ZTRACENÁ TETA MILOŠ KRATOCHVÍLE

Ztracená teta

Miloš Kratochvíl

Nikdo tak rád necestuje

jako teta Alžběta,

každou chvíli sbalí kufr

a vyrazí do světa.

~

V neděli nám oznámila,

že vyráží na sever,

včera volá: „Stal se malér!

Asi jsem si spletla směr“.

~

Říkala, že místo sněhu

je tam poušť a velbloudi,

má strach, i když neví, kde je,

že ještě víc zabloudí.

~

Hned nám ale vysvětlila,

proč to takhle dopadlo:

„Nechala jsem doma brýle

a spletla si letadlo.

~

Brýle leží na kredenci,

rychle mi je pošlete

a přibalte letní šaty,

snad je někde najdete“.

~

Našli jsme šaty i brýle,

tím však končí naděje.

Kam je máme tetě poslat,

když sama neví, kde je?

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Příběh

Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Básničky jsou velmi hezké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.

Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci

Miloš Kratochvíl - životopis

Miloš Kratochvíl se narodil v roce 1948 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. Pak ale změnil obor, podal si přihlášku na Karlovu univerzitu obor žurnalistika a byl přijat. Studium ale nakonec nedokončil. V roce 1970 se stal sportovním redaktorem v časopisu Stadion. Pak se vrhl na spisovatelskou dráhu a působil takříkajíc na volné noze. Začal psát prózu pro dospělé, scénáře, texty písniček, poezii, fejetony i pohádky.

Miloš Kratochvíl vydal několik básnických sbírek určených pro děti, například: Potkal kočkodán kočkonora (2000); Hodina smíchu (2000); Zapište si za uši (2001); Deset malých Bohoušků (2002); Létající koště (2003); Slavné pohádky s oponou (2017).

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Turistická příhoda s detektivní zápletkou

Jiří Žáček

Na Šumavě

v háji břízek

zaběhl se pěkný řízek.

Usmažený,

libový –

zmizel někde ve křoví.

~

Zaběhl se jedné tetě,

co tu byla

na výletě.

Utekl jí z batohu –

víc vám říci nemohu.

~

A ta teta

celá divá

zavolala detektiva.

Zavolala Holmesa,

ať jde na to

od lesa.

~

Co jí na to

Holmes poví?

– Usmažila si ho nový!

Já mít hlavu vševěda –

už ho snědla

medvěda!

~

Já vám klaním,

haudujudu,

vaše oběd být už v čudu.

Pozdě honit bycha, yes.

Těšilo mě.

Dobrý dnes!

Zdroj: článek Vtipné básničky od známých autorů

Poradna

V naší poradně s názvem VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Kvasnička.

Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a vyplívám záhonky za sucha. To by šlo, ne?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Šlo by to, ale není to hezky česky. Moc se snažíte uplatnit slovo vyplívám. Mnohem lépe to vypadá takto:
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a tak pleji záhonky za sucha.

Zdroj: příběh Vyplývá nebo vyplívá

Holky Lídlový

napsal Zdeněk Rýdl

U nás máme taky Market, říkáme tam " V Lídlu " !

Kupujem tam všecko možný, no, hlavně něco k jídlu !

~

Prodavačky usmívaj se, ve sluchátkách, asi disko,

všude je tu samej vozík, lidi tu maj k sobě blízko !

~

Paní stojí na prostředku, prej neví co chtěla,

kolona jak na dálnici, stejně si nevzpoměla !

~

Jedna teta řekla mamce, no, trochu se svěřila,

zákazník je zákazník, ale někdy je to i síla !

~

Ráno čerstvé pečivo, kdo zkusil, ten to ví,

taťka říká, " Velké díky, vy naše Holky Lídlový "

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci 5. třída

V následujících větách najděte příslovce a vepište je do políček za větou:

Znenadání se objevil na kraji lesa jelen.

Podstatná jména mužského rodu podtrhněte modře.

Během letošních prázdnin jsem se naučil dobře plavat.

Nechte jim vzkaz, když je tam nenajdete.

Auto před námi jelo pomalu.

Správné odpovědi napište do sloupce vpravo.

Tak to jsem napsal špatně.

Naše nová paní učitelka vypadá přísně.

Já nahoru ale nedosáhnu.

Byli jsme okouzleni jejich přepychově zařízeným domem.

Zítra k nám přijede na návštěvu teta Mirka.

To snad nemyslíš vážně!

Možná ti tu knížku přinesu už v pondělí.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na příslovce

4. Pozor, nejprve si uvědomte, zda jde o podstatné jméno, nebo o přídavné jméno, a pak správně doplňte i/y

Vrať tu knihu Danov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 1. Musím si přečíst tu pověst o Krokov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 1. Krokov? i y 2 ? podst. jm. příd. jm. 2 dcery byly Kazi, Teta a Libuše. Danov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 2 psi mi nahánějí strach. Kdo platí tomu ministrov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 1 zahraniční cesty? Prezidentov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 2 poradci by měli být vzdělaní. Ladov? i y 2 ? podst. jm. příd. jm. 2 obrázky pozná snad každý. Z trávy čouhaly jen zajícov? i y 2 ? podst. jm. příd. jm. 2 uši. Nejraději mám tu pohádku o ztraceném zajíčkov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 1. Musím se Karlov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 1 omluvit. Rád pozoruji dědečkov? i y 2 ? podst. jm. příd. jm. 2 králíky. Dal jsem dědov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 1 k Vánocům nového králíčka. Odpoledne musím zajít pro úkoly k Petrov? i y 1 ? podst. jm. příd. jm. 1. Petrov? i y 2 ? podst. jm. příd. jm. 2 zápisky bývají obvykle úhledně napsané.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Test na určování vzorů přídavných jmen

Psát kdykoli, nebo kdykoliv?

Není rozdíl, použijeme-li kdykoli nebo kdykoliv (podobně jako kdokoli nebo kdokoliv, cokoli nebo cokoliv, kamkoli nebo kamkoliv, ačkoli nebo ačkoliv, odkudkoli nebo odkudkoliv a podobně), protože ani jedna varianta nenese žádný stylový příznak (není ani knižní, ani zastaralá) a jde o dvě zcela rovnocenné podoby zakončení: -koli a -koliv. Důležité však je, abychom v jednom textu pro stejné případy volili jednotnou podobu.

Správně tedy můžete psát například:

Kdykoliv/kdykoli teta přijela, něco nám dovezla.
Přineste do výtvarné výchovy cokoli/cokoliv, co se bude k podzimnímu tématu hodit.
Tato nemoc může postihnout kohokoli/kohokoliv z nás.
Jakkoli/jakkoliv se rozhodne, vždy to bude špatně.

Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli

4. cvičení

Listy ?sz2červenal?iyíý2, ?sz1klouzl?iyíý2 ze stromu a ?sz1padl?iyíý2 na zem?iyíý1, z níž je děti se?sz1b?iyíý3ral?iyíý2.

Nařízení ?mM2inisterstva ?šŠ1kolství, ?mM1ládeže a ?tT1ělovýchovy ?čČ2eské ?rR1epubliky byla odvolána.

Na ?vV2ánoce je obl?iyíý3ben?iyíý4m pokrmem r?iyíý2b?iyíý3 polévka.

Teta v?iyíý3skala s?iyíý2novce ve vlasech.

Nová pravopisná prav?iyíý1dla stanovil ?úÚ2stav ?pP1ro ?jJ1azyk ?čČ1eský.

Lidé ze vs?iyíý1 se v?iyíý2dal?iyíý1 ke starostov?iyíý1.

Badatelé v muze?jíí2ch zkoumal?iyíý1 repl?iyíý1ky ?kK2utnohorského ?dD1ekretu.

Vojáky do ?tT2urecka zaslala ?sS2everoatlantická ?aA1liance.

V?iyíý3žka bl?iyíý3zkého kostela se otřásala pod hrom?iyíý2 bl?iyíý3žící se bouře.

V podkrov?iyíý3 bydlel?iyíý1 Novákov?iyíý1 se třem?iyíý1 dceram?iyíý1.

Z Jihlav?iyíý2 do Přib?iyíý2slav?iyíý1 cesta ub?iyíý3hala rychle.

Na soutěž přijelo mnoho v?iyíý2učujících s dětm?iyíý1.

Kniha ?oO2bsluhoval ?jJ1sem ?aA1nglického ?kK1rále byla ?sz2filmována.

Nejv?iyíý2šším vrcholem ?bB2eskyd je ?lL2ysá ?hH1ora.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro střední školy

V následujících větách najděte zájmena a vepište je do políček za větou

Znenadání se na kraji lesa objevil on.

Podstatná jména ženského rodu podtrhněte toutéž pastelkou.

Některé dívky se naučily díky školnímu kurzu dobře vařit.

Nech Ivanovi vzkaz, když ho tam nenajdeš.

Dělal chyby, které nešly napravit.

Správné odpovědi napište do toho sloupce vpravo.

Na jakou adresu mám poslat vyplněný formulář?

Naše nová paní učitelka vypadá přísně.

Já tam nahoru ale určitě nedosáhnu.

Byli jsme okouzleni jejich přepychově zařízeným domem.

Zítra k nám přijede na návštěvu teta Mirka.

Poznámka na Hugovo chování neměla vůbec žádný vliv.

Nelze číst knížku, jíž chybí většina stránek.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na zájmena

LEVANDULE

"Víš", povídám Andule,

"jak voní levandule?"

Začala se usmívat:

"Ty mi chceš tu kytku dát?"

~

Já však zůstal nad věcí.

Šli jsme v ZOO ke kleci,

kde lev, statný zvířat král,

za mřížemi tvrdě spal.

~

Přistrčil jsem Anču blíž:

"Čichni k němu přes tu mříž

a pak mi sděl plynule,

jak voní LEV ANDULE!"

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

LÉTAJÍCÍ KOŠTĚ

Kdo má letadlo a prachy,

já se však míň třesu strachy

za dva dny svět obletí,

na létacím koštěti.

~

Letí nízko, s žádným rykem,

nesviští jak raketa,

a jak už je jeho zvykem,

cestou ještě zametá!

~

Prosím vás, při dalším letu

dejte přednost koštěti.

Můžete tím pomoct světu

aspoň trochu od smetí...

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Cihly

Miloš Kratochvíl

Povídala cihla cihle

trochu vztekle, trochu zjihle:

„Kdekdo si po světě jezdí,

jen my tu tvrdneme ve zdi!“

~

Druhá cihla cihle řekla:

„Divím se ti, že jsi vzteklá.

Nestěžuj si! Tvař se mile!

Jsme přece v nádherné vile

a ležíme, kam se ženou

lidé jen na dovolenou.

~

Zedník, co do zdi dával tě,

je teď prý taky na Maltě!“

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti

Test na koncovky podstatných a přídavných jmen

Slova v závorce dát do uvedeného pádu (z prvního slova udělat přídavné jméno, druhé slovo zůstane podstatným jménem).

Příklad: (strýc, pes – 1. pád, č. mn.) ......................... na mě vrčeli. = Strýcovi psi na mě vrčeli.

(kouzelník, trik – 1. pád, č. mn.) ............................................ se mi líbily.

(zemědělec, obilí – 1. pád, č. j.) ..................................................... bylo v srpnu posečeno.

Přespali jsme v (teta, dům – 6. pád, č. j.) ............................................. .

Slyšeli jsme o (odborník, zkušenost – 6. pád, č. mn.) ......................................... .

S (dělník, výkon – 7. pád, č. mn.) ................................. byl ředitel spokojen.

Při zkoušení šel k (učitel, stůl – 3. pád, č. j.) ................................ .

Můj osud je v (lékař, ruka – 6. pád, č. mn.) .......................................... .

Nakoupil krmení pro (děda, pes – 4. pád, č. mn.) .................................... .

Blesk zasáhl (soused, stavení – 4. pád, č. j.) ...................................... .

Po loukách se proháněli (farmář, kůň – 1. pád, č. mn.) ................................. .

(horolezec, provaz – 1. pád, č. mn) ............................... byly krátké.

Četli jsme v knize o (Neruda, pomník – 6. pád, č. j.) ............................ .

Do (sestra, památník – 2. pád, č. j.) .................... jsem nakreslila obrázek.

S (Azor, štěně – 7. pád, č. mn.) ........................... jsme jeli na výstavu.

Řešení:

Kouzelníkovy triky se mi líbily.

Zemědělcovo obilí bylo v srpnu posečeno.

Přespali jsme v tetině domě / domu.

Slyšeli jsme o odborníkových zkušenostech .

S dělníkovými výkony byl ředitel spokojen.

Při zkoušení šel k učitelovu stolu.

Můj osud je v lékařových rukách / rukou.

Nakoupil krmení pro dědovy psy.

Blesk zasáhl sousedovo stavení.

Po loukách se proháněli farmářovi koně.

Horolezcovy provazy byly krátké.

Četli jsme v knize o Nerudově pomníku .

Do sestřina památníku jsem nakreslila obrázek.

S Azorovými štěňaty jsme jeli na výstavu.

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

2. cvičení

Na nebi b?iyíý2la v?iyíý1dět bl?iyíý4skavice.

V?iyíý4r v?iyíý2sedával ve v?iyíý1kýři.

Při dešti se ozvalo hromob?iyíý1tí.

L?iyíý3ska byla obalená ořechy.

Voda om?iyíý3lá oblázky.

V?iyíý4raz jeho obličej v?iyíý2povídal, že zp?iyíý2tuje svědomí.

Auto projelo průsm?iyíý2kem.

Babička v?iyíý3skala vnouče ve vlasech.

Po vodě plul rozb?iyíý1tý sud.

Děda už b?iyíý2l nedosl?iyíý4chavý.

V?iyíý4mluvný v?iyíý4tečník se v?iyíý2tahoval, ale v?iyíý2slechl v?iyíý4směch.

V roce 1620 b?iyíý2la b?iyíý1tva na B?iyíý3lé hoře.

L?iyíý2ska plavala po řece.

Švadlena se p?iyíý3chla do prstu.

S?iyíý4korka seděla na krm?iyíý3tku.

Nekuj žádné p?iyíý1kle.

Z?iyíý3val z ospalosti.

Takové v?iyíý2žle, m?iyíý1 chce poroučet.

V?iyíý1chřice v?iyíý2vracela stromy.

M?iyíý1hotavé světlo sv?iyíý3čky bl?iyíý1kalo m?iyíý3stností.

V?iyíý2m?iyíý2sli v?iyíý4zdobu svého pokoje.

V?iyíý4jimka z tohoto prav?iyíý1dla není častá.

Pl?iyíý4tvání potravinami je smutné.

L?iyíý2žařský zájezd bude v březnu.

Děti vzl?iyíý2kaly hrůzou.

Prohl?iyíý3želi si starý ml?iyíý4n.

S?iyíý2pký sníh se s?iyíý2pe z oblohy.

Kamarádka hlídala s?iyíý2na.

S?iyíý2rové maso mírně zapáchalo.

Teta v?iyíý2sela na záhon sem?iyíý3nka mrkve.

Kávu je potřeba pořádně uml?iyíý3t.

Dívka v?iyíý1la věnce.

Otesánek se pořád necítil s?iyíý2tý.

Slep?iyíý3š mi letadlo?

Žlutý p?iyíý2l z květu létal vzduchem.

Kob?iyíý2lka cválala polem.

Bouře se bl?iyíý3žila.

Viděli jste s?iyíý4korčí hnízdo?

Nikdy neodm?iyíý3tněte pomoc bl?iyíý1žnímu.

U záhonů jsme v?iyíý1děli hromádky p?iyíý4ru.

V?iyíý2dra si plavala pod vodou.

Moje b?iyíý2tná si přišla pro nájem.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova příbuzná

Bajka

Miloš Kratochvíl

Zbláznil se kos do kosice,

láska ho tak pomátla,

přestal zpívat na osice –

začal si hrát na datla!

~

Jenže stromy nejsou z vosku,

jak poznal ten naiva...

Teď má těžký otřes mozku

a už ani nezpívá.

Sedí v trní, jen se chvěje,

v hlavě bzučí tisíc vos.

A kosice? Té už pěje

na osice jiný kos!

~

Z toho plyne poučení:

Když si člověk nebo pták

hraje na něco, čím není,

tak dostane na zobák.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

ČTYŘI KOČKY

Žily čtyři černé kočky

v jednom starém domě,

čtyři patra byla pro ně,

páté bylo pro mě.

~

V prvním patře bydlí kočka

s nejdelšími vousy

a ta druhá si celý den

brouskem drápy brousí.

~

Kočka ze třetího patra

pořád někde slídí

a ta čtvrtá chodí tiše

jako když se stydí.

~

Co se děje v pátém patře?

Tam já mám svou skrýš.

Bojím se těch černých koček

já jsem totiž myš.

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci