20 VERŠŮ

FAQ – Často kladené otázky

Kolik veršů má osmisloková báseň?

Má celkem 32 veršů, protože každá z osmi slok obsahuje čtyři verše.

Proč jsou osmislokové básně vhodné pro školy?

Díky pravidelné struktuře jsou přehledné, dobře se pamatují a snadno se analyzují.

Patří Jaroslav Seifert mezi autory osmislokových básní?

Ano, ve své tvorbě tuto formu často využíval, zejména v básních určených mladším čtenářům.

Jsou osmislokové básně vždy rýmované?

Ne vždy, ale ve školní praxi se nejčastěji setkáme s rýmovanou podobou.

Hodí se osmisloková báseň k recitaci?

Ano, právě díky pravidelnosti slok a veršů je velmi vhodná k přednesu.

Jak poznám sloku v básni?

Sloka je skupina veršů oddělená od další části básně mezerou nebo zalomením řádku.

Musí mít každá sloka stejný význam?

Nemusí, často na sebe sloky navazují a postupně rozvíjejí téma.

Je osmisloková báseň pevně daný literární útvar?

Nejde o samostatný literární druh, ale o často používanou strukturální formu básně.

Proč se ve výuce často pracuje právě s touto strukturou?

Protože dobře kombinuje přehlednost, rytmus a prostor pro interpretaci.

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jsou tyto básně vhodné pro recitaci v 6. ročníku?

Ano, texty jsou přizpůsobené věku žáků a podporují plynulý a srozumitelný přednes.

Lze básně použít na recitační soutěž?

Ano, každá báseň má jasný motiv a prostor pro výraz, což je ideální pro soutěžní recitaci.

Jak dlouhé jsou básně vhodné pro šestý ročník?

Ideální délka je kolem 12–18 veršů, aby žák zvládl práci s dechem i významem.

Jsou básně moderní, nebo spíše klasické?

Jedná se o moderní básně k recitaci, které pracují se současnými tématy a jazykem.

Může učitel básně zkrátit nebo upravit?

Ano, texty lze přizpůsobit individuálním schopnostem žáků.

Hodí se básně i pro méně zkušené recitátory?

Ano, jazyk je srozumitelný a rytmus pomáhá udržet tempo přednesu.

Lze básně využít i v běžné výuce českého jazyka?

Ano, jsou vhodné pro práci s významem, obrazností i emocemi.

Podporují tyto básně práci s výrazem?

Ano, texty jsou psané tak, aby nabízely prostor pro intonaci, pauzy a práci s hlasem.

Jsou básně tematicky vhodné pro děti kolem 11–12 let?

Ano, témata odpovídají věku a podporují přemýšlení i sebereflexi.

Jak dlouhé by měly být básničky pro 6. ročník?

Ideálně 12–20 veršů, aby žáci trénovali dech, výraz a plynulé čtení.

Jsou tyto básně vhodné i pro recitační soutěže?

Ano, všechny mají rytmus, jasný motiv a prostor pro výraz.

Mohu básně zkrátit?

Samozřejmě, učitelé často přizpůsobují délku úrovni žáka.

Jsou básně tematicky vhodné pro školní výuku?

Ano, obsahují metafory, lyrické prvky i motivy vhodné k literární analýze.

Lze básně použít také v domácí výuce nebo logopedii?

Ano, jsou rytmické a vhodné pro výslovnostní trénink.

Zdroj: článek Básničky k recitaci pro 6. ročník

FAQ – Často kladené otázky

Jak dlouhá by měla být báseň pro recitaci v 7. třídě?

Ideální délka je přibližně 15–30 veršů podle schopností žáka.

Jsou moderní básně vhodné pro školní soutěže?

Ano, pokud mají jasnou myšlenku a umožňují výrazný přednes.

Musí být báseň rýmovaná?

Nemusí, volný verš je u moderní poezie běžný a dobře se recituje.

Jak pomoci žákovi s interpretací básně?

Pomáhá společná diskuse o významu, pocitech a klíčových obrazech.

Lze básně zkracovat?

Ano, pokud je zachován smysl textu a logická stavba.

Jsou tyto básně vhodné i pro introvertní děti?

Ano, mnoho z nich pracuje s tichem a vnitřním prožitkem.

Jak často by se měla recitace ve výuce objevovat?

Ideálně pravidelně, alespoň několikrát za pololetí.

Pomáhá recitace i v jiných předmětech?

Ano, rozvíjí paměť, koncentraci i sebevědomí.

Jak dlouhé mají být básničky pro 7. třídu?

Ideálně 14–25 veršů, aby žáci trénovali dech, rytmus a výraz.

Jsou tyto básně vhodné i pro školní soutěže?

Ano, obsahují hlubší témata, obraznost i rytmickou strukturu.

Čím se liší básně pro 7. třídu od básní pro mladší žáky?

Jsou delší, metaforičtější, jazykově náročnější a mají více vrstev významu.

Mohu básně upravit nebo zkrátit?

Ano, lze je přizpůsobit tempu žáka i podmínkám soutěže.

Hodí se básně pro práci v hodinách literatury?

Ano, jsou vhodné pro rozbor obraznosti, rytmu i významových rovin.

Zdroj: článek Básničky na recitaci 7. třída

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Test na obsah a postavy Malostranských povídek

1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
   ?VodníkLilieFigurkyPaní Ruska3
2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
   ?pan Vorel pan Vojtíšek pan Velš2
3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
   ?101112134
4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
   ?v ich forměv er formě1
5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
   ?krupařský obchodhokynářstvíbyty3
6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
   ?jobadjó3
7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
   ?byl to hrob její matkypřála si tam po smrti ležet ona byl to hrob její kamarádky2
8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
   ?chtěla vyžebrat milionyměla milion výmluvslibovala zaplacení almužny bohem milionkrát3
9. Jaké povolání měl pan Heribert?
   ?hrobníkprodavačučitellékař4
10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?nikdovrabčácikostelník2
11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
    ?prakpistoliplán města2
12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?Stará MáryTlustá MáryOšklivá Máry2
13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
    ?v ich forměv er formě1
14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?utopil seodstěhoval seumrzl3
15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?pan Vojtíšekslečna Poldýnkapolicejní komisař pan Uhmühl2
16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
    ?obchodhřbitovhostinec3
17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
    ?v domě U Dvou sluncův Újezdské uliciv domě U zeleného anděla2
18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
    ?v kostele svatého Mikuláševe Svatovítském chráměv chrámě svatého Jana2
19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?střelný prachpistolevojsko1
20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
    ? SchlegloviSchepeleroviŠajvlovi3
21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
    ?odstěhovala se do jiného městazačala chodit na svatbypřestěhovala se blíž k Oujezdské bráně – chodili tudy všechny pohřební průvody3
22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
    ?kamarádikostelníkamatka2
23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?Jan ŽižkaProkop HolýJan Hus3
24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?panu Ryšánkovi a Schleglovipanu Vorlovi a Vojtíškovipanu Cibulkovi a Rechnerovi3
25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
    ?jarolétopodzimzima2
26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?nákup byl drahýobchod byl zakouřenýpan Vorel byl nepříjemný2
27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
    
28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
    ?malovala obrazyvysedávala v hostincichodila na pohřbysázela3
29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
    
30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?MaďařiPoláciNěmci1
31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?že kradeže je bohatýže je vrah2
32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
    ?kvůli pomluvám - že má obchod zakouřenýkvůli pomluvám - že je drahýkvůli pomluvám - že je nepříjemný1
33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
    ? že jeho dívka porodilaže jeho dívka zemřelaže se jeho dívka vdala1
34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
    ?vyházet z oknadarovat profesorovidarovat kostelu1
35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
    ?rakev byla nebožtíkovi malárakev sjela na zemrakev se rozpadla2
36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?v ich forměv er formě1
37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
    ?právníkadvokátní koncipientzemský účetní2
38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?u svatého Mikulášeu svatého Janau svatého Matouše1
39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
    ?napsal nevhodný text o zaměstnancích kancelářenebyl vlastenecchtěl se stát advokátem zamiloval se do dcery prezidenta kanceláře1
40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
    ?chytal rybysbíral kamenypovídal si s turisty2
41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?nadávalhrál kartykouřil3
42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
    ?v ich formě v er formě1
43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
    ?žádnéhojednoholéčil pak všechny2
44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
    ?aby s ní žilaby ji dal almužnuaby se odstěhoval1
45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
    ?od lékařeod profesoraod rodiny2
46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
    ?jak si děda sám zazvonil umíráčekjak se topiljak rodina chovala husy1
47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
    ?žebrákpolicejní komisařsetníkovic dcera1
48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
    ? pana Lakmusenadporučíka KořínkaVáclava Bavora3
49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
    ?U Tří liliíU Zeleného andělaU ŠtajnicůU Oujezdské brány3
50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?házel mu svou mincinosil mu jídlodaroval mu oblečení1
51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
    ?kvůli obchodu kvůli ženěkvůli penězům2
52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
    
53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
    
54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?chce ukázat svou statečnostbojí se vrátit domůchce vidět svatého Václava3
55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
    ?od policejního komisařeod žebrákaod židů3
56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
    ?hřbitovobchodjezero1
57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
    ?dotkl se ruky nebožtíkaslyšel nebožtíkův nádechnebožtík se pohnul1
58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    
59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
    ?nemysleli to vážněkamarádství bylo pro ně důležitějšínelíbili se jí1
60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
    ?je zamilovaný do jeho sousedkypozoruje bývalého pacientamá strach o zdraví hlavního hrdiny2
61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?zatkla ho policieutekl s penězinechtělo se mu1
62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
    ?odstěhoval se z Malé Stranyoběsil seotevřel si jiný obchod2
63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
    ?přál si bydlet u moře a nosil pentlerád chodil na ryby a nosil zelený kabátpřál si bydlet u moře a nosil zelený kabát3
64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
    ?JáklHovoraKrumlovský3
65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
    ?plakala moc nahlaspomlouvala zemřelénahlas se smála2
66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
    
67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?neznali ho tamnechtěl Malou Stranu opustitvěřil ve zlepšení1
68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
    
69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
    ?kostelníkmatkakamarádi3
70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
    ?pan Vodníkpan Rybářpan Zelený2
71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
    ?radova manželkaradův přítelradův kolega z účtárny2
72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
    ?začalo pršetposlouchaly je dívkybylo ráno2
73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
    ?její hlasjejí očijejí postava2
74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?jak má pan Vorel nakouřenou dýmkujak pan Vorel má pěkný obchodjak je v obchodě pana Vorla čisto1
75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
    ?matka jí onemocnělajejí matka se nevrátila domůmatka jí zemřela3
76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?plačící matkusvatého Václavamrtvého vrabčáka1
77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
    ?s malířems hostinskýms nadporučíkem3
78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?řekli jí tořekla jí to kamarádkanapsali jí dopisy3

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

Autor

Jan Neruda

Životopis

• Spisovatel Jan Neruda se narodil 9. července 1834 v Praze na Malé Straně a zemřel dne 22. srpna 1891 v Praze na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev. Dům, v němž žil, nesl název U Dvou slunců.
• Studoval na gymnáziu. Po gymnáziu na přání a nátlak otce nastoupil na právnickou fakultu, ale studium se mu nedařilo, a tak přešel na filozofickou fakultu. Ale ani tu nedokončil. Povoláním byl učitel a novinář.
• Na počátku své kariéry podepisoval své články jménem Janko Hovora. Psal pro německé časopisy: Tagesbote aus Böhmen a Prager Morgenpost. Z českých časopisů a novin publikoval v Obrazech života, v Času, v Hlasu, v Národních listech, v Květech a v Lumíru. Stejně jako některé novinové články podepsal pseudonymem, tak své fejetony podepisoval symbolem trojúhelníku.
• V jeho období vznikla literární generace májovců a on se stal jejich vůdcem. Tato skupina se přihlásila k dílu a odkazu Karla Hynka Máchy, který byl do té doby společností jako autor Máje kritizovaný. Stejně jako Mácha i Neruda rád cestoval a vedl si zápisky z cest.
• Neruda byl několikrát za svůj život zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Ve svém životě se zamiloval do několika žen, do Anny Holinové, Karolíny Světlé, Terezie Marie Macháčkové a Anny Tiché.
• Neruda patří mezi nejznámější české spisovatele, novináře i literární kritiky. Neruda je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Seznam literárních děl

• Arabesky – soubor povídek
• Balady a romance – soubor balad a romancí; autor zde záměrně zaměnil balady s romancemi. Pokud se báseň jmenuje balada, jedná se o romanci a pokud se jmenuje romance, jedná se o baladu.
• Francesca di Rimini – divadelní hra: tragédie
• Hřbitovní kvítí – sbírka básní
• Já to nejsem – divadelní hra: komedie
• Knihy veršů – sbírka básní
• Merenda nestřídmých – divadelní hra: komedie
• Obrazy z ciziny – sbírka fejetonů
• Obrazy ze života – časopis
• Pařížské obrázky (=Menší cesty) – sbírka reportážních črt a fejetonů
• Písně kosmické – sbírka básní
• Povídky malostranské – sbírka povídek
• Praha – sbírka povídek
• Pražské obrázky – soubor fejetonů
• Prodaná nevěsta – divadelní hra: komedie
• Prosté motivy – sbírka básní
• Rodinná kronika - časopis
• Různí lidé – soubor povídek a fejetonů
• Studie krátké a kratší – soubor fejetonů
• Trhani - román
• Zpěvy páteční – sbírka poezie
• Žena miluje srdnatost - divadelní hra: komedie
• Ženich z hladu – divadelní hra: komedie
• Žerty hravé i dravé - sbírka fejetonů

Zdroj: článek Povídky malostranské

TESTY NA MALOSTRANSKÉ POVÍDKY OD JANA NERUDY

Jan Neruda se narodil v roce 1834 v Praze na Malé Straně, kde také vyrůstal. Neruda patří mezi nejvýznamnější české spisovatele, psal poezii, prózu i drama, také psal různé divadelní i literární kritiky. Proslavil se také jako novinář. Neruda byl několikrát v životě zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Také mu déle trvalo najít si povolání, které by ho bavilo, pokoušel se studovat práva i filozofickou fakultu. Pracoval jako úředník i jako učitel. Neruda zemřel v roce 1891 v Praze v Novém Městě na zánět pobřišnice a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.

Mezi jeho nejznámější knihy patří sbírky básní Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční. Jako dramatik nebyl příliš úspěšný, i přesto několik her napsal, například Prodaná láska, Ženich z hladu, Francesca di Rimini a další. V novinách často publikoval i fejetony, které později vytvořily sbírky například pod názvy Žerty hravé i dravé, Studie krátké a kratší a další. Mezi jeho prozaická díla se řadí Arabesky, Různí lidé, Trhani, Pražské obrázky, Menší cesty a samozřejmě Povídky malostranské, které jsou patrně jeho nejvýznamnější prózou.

Povídky malostranské původně psal do časopisů, nakonec je ale v roce 1878 vydal. Při výběru námětů jednotlivých povídek často vycházel ze vzpomínek na své dětství a mládí strávené na Malé Straně.

Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

FAQ – Často kladené otázky

Pro jaké ročníky jsou básničky Jiřího Žáčka vhodné?

Básničky od Jiřího Žáčka jsou vhodné od první třídy až po druhý stupeň základní školy podle délky a náročnosti textu.

Které básničky jsou ideální pro druhou třídu k recitaci?

Pro druhou třídu se hodí krátké a lehké básničky se dvěma slokami, například Bubák nebo Eskymácká abeceda.

Existují básničky se čtyřmi slokami vhodné k recitaci?

Ano, mezi oblíbené básničky se 4 slokami patří Delfíni nebo Každý mluví tak, jak umí.

Jsou básničky vhodné i pro starší děti?

Delší básně o pěti a více slokách jsou vhodné pro pátou třídu, šestý ročník i starší žáky.

Pomáhá recitace básniček rozvoji řeči?

Ano, recitace básniček podporuje výslovnost, slovní zásobu i sebevědomí dítěte.

Lze básničky využít i doma?

Básničky pro děti k recitaci jsou vhodné nejen do školy, ale i pro domácí čtení a společné učení s rodiči.

Jsou básničky Jiřího Žáčka vhodné pro soutěže?

Ano, díky rytmu a srozumitelnosti jsou často vybírány pro recitační soutěže.

Jak vybrat správnou básničku podle věku dítěte?

Doporučuje se zohlednit počet slok, délku veršů a téma, které je dítěti blízké.

Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

František Halas - životopis

František Halas se narodil v Brně v roce 1901. Žil v dělnické rodině (rodiče byli textilní dělníci). Halas měl od malička ke knihám blízko a vyučil se knihkupcem. Otec ho přivedl ke komunistické myšlence, která mu byla velmi blízká. František Halas se pak zapojil do šíření komunistické ideologie, pracoval i pro komunistické noviny (například Rovnost). Současně se ale podílel i na vydávání avantgardních časopisů. I během druhé světové války publikoval v Rudém právu, které bylo vydáváno ilegálně. Stal se také členem revolučního výboru spisovatelů. Po druhé světové válce byl aktivním členem KSČ, stal se předsedou Syndikátu Českých spisovatelů, poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V závěru života ho ale komunistický režim zklamal, již při své návštěvě Sovětského svazu si uvědomil, že si tuto myšlenku idealizoval. František Halas zemřel v Praze v roce 1949 na selhání srdce.

Následující básně Františka Halase jsou jen výběrem veršů vhodných k recitaci pro různé věkové skupiny.

Zdroj: článek František Halas - básně k recitaci

Recitace a práce s emocemi

Halasova poezie vyžaduje citlivý přístup. Recitátor by měl chápat význam textu a dokázat jej předat posluchačům bez přehnaného patosu.

Důraz se klade na vnitřní prožitek a přirozenost projevu, nikoli na mechanické odříkání veršů.

Zdroj: článek František Halas - básně k recitaci

Vějíř

Jaroslav Seifert
(6 slok básničky od Jaroslava Seiferta)

Až na dně skříně schovaný byl,

popsaný verši, čísly dat.

Ač mamince jsem jednou slíbil,

že nebudu jej otvírat,

ten vějíř se mi hrozně líbil,

a já jsem musil lhát.

~

Málokdy klíček zapomněla,

však jednou zapomněla přec,

a sotva vyšla, ruka smělá

našla ten vějíř nakonec.

Však přece se mi ruka chvěla,

když držel jsem tu věc.

~

Nerozuměl jsem veršům z něho,

namáhaje se sebevíc;

říkaly cosi tajemného

o lásce, kouzlu tanečnic.

Strach měl jsem, ale nevím z čeho.

Co věděl chlapec? Nic.

~

V krabici lístky myrty voní,

zpět chvatně dal jsem vějíř k nim,

i šáteček jsem složil do ní;

dodnes to lépe neumím.

A hle, co mi to v hlavě zvoní?

Poslouchám, byl to rým.

~

Být básníkem! Jako jím byli

autoři veršů z vějíře.

A ruce mé se pokusily

nesměle sáhnout po lyře.

Přede mnou ležel papír bílý,

arch za dva halíře.

~

Vzpomínka někdy něžně bodne.

Pokud lze mluvit o vině,

viníka nikdo neuhodne.

Snad vějíř, snad ta jedině,

jež zapomněla jednoho dne

ten klíček u skříně.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Rytmus a práce s veršem

Čtyřveršová sloka poskytuje prostor pro jasný rytmus, který pomáhá zapamatování textu. U osmislokových básní je rytmus obzvlášť důležitý, protože se opakuje v každé sloce a vytváří jednotný celek.

Pravidelnost veršů dává básni řád, zatímco obsah může být hravý, melancholický nebo vyprávěcí.

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

Proč jsou vtipné básničky o zvířatech pro děti tak oblíbené

Básničky o zvířatech pracují s postavami, které jsou dětem blízké a srozumitelné. Zvíře může být roztomilé, legrační, ale i poučné – a právě tato kombinace dělá z textů ideální materiál pro recitaci.

Díky personifikaci zvířat si děti snadno osvojí význam veršů a přirozeně pracují s emocemi i výrazem.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Jak pomoci dítěti s nácvikem recitace

Při nácviku je vhodné pracovat po částech, vysvětlit význam veršů a společně hledat správné tempo. Porozumění textu je důležitější než mechanické memorování.

Pomáhá také opakovaný přednes nahlas a jemné vedení k práci s hlasem.

Zdroj: článek Báseň k recitaci

Význam emocí při přednesu básně

Recitace není pouhé odříkání veršů, ale vyjádření nálady a myšlenky básně. I jednoduchá básnička k recitaci získá na síle, pokud dítě chápe, co text sděluje.

Emoce činí přednes uvěřitelným a zapamatovatelným.

Zdroj: článek Báseň k recitaci

Básničky pro děti k recitaci na prvním stupni

Pro mladší žáky lze z tvorby Jaroslava Seiferta vybírat kratší a srozumitelnější texty, které pracují s konkrétními obrazy a každodenními situacemi. Takové básničky k recitaci pro 1. třídu či básničky pro děti k recitaci na prvním stupni pomáhají dětem získat vztah k poezii.

Důležité je volit texty s jasným rytmem a jednoduchou stavbou veršů, aby se dítě mohlo soustředit na přednes a práci s hlasem.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta