Ozvi sa mi gramatika
Gramaticky může dojít k chybě v použití tohoto spojení u cizinců, kteří jsou zvyklí, že v jejich rodném jazyce není zvratné zájmeno "se", ale "sa".
Zdroj: Ozvi se nebo ozvy se
Gramaticky může dojít k chybě v použití tohoto spojení u cizinců, kteří jsou zvyklí, že v jejich rodném jazyce není zvratné zájmeno "se", ale "sa".
Zdroj: Ozvi se nebo ozvy se
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Červinka.
Většinou se spolu na všem shodneme?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Většinou - příslovce
se - zájmeno zvratné
spolu - příslovce
na - předložka
všem - zájmeno
shodneme? - sloveso
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
ZÁJMENA PÁDY |
JÁ |
TY |
ON |
ONA |
ONO |
1. pád |
Já |
Ty |
On |
Ona |
Ono |
2. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Jí, ní |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
3. pád |
Mně, mi |
Tobě, ti |
Jemu, němu, mu |
Jí, ní |
Jemu, němu, mu |
4. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Ji, ni |
Je, ně, ho, jej, něj |
5. pád |
- |
Ty |
- |
- |
- |
6. pád |
O mně |
O tobě |
O něm |
O ní |
O něm |
7. pád |
Se mnou |
S tebou |
S ním |
S jí, s ní |
S jím, s ním |
ZÁJMENA PÁDY |
MY |
VY |
ONI |
ONY (NEŽIV.) |
ONY |
ONY |
1. pád |
My |
Vy |
Oni |
Ony |
Ony |
Ony |
2. pád |
Nás |
Vás |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
3. pád |
Nám |
Vám |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
4. pád |
Nás |
Vás |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
5. pád |
- |
Vy |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nás |
O vás |
O nich |
O nich |
O nich |
O nich |
7. pád |
S námi |
S vámi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
ZÁJMENO PÁDY |
SE |
1. pád |
- |
2. pád |
Sebe |
3. pád |
Sobě, si |
4. pád |
Sebe, se |
5. pád |
- |
6. pád |
O sobě |
7. pád |
S sebou, sebou |
Zdroj: Všechna zájmena
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jaký slovní druh je sebou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo SEBOU je zájmeno. Konkrétně je to zájmeno osobní zvratné v 7. pádě.
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Vztažné zájmeno jenž je málo využívaným synonymem k zájmenu který. Mnoho lidí považuje toto zájmeno za zbytečné, komplikující text a mají problém s jeho skloňováním. Zájmeno jenž ale pomáhá lidem, kteří se živí psaním, aby v textu neopakovali neustále jen zájmeno který.
Zdroj: Gramatika jenž
V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.
Jaký slovní druh, prosím určit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo sebou je zájmeno osobní zvratné v sedmém pádě. Praštím kým / čím? Sebou.
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
jej
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.
Zdroj: diskuze Určování slovních druhů
Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena ten, tento, tenhle, onen, takový, sám . Jazykovědci pak označují zájmeno týž/tentýž jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.
Zdroj: Druhy zájmene téhož
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO VŠICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobrý den, prosím. Jaký slovní druh je slovo. Všichni.
Děkuji Jaroslav.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.
Slovo VŠICHNI je zájmeno. A proč je to zájmeno, se dozvíte tady: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo všichni
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meisnerová.
Prosím pomoct! Jaké to jsou slovní druhy?
Jestli nebudete hezky svižně pádlovat, všem vám nasázím sardele!
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Jestli - spojka
nebudete - sloveso
hezky - příslovce
svižně - příslovce
pádlovat, - sloveso
všem - zájmeno
vám - zájmeno
nasázím - sloveso
sardele - podstatné jméno
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona. Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO TOMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marir waldhansová.
Jaký slovní druh je slovo tomu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo tomu je zájmeno. Komu? Čemu? Tomu. Zájmeno v 3. pádu jednotného čísla.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo tomu
Osobní zájmeno MY vyjadřuje podmět v množném čísle, a tím v podstatě určuje, že podmětem je skupina osob, do které patřím i já (my všichni včetně mě). Například: My (= naše skupina) se v lese neztratíme. My (naše skupina včetně mě) nemáme rádi lež.
Zájmeno MI je variantou výrazu mně. Zájmeno MI se tedy používá v 3. pádu u osobního zájmena já (komu? Čemu? Mně/mi). Zájmeno mi nikdy není podmětem vzhledem k pádům, ke kterým se vztahuje. Například: Půjč mi (= mně; mé osobě) tužku. Nelíbí se mi (mně; mé osobě) tvé lhaní.
Zdroj: Pravopis my / mi
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kokos.
kravina k životu není potřeba
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmeno jenž
Označují první, druhou a třetí osobu jednotného a množného čísla
1. | já | ty |
2. | mne/mě | tebe/tě |
3. | mně/mi | tobě/ti |
4. | mne/mě | tebe/tě |
5. | - | - |
6. | o mně | o tobě |
7. | mnou | tebou |
Pokud máte problém s tím, kdy napsat mně a kdy mě, a nejste si schopni zapamatovat, že mně je ve 3. a 6. pádu a mě se píše v 2. a 4. pádu, tak si zkuste vytvořit nějakou mnemotechnickou pomůcku.
Například do dané věty vložte dubletu mne. Pokud to jde, pak se zájmeno já bude v tomto případě psát jako mě (Nevydrží beze mě/mne ani minutu. Viděla mě/mne s jinou.). Když to není možné, napište mně (Mně/Mne musíš věřit. Vyprávěla mu o mně/mne.).
Komu nevyhovuje předchozí způsob objasnění, ať si zkusí vždy v dané situaci doplnit tvar zájmena ty. Jestliže lze do věty doplnit tebe, napište mě (Beze mě/tebe tam rozhodně nepůjdou. Mě/Tebe tam rozhodně nečekali.), pokud se vám tam hodí tobě, pak je správně podoba mně (Mně/Tobě to nedali. Chtěl po mně/tobě peníze.).
Podle některých je nejlepší tato mnemotechnická pomůcka: Když si řeknu bez Vaška (či vidím Vaška), je správně mě, protože slovo má 2 slabiky a mě jsou jen 2 písmena. Jestliže se do dané věty hodí Vaškovi (o Vaškovi), pak je správně mně, protože slovo má 3 slabiky a mně jsou 3 písmena.
1. | on | ona | ono |
2. | jeho/něho/ho jej/něj |
jí/ní | jeho/něho/ho jej/něj |
3. | jemu/němu/mu | jí/ní | jemu/němu/mu |
4. | jeho/něho/ho jej/něj |
ji/ni | je/ně/ho jej/něj |
5. | - | - | - |
6. | o něm | o ní | o něm |
7. | jím/ním | jí/ní | jím/ním |
1. | oni/ony (než.) | ony | ona |
2. | jich/nich | ||
3. | jim/nim | ||
4. | je/ně | ||
5. | - | ||
6. | o nich | ||
7. | jimi/nimi |
Proč se někde píše na začátku n- (ní, nim, ...) a jinde -j (jí, jim, ...)? Nehledejte v tom žádnou záludnost. Varianta s n- se používá po předložkách (Neustále na ni myslím.), kde předložka není, následuje varianta s j- (Pozval jsem ji na návštěvu.).
1. | my | vy |
2. | nás | vás |
3. | nám | vám |
4. | nás | vás |
5. | - | vy |
6. | o nás | o vás |
7. | námi | vámi |
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.
jj
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.
Zdroj: diskuze Jaký je slovní druh slova jeho
Zpravidla platí, že vztažné zájmeno jenž se používá v souvislosti s podstatnými jmény rodu mužského životného i neživotného. A vztažné zájmeno jež se naopak vztahuje k podstatným jménům rodu ženského a středního.
Zdroj: Gramatika jenž
V naší poradně s názvem SVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Nováková.
nase babicka pěstuje na své zahradě překrásné růže jaky je slovní druh své?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo své je zájmeno přivlastňovací.
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Zdroj: Zájmena
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Zdroj: Slovo všechno
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
1. | jenž | jež | jež |
2. | jehož | jíž | jehož |
3. | jemuž | jíž | jemuž |
4. | jehož/jejž jejž (než.) |
již | jež |
5. | - | - | - |
6. | o němž | o níž | o němž |
7. | jímž | jíž | jímž |
1. | již jež (než.) |
jež (než.) | jež (než.) |
2. | jichž | ||
3. | jimž | ||
4. | jež | ||
5. | - | ||
6. | o nichž | ||
7. | jimiž |
Zdroj: Zájmena
Ukazujeme jimi na osoby, zvířata nebo věci
1. | ten | ta | to |
2. | toho | té | toho |
3. | tomu | té | tomu |
4. | toho ten (než.) |
tu | to |
5. | - | - | - |
6. | o tom | o té | o tom |
7. | tím | tou | tím |
1. | ti ty (než.) |
ty | ta |
2. | těch | ||
3. | těm | ||
4. | ty | ty | ta |
5. | - | ||
6. | o těch | ||
7. | těmi |
1. | sám | sama | samo |
2. | samého | samé | samého |
3. | samému | samé | samému |
4. | samého (sama) sám (než.) |
samou (samu) | samo |
5. | - | - | - |
6. | o samém | o samé | o samém |
7. | samým | samou | samým |
1. | sami samy (než.) |
samy | sama |
2. | samých | ||
3. | samým | ||
4. | samé (samy) | samá (sama) | |
5. | - | ||
6. | o samých | ||
7. | samými |
1. | týž/tentýž | táž/tatáž | totéž |
2. | téhož | téže | téhož |
3. | témuž | téže | témuž |
4. | téhož týž/tentýž (než.) |
touž/tutéž | totéž |
5. | - | - | - |
6. | o témž(e)/tomtéž | o téže | o témž(e)/tomtéž |
7. | týmž/tímtéž | touž/toutéž | týmž/tímtéž |
1. | tíž/titíž tytéž (než.) |
tytéž | táž/tatáž |
2. | týchž | ||
3. | týmž | ||
4. | tytéž | tytéž | táž/tatáž |
5. | - | ||
6. | o týchž | ||
7. | týmiž |
Zdroj: Zájmena
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
1. | všechen | všechna | všechno/vše |
2. | všeho | vší | všeho |
3. | všemu | vší | všemu |
4. | všechen | vši všechnu |
všechno vše |
5. | - | - | - |
6. | o všem | o vší | o všem |
7. | vším | vší | vším |
1. | všichni | všechny | všechna |
2. | všech | ||
3. | všem | ||
4. | všechny | všechny | všechna |
5. | - | ||
6. | o všech | ||
7. | všemi |
Zdroj: Zájmena
Copyright © 2012 - 2023 NetConsulting Praha s.r.o.