušeným.
Komplikací
při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.
Například:
Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků
pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali
(podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět:
rod mužský životný).
Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná.
Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických
dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky,
ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.
Ledoborci
se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).
Mikrobi
byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).
Slanečci
nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).
Ukazatelé
stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).
Uzenáči
zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).
Dni
se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).
Bude-li
hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X
Jestliže
bude
hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X
Když
bude
hezky, pojedeme v sobotu na výlet.
Dorazí-li
i Helena, ukážu se tam. X Ukážu se tam,
jestliže
dorazí
i Helena. X Ukážu se tam,
když
dorazí
i Helena.
Půjdeš-li
na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X
Jestliže půjdeš
na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X
Když půjdeš
na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky.
Nezačneme-li
včas, nestihneme to do večera. X
Jestliže nezačneme
včas, nestihneme to do večera. X
Když nezačneme
včas, nestihneme to do večera.
I výše uvedené příklady nám tedy zcela názorně pomáhají při určení slovního druhu u
bude-li. Vložte si místo
bude-li
slova
jestliže bude
nebo
když bude, a hned vám musí být jasné, že ve výrazu
bude-li
došlo ke spojení slovesa se spojkou.
