Téma
BÁSEŇ K RECITACI SEIFERT
OBSAH
Jaroslav Seifert
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77 ).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus .
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifert ových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka . O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně . Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují . Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu . I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta
Poradna
V naší poradně s názvem VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI MAJÍCÍ 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.
Máte tady hezké básničky. Jenom že tu není na recitační soutěž pro prví stupen.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Tady jednu máš, koukej :-)
ŘÍŠE SNŮ (Tereza Rýparová)
Každý večer pod peřinou,
než přijde čas jít spát,
čte mi mamka knížku oblíbenou,
co chci, si nechám zdát.
S rytíři z věže princezny
zachránit můžu zcela.
Ty bývaj tak krásně líbezný
a říkají slůvka vřelá.
S ptáky létám k oblakům.
doletět chci až k duze.
Ve tmě se vyhnu přízrakům,
těch mohla bych se bát tuze.
Pro zlato na ostrov pokladů
s piráty vydat se můžu,
přes trní dostat se do hradu,
tam vzbudit Šípkovou Růžu.
Sotva pohádka skonči,
už bývá zase ráno,
protáhnu ruce, promnu si oči,
zas mi to uteklo samo.
Každý večer pod peřinou,
než přijde čas jit spát,
čte mi mamka knížku oblíbenou,
zas sny si nechám zdát!
Zdroj: příběh Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok
Díla
William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.
SHAKESPEAROVA DÍLA:
Antonius a Kleopatra – tragédie
Bouře - romance
Coriolanus – tragédie
Cymbelín - romance
Dobrý konec vše napraví - komedie
Dva šlechtici z Verony - komedie
Dva vznešení příbuzní – romance (autor i John Fletcher)
Fénix a hrdlička – báseň
Hamlet - tragédie
Jak se vám líbí - komedie
Jindřich IV. – historická hra
Jindřich V. – historická hra
Jindřich VI. – historická hra
Jindřich VIII. – historická hra (autor i John Fletcher)
Julius Caesar - tragédie
Komedie omylů - komedie
Král Jan – historická hra
Král Lear - tragédie
Kupec benátský - komedie
Macbeth - tragédie
Marná lásky snaha - komedie
Mnoho povyku pro nic – komedie
Nářek milenčin - báseň
Něco za něco - komedie
Othello - tragédie
Perikles - romance
Richard II. – historická hra
Richard III. – historická hra
Romeo a Julie – tragédie
Shakespearovy Sonety - básně
Sen noci svatojánské - komedie
Timon Athénský - tragédie
Titus Andronicus - tragédie
Troilus a Cressida - tragédie
Vášnivý poutník - báseň
Večer tříkrálový - komedie
Venuše a Adonis - báseň
Veselé paničky windsorské – komedie
Zimní pohádka – romance
Zkrocení zlé ženy - komedie
Znásilnění Lukrecie - báseň
Zdroj: článek William Shakespeare
Příběh
Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PET SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NICOL.
Dobrý den nezna nekdo lehkou petislokovou basnicku ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Vymyslíte mi prosím básničku k 60 narozeninám taťky, když bych Vám poslala nějaké indície?
Děkuji za odpověď
Zdroj: příběh Básničky pet slok
Housle
Jaroslav Seifert (6 slok básničky od Jaroslava Seifert a)
Rok nebo dva jsem hrál
a hrozil se těch chvílí.
Já jsem vás proklínal
a vy jste se mi mstily
úpěním zoufalým
z hlubiny nitra svého.
Však už vás zahalím
do sukna zeleného.
~
Když zaskřípěl váš hlas,
stiskl jsem vám krk štíhlý.
Tak moci rozbít vás
úderem těžké cihly.
A pak vám rozšlapat
kobylku, hmatník, luby!
A neuměje hrát,
k těm houslím byl jsem hrubý.
~
Záhy je pokryl prach
kdes mezi harampátím.
Čas plynul v jiných hrách;
už se k nim nevrátím
a lehce oželím
tu nudu věčné škály.
Housličkám zpuchřelým
pak struny popraskaly.
~
Už vím, že to byl hřích,
a pykám za tu vinu.
Jak vděčně zlíbal bych
dnes ruku maminčinu!
Tenkrát je koupila
a zbožně přinesla je.
Ó léta zpozdilá! -
Zní housle. Někdo hraje.
~
Vzpomínám na kloučka,
možná už zmoudřel lety.
A smyčec zlehoučka
vyhrává flažolety,
po strunách poskočí
a měkce padá na ně.
Kdo mi to na oči
zezadu stiskl dlaně?
~
Kdo je to? Cožpak vím.
Hlas šeptá: Řekni jméno,
a já ti položím
svou hlavu na rameno.
Kdybych je říci směl!
Však mlčím jako němý.
Housličky, jen bych chtěl
poprosit: Odpusťte mi.
Báseň ze sbírky Šel malíř chudě do světa:
Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta
Poradna
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.
Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.
Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček
Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!
Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!
Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!
Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.
Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!
Zdroj: příběh Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Hora Říp
Jaroslav Seifert (11 slok básně od Jaroslava Seifert a)
Viděl jsem hory plné ledu,
však zpívat o nich nedovedu.
~
Jiskřily dálky nad hlavami
jak bleděmodré drahokamy.
~
Jímala závrať při pohledu,
zpívat však o nich nedovedu.
~
Když ale vidím na obzoru
uprostřed kraje nízkou horu,
~
na nebi mráček běloskvoucí
- přestane srdce chvíli tlouci.
~
Oblaka letí v klasech zralých
a koně dupou po maštalích.
~
V panácích jsou už všude snopy
a svatý Jiří zvedá kopí,
~
aby je vrazil ve chřtán dračí
a motýl spěchá po bodláčí;
~
a jako krůpěj na prstenu
třpytí se drobná kvítka rmenu.
~
Tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mně začne zpívat,
~
zpívat i plakat. Maminko má,
jak je to hezké u nás doma!
Báseň ze sbírky Jaro, sbohem :
Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta
Příběh
Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Básničky jsou velmi hezké
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.
Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci
Les
Jaroslav Seifert (8 slok , básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seifert a)
Kamení města šlapu rád,
tvrdé už se mi nezdá.
Každého jinam vede snad
na nebi jeho hvězda.
~
Lesníkem také chtěl jsem být,
počítat kubíky dřeva,
les kříže krážem prochodit
a čekat na tetřeva.
~
Srnečky hlídat na louce
a měřit smrky, duby,
mít sojčí pero v klobouce
a znak s kančími zuby.
~
Po mechu bych se procházel
a v zimě krmil laně;
i pro psa už jsem jméno měl -
však zapomněl jsem na ně.
~
Veverky, bílé pod bříškem,
jež hnízdí mezi ptáky,
mám dodnes rád. A oříšky,
ty míval jsem rád taky.
~
Dýchal bych vůni pryskyřic
i houby voněly by.
Řekněte, co je v světě víc,
než najít pěkné hřiby!
~
Co ze všeho dnes zbylo mi,
z těch snů šťastného lovce?
Chodím dnes také pod stromy,
ale jen ve Stromovce.
~
Kamení města šlapu rád,
tvrdé už se mi nezdá.
Každého jinam vede snad
na nebi jeho hvězda.
Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších
Příběh
Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PRO DĚTI K RECITACI 5. TŘÍDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annča.
Máte o jaru min 4 sloky?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milánek.
Básnička o jarní fialce má 4 sloky a je vhodná pro děti z prvního stupně.
Fialka
Alena Chudobová
Fialka se pyšní květem,
jejíž vůně vládne světem,
intensivně krásou voní,
ranní rosa padá do ní.
Květ fialky z trávy kouká,
je jím plný les i louka,
drobný kvítek všem je známý,
jeho vůně mnohé mámí.
Violky, kvítečky něžné,
fialovomodré, sněžné,
svojí něžnou krásou hýří,
všude kolem vůni šíří.
Po sprše jarního deště,
libá vůně vzrůstá ještě,
slunce zjasní jemný kvítek,
nejdrobnější z vonných kytek.
Zdroj: příběh Básničky pro děti k recitaci 5. třída
Motýli
Jaroslav Seifert (8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seifert a)
Když chlapci jarem rozcuchaní
bělásky v hrsti nosili,
běloučký pel jim zůstal v dlani.
Ubohá křídla motýlí!
~
Motýly znám i každou kytku.
Hle, právě sedl na římse
žluťásek! Kdepak mám svou síťku?
Však nesmím ven a učím se.
~
Z počtu mám desetinnou tečku,
pak zeměpis a mluvnici.
Zkroušeně sedím u stolečku
a jaro běží ulicí.
~
Hospodařil jsem špatně s časem.
Dnes praží slunko do oken,
a já tu sedím nad atlasem,
odříkávaje spoustu jmen.
~
Nikobary a Andamany,
Borneo, Jáva, Celebes.
Motýlek stříbrem postříkaný
třepetá se až u nebes.
~
A babočka a oko paví,
když atlas jsem si rozvíral,
na mapě sedí blízko Jávy;
a na Borneu admirál.
~
Černopláštník je na rovníku
a chlubí se svým sametem
a okáč v stéblech poledníků
houpe se jako nad květem.
~
Hleděl jsem dlouho v očka křídel,
zatajiv dech, bych nesvál pel.
dokud jsem hezčí neuviděl.
Pak na síťku jsem zapomněl.
Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších
Píseň
Josef Václav Sládek (8 slok, báseň o jaru k recitaci pro děti)
To bylo v krásný jarní čas,
skřivánek zpíval, metal klas;
já měla modrou sukničku,
však otce ne, ni matičku. —
Ó jaro, ó mé jaro !
~
Můj starší bratr ten mne ved',
nás bylo doma krků pět;
červeně, bíle kvetl sad,
my vešli jsme do černých vrat.
Ó jaro, ó mé jaro !
~
Pan dozorce měl přísný zrak,
leč na mne pohled' vlídně tak:
»Sic ještě dítě, — ale vzrost —
a práce dost a práce dost.«
Ó jaro, ó mé jaro !
~
Mne postavili ke stroji,
pak v dozorcově pokoji
jsem uklízela tu a tam;
on byl tak stár a byl tak sám.
Ó jaro, ó mé jaro !
~
Můj bratr k tomu nebyl slep,
že jedla jsem s ním bílý chléb,
leč, kdo mne jiný uviděl,
ten každý mi tak záviděl —
Ó jaro, ó mé jaro !
~
Můj bratr řekl, — váz' mu hlas:
»Ty domů půjdeš k dětem zas
a k černé kůrce. — Děvče ctné...«
A já jsem řekla: Ne a ne !
Ó jaro, ó mé jaro !
~
A tak to přišlo, nevím jak —
Upíral každý na mne zrak,
jen bratr jak by neviděl,
snad že se za mne zastyděl —
Ó jaro, ó mé jaro !
~
A já byla tak veselá,
já z lidí strachu neměla.
Ó moje modrá suknička —
Jen co by řekla matička!
Ó jaro, ó mé jaro!
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Babička
J. V. Sládek (11 slok, báseň k recitaci )
Babičko, ach bábo naše,
bála jste se satanáše !
~
Od rorátů třemi sloupky
hnala jste ho od chaloupky ;
~
velkonoční rosou novou
a tou křídou tříkrálovou ;
~
od Božího těla věnci,
klokočemi na růženci.
~
S kravským chvostem, koňskou nohou
vytáh' ze vsi duši mnohou.
~
K vám však byla marná chůze,
satanáš se bál vás tuze.
~
Ale přece, bábo milá,
pekel moc vás podskočila.
~
Toho jste se nenadála,
když tak hezky dcerky vdala,
~
do světnice k vám že v mžiku
přijde diblík po diblíku.
~
A že bude jich tam v krátce
jako kuřat na ošatce.
~
A vy pipláte je všady:
„Staloť se to z boží rady !"
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Máj
Josef Václav Sládek (5 slok, báseň o jaru k recitaci )
Máj, máj, máj,
na housličky hraj!
Každý ptáček hnízdo staví,
černý, modrý, popelavý,
jest jich plný háj.
~
Hej, hej, hej. hřej,
slunéčko, hřej !
Mušky budou tancovati,
komár bude také hráti,
roháč vedle něj.
~
Brum, brum, brum,
to je shon a šum !
Kdo má nerad hudbu muší,
ať si zacpe obě uši,
ať si zavře dům.
~
Čik, čik, čik !
Co to za povyk ?
To ta vlaštovička milá
s jarem se k nám navrátila,
vrabci strhli křik.
~
Tluk, tluk, tluk,
slyš křepelku z luk !
Na noc k lesům letí vrána ;
písnička je dozpívána a teď ani muk !
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Perun a Vladimír
Zpěv I.
Karel Havlíček Borovský (8 slok , báseň na recitaci 7 třída, od Karla Havlíčka Borovského)
Vladimír cár na svůj svátek,
když seděl na trůnu,
poslal drába s vyřízením
k bohovi Perunu.
~
"Hřmi, Perune, na můj svátek
místo kanonády,
škoda prachu, dost ho padne
v bitvách u armády.
~
Hřmi, Perune, na můj svátek
místo kanonády,
pak si přijdi se mnou vypít
šálek čekolády." -
~
Pan dráb přišel k Perunovic,
zatloukl na vrata,
děvečky se hnedle zeptal:
"Doma-li pantáta?"
~
Doma, doma, pane drábe,
ve veliké chatě,
sedí s jehlou na pekýlku,
zašívá si katě."
~
"Vzkazuje vás, pantatínku,
cár náš pozdravovat,
máte prej mu k tomu svátku
drobet zabubnovat."
~
Jak to přeslech tatík Perun,
hnedle čelo zvraštil,
skočil s kamen na lavici,
kaťmi o zem praštil:
~
"Raději pásat husy ve vsi,
po bahnách se ploužit
než u toho Vladimíra
zde za boha sloužit."
Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších
Příběh
Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI MAJÍCÍ 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Saul.
Bajka volební
(Volně dle Ezopa)
Jiří Žáček
Stojí, stojí voli
na volebním poli,
hádají se, koho zvolit
na vedoucí roli.
Slyšelo je tele,
prohlásilo směle:
„Zvolíme si velevola,
ať nám kráčí v čele!“
Dle té moudré rady
všichni dohromady
zvolili si velevola
a teď hubnou hlady.
Každý vůl i kráva
přesto bučí: „Sláva!
Přišla éra prosperity,
pokroku a práva!“
V téhle bajce není
žádné naučení,
neboť tam, kde volí voli,
svět se sotva změní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Standa.
To je úplně skvělé.
Škoda, že to není uveřejňováno před každými volbami.
Moc děkuji
Zdroj: příběh Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok
Popelář
napsal Zdeněk Rýdl (5 slok, vtipná báseň pro děti k recitaci )
Já bych chtěl být popelářem,
dnes vidím, že je to, to pravý,
na stupátku on se vozí,
a už z dálky lidi zdraví.
~
Městem jezdí křížem krážem,
zná všechny uličky,
a popelnice v každém domě,
a všecky ty lidičky.
~
Oranžovou vestu on má,
nemusí se stydět,
a zákazy, nezákazy,
všude je ho vidět !
~
A když je venku zima,
prší, lidi na něj volají,
ochutnejte, pro zahřátí,
slivovičku mu dávají !
~
Na svačinu má kus masa
a k tomu pivo pije,
ve škole měl nic, moc známky,
a přece si dnes šťastně žije !
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Laňka
J. V. Sládek (7 slok, báseň k recitaci )
Koval jsem, koval
podkovičku
pro laň, co běhá
po lesíčku.
~
Podkova hezká,
zlatá, drobná; —
ta laňka byla
přeozdobná.
~
Mnohý se potkal
s krásnou pannou,
kdo, v lese, s laňkou
okovanou?
~
Jest okovaná
jen ta moje,
ona mi skočí
do pokoje.
~
Ona mi skočí
do komory,
zavru tam laňku
na závory.
~
Ať do komory,
do světničky, —
budou ji zvonit
podkovičky.
~
Vše bude zářit,
kam jen skočí,
budou jí svítit
nožky, oči.
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Příběh
Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PRO DĚTI K RECITACI OD JAROSLAVA SEIFERTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Vojta.
Krásné. Zamáčknul jsem slzu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta
Čmelák
Josef Václav Sládek (8 slok, báseň pro děti k recitaci )
Celý boží dlouhý den
nad papíry jako mol,
ani pohled z okna ven,
až jde z toho hlava kol.
~
Oknem slunko zableskne —
teď už toho, brachu, nech ;
přece jenom zasteskne
člověku se po lidech.
~
Zde však není veselo,
kam pak sem by zašel host ;
jednomu se nechtělo,
druhý má sám svého dost.
~
Mlč, ty starý mrzuto,
co pak jsi to zahučel ?
Věru, sotva řeknu to,
host pod oknem zabzučel.
~
Potom hezky zaklepal
do zavřené vyhlídky:
čmelák! — kde pak se tu vzal ?
ah, — na okně na kytky !
~
Nu, jen dále. — vzácný host,
a tak z dálky, zrovna dnes !
Co pak dělá venku hvozd,
co pak dělá naše mez ?
~
Bručí, bručí. — divný druh,
jako starý kamarád;
nahučí ti toho v sluch,
ale máš ho přece rád.
~
Dík, bručále rozmilý !
ač jen mžik jsi poseděl:
ani bych byl, pochvíli,
že tam jaro, nevěděl!
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Příběh
Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Žofie.
máte to krásné, ale vadí mi, že mezi každou básní je reklama na ty samé básničky.
děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ
Hle, slunko vyšlo
J. V. Sládek (3 sloky, báseň k recitaci )
Hle, slunko vyšlo nad hory
tak vesele, tak zlatě ;
ty ještě spíš, mé srdéčko,
já v rose čekám na tě.
Já v rose čekám studené,
jíž kvítí obsypáno;
ó zbuď se, zbuď, mé srdéčko,
vždyť je tak krásné ráno !
~
Slyš skřivánka, jak hlaholí,
slyš konopku tam v háji ;
zda rozumíš, co druhu druh
ti ptáci povídají ?
Ten skřivan i ta konopka
a píseň sedmihláska ? —
To v hrudi plesá, srdéčko,
jim láska, láska, láska.
~
I ať se jiní scházejí,
když měsíc, hvězdy svítí,
já v zlaté záři slunečné
chci za ruku tě vzíti ;
vzít za ruku tě, srdéčko,
a hledět v oči tvoje,
by celý svět to uviděl,
jak moje jsi, jen moje !
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Příběh
Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Cyrusová.
Chtěla bych nějakou básničku pro recitaci do školní soutěže.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žofie.
vše je vpoho. vyberte si neco, co se vám zamlouva delkou, nebo abyste to zvladli. neni to lehke, ale ja to dokazala. tak to zkuste taky. ja si treba vybirala tak, ze 2 basnicky sme meli v pracovnim sesite ve skole, tak ty
Zdroj: příběh Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ
Píseň
Jaroslav Seifert (3 sloky básně od Jaroslava Seifert a)
Až už to bylo klubko,
pletací drát a míč,
ať už to byly housle,
hodiny, lampa, klíč,
po jezu voda sklouzla,
a všechno je to pryč.
~
Ať smích to byl, ať slzy
a hořké slovo k nim,
vždy ústa maminčina
přimkla se k ústům mým.
Všechno už odplynulo
jak nad střechami dým.
~
Kdybych se mohl vrátit,
nevím dnes ani kam.
Vidím, jak vítr vzdouvá
záclonku, kterou znám.
Vtom bouchl někdo dveřmi,
a všechno je totam.
Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta
Domov
Jaroslav Seifert (11 slok básně od Jaroslava Seifert a)
Ty prosté věci, jež jsem miloval,
toužil jsem míti věrně kolem sebe.
A byl to ráj a já se o něj bál
a viděl jsem, že ztratím v nich kus nebe.
~
Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,
až odejdeš, už cizí budu tobě.
Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.
A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.
~
I dvířka kamen žárem zsinalá
v koutečku při zdi, kde se pěkně klímá,
tesklivě na práh za mnou volala:
Přijď ohřát se, kdyby ti bylo zima.
~
Když jsem byl děcko, matka prosila:
Blíží se bouřka , zůstaň blízko domu.
Svět byl tak krásný, moje rozmilá,
a krásnější byl pod rachotem hromů.
~
Růže mi řekla: Voním silicí,
kdo po mně sáhne, zbloudit lehce může.
Když dotkla se mě ústa na líci,
ústa mi řekla: Voníme jako růže.
~
A mluvil oblak: V zemi tajemné
uvidíš možná věže krásných hradů.
A nato řekla: Chvátej podél mne,
uslyšíš záhy hukot vodopádu.
~
Srdce, jež bilo pod věncovím cév,
říkalo přitom: Já ti něco skrývám.
A ozval-li se sladký ženský zpěv,
pravila touha: To já ti v něm zpívám.
~
I vtiskla matka ret mi na čelo
a řekla: Sbohem. Šel jsem bez rozpaků.
Vždyť v tichu, v kterém nic se nedělo,
slýchal jsem ze tmy dunět kola vlaků.
~
Po letech klepu doma na dveře,
na prahu suk a vyšlapaná škvíra.
Ozvou se kroky? Kdo mi otevře?
Za dveřmi ticho, nikdo neotvírá.
~
Okno je kalné, prohnil jeho rám,
už netkví pevně v starém, vetchém zdivě.
Kyvadlo stojí, neví kudy kam.
Jen křížek na zdi čeká trpělivě.
~
Podíval jsem se v šero zrcadla,
a poznal čas i cítil jeho tíži.
A v náruč té, jež v prach se rozpadla,
ten, který přišel, pomalu se blíží.
Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta