Básničky Jaroslava Seiferta patří k pokladům české literatury a při recitaci dokážou děti i dospívající zaujmout jemností, obrazností i hlubším citem. Nejde o prvoplánový humor, ale o poezii, která otevírá dveře do světa vzpomínek, domova a vztahů, jež jsou blízké každému dítěti i dospělému.
Při správném výběru konkrétní básně se mohou Seifertovy texty stát krásným materiálem pro školní recitaci, soutěže i domácí přednes. Pomáhají rozvíjet práci s hlasem, porozumění textu a schopnost vyjádřit emoci, což je při recitaci zásadní.
Jaroslav Seifert
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
BáseňZáří pochází z období, kdy Jaroslav Seifert rozvíjel svou typickou lyriku založenou na jemné obraznosti a osobním prožitku. Seifert velmi často čerpá inspiraci z konkrétních životních okamžiků, které převádí do univerzálně srozumitelných pocitů. Podzimní atmosféra, motiv světla a tiché radosti či nostalgie jsou pro jeho tvorbu charakteristické.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.
Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.
Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček
Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!
Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!
Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!
Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.
Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!
Jaroslav Seifert – Báseň Září: literární rozbor a význam
Báseň „Září“ je typickým příkladem Seifertovy schopnosti spojovat obyčejné okamžiky s poetickou hloubkou. Využívá obrazů podzimu, světla, melancholie i jemné radosti, aby vyvolala atmosféru konce léta a přechodu do klidnější části roku. Přestože jde o krátký text, nabízí dostatek témat k rozboru pro studenty i milovníky české poezie.
Jaroslav Seifert patří mezi autory, kteří tuto formu využívali velmi přirozeně. Jeho osmislokové básně často propojují dětský pohled na svět, vzpomínky, přírodu a každodenní život.
Právě díky srozumitelnému jazyku a pravidelné stavbě jsou jeho básně vhodné pro recitaci i rozbor ve škole.
Báseň 8 slok už patří mezi náročnější texty. Pro pátou třídu je vhodná spíše výjimečně, častěji se využívá jako báseň na recitaci pro 6. třídu nebo druhý stupeň.
Pokud se dítě rozhodne pro takto dlouhou báseň, je důležité rozdělit si text na logické celky a pracovat s významem každé části zvlášť.