Mezinárodní označení České republiky
- Zkratka podle ISO 3166-1: 203 – CZE – CZ;
- Zkrácený název státu: Česko, Czechia.
Zdroj: Zkratky států
Zdroj: Zkratky států
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.
Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Kloboukovy trampoty od Jiřího Žáčka
Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!
Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!
Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!
Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.
Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!
Zdroj: diskuze Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Ostré závorky se používají v literatuře a ohraničují internetové odkazy v citacích. V matematice se využívají pro rozsahy a množiny.
Na anglické klávesnici zmáčkněte znak pro větší či menší (< >), viz výše.
Zdroj: Závorky
Lomené závorky jsou v typografii textu neobvyklé; v matematice tvoří hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů). Nematematická varianta těchto závorek je:〈 〉
Zdroj: Závorky
napsal Zdeněk Rýdl
Jedna moje kamarádka, chlubila se trošičku,
každej, že má doma kotě, ona, že má želvičku !
~
Prosím tě, no co to říkáš, co si s želvou užiješ,
na klíně, že vrnět nezná, a jakpak si s ní hrát můžeš ?
~
Mamka říká, žádný zvíře, žádný zvíře s kožíškem,
že prej já mám alergii, plno chlupů, to je problém !
~
A tak máme terárium, a v něm malý domeček,
já mám holku, bráška kluka, zkrátka želví páreček.
~
Tak tam lozí, nespěchají, občas berou svačinku,
salát nebo květáček, jednou budou mít rodinku !
Zdroj: Básničky o zvířatech
napsal Zdeněk Rýdl
Máme tetu, ta má se k světu, chová doma andulky,
volně lítaj po pokoji, jsou to zkrátka šikulky.
~
Ale nejsou obyčejný, tihle v kleci neprudí,
ráno, ještě venku šero, normálně ji probudí.
~
Pepík sedí na polštáři, vstávej, vstávej Paničko !
A Rožinka pokřikuje, " Běž uvařit kafíčko " !
~
Kafíčko a k tomu třeba vanilkové věnečky,
my to potom uklidíme, posbíráme drobečky !
~
Tak si tam žijou spokojeně, neznají tam vůbec pláč,
jen sousedi, trochu brblou, že furt tam hučí vysavač !
Složené závorky { } se používají v matematickém zápisu například pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné jsou pro syntaktickou analýzu.
Nejklasičtější metodou je využití ASCII kódů, jejichž užívání je velmi snadné. Nejprve stiskněte tlačítko levý Alt (je umístěno nalevo hned vedle mezerníku) a držte ho zmáčknuté. Poté na numerické klávesnici zadejte číslo 123 pro {, respektive 125 pro }. K propsaní dojde v momentě, kdy pustíte klávesu Alt.
Pro aplikaci této metody je nezbytná plnohodnotná klávesnice s numerickou částí.
Zdroj: Závorky
Jiří Žáček
Koko-koko-kolegyně,
kamarádky z ulice,
ještě na to myslím s děsem –
zdálo se mi včera, že jsem
malá zmoklá slepice!
~
Koko-koko-kolektivně
seděla jsem na hřadu,
snášela jsem, kdákala jsem
pronikavým kvočním hlasem,
když měl kohout poradu.
~
Koko-koko-koncem týdne
přišel sedlák: Puť, puť, puť!
Popadly mě silné dlaně:
Zejtra budeš na smetaně!
Zkrátka horor! Dobrou chuť!
~
Koko-koko-kolegyně,
Katko, Hanko, Alice –
upřímně mi odpovězte,
taky se vám zdává, že jste
malé zmoklé slepice?
Přepněte klávesnici na anglickou – k tomu slouží zkratka (levý) Alt+Shift, respektive Ctrl+Shift, a závorky zapište stiskem příslušných kláves. Na většině klávesnic jsou tyto klávesy v horní řadě písmen: tato řada končí na pravé straně znaky „I“, „O“ a „P“ a za nimi následují klávesy pro zápis levé a pravé hranaté závorky. Zpět na českou klávesnici se vraťte použitím stejné klávesové zkratky, kterou jste aktivovali klávesnici anglickou.
Přímo z české klávesnice lze hranaté závorky vložit pomocí klávesových zkratek Alt+91 (levá hranatá závorka) a Alt+93 (pravá hranatá závorka). Čísla zapisujte na numerické klávesnici!
Zdroj: Závorky
Zkratky bývají často čistě grafické, obvykle se tvoří tak, že se použije první písmeno slova nebo slovního spojení, někdy mohou vzniknout ze slabik. U těchto zkratek následuje za takto zkráceným slovem tečka. Pokud tímto slovem končí věta, tak se napíše zkrácené slova, tečka, mezera a pak následuje interpunkční znaménko (výjimkou je tečka, která se znovu nepíše, neboť nemohou být dvě tečky za sebou!).
V českém jazyce již bylo vytvořeno mnoho zkratek, které jsou všeobecně známé, všichni je píší stejným způsobem a jejich význam je všem známý. Pokud by totiž zkratka nebyla pro čtenáře srozumitelná, nebo její využití neznamenalo úsporu (místa, času), tak se obvykle dává přednost nezkrácenému slovu.
Zdroj: Zkratky
Komunikace přes sociální sítě je již neodmyslitelně spjatá se psaním zkratek, snad každý uživatel počítače se s některými zkratkami setkal. Tyto zkratky se pomalu dostávají i do běžně psané komunikace.
Příklady zkratek používaných v sociálních sítí:
Zdroj: Zkratky
Název |
Zkratka |
Otázka |
Příklad |
PODMĚT |
PO |
Kdo? Co? |
Auta přijela na křižovatku. |
PŘÍSUDEK |
PŘ |
Co dělá podmět? |
Auta přijela na křižovatku. |
PŘEDMĚT |
PT |
Pádové otázky kromě 1. pádu |
Myslivec viděl lišku. |
PŘÍVLASTEK SHODNÝ |
PKS |
Jaký? Který? Čí? |
Dřevěná tyč spadla. |
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ |
PKN |
Jaký? Který? Čí? |
Tyč ze dřeva spadla. |
DOPLNĚK |
DO |
Rozvíjí 2 větné členy |
Pes ležel vyčerpaný. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA |
PUM |
Kde? Kam? Kudy? Odkud? |
Šel do lesa. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU |
PUČ |
Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy? |
Včera šel do lesa. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU |
PUZ |
Jak? |
Tvářil se vesele. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY |
PU PŘÍČINY |
Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu? |
Díky tréninku vyhrál závod. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU |
PU ÚČELU |
Proč? Za jakým účelem? |
Učila se pro dobré známky. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY |
PU MÍRY |
Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry? |
Děda byl velmi nemocný. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY |
PU PODMÍNKY |
Za jaké podmínky? |
Za deště zůstaneme doma. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY |
PU PŘÍPUSTKY |
I přes co? |
I přes zákaz šel ven. |
Zdroj: Větné členy - přehled
Hranatá závorka se často používá ve slovnících, vkládá se do ní výslovnost daného výrazu; má své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do ní informace doplněná autorem bibliografie, dále se používá v programovaných jazycích, například pro index či velikost pole.
Hranatá závorka má své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do ní informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje.
Hranaté závorky se používají například jako souřadnice v nějakém souřadnicovém systému. Pokud byste chtěli zapsat bod o souřadnicích x = 10 a y = 12, zapsali byste to jako [10, 12].
Hranatá závorka [ ]. Zcela nejtriviálnější a nejméně komplikovaný způsob je využití klávesy pravý Alt (AltGr), kterou nalezneme úplně dole napravo od mezerníku.
Postup je následující:
MAC adresa (z anglického „Media Access Control“) je jednoznačný identifikátor síťového zařízení, který používají různé protokoly druhé (spojové) vrstvy OSI. Je přiřazována síťové kartě bezprostředně při její výrobě (u starších karet je přímo uložena do EEPROM paměti), a proto se jí také někdy říká fyzická adresa, nicméně ji lze u moderních karet dodatečně změnit. Ethernetová MAC adresa se skládá ze 48 bitů a podle standardu by se měla zapisovat jako šestice dvojciferných hexadecimálních čísel oddělených pomlčkami (například 01-23-45-67-89-ab), často se však odděluje dvojtečkami (01:23:45:67:89:ab), někdy také jako tři skupiny čtyř hexadecimálních čísel (například 0123.4567.89ab). Při převodu na 48bitové číslo se převede každá šestnáctková dvojice na dvojkové číslo (například 01(hex) = 00000001(bin), 23(hex) = 00100011(bin) a podobně).
Zdroj: Závorky
Příslovečné určení je jedním z rozvíjejících větných členů (vedle přívlastku, předmětu a doplňku).
Vyjadřuje nejčastěji průvodní okolnosti, kvalitu či intenzitu děje nebo kvalitu a intenzitu vlastnosti či okolnosti.
Ve větných rozborech se obvykle podtrhává čerchovanou čarou a označuje se zkratkou PU. Latinsky se příslovečné určení řekne adverbiale (zkratka Ad; setkat se lze i se zkratkou Adv).
Příslovečné určení rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno nebo příslovce. Často se setkáme s formulací, že příslovečné určení na těchto slovních druzích závisí.
Závislost příslovečného určení na členu řídícím není vyjádřena ani shodou (kongruencí), ani řízeností (rekcí). To znamená, že pád příslovečného určení není řízen vazbou slovesa anebo přídavného jména. Jinak řečeno příslovečné určení je slabě závislé na svém řídícím členu, který mu tudíž jednoznačně neurčuje jeho tvar. Přesto příslovečné určení svým tvarem nebo slovním druhem závislost vyjadřuje. Na jediném řídícím členu může záviset několik příslovečných určení (Učila se doma i v knihovně. Přijedeme zítra ráno.).
Příslovečné určení může být rozvito, a to přívlastkem (Ze starého domu se ozývaly podivné zvuky.) nebo jiným příslovečným určením (Mluvil velmi pomalu.).
Na příslovečné určení se neptáme pádovými otázkami, ale otázkami na okolnosti jevů (takzvanými tázacími zájmennými příslovci a podobnými výrazy), tedy KDE, KAM, KDY, JAK, PROČ, JAK MOC... Tyto otázky spojujeme s řídícím členem.
Příslovečné určení může být vyjádřeno:
Zdroj: Příslovečné určení
Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.
Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).
Druhy příslovečného určení
Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.
Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.
1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.
2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.
1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.
2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala poměrně brzo.
3. nástroje a prostředku – označuje nástroj, který umožňuje realizaci děje, a prostředek transportu.
Například:
Kreslila pastelkami.
Na dovolenou jsme letěli malým letadlem.
4. původu – označuje, „odkud se daná věc vzala“.
Například:
Dům byl postaven ze dřeva.
Byt jsem zdědila po dědečkovi.
5. původce děje – označuje původce děje; stojí vždy u slovesného rodu trpného.
Například:
Závodní saně byly taženy psy.
Oznámení bude doručeno listonošem.
6. účinku – označuje okolnosti, které vyplývají z velké, nebo naopak malé míry intenzity děje; obvykle bývá vyjadřováno vedlejšími větami.
Například:
Byla tak vyčerpaná, že ani nevstala z postele.
Věra křičela do ochraptění.
7. zřetele – označuje, že něco platí s ohledem na něco jiného.
Například:
Zájezd byl cenově výhodný.
Na muže o sebe hodně pečuje.
8. průvodních okolností – označuje okolnosti, za kterých probíhá nějaký děj.
Například:
Do místnosti vstoupil s odhodláním.
Odjela bez rozloučení.
1. vlastní příčiny – vyjadřuje, proč se něco děje, co je příčinou něčeho jiného; směřuje DOZADU ˂− (ptáme se otázkami PROČ? Z JAKÉHO DŮVODU?).
Například:
Kvůli tobě jsem nestihla vlak.
Dostala poznámku za opisování.
2. účelu – vyjadřuje děj, který je zaměřen na něco jiného, na nějaký cíl, jehož má být dosaženo; směřuje DOPŘEDU –> (ptáme se otázkami PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM?).
Například:
Šel vynést koš.
Dala si panáka na kuráž.
3. podmínky – označuje okolnost, na které závisí splnění děje (ptáme se otázkou ZA JAKÉ PODMÍNKY?).
Například:
Bez podpisu je smlouva neplatná.
V případě zájmu nám napište.
4. přípustky – označuje okolnost, navzdory níž se něco děje (ptáme se otázkami NAVZDORY ČEMU? „I PŘES CO?“).
Například:
Navzdory smutku se mírně usmála.
Přes přísnost byl učitel oblíbený.
Zdroj: Příslovečné určení
Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.
Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.
Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.
Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).
A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.
V HTML kódu je pro napsání pevné mezery potřeba takzvaná HTML entita, která vypadá takto: (no-break space). Přímo v inPage naleznete tlačítko na vložení pevné mezery, takže si tuto zkratku, ani entitu, nemusíte vůbec pamatovat. SGML entita „nbsp“ je součástí standardu HTML.
První možností, jak vytvořit pevnou mezeru v programu InDesign, je využít GREP funkce v InDesignu (verze CS3 a vyšší). Funkce GREP umožňuje pracovat s takzvanými regulárními výrazy. Postup je velmi jednoduchý: Otevřete menu Úpravy, klikněte na položku Hledat a Nahradit. Do pole Hledat zkopírujte následující řetězec (který vyhledá mezeru před jednoznakovou předložkou): (<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]. Do pole Nahradit vložte následující (nahradí mezeru nedělitelnou mezerou): $1~S. Pak už stačí jen potvrdit tlačítkem Nahradit vše. V novějších verzích (CS6) můžete funkci GREP najít i v kartě Odstavcové styly a nastavovat pevné mezery pro konkrétní používaný styl.
Popřípadě můžete využít TypoSkript, což je výborný modul pro vyčištění česky psaného textu. TypoSkript umožňuje jednoduše a rychle vyčistit text od nepotřebných znaků, nebo naopak vložit nedělitelné, pevné mezery.
Poslední možností je vytvořit pevné mezery ručně: V textu umístěte kurzor na požadované místo (pokud je mezi slovy obyčejná mezera, vymažte ji). V menu Text zvolte Vložit prázdné místo a pak z kontextové nabídky vyberte Vložit nerozdělitelnou mezeru. Pro urychlení můžete využít klávesovou zkratku Ctrl + Alt + X. Je to sice pracné, ale máte plnou kontrolu nad tokem textu. Rovněž se doporučuje zapnout si i skryté značky: Text – Zobrazit netisknutelné (skryté) znaky (podobně, jak je možné ve Wordu).
V operačním systému macOS (Apple) použijte klávesovou zkratku Alt + mezerník, jestliže chcete širší pevnou mezeru, zmáčkněte Alt + Shift + mezerník.
Vložení pevné mezery pomocí klávesové zkratky CTRL + SHIFT + mezerník v Excelu bohužel nefunguje. Tato klávesová zkratka je použitelná pouze ve Wordu. V Excelu budete muset zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku Alt + 0160. Nebo si opět zvolit zdlouhavější cestu, a to přes volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky.
Jelikož je PowerPoint součástí „Windows balíčku“, pak zde lze pevnou mezeru udělat rovněž pomocí již zmiňované klávesové zkratky Alt + 0160.
Zdroj: Pevná mezera
Autoři obsahu |
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.