BÁSEŇ KVĚTOMLUVA

Díla

William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.

SHAKESPEAROVA DÍLA:

• Antonius a Kleopatra – tragédie
• Bouře - romance
• Coriolanus – tragédie
• Cymbelín - romance
• Dobrý konec vše napraví - komedie
• Dva šlechtici z Verony - komedie
• Dva vznešení příbuzní – romance (autor i John Fletcher)
• Fénix a hrdlička – báseň
• Hamlet - tragédie
• Jak se vám líbí - komedie
• Jindřich IV. – historická hra
• Jindřich V. – historická hra
• Jindřich VI. – historická hra
• Jindřich VIII. – historická hra (autor i John Fletcher)
• Julius Caesar - tragédie
• Komedie omylů - komedie
• Král Jan – historická hra
• Král Lear - tragédie
• Kupec benátský - komedie
• Macbeth - tragédie
• Marná lásky snaha - komedie
• Mnoho povyku pro nic – komedie
• Nářek milenčin - báseň
• Něco za něco - komedie
• Othello - tragédie
• Perikles - romance
• Richard II. – historická hra
• Richard III. – historická hra
• Romeo a Julie – tragédie
• Shakespearovy Sonety - básně
• Sen noci svatojánské - komedie
• Timon Athénský - tragédie
• Titus Andronicus - tragédie
• Troilus a Cressida - tragédie
• Vášnivý poutník - báseň
• Večer tříkrálový - komedie
• Venuše a Adonis - báseň
• Veselé paničky windsorské – komedie
• Zimní pohádka – romance
• Zkrocení zlé ženy - komedie
• Znásilnění Lukrecie - báseň

Zdroj: článek William Shakespeare

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 4. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol Boranova.

Potřebuju básnicku abych vyhrála recitační soutěž


Musí bit hodne moc btipna

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu

Květomluva

Miloš Kratochvíl
(3 sloky k recitaci od Miloše Kratochvíla)

Pes nám líná, voní hlína,

jaro už je ve vzduchu...

Líbí se mi Karolína,

ale mám zlou předtuchu,

Že si znova lásky slova

vyloží jak minule,

Když jsem řekl: „Vomáčková,

Ty jsi pěkná bledule!“

~

Znám to z kina, žádná jiná,

když muž začne u kytek,

nejedná jak Karolína.

nechápu ten její vztek...

~

Prásk ho! Facka místo díků,

až jsem srazil nástěnku.

zasmála se: „Zahradníku,

Máš pod okem pomněnku!“

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci 9. třída

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 5. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.

dobry den prosim delsi basne jsou hezke ale kratke dekuji za vas cas

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Báseň pro 5. třídu

Příslovce od písmene B

Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky

PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.

Babičkovsky – přístup babičky

PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.

Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě

PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.

Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,

PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.

Bačovsky – ovčácky

PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.

Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum

PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.

Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno

PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.

Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary

PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.

Bájně – myticky

PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.

Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě

PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.

Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách

PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul

Bakelitově – plastově

PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.

Bakteriálně – jednobuněčně

PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.

Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře

PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.

Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles

PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.

Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek

PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.

Balzámovaně – konzervované balzámem

PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.

Banálně – všedně, triviálně, otřele,

PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.

Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)

PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.

Baňatě - připomínající báň

PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.

Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,

PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.

Barevně – v barvách, podle barev

PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.

Bariérově – s bariérami, zábradlím

PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.

Barmsky – v barmském jazyce

PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.

Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Babička

J. V. Sládek
(11 slok, báseň k recitaci)

Babičko, ach bábo naše,

bála jste se satanáše !

~

Od rorátů třemi sloupky

hnala jste ho od chaloupky ;

~

velkonoční rosou novou

a tou křídou tříkrálovou ;

~

od Božího těla věnci,

klokočemi na růženci.

~

S kravským chvostem, koňskou nohou

vytáh' ze vsi duši mnohou.

~

K vám však byla marná chůze,

satanáš se bál vás tuze.

~

Ale přece, bábo milá,

pekel moc vás podskočila.

~

Toho jste se nenadála,

když tak hezky dcerky vdala,

~

do světnice k vám že v mžiku

přijde diblík po diblíku.

~

A že bude jich tam v krátce

jako kuřat na ošatce.

~

A vy pipláte je všady:

„Staloť se to z boží rady !"

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Máj

Josef Václav Sládek
(5 slok, báseň o jaru k recitaci)

Máj, máj, máj,

na housličky hraj!

Každý ptáček hnízdo staví,

černý, modrý, popelavý,

jest jich plný háj.

~

Hej, hej, hej. hřej,

slunéčko, hřej !

Mušky budou tancovati,

komár bude také hráti,

roháč vedle něj.

~

Brum, brum, brum,

to je shon a šum !

Kdo má nerad hudbu muší,

ať si zacpe obě uši,

ať si zavře dům.

~

Čik, čik, čik !

Co to za povyk ?

To ta vlaštovička milá

s jarem se k nám navrátila,

vrabci strhli křik.

~

Tluk, tluk, tluk,

slyš křepelku z luk !

Na noc k lesům letí vrána ;

písnička je dozpívána a teď ani muk !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Laňka

J. V. Sládek
(7 slok, báseň k recitaci)

Koval jsem, koval

podkovičku

pro laň, co běhá

po lesíčku.

~

Podkova hezká,

zlatá, drobná; —

ta laňka byla

přeozdobná.

~

Mnohý se potkal

s krásnou pannou,

kdo, v lese, s laňkou

okovanou?

~

Jest okovaná

jen ta moje,

ona mi skočí

do pokoje.

~

Ona mi skočí

do komory,

zavru tam laňku

na závory.

~

Ať do komory,

do světničky, —

budou ji zvonit

podkovičky.

~

Vše bude zářit,

kam jen skočí,

budou jí svítit

nožky, oči.

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Čmelák

Josef Václav Sládek
(8 slok, báseň pro děti k recitaci)

Celý boží dlouhý den

nad papíry jako mol,

ani pohled z okna ven,

až jde z toho hlava kol.

~

Oknem slunko zableskne —

teď už toho, brachu, nech ;

přece jenom zasteskne

člověku se po lidech.

~

Zde však není veselo,

kam pak sem by zašel host ;

jednomu se nechtělo,

druhý má sám svého dost.

~

Mlč, ty starý mrzuto,

co pak jsi to zahučel ?

Věru, sotva řeknu to,

host pod oknem zabzučel.

~

Potom hezky zaklepal

do zavřené vyhlídky:

čmelák! — kde pak se tu vzal ?

ah, — na okně na kytky !

~

Nu, jen dále. — vzácný host,

a tak z dálky, zrovna dnes !

Co pak dělá venku hvozd,

co pak dělá naše mez ?

~

Bručí, bručí. — divný druh,

jako starý kamarád;

nahučí ti toho v sluch,

ale máš ho přece rád.

~

Dík, bručále rozmilý !

ač jen mžik jsi poseděl:

ani bych byl, pochvíli,

že tam jaro, nevěděl!

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Cvrček

Josef Václav Sládek
(9 slok, báseň pro děti na recitační soutěž)

Kdo to zpívá na té mezi,

až to polem hlaholí ?

A pan zpěvák, kdež pak vězí,

zeptat-li se dovolí ? —

~

„Zeptáni je dovoleno,

za to se nic neplatí,

víc-li má být poslouženo,

račte sami hledati.

~

Pod lupínkem, v stínu květů

mám svůj hezký budníček

drobný, malý, že by se tu

neprovlék' váš malíček.

~

Slunéčko když svitne polem,

vyjdu sobě ze vrátek,

a jak se co šustne kolem,

hup ! — jen domů nazpátek !

~

Lidé o mně slýchající

zvou mne cvrčkem ošklivým,

a kdybych měl pravdu říci,

ani se jim nedivím.

~

Pán Bůh stvořil polní kvítí,

motýlů pel zářivý,

a když chtěl už cvrčky míti,

já jsem cvrček poctivý !

~

Hezký nejsem jako panic,

jak tu sedím u domu,

ale nejsem dlužen za nic,

nezávidím nikomu.

~

V bezpečí a beze škůdce

za vedra i za chládku

sedím ve své vlastní budce,

dbám si svého pořádku.

~

Spokojen se na svět dívám,

živ od svého zrnečka,

rolníkovi k práci zpívám

z veselého srdéčka.

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Popelář

napsal Zdeněk Rýdl
(5 slok, vtipná báseň pro děti k recitaci)

Já bych chtěl být popelářem,

dnes vidím, že je to, to pravý,

na stupátku on se vozí,

a už z dálky lidi zdraví.

~

Městem jezdí křížem krážem,

zná všechny uličky,

a popelnice v každém domě,

a všecky ty lidičky.

~

Oranžovou vestu on má,

nemusí se stydět,

a zákazy, nezákazy,

všude je ho vidět !

~

A když je venku zima,

prší, lidi na něj volají,

ochutnejte, pro zahřátí,

slivovičku mu dávají !

~

Na svačinu má kus masa

a k tomu pivo pije,

ve škole měl nic, moc známky,

a přece si dnes šťastně žije !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Píseň

Josef Václav Sládek
(8 slok, báseň o jaru k recitaci pro děti)

To bylo v krásný jarní čas,

skřivánek zpíval, metal klas;

já měla modrou sukničku,

však otce ne, ni matičku. —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj starší bratr ten mne ved',

nás bylo doma krků pět;

červeně, bíle kvetl sad,

my vešli jsme do černých vrat.

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Pan dozorce měl přísný zrak,

leč na mne pohled' vlídně tak:

»Sic ještě dítě, — ale vzrost —

a práce dost a práce dost.«

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Mne postavili ke stroji,

pak v dozorcově pokoji

jsem uklízela tu a tam;

on byl tak stár a byl tak sám.

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj bratr k tomu nebyl slep,

že jedla jsem s ním bílý chléb,

leč, kdo mne jiný uviděl,

ten každý mi tak záviděl —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj bratr řekl, — váz' mu hlas:

»Ty domů půjdeš k dětem zas

a k černé kůrce. — Děvče ctné...«

A já jsem řekla: Ne a ne !

Ó jaro, ó mé jaro !

~

A tak to přišlo, nevím jak —

Upíral každý na mne zrak,

jen bratr jak by neviděl,

snad že se za mne zastyděl —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

A já byla tak veselá,

já z lidí strachu neměla.

Ó moje modrá suknička —

Jen co by řekla matička!

Ó jaro, ó mé jaro!

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Červánek shas

Josef Václav Sládek
(8 slok, báseň pro děti, recitace)

Červánek shas a vane chlad

a čas je jít a čas je spat,

ať jde kdo nerad, nebo rád.

~

Jdeš rád, či nerad? — což já znám,

já vím jen, že jde každý sám

a každý jde a nevi kam.

~

Já vidím jen se hvězdy mžít

a vidím v trávě rosy třpyt;

to slzy těch, kdo musí zbýt.

~

A kéž by každý z jdoucích těch

jen ticho šel jak vánku dech,

by nikdo stesku nezaslech'.

~

Tak, se stromu jak padá květ,

jak padá strom pod tíží let,

neb jedním bleskem sražen hned!

~

Co, hrstko prachu, žehráš tak?

o co jsi víc, než v poli pták

a o co víc, než letní mrak?

~

Co, hrstko prachu, víc chceš mít,

než po práci a pláči klid?

kdo přišel, ten zas musí jít.

~

A za tebou když smrt i svět,

rci, zda bys chtěl se vrátit zpět? —

Co nechceš tomu rozumět?

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Hle, slunko vyšlo

J. V. Sládek
(3 sloky, báseň k recitaci)

Hle, slunko vyšlo nad hory

tak vesele, tak zlatě ;

ty ještě spíš, mé srdéčko,

já v rose čekám na tě.

Já v rose čekám studené,

jíž kvítí obsypáno;

ó zbuď se, zbuď, mé srdéčko,

vždyť je tak krásné ráno !

~

Slyš skřivánka, jak hlaholí,

slyš konopku tam v háji ;

zda rozumíš, co druhu druh

ti ptáci povídají ?

Ten skřivan i ta konopka

a píseň sedmihláska ? —

To v hrudi plesá, srdéčko,

jim láska, láska, láska.

~

I ať se jiní scházejí,

když měsíc, hvězdy svítí,

já v zlaté záři slunečné

chci za ruku tě vzíti ;

vzít za ruku tě, srdéčko,

a hledět v oči tvoje,

by celý svět to uviděl,

jak moje jsi, jen moje !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Myslivecký mládenec

J. V. Sládek

(14 slok, báseň na recitační soutěž)

Však si také chválil v peří

myslivecký mládenec,

že pan lesný po večeři

nelouskal s ním růženec —

~

Pytlák s oky po revíru,

v „Liščích děrách" paseka ; —

mládenci dnes, u všech výrů,

hlídka byla daleká !

~

Dnes to polmi vzal si maní,

však si cestu ukrátí, —

letos boží požehnání

na každé je souvrati.

~

Žita dosud nekosena,

mez jak břehy na trávu,

klasy muži pod ramena

a těm holkám nad hlavu.

~

Však se dočká, když si vyčká,

i ta prázdná stodola,

na mezi ta křepelička

na žence si zavolá.

~

Klasy mužům pod ramena

a těm holkám přes hlavy,

a ta jedna, zatrolená,

zrovna zde tě pozdraví !

~

Křepelička, neposeda,

vlčí máky na líčku, —

víc ať dobré rány nedá,

té kdo nedal hubičku !

~

Po polednách, na čekání

přece nikdo nechodí ; —

a pan lesní na té stráni,

jako když tam uhodí !

~

Však se na tu polní krásu

přišel také podívat ;

jak by na lán zlatých klasů

nemusel se usmívat ! —

~

Křepelička ztichla v poli,

ale, kdo by to byl řek' :

tam, hle klasů nad vrcholy

— tisíc láter ! — tetřívek !

~

Pírka lesklá, rozdvojená,

více vidět nemnoho ; —

nebýt kůže vybarvená,

byl by střelil do toho !

~

„Však se s ním, ba u Huberta,

setkám lepší pohodou ! —

...Škoda prachu ! kýho čerta,

u nás je to za vodou !"

~

Přejel kníry, v „Liščí díře"

sám si látra spočítal ;

mládence v tak dobré míře

nikdy večer nevítal.

~

Řek' jen zvolna po snídání:

..Do polí ten odnesa,

sedlák, chodí na čekání, —

lesník patří do lesa !"

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Perun a Vladimír

Zpěv I.

Karel Havlíček Borovský
(8 slok, báseň na recitaci 7 třída, od Karla Havlíčka Borovského)

Vladimír cár na svůj svátek,

když seděl na trůnu,

poslal drába s vyřízením

k bohovi Perunu.

~

"Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

škoda prachu, dost ho padne

v bitvách u armády.

~

Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

pak si přijdi se mnou vypít

šálek čekolády." -

~

Pan dráb přišel k Perunovic,

zatloukl na vrata,

děvečky se hnedle zeptal:

"Doma-li pantáta?"

~

Doma, doma, pane drábe,

ve veliké chatě,

sedí s jehlou na pekýlku,

zašívá si katě."

~

"Vzkazuje vás, pantatínku,

cár náš pozdravovat,

máte prej mu k tomu svátku

drobet zabubnovat."

~

Jak to přeslech tatík Perun,

hnedle čelo zvraštil,

skočil s kamen na lavici,

kaťmi o zem praštil:

~

"Raději pásat husy ve vsi,

po bahnách se ploužit

než u toho Vladimíra

zde za boha sloužit."

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Cihly

Miloš Kratochvíl
(vtipná, lehká báseň, 3 sloky, od Miloše Kratochvíla)

Povídala cihla cihle

trochu vztekle, trochu zjihle:

„Kdekdo si po světě jezdí,

jen my tu tvrdneme ve zdi!“

~

Druhá cihla cihle řekla:

„Divím se ti, že jsi vzteklá.

Nestěžuj si! Tvař se mile!

Jsme přece v nádherné vile

a ležíme, kam se ženou

lidé jen na dovolenou.

~

Zedník, co do zdi dával tě,

je teď prý taky na Maltě!“

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti