Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

ZPYTOVAT PROC Z

Vysvětlení významu

Vyjmenované slovo zpytovat se dnes používá hlavně ve spojení "zpytovat svědomí", kde znamená hodnotit to, co se stalo, přemýšlet o tom a uvažovat, jestli to bylo dobré či špatné apod. Původně ke slovu zpytovat bylo synonymem i sloveso zkoumat, a proto starší názvy různých vědních oborů byly vytvořené složeninou, v níž jedním zzákladových slov je zpyt, například jazykozpyt (vědní obor dnes známý jako jazykověda).

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Diskuze: Otázka proč

Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.

Zdroj: diskuze Otázka proč
Počet odpovědí: 1

Co je správně

Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Diskuze: Re: Větný člen PRO LÉKY

Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?

Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY
Počet odpovědí: 1

Ukázky ve větě

Po hádce s matkou Adam zpytoval svědomí. Počasí v horách je nevyzpytatelné (tajemné, nepředvídatelné, náladové) Jan Gebauer je známý český jazykozpytec.

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Diskuze: Dotaz ohledně jízdného

Dobrý den, prosím mám dotaz ohledně jízdného od 65 let. Proč všichni důchodci, kteří odešli do důchodu podle zákona normálně. Je nám 63 let, pracovali jsme jako horníci Z jakého důvodu se na nás nevztahuje sleva jízdného, když máme také malé důchody. Pomohlo by to nám také při cestování.

Proč český důchodce nemá slevu jízdného ve všech městech a vesnicích v rámci celé ČR. Myslím si, že jde o diskriminaci českého občana.

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail
Počet odpovědí: 18

ZPYTOVAT

= pečlivě zkoumat

Slova příbuz

Nevyzpytatelný (= nevypočitatelný, záhadný), nevyzpytatelně, jazykozpyt (jazykověda, lingvistika), jazykozpytec

Příklady

Jiří Kájínek zpytuje svědomí ve vězení. Počasí na horách je nevyzpytatelné.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

Diskuze: kontakt a.babiš

Stará vládní a poslanecká garnitura se bojí o své posty, a nehodlají mezi sebe pustit nikoho, kdo by jim viděl do karet např. pan Babiše Proč policie nestíhá pana Kalouska, zasílala jsem i na policii a nejvyššímu soudu podklady o mnohamilionových pochybných podvodech, stále křičí ,že se rozhazují finance rodinám, důchodcům, za něj jsme nedostali jako důchodci nic nebo 30,- Kč, ač os si schválit tisícové navýšení k platu, pan premiér zase jedná sám za sebe, podává demisi bez projednání s vládou, kdo se mu nelíbí podá trestní oznámení, ostatní by mohli jít domů, když jedná za všechny machinace s ČKD ohromné částky, proč souhlasil obhospodařovat vodu cizími společnostmi, za 5 let se podražila o 30%, a další,proč nebyl trestám exministr Drábek, který prosadil zavedení karet pro invalidy a důchodce, nenaslouchal připomínkám kompetentních osob, ztráta mnoha milionů- tam machinace s Čs spořitelnou, proč netrestána exministrně zdravotnictví -machinace s krví se zahraniční společností, proč nepotrestána exministrně obrany za špatný předražený kontrakt. A další a další, nikdo není čistí a má na rukách podvod.!!!!! Kde je spravedlnost, když provádíte hon pouze na jednu osobu ? Bojíte se tolik pana Babiše? Inka-důchodkyně

Zdroj: diskuze Kontakt a.babiš
Počet odpovědí: 0

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Pozor: pýcha (pyšný), píchá (bodá), pysky (rty), písky (písčiny), pisk (pískot), pyl (prášek v květu), pil (napil se vody), opylovat (květ), opilovat (obrušovat pilníkem), slepýš (živočich), slepíš (lepidlem papír)

Zdroj: Vyjmenovaná slova

Diskuze: Re: Otázka proč

Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.

Zdroj: diskuze Otázka proč
Počet odpovědí: 1

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po p

Pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, pyj, Chropyně, Pyšely, Spytihněv

Pil a pyl

Včely sbíraly pyl z květin versus pil příliš mnoho alkoholu. Pyl s y píšeme všude tam, kde se jedná o prášek z květů. Pil s i píšeme tam, kde se jedná o požívání tekutin.

Slepýš a slepíš

Slepýš s y se píše ve významu zvířete: Slepýš je živočich připomínající hada, ale o hada se nejedná. Slepíš s i se užívá ve smyslu spojení něčeho pomocí lepidla: Dej pozor, ať to pořádně slepíš.

Zdroj: Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Diskuze: Slova plnovýznamová

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová
Počet odpovědí: 1

Poznámka:

Aby toho nebylo málo, může být příslovce pročzpodstatnělé, viz následující příklady:

Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.

V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.

Zdroj: Slovní druh slova proč

Diskuze: jak odůvodvit psaní slov cupy dupy

Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka

Zdroj: diskuze Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy
Počet odpovědí: 0

Příslovce proč může ve větě plnit dvojí funkci:

  1. Ve větách tázacích, například Proč ti to včera neřekl? Proč za námi nechceš přijet? Proč bychom se netěšili? Proč mi celý týden nezvedáš telefon?, vyjadřuje otázku po příčině, důvodu, smyslu, účelu nějakého jednání.
  2. V souvětí připojuje vedlejší věty, zejména vedlejší větu předmětnou, například Věděla dobře, proč to udělala.; Nemůžu pochopit, proč už se s námi nebavíš. Nevím, proč ti to vůbec říkám., nebo větu přívlastkovou, například Pohnutku, proč to udělal, nikdy nezjistili. Důvodů, proč vám brusinky neplodí, může být hned několik.

Zdroj: Slovní druh slova proč

Diskuze: Nejen, nebo ne jen?

Zřetelně je správné "nejen" (výhradně ve spojení "nejen, ale i"), je to zjevně spřežka, ale nikde mezi spřežkami to uváděno není. Objevil jsem, že je to uvedeno mezi spojkami souřadicími. Proč ale ne také mezi spřežkami, když zjevně vzniklo spřažením slov "ne" a "jen"? Takže - je to spřežka, nebo ne?

Zdroj: diskuze Nejen, nebo ne jen?
Počet odpovědí: 0

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzzájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Zdroj: Slovní druh slova proč

Diskuze: jak určit jmenný rod Břeclav

Dobrý den neumím vysvětlit vnučce(4.třída ZŠ) jak rozpoznat jmenný rod u měst např. Kroměříž, Břeclav a pod. Tam, kde je koncovka -a nebo -o umím (vzor žena, město) Neumím vysvětlit proč je někdy mužský rod ( Zlín, Purkarec.....) a jinde ženský rod. Sama v tom nechybuji, ale vysvětlit to, bohužel, neumím.
Děkuji Hrbková Radmila

Zdroj: diskuze Jak určit jmenný rod Břeclav
Počet odpovědí: 0

Oblékání

K čemu jsou sandálky?

K výletům do dálky.

Proč nosím kalhoty dlouhé až na paty?

To abych neběhal po světě nahatý.

A proč si oblékám košili na tělo?

Aby to mamince vedle mě slušelo.

K čemu je šála?

Aby mě hřála.

Proč nosím čepici? Abych žil zdravě –

aby mě nezmrzly nápady v hlavě.

Zdroj: Jiří Žáček - básničky o jaru

Diskuze: Re: Plná moc na všechno

Teoreticky byste měla mít možnost dělat vše za svého otce, ale v praxi jsou s tím problémy, protože jednotlivé instituce požadují plnou moc určenou jen pro konkrétní úkon. Dobré je mít v takové plné moci uvedeno vysvětlení, proč je plná moc v plném rozsahu, například kvůli nemohoucnosti nebo kvůli trvalé nepřítomnosti v ČR. Taktéž výrazně pomůže, když je tato plná moc sepsána u notáře, jako notářský zápis se všemi náležitostmi.

Zdroj: diskuze Plná moc na všechno
Počet odpovědí: 1

Předpona z-

  • Předpona z- se píše tam, kde vytváří k nedokonavým slovesům slovesa prostě dokonavá, vyjadřující dokončení děje (například pozorovat - zpozorovat , kazit - zkazit, pracovat - zpracovat, klamat - zklamat)
  • Předpona z- se píše tam, kde se pomocí jí tvoří dokonavá slovesa přímo z podstatných a přídavných jmen. Slova vyjadřující změnu stavu, tj. učinit nebo stát se tím, co znamená základní slovo (zúrodnit = učinit úrodným, zpříjemnit, zpomalit, zpohodlnět = stát se pohodlným, zkamenět, zčervivět).
  • V obou případech se vyslovuje tato předpona v slabičné podobě ze- (například: zetlít, zestárnout, zemřít, zevšednět) a před v a nepárovými souhláskami z- (například zjistit, zlámat, zničit, zranit, zvlhnout, zmodrat)
    • Příklady: zautomatizovat, zorganizovat, zosnovat, zúročit, zestárnout, zešedivět, zeslábnout, zesílit, zbarvit, zblednout, zcentralizovat, zčernat, zchudnout, zkalit, zkřivit, zlomit, zmrznout, zpestřit, zprostředkovat, zpustnout, ztichnout, ztuhnout, zesměšnit, zestátnit

Existují ale i případy, kdy se slovo s předponou s- nebo z- nedá zařadit ani podle jednoho z předcházejících pravidel a řídí se tradičně ustáleným způsobem psaní. Ten bývá většinou ve shodě s výslovností, například skončit, spolknout, svěřit, schovat, splatit, spotřebovat, sníst, strávit. Stejně tak píšeme předponu s- i v několika tradičně ustálených případech (strávit), třebaže v nich má předpona vlastně jen prostě zdokonavující význam a měla by tam být předpona z-. Existují ale i výjimky v několika tradičně ustálených spojení se píše předpona v neshodě s výslovností. Ve většině případů se jedná o slova, která již nevnímáme jako spojená s předponou, například zkoumat, zkoušet, zpět, zpěčovat se, zpěv, zpověď, zpravit, zprostit, zpupný, způsob, ztékat, zpytovat, způsobit, ztratit.

Pokud se před hláskou -h- píše předpona s-, výslovnost u takového slova bývá sch-, například shnít, shořet. Před hláskou -h- se ale může psát i předpona z-, v takovém případě výslovnost vychází z psané podoby slova, například zhostit se, zhlédnout, zhlížet.

Zdroj: Předpony s z

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuz.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně


Zdroj: Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Horečka

napsal Zdeněk Rýdl

Ráno jsem se probudila, svět se se mnou houpá,

u postele hejno myší, tuleň se na mě kouká.

~

Venku bliká modrý světlo, něco se tam děje !

U postele cizí pán, tak si říkám, " Zle je ".

~

A maminka je taky divná, sahá mi na čelíčko,

vypadá tak ustaraně, a proč mi říká holčičko ?

~

Pak přinesla mokrej hadr, bóžičku to mě studí,

proč ten pán tu chodí v botech a nikdo ho neprudí ?

~

Pak to všecko padá do tmy, jenom si tak hlesnu,

do školy, že dneska nejdu, slyším už jen ve snu.

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Vtipné hádanky pro děti k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Co je domov důchodců?
  • Co je to, má to čtyři kola a spoustu much?
  • Co je to, má to zuby, ale nic nejí?
  • Co je to, neustále to mění tvar a přesto je to kulaté?
  • Co je to, před použitím je to černé, v průběhu červené a nakonec šedé?
  • Co roste kořenem vzhůru?
  • Jak zavoláte hasiče v Japonsku?
  • Jak zjistíš, že jsou dva sloni v lednici?
  • Jednou dírou dovnitř, dvěma děrami ven, až když jste venku, teprve jste vevnitř, co je to?
  • Kde musíte postavit dům, chcete-li, aby všechna jeho okna směřovala na jih?
  • Kdo má vpředu dvě oči a vzadu mnohem víc?
  • Kdo mě krmí, zmenšuje mě, kdo mi ubírá, zvětšuje mě, kdo jsem?
  • Kdo to dělá, nechce to, kdo to kupuje, nepotřebuje to, kdo to potřebuje, neví o tom, co je to?
  • Má otce i matku, ale nejsem jejich syn, kdo jsem?
  • Má to 6 nohou, dvě hlavy, dva páry uší a chodí to po čtyřech, co je to?
  • Na jakém místě je nejdřív dnešek a pak až přichází včerejšek?
  • Novorozený černoušek má černé ruce, černé nohy, černé oči, černé vlásky, jakou má barvu zubů?
  • Proč dávají bílé ovce víc mléka než černé?
  • Proč je matematická cvičebnice smutná?
  • Předhoníš-li na závodech druhého běžce, kolikátý poběžíš?
  • Víš, proč nosí Superman tak těsné oblečení?
  • Víte, za jaké situace může být muž panna? Kdo se živí zuby druhých?

Zdroj: Vtipné hádanky pro děti

Vyberte z nabídky správný druh příslovce:

proto

odkdy

doma

jak

shora

vzteky

kdy

nikde

sem

proto

odkud

červeně

kde

nikam

zítra

krátce

stále

poz

pěkně

smutně

velmi

kudy

německy

tak

vůbec

moc

takto

proč

schválně

pěšky

záměrně

zrána

smíchy

velmi

navečer

nahoře

večer


Zdroj: Cvičení na příslovce

Proč je slovo jako spojka

Výraz jako je často spojkou, protože spojuje jednotlivá slova a určuje vztah mezi nimi. Často se jedná o spojku podřadící nebo spojku slučovací.

Příklady použití

Je hezká jako princezna. Zzávodu odstoupil jako první. To máš prašť jako uhoď. Na zkoušení jako na čtvrtletní práci se musíme pořádně připravit.

Zdroj: Jako - slovní druh

Zbýt a zbít

Pokud někde něco zůstane, píšeme slovo zbýt s tvrdým Y.

Příklady:

Na stole zbyly dva knedlíky.

Zbylo mu jen pár přátel.

Pokud ale někoho zmlátíme, jedná se o slovo zbít s měkkým I.

Příklady:

Zbili ho do bezvědomí.

Proč jsi ho chtěl zbít?

Zdroj: Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Přehledná tabulka větných členů


zev

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Kvůli nemoci nešel do školy.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Zdroj: Větné členy - přehled

Odpovědi na vtipné hádanky pro děti

  • Co je domov důchodců? (Msta dětí za mateřskou školku.)
  • Co je to, má to čtyři kola a spoustu much? (Popelářský vůz.)
  • Co je to, má to zuby, ale nic nejí? (Hřeben)
  • Co je to, neustále to mění tvar a přesto je to kulaté? (Měsíc)
  • Co je to, před použitím je to černé, v průběhu červené a nakonec šedé? (Uhlí)
  • Co roste kořenem vzhůru? (Horní zuby)
  • Jak zavoláte hasiče v Japonsku? (Telefonem!)
  • Jak zjistíš, že jsou dva sloni v lednici? (Nejdou dovřít dvířka.)
  • Jednou dírou dovnitř, dvěma děrami ven, až když jste venku, teprve jste vevnitř, co je to? (Kalhoty)
  • Kde musíte postavit dům, chcete-li, aby všechna jeho okna směřovala na jih? (Na severním pólu)
  • Kdo má vpředu dvě oči a vzadu mnohem víc? (Páv)
  • Kdo mě krmí, zmenšuje mě, kdo mi ubírá, zvětšuje mě, kdo jsem? (Jáma)
  • Kdo se živí zuby druhých? (Zubař)
  • Kdo to dělá, nechce to, kdo to kupuje, nepotřebuje to, kdo to potřebuje, neví o tom, co je to? (Rakev)
  • Má otce i matku, ale nejsem jejich syn, kdo jsem? (Dcera)
  • Má to 6 nohou, dvě hlavy, dva páry uší a chodí to po čtyřech, co je to? (Žokej na koni)
  • Na jakém místě je nejdřív dnešek a pak až přichází včerejšek? (Ve slovníku.)
  • Novorozený černoušek má černé ruce, černé nohy, černé oči, černé vlásky, jakou má barvu zubů? (Žádnou)
  • Proč dávají bílé ovce víc mléka než černé? (Protože bílých je víc!)
  • Proč je matematická cvičebnice smutná? (Protože má plno problémů.)
  • Předhoníš-li na závodech druhého běžce, kolikátý poběžíš? (Druhý)
  • Víš, proč nosí Superman tak těsné oblečení? (Protože nosí S! )
  • Víte, za jaké situace může být muž panna? (Pokud se narodí mezi 24. srpnem a 23. zářím)

Zdroj: Vtipné hádanky pro děti

Otázky na příslovce

  • na místo se ptáme: kde?, kudy?, odkud?, kam? - nahoře, tudy, shora, nahoru, tam
  • na čas se ptáme: kdy?, odkdy?, dokdy? - zítra, nikdy, odmalička, neustále
  • na způsob se ptáme: jak? - špatně, potichu, pěkně
  • na míru se ptáme: jak moc? - velmi, zcela, málo
  • na příčinu se ptáme: proč? - proto, schválně

Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.

Zdroj: Jak se ptáme na příslovce

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Zdroj: Příslovce v češtině

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Zdeněk Rýdl

Gabriela Štummerová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS