Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

ZPYTOVAT PROC Z

Obsah

Vysvětlení významu

Vyjmenované slovo zpytovat se dnes používá hlavně ve spojení "zpytovat svědomí", kde znamená hodnotit to, co se stalo, přemýšlet o tom a uvažovat, jestli to bylo dobré či špatné apod. Původně ke slovu zpytovat bylo synonymem i sloveso zkoumat, a proto starší názvy různých vědních oborů byly vytvořené složeninou, v níž jedním zzákladových slov je zpyt, například jazykozpyt (vědní obor dnes známý jako jazykověda).

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Diskuze

V diskuzi OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.

Zdroj: diskuze Otázka proč

Co je správně

Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Diskuze

V diskuzi KRISTÝNA A KRISTIÁN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Zubková.

Proč se píše Kristýna a proč ne Kristýan

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Kristýna a Kristián

Ukázky ve větě

Po hádce s matkou Adam zpytoval svědomí. Počasí v horách je nevyzpytatelné (tajemné, nepředvídatelné, náladové) Jan Gebauer je známý český jazykozpytec.

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÝ ČLEN PRO LÉKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Rodiče šli do lékárny PRO LÉKY.

Dle mého názoru se jedná o Předmět, protože rozvíjí Přísudek (šli pro koho, co?), nicméně ať kliknu na jakoukoli možnost, všechny jsou chybné. O jaký větný člen se tedy jedná? Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?

Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY

ZPYTOVAT

= pečlivě zkoumat

Slova příbuz

Nevyzpytatelný (= nevypočitatelný, záhadný), nevyzpytatelně, jazykozpyt (jazykověda, lingvistika), jazykozpytec

Příklady

Jiří Kájínek zpytuje svědomí ve vězení. Počasí na horách je nevyzpytatelné.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Šidla.

Dobrý den, prosím mám dotaz ohledně jízdného od 65 let. Proč všichni důchodci, kteří odešli do důchodu podle zákona normálně. Je nám 63 let, pracovali jsme jako horníci Z jakého důvodu se na nás nevztahuje sleva jízdného, když máme také malé důchody. Pomohlo by to nám také při cestování.

Proč český důchodce nemá slevu jízdného ve všech městech a vesnicích v rámci celé ČR. Myslím si, že jde o diskriminaci českého občana.

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Pozor: pýcha (pyšný), píchá (bodá), pysky (rty), písky (písčiny), pisk (pískot), pyl (prášek v květu), pil (napil se vody), opylovat (květ), opilovat (obrušovat pilníkem), slepýš (živočich), slepíš (lepidlem papír)

Zdroj: Vyjmenovaná slova

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÉ I/Y NAPÍŠETE U SLOVA V_RY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kačka.

Prosím a můžete zdůvodnit, proč to tak je?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Když mohou být obě i/y, tak se napíše vždy měkké i.

Zdroj: diskuze Jaké i/y napíšete u slova v_ry?

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po p

Pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, pyj, Chropyně, Pyšely, Spytihněv

Pil a pyl

Včely sbíraly pyl z květin versus pil příliš mnoho alkoholu. Pyl s y píšeme všude tam, kde se jedná o prášek z květů. Pil s i píšeme tam, kde se jedná o požívání tekutin.

Slepýš a slepíš

Slepýš s y se píše ve významu zvířete: Slepýš je živočich připomínající hada, ale o hada se nejedná. Slepíš s i se užívá ve smyslu spojení něčeho pomocí lepidla: Dej pozor, ať to pořádně slepíš.

Zdroj: Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Diskuze

V diskuzi KONTAKT A.BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.

Stará vládní a poslanecká garnitura se bojí o své posty, a nehodlají mezi sebe pustit nikoho, kdo by jim viděl do karet např. pan Babiše Proč policie nestíhá pana Kalouska, zasílala jsem i na policii a nejvyššímu soudu podklady o mnohamilionových pochybných podvodech, stále křičí ,že se rozhazují finance rodinám, důchodcům, za něj jsme nedostali jako důchodci nic nebo 30,- Kč, ač os si schválit tisícové navýšení k platu, pan premiér zase jedná sám za sebe, podává demisi bez projednání s vládou, kdo se mu nelíbí podá trestní oznámení, ostatní by mohli jít domů, když jedná za všechny machinace s ČKD ohromné částky, proč souhlasil obhospodařovat vodu cizími společnostmi, za 5 let se podražila o 30%, a další,proč nebyl trestám exministr Drábek, který prosadil zavedení karet pro invalidy a důchodce, nenaslouchal připomínkám kompetentních osob, ztráta mnoha milionů- tam machinace s Čs spořitelnou, proč netrestána exministrně zdravotnictví -machinace s krví se zahraniční společností, proč nepotrestána exministrně obrany za špatný předražený kontrakt. A další a další, nikdo není čistí a má na rukách podvod.!!!!! Kde je spravedlnost, když provádíte hon pouze na jednu osobu ? Bojíte se tolik pana Babiše? Inka-důchodkyně

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Kontakt a.babiš

Poznámka:

Aby toho nebylo málo, může být příslovce pročzpodstatnělé, viz následující příklady:

Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.

V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.

Zdroj: Slovní druh slova proč

Příslovce proč může ve větě plnit dvojí funkci:

  1. Ve větách tázacích, například Proč ti to včera neřekl? Proč za námi nechceš přijet? Proč bychom se netěšili? Proč mi celý týden nezvedáš telefon?, vyjadřuje otázku po příčině, důvodu, smyslu, účelu nějakého jednání.
  2. V souvětí připojuje vedlejší věty, zejména vedlejší větu předmětnou, například Věděla dobře, proč to udělala.; Nemůžu pochopit, proč už se s námi nebavíš. Nevím, proč ti to vůbec říkám., nebo větu přívlastkovou, například Pohnutku, proč to udělal, nikdy nezjistili. Důvodů, proč vám brusinky neplodí, může být hned několik.

Zdroj: Slovní druh slova proč

Diskuze

V diskuzi SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzzájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Zdroj: Slovní druh slova proč

Diskuze

V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO VŠICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Dobrý den, prosím. Jaký slovní druh je slovo. Všichni.
Děkuji Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo VŠICHNI je zájmeno. A proč je to zájmeno, se dozvíte tady: www.pravopiscesky.cz

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo všichni

Oblékání

K čemu jsou sandálky?

K výletům do dálky.

Proč nosím kalhoty dlouhé až na paty?

To abych neběhal po světě nahatý.

A proč si oblékám košili na tělo?

Aby to mamince vedle mě slušelo.

K čemu je šála?

Aby mě hřála.

Proč nosím čepici? Abych žil zdravě –

aby mě nezmrzly nápady v hlavě.

Zdroj: Jiří Žáček - básničky o jaru

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sona.

proč jsou za první linii považováni zdravotníci? A v které linii jsou prodavačky?! My všichni děláme u soukromníků a ti nám žádné prémie za SARS
nedají. My navíc nevíme kdo je ze zákazníků nakažený!!!!!!!Na rozdíl ....
Děkuji za odpověď.....

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuz.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně


Zdroj: Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Předpona z-

  • Předpona z- se píše tam, kde vytváří k nedokonavým slovesům slovesa prostě dokonavá, vyjadřující dokončení děje (například pozorovat - zpozorovat , kazit - zkazit, pracovat - zpracovat, klamat - zklamat)
  • Předpona z- se píše tam, kde se pomocí jí tvoří dokonavá slovesa přímo z podstatných a přídavných jmen. Slova vyjadřující změnu stavu, tj. učinit nebo stát se tím, co znamená základní slovo (zúrodnit = učinit úrodným, zpříjemnit, zpomalit, zpohodlnět = stát se pohodlným, zkamenět, zčervivět).
  • V obou případech se vyslovuje tato předpona v slabičné podobě ze- (například: zetlít, zestárnout, zemřít, zevšednět) a před v a nepárovými souhláskami z- (například zjistit, zlámat, zničit, zranit, zvlhnout, zmodrat)
    • Příklady: zautomatizovat, zorganizovat, zosnovat, zúročit, zestárnout, zešedivět, zeslábnout, zesílit, zbarvit, zblednout, zcentralizovat, zčernat, zchudnout, zkalit, zkřivit, zlomit, zmrznout, zpestřit, zprostředkovat, zpustnout, ztichnout, ztuhnout, zesměšnit, zestátnit

Existují ale i případy, kdy se slovo s předponou s- nebo z- nedá zařadit ani podle jednoho z předcházejících pravidel a řídí se tradičně ustáleným způsobem psaní. Ten bývá většinou ve shodě s výslovností, například skončit, spolknout, svěřit, schovat, splatit, spotřebovat, sníst, strávit. Stejně tak píšeme předponu s- i v několika tradičně ustálených případech (strávit), třebaže v nich má předpona vlastně jen prostě zdokonavující význam a měla by tam být předpona z-. Existují ale i výjimky v několika tradičně ustálených spojení se píše předpona v neshodě s výslovností. Ve většině případů se jedná o slova, která již nevnímáme jako spojená s předponou, například zkoumat, zkoušet, zpět, zpěčovat se, zpěv, zpověď, zpravit, zprostit, zpupný, způsob, ztékat, zpytovat, způsobit, ztratit.

Pokud se před hláskou -h- píše předpona s-, výslovnost u takového slova bývá sch-, například shnít, shořet. Před hláskou -h- se ale může psát i předpona z-, v takovém případě výslovnost vychází z psané podoby slova, například zhostit se, zhlédnout, zhlížet.

Zdroj: Předpony s z

Horečka

napsal Zdeněk Rýdl

Ráno jsem se probudila, svět se se mnou houpá,

u postele hejno myší, tuleň se na mě kouká.

~

Venku bliká modrý světlo, něco se tam děje !

U postele cizí pán, tak si říkám, " Zle je ".

~

A maminka je taky divná, sahá mi na čelíčko,

vypadá tak ustaraně, a proč mi říká holčičko ?

~

Pak přinesla mokrej hadr, bóžičku to mě studí,

proč ten pán tu chodí v botech a nikdo ho neprudí ?

~

Pak to všecko padá do tmy, jenom si tak hlesnu,

do školy, že dneska nejdu, slyším už jen ve snu.

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Vtipné hádanky pro děti k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Co je domov důchodců?
  • Co je to, má to čtyři kola a spoustu much?
  • Co je to, má to zuby, ale nic nejí?
  • Co je to, neustále to mění tvar a přesto je to kulaté?
  • Co je to, před použitím je to černé, v průběhu červené a nakonec šedé?
  • Co roste kořenem vzhůru?
  • Jak zavoláte hasiče v Japonsku?
  • Jak zjistíš, že jsou dva sloni v lednici?
  • Jednou dírou dovnitř, dvěma děrami ven, až když jste venku, teprve jste vevnitř, co je to?
  • Kde musíte postavit dům, chcete-li, aby všechna jeho okna směřovala na jih?
  • Kdo má vpředu dvě oči a vzadu mnohem víc?
  • Kdo mě krmí, zmenšuje mě, kdo mi ubírá, zvětšuje mě, kdo jsem?
  • Kdo to dělá, nechce to, kdo to kupuje, nepotřebuje to, kdo to potřebuje, neví o tom, co je to?
  • Má otce i matku, ale nejsem jejich syn, kdo jsem?
  • Má to 6 nohou, dvě hlavy, dva páry uší a chodí to po čtyřech, co je to?
  • Na jakém místě je nejdřív dnešek a pak až přichází včerejšek?
  • Novorozený černoušek má černé ruce, černé nohy, černé oči, černé vlásky, jakou má barvu zubů?
  • Proč dávají bílé ovce víc mléka než černé?
  • Proč je matematická cvičebnice smutná?
  • Předhoníš-li na závodech druhého běžce, kolikátý poběžíš?
  • Víš, proč nosí Superman tak těsné oblečení?
  • Víte, za jaké situace může být muž panna? Kdo se živí zuby druhých?

Zdroj: Vtipné hádanky pro děti

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Přehledná tabulka větných členů


zev

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Učila se pro dobré známky.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Zdroj: Větné členy - přehled

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Zdeněk Rýdl

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP