Zajímá vás téma ŽIVOTOPIS NA POHŘBU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Smuteční proslov na pohřbu patří k nejtěžším řečem, jaké může člověk v životě pronášet, protože se v něm spojuje bolest ze ztráty, snaha o důstojné rozloučení i potřeba dát smysl poslednímu setkání se zesnulým. Přestože neexistuje jediný správný návod, mnoho lidí hledá oporu ve vzorech, strukturách a doporučeních, která jim pomohou zvládnout tuto náročnou chvíli.
V tomto doplnění článku najdete praktické rady, jak smuteční řeč uchopit, jak ji přizpůsobit konkrétní osobě i situaci a jak se vyhnout nejčastějším chybám, které mohou výsledný dojem narušit.
FAQ – Často kladené otázky
Jak dlouhá by měla být smuteční řeč?
Obvykle 3–5 minut, podle charakteru obřadu a přání rodiny.
Je nutné mít smuteční řeč napsanou?
Ano, písemná příprava pomáhá udržet strukturu a klid.
Může smuteční řeč pronést někdo z rodiny?
Ano, pokud se na to cítí, je to běžné a velmi osobní.
Je vhodné použít humor?
Velmi opatrně a jen tehdy, pokud to odpovídá osobnosti zesnulého.
Co když se řečník rozpláče?
Krátká pauza je přijatelná, emoce jsou přirozené.
Musí smuteční řeč obsahovat životopis?
Stačí stručný výběr důležitých momentů, ne celý životopis.
Jak se liší pohřební řeč a smuteční proslov?
Významově jsou velmi podobné, rozdíl je spíše stylistický.
Je možné použít vzor smuteční řeči?
Ano, vzory smutečních proslovů jsou dobrým vodítkem.
Je smuteční řeč povinnou součástí pohřbu?
Ne, obřad může proběhnout i bez veřejného projevu.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.
Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.
Hezky den přeje Jiroušek Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Fusková.
DOBRÝ DEN. Nelekejte se delšího komentáře, ale jedná se o důležitou věc, která by mohla mít velký dopad na širokou veřejnost. Navíc to není jen můj názor, proto jsem se rozhodla napsat. Jedná se o plánované změny ve výpočtu dovolené, které MPSV navrhuje. Z vlastní zkušenosti vím, že to není správné.
Nový systém výpočtu dovolené by velmi negativně dopadl na lidi s kratší pracovní dobou. Nevím, zda se ale vůbec někdo zamyslel nad tím, kdo vlastně tuto kratší pracovní dobu využívá. Jsou to většinou maminky s menšími dětmi a pak invalidní lidé třeba v chráněných dílnách, kde pracují téměř všichni na zkrácený úvazek. Obě tyto skupiny ale potřebují dovolenou mnohem více, než si myslíte. Maminky proto, aby mohly být více se svými malými dětmi a nemusely si platit drahé hlídání třeba v období prázdnin, kdy ne všude jsou v dosahu otevřené školky a školní družiny. Každé snížení počtu dní dovolené by znamenalo velkou komplikaci v rodinách hlavně ženám – maminkám. Druhou skupinou jsou nemocní lidé – invalidní, kteří nemají zkrácenou pracovní dobu jen tak pro nic za nic. Tito lidé díky svému zdravotnímu stavu prostě déle pracovat nemohou a většinou jdou na doraz svých možností. Proto právě oni potřebují mnohem více času na regeneraci. Tito lidé si neberou dovolenou, aby letěli na čtrnáct dní na Kanárské ostrovy, ale berou si jí průběžně během roku po dvou, třech dnech na odpočinek. Pokud jim tento odpočinek seberete, nezbude jim nic jiného, než chodit marodit, což se zaměstnavatelům určitě líbit nebude a může docházet k propouštění. Tito lidé těžko vstřebávají už jen fakt, že se tak neskutečně vzdálil jejich odchod do důchodu (hlavně ženám) a nyní mají přijít ještě o dovolenou (odpočinek). Proč hlavně ženám? Jednoduchý výpočet. Žena s dvěma dětmi odcházela do starobního důchodu v 55 letech a nyní má o deset let více. Opět větší negativní dopad na ženy než na muže - jako téměř vždy. To jsem ale už zabrousila na jiné téma.
Pokud jste můj příspěvek dočetl až sem, pak děkuji za Váš čas a třeba i malé zamyšlení nad tímto problémem. Možná máte jiný názor, nebo s tím prostě nemáte možnost nic udělat. Navíc - kdybyste měl řešit všechno, co si kdo vymyslí - asi byste nedělal nic jiného. Jsem přecejenom nicka v davu. Ale i tak nevadí, prostě jsem to zkusila. Problematiku jsem vylíčila přímo paní ministryni J. Maláčové, i když ani zde nemám jistotu, že to bude číst. Za pokus to ale stojí.
Řečník by se na tuto akci měl řádně připravit nejen tvorbou vhodné smuteční řeči, ale i svým vzhledem a vystupováním, aby působil důstojně. Při smuteční řeči musí řečník jednat s klidem, není vhodná přehnaná gestikulace, ani přecházení z místa na místo. Řečník by měl přijít k místu projevu a na něm po celou dobu zůstat. Jeho projev by měl navíc začít mírnou úklonou směrem k rakvi se zemřelým a stejně tak by měl i končit. Vždy tím řečník vzdává zemřelému čest. Řečník je navíc také první osobou, která vyjadřuje soustrast pozůstalým tím, že jim jako první kondoluje, až po něm přichází na řadu ostatní smuteční hosté. Vzhled řečníka je také velmi důležitý, je třeba, aby respektovat společenská pravidla i ohledně odívání, protože na pohřbu bude jednou z nejvýraznějších osob. Řečník musí být vhodně oblečen, pro muže to znamená obléknout se do tmavého obleku ideálně černé barvy, pokud se pohřeb koná v zimě a venku, je třeba, aby měl i tmavý kabát. Muži nesmí zapomínat i na vhodnou obuv, není možné, aby řečník přišel ve sportovní obuvi, i kdyby byla tmavé barvy. Vhodná je tedy společenská obuv, která je řádně vyčištěná. I špinavé boty totiž u řečníka nepůsobí dobře. Muž by měl být také čerstvě oholený a mít i upravené vlasy. Stejná pravidla platí i pro ženy, těm se doporučují tmavé šaty také ideálně černé barvy, ale je možná i jiná tmavá barva. Místo šatů můžou mít i tmavé společenské kalhoty s tmavou halenkou, nebo tmavý kostýmek. V případě pohřbu v zimě venku musí mít žena tmavý kabát. I u žen je důležitá vyleštěná společenská obuv. Na pohřbu by žena řečnice na sebe neměla strhávat pozornost výrazným make-upem, nebo účesem, líčení by proto mělo být decentní.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radomil Kozák.
Milý Andreji,
dovoluji si,s prominutím toto oslovení,neboť jsem jednak stejně starý,ale hlavně proto,že cítím,že naše společnost má konečně nějaký směr a cíl,že je tu někdo,kdo chce a hlavně ví ,co.Skoro po padesáti letech pociťuji to příjemné mrazení,kdy paní učitelka sundávala ze zdi Novotného a dávala tam Dubčeka a my,děti ani pořádně nevěděly,proč.Časem nám to došlo.Shodou okolností,nebo,že by to byla naše spása a naděje,také Slováka.Ale není to ani spása ani naděje,je to díky Vám a lidem okolo Vás,skutečnost, na kterou lze sáhnout,je to doslova vidět na každém koutu naší krásné a vždy hrdé zemi,ale především na životní úrovni.A zase po tolika letech,cítím to příjemné mrazení a jsem rád,že jsem se dožil toho,že jsem pyšný na člověka,který je premiérem,který má vizi,který je celosvětově uznávaný a kterému záleží především na vlastních lidech.Z deseti lidí,kteří Vás pomlouvají,Vás devět volí.Všichni vidí a pokud nejsou slepí,musí tleskat a především obdivovat Váš záběr a nasazení a na druhé straně klid a věcné argumenty,kterými odvracíte ty směšné útoky zkorumpovaných blbců typu Bendy,o Kalouskovi nemluvím,Stanjury,Fialy a bohužel i pirátů,ze kterých se vlasně vyklubali udavači bez nějakých hmatatelných výsledků.Je smutné,že Češi udávají Čechy a ohánějí se komunismem,který ani nepoznali.Čas ukazuje,že jste měl pravdu a zemi je potřeba řídit jako podnik, direktivně,aby se dostavily výsledky.A ty jsou,pane Babiš,za Vámi vidět a nikdo je nemůže,a doufáme všichni,že si ani nedovolí,je spochybnit.Dotáhněte do konce,tím nemyslím,aby jste je pozavírali,ale ukažte veřejně v parlamentu na ty,co ve jménu vlasti,jak říká p.Soukup ,který mimochodem ukazuje,jak má vypadat zpravodajství,právě nyní,kdy si budeme připomínat to slavné třicáté výročí,kdo to tady řídil,kdo tvz.odklońoval veřejné toky peněz,nebojte se jich a vůbec na ně neberte ohledy,národ by měl vědět ve jménu čeho kradli.Oni Vás také nešetřili a byli schopni věcí,které by neměly zůstat bez vysvětlení.Vím,že se tímto směrem nevydáte a to je jediné ,co mi na Vás vadí.
Přeji Vám,celé rodině i Vašemu týmu a nakonec i nám
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Týden v Tichém domě
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
Ukázka:
„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.
Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.
Hezky den přeje Jiroušek Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor Malík.
Vážený, v Praze a na D1 dosud řádí kolonavirus, ale o tom jsem vůbec nechtěl psát. Téma je čekání na vakcinu proti koronaviru. Než přijde do světa - a Česko je malé, napadlo mě upozornit na bezva prostředek s rychlejší dostupností. Víme, že stříbro zabíjí viry a bakterie i další organismy nepřátelské člověku - i zvířatům. Aby bylo jako lék, je nutná elektrolýza dvou ultračistých stříbrných deštiček v destilované vodě. Vzniklé částice musí být malé - v řádu jedné či dvou tisícin milimetru, aby prošly ledvinami ven. Než se tak stane, v krevním oběhu zlikviduje každá nanočástice koloidního stříbra až tři viry, či bakterií. Takto zlikviduje a působí na více jak 650 druhů virů a bakterií. Úžasné! Nikdo, kdo není alergický na stříbro, nepocítí ani neobdrží újmu na svém zdraví (jako např. u jiných léků). Sportující občan po koloidní kůře si může ukrojit větší dávku námahy a výkonu - jako já. Nemocní po zničení všech parazitů a menších organismů pocítí úlevu a nakonec se vzpamatuje i jejich imunitní systém, a obrana proti nemocem se znásobí. I kdyby koloidní stříbro umělo jenom toto, zaslouží si uznání. Občané čekají na něco důrazného. Protože by některé farmaceutické firmy u nás s koloidním nano-stříbem mohly zastavit epidemii koronavviru ještě dnes. Užívá se dávka jako malá nebo velká štamprle třikrát denně hodinu před jídlem. Možno po čtvrté i v noci (střevní mikroflóru nezatěžuje). Ale je třeba užívat minimálně tři až sedm dní. Nekupovat v prodejnách! Ani ty, které jsou v plastových obalech! Jen ve skleněných a barevných lahvích, aby nepůsobilo světlo. Dobré a čisté koloidní stříbro na vnitřní užívání vydrží dva roky (nano-částice), ale nekvalitní na vnější upotřebení sotva jeden rok (velké částice, které neprojdou ledvinami).
Před třiceti roky nastala změna politiky z totalitní v demokracii. Už to umíme, a proto dnes konečně mohla přijít proměna nehospodárné ekonomiky v efektivní. Opozice Vaši snahu soudí podle neutěšené minulosti. Ten obrat v lepší hospodaření nechápou, nežijí dneškem. Díky za vše a Vám přeji hezké osobní dny
Libor Malík Rožnov pR
Uvedený životopis Williama Shakespeara může sloužit jako pomůcka pro tvorbu referátu na téma William Shakespeare.
Přesné datum narození Williama Shakespeara není známé, v pramenech je ale uvedené jeho datum křtu, a to je 26. dubna 1564. Stalo se tak ve městě Stratford nad Avonou, kde Shakespeare prožil podstatnou část svého života. Shakespeare nepocházel z chudých poměrů, jeho otec se živil jako úspěšný rukavičkář a matka pocházela z bohaté velkostatkářské rodiny. Jeho rodiče měli včetně Williama osm dětí. O dětství Williama Shakespeara toho není mnoho známo, ví se ale, že ve Stratfordu navštěvoval gymnázium, kde se věnoval latině a klasickému umění (tento studijní program byl totiž na všech gymnáziích). Shakespeare se také již v 18 letech oženil, a to dokonce s ženou o osm let starší, s Annou Hathawayovou. Celkově jejich svatba byla připravena ve spěchu, pravděpodobným důvodem bylo těhotenství Anny. Zhruba šest měsíců po svatbě se totiž narodila jejich první dcera Susanne. O dva roky (1585) později se manželům narodila dvojčata, syn Hamnet a dcera Judith. Hamnet se ale nedožil dospělosti. O Shakespearově životě v období mezi lety 1585 a 1952 toho není moc známo. Různí životopisci mu přisuzují různé životní události. Některé pověsti říkají, že byl pytlákem a před trestem utekl do Londýna, jiné pověsti říkají, že pracoval jako domácí učitel, nebo že začal pracovat u divadla jako hlídač koní.
Shakespeare nepatřil k těm autorům, kteří by se proslavili až po své smrti. Úspěch zažil již za svého života, přestože není známé, kdy začal psát. Jisté je, že některé jeho hry byly v Londýně hrány již v roce 1592. Shakespeare se také stal členem divadelní společnosti Lord Chamberlain´s Men, kde fungoval jako herec a dramatik. V této společnosti působil, i když pak změnila název na King´s men. Tato společnost sídlila v divadle Globe, které z jedné desetiny vlastnil i Shakespeare. Postupně Shakespeare přestal fungovat jako herec a soustředil se hlavně na tvorbu divadelních her. Většinu her napsal v letech 1590 – 1604. Psal komedie, historické hry i tragédie. Většinu času během své herecké a autorské kariéry prožil v Londýně, případně ve Stratfordu. Z Williama Shakespeara se stal velmi dobře finančně zajištěný muž, který si mohl dokonce koupit jeden z největších domů ve Stratfordu (dům se nazýval New Place) a zároveň i dům na londýnském předměstí. V roce 1613 se ale natrvalo vrátil do rodného města, kde žil až do smrti. Londýn ale při některých příležitostech navštívil. Žádnou z divadelních her už po tomto roce nenapsal. Dokonce jeho poslední tři hry pravděpodobně ani nenapsal sám, ale podílel se na tom také autor John Fletcher. Shakespeare zemřel 23. dubna 1616 a většinu svého majetku odkázal nejstarší dceři Susanne s tím, že majetek předá svému prvnímu synovi. Susanne ale s manželem Johnem Hallem měli ale jen dceru Alžbětu, která zemřela bezdětná. Ani Judith s manželem Thomasem Quineym se nedočkali od svých tří dětí vnoučat.
Shakespeare byl pohřben před oltářem v kostele Holly Trinity Church.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.
Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.
Hezky den přeje Jiroušek Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.
Zdravím, myslím, že je to můj poslední příspěvek zde, který stejně nikdo nečte. Po volbách bude jasno a strana ANO bude v opozici. Lidé mají plné zuby na slovo vzatého "odborníka z Min. zdravotnictví" a dalšího neomylného Min. zahraničí s Min. obchodu. Jsme otroci EU a doslova mohu říci - její poskokové. Co Brusel řekne, je svaté. Suverenita státu je v pr, čudu. Vakcina Sputnik V v zatracení EU, tudíž i u nás. Sliby EU - vakcína bude, to už tu bylo několikrát a skutek utek. Zkusím shrnout, co jsme vstupem do EU ZTRATILY. Mnoho toho asi zapomenu, ale o pokus to stojí. Za mých dětských let byla pole plná mrkve, petržele, celeru, zelí, kapusty, řepy, obolí různých druhů, kukuřice, slunečnice ............ atd. Řepky minimum. Byl zde chov drůbeže (salmonelová kuřata z Polska se nedovážely), prasat, hovězího, skopového a to na velmi dobré úrovni. Laciný byl benzín a plyn. Byla zaměstnanost, i když mnohdy "umělá". Je toho tak na hodinu psaní. A co nám přinesla EU? Nejsme soběstační v ničem, musíme brát horší zboží, potraviny zejména, českou vodu kupujeme od Francouzů, Ruský plyn od Němců, již zmíněná kuřata od Poláků - PROSTĚ ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED. Je to hnus velebnosti. Ještě že nežije smyšlená postava Švejka, ten by určitě řekl, že na takovou politiku může přistoupit jen BLBEC. Ve vládě a parlamentu je to pořád dokola - bitva o koryta plná keců všech těch koalic a seskupení. Lidé, kteří Vám pane Babiši věřili, jsou, velmi mírně řečeno, naštvaní na "ODBORNÍKY" ve Vaší vládě a toto straně ANO ve volbách "zlomí vaz". Ač na moji rodinu (rodiče a babičku s dědou) byl nasazen člen STB, mimo jiné férový člověk, který nám přišel říct, že na nás musí donášet (měli jsme strejdu v NSR), přesto se musím zamyslet, zda volit SPD, či KSČM. Vaše strana to již nebude. Jsem rád, že ač astmatik a "cukrovkář" jsem se dožil, zatím pořád očkování v nedohlednu, důchodu. Oprostěte se už konečně od EU a dejte lidem šanci na život prostřednictvým vakcím po vzoru Maďarska. Důchdce Bob
Monika Babišová životopis patří mezi časté vyhledávané dotazy. Monika Babišová, rozená Herodesová, je dlouholetou partnerkou Andreje Babiše a matkou jejich dvou dětí.
Veřejnost se zajímá také o údaje jako Monika Babišová věk nebo Monika Babišová výška. Tyto informace se objevují především v mediálních profilech, přičemž Monika Babišová je přibližně o dvacet let mladší než Andrej Babiš.
Poděkování na smuteční hostině může zaznít ústně nebo být součástí krátkého projevu. Často se v něm děkuje za účast na pohřbu, za květiny, kondolence a podporu v těžkém období.
Poděkování za účast na pohřbu nemusí být dlouhé – důležitá je upřímnost a klidný tón.
Poslední rozloučení je akt, při kterém celý řečníkův smuteční projev musí být přizpůsoben této dané situaci. Hlasitost jeho řeči musí vycházet z akustiky a z množství smutečních hostů, aby ho každý slyšel. Na některých pohřbech nejsou řečníkům k dispozici mikrofony, takže řečník musí své hlasivky více namáhat, jinde si pozůstalí zase přejí, aby v pozadí zněla smuteční hudba, takže se řečník musí snažit, aby byl jeho projev zřetelnější. Na pohřbech bývají často jako smuteční hosté i starší lidé, i kvůli nim je třeba přizpůsobit nejen hlasitost, ale i tempo řeči. Řečník by neměl se svou řečí pospíchat, měl by dělat dostatečné pomlky, aby význam jeho slov všichni smuteční hosté chápali. Zároveň by věty měly být jednoduché. Složitá a dlouhá souvětí by mohla komplikovat porozumění. I samotného řečníka z řad blízkých příbuzných může při samotném pohřbu zasáhnout silný příval emocí, které neudrží pod kontrolou, základem je to překonat a řeč dokončit.
Smuteční řeč se může konat ve smuteční síni, kde se pozůstalí rozloučí se zemřelým, kterého často čeká kremace. Pohřební řeč se ale může konat přímo na hřbitově při pohřbívání do země, kde je řeč pronesená před tím, než je rakev zemřelého spuštěna do hrobu.
Tito tři spisovatelé tvořili ve stejné době, a přestože každý psal vlastním stylem o různých tématech, tak se vzájemně inspirovali. Němcová byla pro muže vzorem ideální ženské spisovatelky. Erben pak měl na Němcovou vliv v jejím rozhodnutí psát česky. Erben i Němcová se pak zúčastnili pohřbu Borovského, přestože se pak tak vystavili sledování policií. Navíc pohřeb Borovského pořádal Josef Němec. Řadu let se objevovala i tvrzení, že Božena Němcová položila při pohřbu na Havlíčkův hrob trnovou korunu jako symbol mučedníka. Nakonec toto tvrzení bylo vyvráceno.
Smuteční řeč není nezbytnou součástí pohřebního aktu. Rodina pozůstalých se může rozhodnout, že smuteční řeč bude nahrazena tichou variantou pohřbu, kdy bude puštěna jen hudba, a smuteční hosté jen věnují zemřelému tichou vzpomínku a bez veřejného projevu se s ním rozloučí. Při smutečním obřadu může mít projev více řečníků, projev totiž může pomoci pozůstalým se se smrtí zemřelého vyrovnat a rozloučit se s ním, když předtím třeba nedostali příležitost, nebo to před jeho smrtí nestihli.
Andrej Babiš se narodil 2. září roku 1954 v Bratislavě, ale nyní má české občanství.
Oba jeho rodiče absolvovali obchodní akademii a byli zaměstnáni v Řempu (řemeslnické potřeby). Jeho otec Štefan Babiš následně pracoval pro firmu Československá keramika a stal se jedním ze zakladatelů zahraničního obchodu na Slovensku. Později stál při vzniku Katedry zahraničního obchodu na VŠE v Praze, kde externě přednášel.
Po příchodu do Strojexportu byl Štefan Babiš vyslán do Etiopie, kde prodával mimo jiné i české obráběcí stroje. Následně byl přeložen do Paříže, kde celá jeho rodina žila do roku 1961. Tam začal Andrej chodit do základní školy zřízené při tamním československém velvyslanectví. Po návratu z Francie byl otec vyloučen z Komunistické strany Slovenska a propuštěn z práce. Asi tři roky pak rodinu živila matka, která v té době pracovala ve Výzkumném ústavu drůbežářského průmyslu, později byla zaměstnankyní Ústavu marxismu-leninismu.
V důsledku politické liberalizace v rámci Pražského jara 1968 byl Štefan Babiš rehabilitován a připravoval se na výjezd do Ženevy, kde poté zastupoval Československo jako delegát v jednáních o tehdy stále ještě provizorní smlouvě GATT (General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clu a obchodě) při OSN.
V září 1969 začal Andrej studovat na všeobecném švýcarském gymnáziu. Později onemocněl trombocytopenií a rok strávil v nemocnici. Po návratu ze Ženevy studoval na gymnáziu v Bratislavě, kde v roce 1974 maturoval. Posléze byl přijat na Obchodní fakultu VŠE v Bratislavě, směr zahraniční obchod. Na VŠE se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a 1. listopadu 1978 nastoupil do státního PZO Chemapol Bratislava. V témže roce 1978 se stal kandidátem KSČ, za jejíhož člena byl přijat o dva roky později. Na podzim 1985 byl vyslán jako delegát PZO Petrimex do Maroka, kde zastupoval také dalších 15 podniků zahraničního obchodu, například Lignu či Motokov. V Maroku pobýval i v době sametové revoluce. Poté se vrátil do PZO Petrimex a stal se ředitelem obchodní skupiny, která měla tehdy monopol na dovoz surovin pro výrobu hnojiv v Československu.
V roce 1992 navrhl Babiš zřízení kanceláře Petrimexu v Praze. 25. ledna 1993 z této kanceláře vznikl samostatný podnik Agrofert, spol. s r.o. Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení základního kapitálu Agrofertu a jeho majoritním vlastníkem se stala ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I. Vývoj Agrofertu je spojen hlavně s americkou bankou Ci
