1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)
PRANOSTIKY:
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.
2. prosinec: svátek má Blanka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)
PRANOSTIKY:
O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.
4. prosinec: svátek má Barbora
PRANOSTIKY:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.
5. prosinec: svátek má Jitka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. prosinec: svátek má Mikuláš
PRANOSTIKY:
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
Na svatého Mikuláše jihne, nebo pršívá, málokdy zima držívá.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu, pak na svatého Mikuláše, toť jest zima všecka naše.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Neviděl-li by svatý Mikuláš mokré střechy, musel by být slepý.
O svatém Mikuláši často snížek práší.
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví.
Svatý Mikuláš splachuje břehy.
Svatý Nikola, honí koně do dvora.
Zelený Mikuláš - bílý leden.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: I zde se význam některých pranostik rozchází. Zároveň některé pranostiky slibují na 6. prosince zimu, jiné ale upozorňují na to, že zima je na tento den málokdy, naopak často v tento den pršívá. Poslední pranostika slibuje, že tento deštivý den nám ale vynahradí leden, kdy bude sněžit.
7. prosinec: svátek má Ambrož a Benjamín
PRANOSTIKY:
O svatém Ambrožu ucpi v seknici každou díru.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika je spíše doporučením, aby se lidé připravili na zimu, která se blíží, protože již ledově a vlezle fouká vítr.
8. prosinec: svátek má Květoslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. prosinec: svátek má Vratislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. prosinec: svátek má Julie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. prosinec: svátek má Dana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. prosinec: svátek má Simona
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. prosinec: svátek má Lucie
PRANOSTIKY:
Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
Lucie noci upije a dne nepřidá.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Svatá Lucie den skoro vypije.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Většina pranostik se týká toho, že se prodlužuje noc a zkracuje den (světlo). Některé pranostiky se týkají předpovědi dalších měsíců a toho, jaké počasí by již mělo být v tento den (zima = sníh). Poslední pranostika varuje, pokud bude v tento den bláto (pršet), tak bude pršet i v lednu.
14. prosinec: svátek má Lýdie (dříve svatý Nikasius)
PRANOSTIKY:
Na svatého Nikasia se mají dělat knutle, neb jimi vázané obilí nežerou myši.
VYSVĚTLENÍ: Toto pořekadlo radí, aby zemědělci v tento den si připravovali rouble k vázání snopů, protože jejich vymrznutí přes zimu a vyschnutí přes jaro a léto má odradit myši od sežrání snopů.
15. prosinec: svátek má Radana a Radan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. prosinec: svátek má Albína (dříve svatá Albína a svatý Albín)
PRANOSTIKY:
O svaté Albíně je po sněhové peřině.
O svaté Albíně schovej se do skříně (= síně).
Svatá Albína - špek do komína.
Svatá Albína je nejpilnější přadlena.
Svatý Albín omývá prahy.
Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Některé pranostiky předvídají, že v tento den nebude již sníh, jiná pranostika naopak předvídá takovou zimu, že je lepší se před ní schovat do tepla. Další pranostika předvídá, že sníh z tohoto období, způsobí povodně.
17. prosinec: svátek má Daniel (dříve svatý Lazar)
PRANOSTIKY:
O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
VYSVĚTLENÍ: Toto přísloví radí, aby se znovu každý ujistil, že je připravený na krutou zimu, před kterou pak toto přísloví varuje.
18. prosinec: svátek má Miloslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. prosinec: svátek má Ester
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. prosinec: svátek má Dagmar
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. prosinec: svátek má Natálie (dříve svatý Tomáš apoštol)
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši meluzína straší.
Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
Jestli na Tomáše Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
Na svatého Tomáše zima je naše.
Na svatého Tomáše zima se rozpáře.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky odkazují nejčastěji k tomu, že 21. prosince je zimní slunovrat, což znamená, že v tento den je opravdu nejdelší noc v roce (nejdéle tma). Jiné pranostiky odkazují k tomu, že určité počasí v tento den může způsobit lepší úrodu.
22. prosinec: svátek má Šimon
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. prosinec: svátek má Vlasta (dříve svatá Viktorie)
PRANOSTIKY:
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika odkazuje k mrazu, který v tento den kreslí na okna.
24. prosinec: svátek má Adam a Eva (Štědrý den)
PRANOSTIKY:
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: První pranostika slouží jako předpověď počasí na příští rok (jedná se hlavně o povětrnostní podmínky). Další pranostika říká, že když je noc na Štědrý den jasná, přijde krutý mráz. Jiná předpovídá počasí na Velikonoce (když na Vánoce nebude sníh, bude na Velikonoce a obráceně). Jiná předvídá blížící se oblevu. Řada pranostik také předpovídá úrodu příštího roku na základě počasí na Štědrý den.
25. prosinec: Boží hod vánoční
PRANOSTIKY:
Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
Na Boží narození o bleší převalení.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Mnoho pranostik je podobných jako na Štědrý den. Některé pranostiky se týkají toho, na který den tento svátek připadá. Pokud je to v neděli, bude teplá zima, pokud je to v pátek, bude krutá zima.
26. prosinec: svátek má Štěpán
PRANOSTIKY:
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Na den svatého Štěpána se světí oves, hrách, ječmen a na svatého Jana Evangelistu víno.
Na svatého Štěpána každý se má za pána.
Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Druhá pranostika říká, že pokud v tento den fouká velký vítr, bude příští rok špatná úroda, je to varování hlavně pro vinaře. Jiné pranostiky říkají, že pokud bude na Kateřinu (listopad), sněžit, tak 26. prosince žádný sníh nebude.
27. prosinec: svátek má Žaneta (dříve svatý Jan Evangelista)
PRANOSTIKY:
Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika říká, že oteplení, které do té doby bylo, se obrátí zpět k létu a začne vládnout znovu zima.
28. prosinec: svátek má Bohumila (dříve Mláďátka betlémská)
PRANOSTIKY:
Je-li na Mláďátka mha, mrou děti.
Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
Je-li na Mláďátka mlha, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky se často týkají dětí. Pokud je v tento den mlha či prší, tak pranostika předpovídá, že budou umírat nemocné děti.
29. prosinec: svátek má Judita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. prosinec: svátek má David
PRANOSTIKY:
Uhodí-li na Davida silný mráz, potom mrazy vydrží nejméně do svíček.
VYSVĚTLENÍ: Tato pranostika předvídá další počasí až do 6. ledna, pokud bude 30. prosince velmi mrznout, tak mrazy vydrží až do Tří králů.
31. prosinec: svátek má Silvestr (dříve svatý Sylvestr)
PRANOSTIKY:
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.
Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko.
Na Silvestra větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Tyto pranostiky předvídají, že pokud bylo celý rok počasí nic moc, tak ani na Silvestra se to nezlepší. Jiná pranostika říká, že pokud přes den svítí slunce a v noci je silný vítr, bude další rok krutý pro vinaře. Předposlední pranostika říká, co mají lidé očekávat, podle toho, který vítr fouká.
Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
Petrův déšť - oráčův přítel.
VYSVĚTLENÍ:
První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.
2. srpen: svátek má Gustav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. srpen: svátek má Miluše
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. srpen: svátek má Dominik
PRANOSTIKY:
Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
VYSVĚTLENÍ:
V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.
5. srpen: svátek má Kristián
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. srpen: svátek má Oldřiška
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.
8. srpen: svátek má Soběslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. srpen: svátek má Roman
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. srpen: svátek má Vavřinec
PRANOSTIKY:
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
Na svatého Vavřince první podzimní den.
Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzime se na nás zasměje.
Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
Svatého Vavřince – svícen do světnice.
Svatý Vavřinec - nebeský ohnivec.
Svatý Vavřinec - první podzimec.
Svatý Vavřinec dá létu první žduchanec.
Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
Vavřincův déšť - myší úroda.
Vavřinec - první podzimec.
Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí v tento den, a jakou je předzvěstí počasí na podzim a v zimě. Pokud v tento den bude hezky, bude dobrá úroda vína. Zároveň se věnuje sklizni i dalších plodin, jako jsou například brambory a řípa. Déšť by způsobil špatnou úrodu brambor a hodně myší na polích. Zároveň by po tomto dni už neměly být velká vedra.
11. srpen: svátek má Zuzana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. srpen: svátek má Klára
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. srpen: svátek má Alena
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. srpen: svátek má Alan (dříve Smil)
PRANOSTIKA:
Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že sice i nadále bude svítit slunce, ale jeho paprsky již nebudou tak silné, protože se blíží podzim.
15. srpen: svátek má Hana (dříve Nebevzetí Panny Marie, Terezie)
PRANOSTIKY:
Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.
Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
Na Nanebevzetí léto odletí.
Nanebevzetí a větry ze strnišťat jsou poslové podzimu.
O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
Pak-li byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny, tak se hojnost dobrého vína očekává.
Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme.
Panna Maria vlaštovky svolává.
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
Svatá královna dává první výlupek.
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud je v tento den pěkně, tak bude i dobrá a velká úroda vína. Jiná pranostika říká, že se přiblížil čas, kdy vlaštovky budou odlétat do teplých krajin a léto se bude chýlit ke konci. Jiná pranostika říká, že tento den a větry z holých polí jsou předzvěstí blížícího se podzimu. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud v tento den prší, tak nás bude čekat déšť ještě minimálně měsíc.
16. srpen: svátek má Jáchym (dříve svatý Roch)
PRANOSTIKY:
Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu.
Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
O svatém Rochu brambor jen trochu.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den prší, tak je to předzvěstí hezké podzimu. Jiné pranostiky se zmiňují o úrodě brambor a hrachu, obě úrody mohou být ovlivněny počasím.
17. srpen: svátek má Petra
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. srpen: svátek má Helena
PRANOSTIKY:
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
Svaté Helence pletou ženci věnce.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den prší, tak tráva vydrží v tom roce dlouho zelená. Druhá pranostika se zmiňuje o probíhajících žních.
19. srpen: svátek má Ludvík (dříve Sebald)
PRANOSTIKA:
Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je spíše radou, kdy je vhodné sbírat med ve včelích úlech.
20. srpen: svátek má Bernard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. srpen: svátek má Johana (dříve svatý Samuel)
PRANOSTIKA:
Na svatého Samuela mlynář novou mouku mele.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika se týká v podstatě žní, protože je již sklizená část obilí, takže se z něho dá mlít nová mouka.
22. srpen: svátek má Bohuslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. srpen: svátek má Sandra (dříve svatý Filip)
PRANOSTIKA:
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud je v tento den bouřka, tak bude pršet a ovlivní to i úrodu.
24. srpen: svátek má Bartoloměj
PRANOSTIKY:
Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Bartolomějské větry ovsy lámou.
Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
Sucho na Bartoloměje - mrzané zimy naděje.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se týkají toho, že léto pomalu končí a že i dny se pomalu zkracují. Pokud v tento den jsou bouřky, tak budou trvat i v dalším čase. Jiné pranostiky zase zmiňují, že jak bude tento den, tak bude vypadat i podzim. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně vína, které by mělo být dobré, pokud již stihlo do tohoto dne dozrát. Pokud bude v tento den zamračeno, mělo by být v zimě dost sněhu, pokud ale nerostou hřiby, tak žádný sníh nebude. Jiná pranostika říká, že se začíná po ránu ochlazovat, takže již je lepší ráno nechodit bez bot. Předposlední pranostika zase říká, že tento den je vlastně takovým koncem léta.
25. srpen: svátek má Radim (dříve Ludvík)
PRANOSTIKA:
Od Ludvíka krále bouře je namále a o Augustině táhnou již do zimní síně.
VYSVĚTLENÍ:
V tento hrozí ještě bouřky, které ale budou pomalu ustupovat, protože se blíží zima.
26. srpen: svátek má Luděk (dříve svatý Zeferin)
PRANOSTIKA:
Svatý Zeferin poslední klásky sbírá.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že se blíží konec žní.
27. srpen: svátek má Otakar
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. srpen: svátek má Augustýn (dříve Augustin)
PRANOSTIKY:
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín.
Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
Svatý Augustin udělá z tepla stín.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají tepla v tento den a v následujících obdobích. Jak bude v tento den teplo, stejně tak bude chladno v budoucnu. Zároveň již končí pomalu léto a teplo mizí.
29. srpen: svátek má Evelína (dříve Stětí Jana Křtitele, Jan Křtitel)
PRANOSTIKY:
Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Stětí svatého Jana – přestávají již parna.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká stěhování ptáků do teplých krajin. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude pršet, bude to pohroma pro úrodu ořechů. Poslední pranostika zase říká, že končí pravá vedra.
30. srpen: svátek má Vladěna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. srpen: svátek má Pavlína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKA 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den ráda bych se zeptala jestli tady máte básničku o paní učitelce ve škole máme nějaké kolo a ráda bych přednesla básničku která bude právě o té paní učitelce.
Jestli tady máte nějaké písničky taky bych potřebovala poradit prosím o pomoc
,tuto stránku mám ráda a doufám že mě nezklamete. děkuji za pomoc,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
TAHÁK
(Tereza Rýparová)
Každé ráno zas a znovu
zvonek nás volá do školy.
"No tak co je? Kde jste všichni?
A kde máte úkoly?"
Učitelka před tabulí
nejdřiv všechny vyzkouší.
Petr se nic nenaučil,
podvádět se pokouší.
Tahák z kapsy vytahuje,
Kátě šeptá do ouška,
jestli by mu poradila
druh tohohle papouška.
Učitelka trochu tuší,
kdo že třídu ruší snad,
a jen zkouší na pár pojmů,
které měl by každý znát.
A tak Petr před tabulí
přešlapuje sem a tam.
"Na co mi je teďka platný,
že taháky v kapse mám?
Příště radši naučím se,
ať nestojim tu jenom tak,
a kdo tvrdí, že to nedám,
tomu ještě vytřu zrak!"
1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)
PRANOSTIKY:
Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
Všichni svatí dluhy platí.
VYSVĚTLENÍ:
Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se jinovatka, tak bude o Vánocích mrznout. Pokud ale bude v tento den mlha, tak do adventu nebude sněžit. Další pranostiky zase tvrdí, jestli nebude v tento den sněžit, určitě zasněží na svatého Martina.
2. listopad: Památka zesnulých (dříve Dušičky)
PRANOSTIKY:
Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.
Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá, nebo padá mlha.
Na Památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, pokud bude hezky v tento den, tak se velmi rychle přiblíží zima. Další pranostika předvídá déšť, který považuje za slzy zemřelých, a mlhu, která pomáhá těšit duše.
3. listopad: svátek má Hubert
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. listopad: svátek má Karel (dříve Karel Boromejský)
PRANOSTIKA:
Kůra z buku na Karla Boromejského uťatá, když suchá, malou, a když mokrá, velkou zimu znamená.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika radí obstarat si čerstvou bukovou třísku, která pomůže předvídat zimu.
5. listopad: svátek má Miriam
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. listopad: svátek má Liběna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. listopad: svátek má Saskie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. listopad: svátek má Bohumír
PRANOSTIKY:
Jaké počasí je na svatého Bohumíra, takové i březen mívá.
Na Bohumíra příroda k spánku se ubírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, jaké počasí bude v tento den, tak podobné bude i na začátku jara. Druhá pranostika zase říká, že již nastává zima, a proto se zvířata ukládají k zimnímu spánku.
9. listopad: svátek má Bohdan (dříve svatý Theodor)
PRANOSTIKY:
Svatý Teodor - mrazy lezou z hor.
Svatý Teodor zasněží témě hor.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika varuje před mrazy, které se pomalu dostávají z hor i do nížin. Druhá pranostika již předvídá sníh na horách.
10. listopad: svátek má Evžen
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. listopad: svátek má Martin
PRANOSTIKY:
Chodí-li husa na Martina po ledě, bude se zanedlouho zase koupat.
Husa o Martině nejpěkněji zpívá.
Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
Jde-li husa o Martině po ledu, bude se po něm jistě dlouho koupat.
Je-li na svatého Martina pod mrakem, bude nestálá zima, je-li jasno, bude tuhá zima.
Jestli na den svatého Martina ve dne oblačno, tedy bude nestálá zima; jestli jasno a čisto, tedy následuje tuhá zima, jestli mlhavo, tedy též taková zima přijde.
Jestli na svatého Martina jest vlhko, bude nestálá zima; pakli na týž den slunce svítí, bude tuhá zima.
Jižní vítr na Martina - mírná zima.
Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.
Když svatý Martin se sněhem přiběhl, bude v něm celý měsíc ležet.
Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě.
Martin-li se mlhami odívá, mírná zima obyčejně bývá.
Martinova sněhová peřina dlouhé trvání mívá.
Martinův led bude vodou hned.
Martinův sníh a led, bude vodou hned.
Na stromech a révě do Martina listí – tuhá zima přijde, buďme si jistí!
Na svatého Martina bývá dobrá husina.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
Na svatého Martina jiskra do vína.
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
Na svatého Martina plače husí rodinka.
Na svatého Martina pod mrakem - nestálá zima.
Na svatého Martina se poprvé pije víno sklizené při posledním vinobraní.
Na svatého Martina slunečno - dlouhá zima.
Na svatého Martina souditi, že když mokrý den mírnou a pohodlnou zimu, jasný ale tuhou zimu znamenati měl.
Na svatého Martina zima chod svůj začíná.
Na svatý Martin - ještě se vrátím, ale na svatý Mikuláš mě tu najisto máš.
Nejednou-li studený vítr zavěje, na Martina když sluníčko hřeje.
O Martině houser po ledě když chodí, o Vánocích husy blátem vodí.
O Martině po ledu, o vánocích po blátě.
Padá-li první sníh toho dne, říkáme, že svatý Martin přijel na brůně.
Padá-li sníh toho dne neb v noci, říká se, že svatý Martin přijel na bílém koni.
Po svatém Martině zima nežertuje; přichází sníh i mráz kvaltem.
Po svatém Martinu zima nežertuje.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Přijede-li na šedém, bude zima střídavá, přijede-li na žlutém, přijde tuhá a suchá zima.
Prší-li kolem svatého Martina a hnedle nato sněží a sníh zůstane dlouho ležet, činí to osení znamenitou škodu.
Půjde-li hus o Martině přes led, bude se ještě dlouho koupati.
Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.
Radost Martina je husa a džbán vína.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém, bude zima střídavá; přijede-li na žlutém, přijde zima tuhá a suchá.
Svatý Martin rád jezdí na brůně.
Udrží-li led na Martina vůz, udrží na Vánoce sotva hus.
V suchu-li jdou na Martina husy, o Vánocích v blátě chodit musí.
Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
Část pranostik říká, pokud v tuto dobu bude mrznout, tak ale led dlouho nevydrží. Navíc pokud bude led v tento den, tak nejspíš budou Vánoce na blátě. Jiné pranostiky zase říkají, jaké počasí bude v tento den, takové bude celou zimu. Pokud bude jasno, tak bude krutá zima. Pokud bude sněžit, sníh vydrží alespoň měsíc. Jiné pranostiky předvídají velkou zimu, která lidi zažene zpět do domů
12. listopad: svátek má Benedikt (dříve Josefat)
PRANOSTIKA:
Na svatého Josefata lepší kožich nežli vata.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá velkou zimu, proto je lepší mít při sobě kožich.
13. listopad: svátek má Tibor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. listopad: svátek má Sáva
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
15. listopad: svátek má Leopold
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. listopad: svátek má Otmar
PRANOSTIKA:
Na svatého Otomara neuvidíš komára.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika opět souvisí se zimou, která nastává.
17. listopad: svátek má Mahulena; Den boje studentů za svobodu a demokracii (dříve svatá Alžběta Uherská)
PRANOSTIKY:
Počasí o svaté Alžbětě předpovídá, jak bude v létě.
Z ledu Alžběta má brod.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika dává do souvislosti počasí v tento den s počasím v letních měsících. Druhá pranostika zase říká, že led začíná tát.
18. listopad: svátek má Romana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. listopad: svátek má Alžběta
PRANOSTIKY:
Svatá Alžběta se sněhem přilétá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika předvídá sněžení v tento den.
20. listopad: svátek má Nikola
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. listopad: svátek má Albert (dříve Obětování Panny Marie, Brum)
PRANOSTIKY:
Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.
Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
Tak jak se Bruma, to je jedenadvacátý den listopadu, ukazuje, tak má býti celá zima.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika opět tvrdí, že počasí v zimě bude stejné jako v tento den. Pokud v noci bude jasné nebe, tak v tom roce bude krutá zima.
22. listopad: svátek má Cecílie
PRANOSTIKA:
Svatá Cecílie hroudy v poli sněhem kryje.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá sněžení v tento den.
23. listopad: svátek má Klement (dříve svatý Kliment)
PRANOSTIKA:
Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika souvisí se začátek zimy.
24. listopad: svátek má Emílie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. listopad: svátek má Kateřina (dříve svatá Kateřina Alexandrijská)
PRANOSTIKY:
Chodí-li na Kateřinu husa na rybníku po ledě, na Barborku na něm bude plavat.
Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.
Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.
Je-li Kačenka ucouraná, je Baruška naškrobená.
Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže.
Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
Mrzne-li na svatou Kateřinu, nebude mráz na Lámaný večer.
Na Kateřinu – vlez pod peřinu!
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.
Na svatou pannu Kateřinu,sluší se schovati pod peřinu. Nezbývá než doplniti tuto moudrou radu: Přikryj nohy, přikryj tělo, přikryj taky bradu! Potom hezky potichoučku sfoukni všechny svíce a pamatuj, že dvě těla tepla dají více!
Od svaté Kateřiny do svatého Ondřeje sotvaže se pod peřinou ohřeje.
Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.
Řekla Káča Barce: Nechme toho tance!
Škrobí-li svatá Kateřina prádlo, svatá Barbora je kropí.
Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.
Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
Svatá Kateřina strčí housle do komína.
Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.
Zelí naložené na svatou Kateřinu platí za nejlepší.
Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik předvídá zimní počasí pro tento den. Některé pranostiky předvídají, že bude v tento den mrznout a objeví se led, který ale dlouho nevydrží. Jiné pranostiky tvrdí, pokud bude v této den sněžit, tak za týden bude deštivo. Platí to ale i obráceně. Další pranostiky zase radí strávit tento den radši doma v posteli, kde je teplo.
26. listopad: svátek má Artur (dříve Konrád)
PRANOSTIKY:
Na svatého Konráda - sněhem cesta zaváta.
Na svatého Konráda bývá zima neřádná.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají na tento den zimní počasí včetně sněhu.
27. listopad: svátek má Xenie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. listopad: svátek má René
PRANOSTIKY:
Chodí-li se v adventu bez kožichu, bude se v postě jistě nosit.
Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
Když na první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika dává do souvislosti počasí v adventu s počasím v Masopustu. Pokud bude v advetním čase teplo, tak v masopustním čase se to obrátí. Pokud bude mrznout, tak zima vydrží dost dlouho.
29. listopad: svátek má Zina (dříve Saturnin)
PRANOSTIKA:
Na Saturnina skučí meluzína.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá zimu a skučení meluzíny.
30. listopad: svátek má Ondřej
PRANOSTIKY:
Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
Má-li Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hodně ovoce.
Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatého Ondřeje konec pocení.
Na svatého Ondřeje mráz - chystej, sedláče, vůz.
Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
Ondřej mosty staví, Jiří je doplaví.
Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.
Přijdou-li větry s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
Sníh na svatého Ondřeje vzešlému žitu mnoho nepřeje.
Sníh na svatého Ondřeje žitu velmi prospěje.
Sníh svatého Ondřeje oziminám nepřeje.
Svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice.
Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme.
Svatý Ondřej tichý - nebude len lichý.
Vlhký rok nebo suchý tak poznáš: sklenici plnou vody míti máš, na den svatého Ondřeje to činívej. Přebíhá-li vrchem voda, to znej, vlhký rok ten; stane-li se zároveň, suchý a vyprahlý bude rok ten.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá sníh, který by měl i dlouho vydržet. Pokud by v tento den pršelo, tak v příštím roce bude bohatá úroda ovoce. Jiná pranostika zase říká, že stále se může oteplit, ale teplo dlouho nevydrží. Jiná pranostika říká, že led, který vznikne v tento den vydrží až do dubna.
Výraz pranostika má původ v řeckém slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Prognosis je slovo řecké, přičemž předpona pro- značí dopředu a gnosis značí poznání, jak nám uvedla vážená paní Renata Prucklová z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Pranostika a předpověď mají ale společného více.
Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.
Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.
Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.
1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)
PRANOSTIKY:
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.
2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)
PRANOSTIKY:
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.
3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)
PRANOSTIKY:
Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.
4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)
PRANOSTIKY:
Svatý František zahání lidi do chýšek.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.
5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)
PRANOSTIKY:
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.
6. říjen: svátek má Hanuš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. říjen: svátek má Justýna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)
PRANOSTIKY:
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.
9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)
PRANOSTIKY:
Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.
10. říjen: svátek má Marina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. říjen: svátek má Andrej
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. říjen: svátek má Marcel
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. říjen: svátek má Renáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.
15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)
PRANOSTIKY:
Na svatou Terezii každý švec obírá.
Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
Svatá Terezie krávy uvazuje.
Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.
16. říjen: svátek má Havel
PRANOSTIKY:
Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Svatý Havel - devět počasí za den.
Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
Svatý Havel do zelí zajel.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.
17. říjen: svátek má Hedvika
PRANOSTIKY:
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.
18. říjen: svátek má Lukáš
PRANOSTIKY:
Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.
19. říjen: svátek má Michaela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. říjen: svátek má Vendelín
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)
PRANOSTIKY:
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila zimu posílá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.
22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)
PRANOSTIKA:
O svaté Kordule nejsladší bobule.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.
23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)
PRANOSTIKY:
Do svatého Severína má být doma jetelina.
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.
24. říjen: svátek má Nina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. říjen: svátek má Beáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)
PRANOSTIKA:
Svatý Haštal – vymeť maštal.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.
27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)
PRANOSTIKY:
Na Šimona a Judy - zima je všudy.
Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy - zima je všudy.
Šimona a Judy - zima leze z půdy.
Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.
29. říjen: svátek má Silvie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. říjen: svátek má Tadeáš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. říjen: svátek má Štěpánka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.
