NEURČITÁ

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

NEURČITÁ zájmena

Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně.

Skloňování:

Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi, cokoli, čímkoliv a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.

Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).

Zájmeno všechen

Zdroj: článek Zájmena

Druhy zájmen v 1. pádě

Osobní zájmena v 1. pádě

Osobní zájmena v 1. pádě vyjadřují osobu, která mluví, poslouchá nebo o které se mluví.

• já
• ty
• on
• ona
• ono
• my
• vy
• oni / ony

Příklady vět:

• Já půjdu domů.
• Oni přišli pozdě.

Přivlastňovací zájmena v 1. pádě

Přivlastňovací zájmena vyjadřují, komu něco patří.

• můj, moje, moje
• tvůj, tvoje
• jeho, její
• náš, vaše, jejich

Příklady:

• Můj sešit je nový.
• Naše třída vyhrála.

Ukazovací zájmena v 1. pádě

Ukazovací zájmena ukazují na konkrétní osobu nebo věc.

• ten
• ta
• to
• tento, tato, toto

Příklady:

• Tento dům je nový.
• Ta kniha je zajímavá.

Tázací zájmena v 1. pádě

Tázací zájmena slouží k otázkám.

• kdo
• co

Příklady:

• Kdo přišel první?
• Co se stalo?

Vztažná zájmena v 1. pádě

Vztažná zájmena spojují věty a vztahují se k předchozímu slovu.

• který
• která
• které

Příklad:

• Dívka, která zpívala, byla nejlepší.

Neurčitá zájmena v 1. pádě

Neurčitá zájmena označují neurčité osoby nebo věci.

• někdo
• něco
• kdosi

Příklad:

• Někdo klepe na dveře.

Zdroj: článek Zájmena v 1. pádě jednoduše a přehledně: kompletní průvodce s příklady

Význam slova

Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.

Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.

Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.

Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).

Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.

Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.

Zdroj: článek Leccos nebo lecos

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Je slovo leccos spisovné?

Ano, leccos je spisovné neurčité zájmeno.

Mohu používat i tvar lecco?

Ano, je spisovný, ale méně častý než leccos.

Je slovo lecos správně?

Ne, lecos je považováno za nespisovné.

Do jakého slovního druhu patří leccos?

Patří mezi neurčitá zájmena.

Jaký je význam slova leccos?

Vyjadřuje neurčité množství věcí nebo skutečností.

Je zájmeno všichni spisovné?

Ano, jedná se o spisovné osobní zájmeno všeobecné.

Souvisí leccos s pravopisem zdravý nebo zdraví?

Ne přímo, ale obě témata ukazují na časté pravopisné nejistoty.

Proč je důležité řešit pravopis zájmen?

Protože mají výrazný vliv na srozumitelnost a úroveň textu.

Zdroj: článek Leccos nebo lecos

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Druhy zájmen

• osobní - já, ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
• přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
• ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
• tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
• vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
• neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
• záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: článek Zájmena

Slovní druh slova všichni

Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).

Zdroj: článek Slovní druh slova všichni

Jaký je to slovní druh

Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.

Zdroj: článek Slovo všechno

Krátké shrnutí o zájmenech

Zájmena:

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
• orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• očíslo (jednotné, množné)
• opád (7. pádů jako u podstatných jmen)

Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena

Tolik jako zájmeno

Nejčastěji se tolik řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena ukazovací nebo neurčitá. V této funkci zastupuje podstatné jméno a odpovídá na otázku „kolik?“ bez uvedení přesného čísla.

Typické znaky zájmena „tolik“

• nahrazuje nebo doplňuje podstatné jméno,
• vyjadřuje neurčité množství,
• lze ho často nahradit spojením „takové množství“.

Příklady použití

• Mám tolik práce, že nevím, kam dřív skočit.
• Už jsem viděl tolik chyb, že mě nic nepřekvapí.
• Nečekal jsem, že přijde tolik lidí.

Ve všech těchto případech slovo tolik zastupuje neurčitý počet nebo množství a funguje jako zájmeno.

Zdroj: článek Tolik – slovní druhy přehledně a srozumitelně: konečně jasno pro žáky

FAQ – Často kladené otázky

Je slovo „tolik“ vždy zájmeno?

Není. Nejčastěji se sice používá jako zájmeno, ale v některých větách funguje jako příslovce, pokud vyjadřuje míru nebo intenzitu děje.

Může být „tolik“ číslovka?

Ne, slovo tolik se mezi číslovky nezařazuje, protože neudává přesný počet.

Jak poznám, že je „tolik“ příslovce?

Pokud se vztahuje ke slovesu nebo přídavnému jménu a vyjadřuje intenzitu, jedná se o příslovce.

Proč dělají žáci u slova „tolik“ chyby?

Protože má více možných funkcí a nelze ho určit bez znalosti významu celé věty.

Je „tolik“ ukazovací nebo neurčité zájmeno?

Ve školní praxi se nejčastěji řadí mezi neurčitá zájmena vyjadřující neurčité množství.

Pomůže mi při určování nahrazení jiným slovem?

Ano, nahrazení výrazem „takové množství“ nebo „tak moc“ často pomůže správně určit slovní druh.

Zdroj: článek Tolik – slovní druhy přehledně a srozumitelně: konečně jasno pro žáky

FAQ – Časté otázky ke skloňování zájmen

Co jsou to zájmena a proč se skloňují?

Zájmena zastupují podstatná a přídavná jména a většina z nich se skloňuje podle pádů, aby zapadala do větné stavby.

Která zájmena se neskloňují?

Neskloňují se například přivlastňovací zájmena jeho a jejich, jejich tvar zůstává stejný ve všech pádech.

Jaký je rozdíl mezi zájmeny osobními a přivlastňovacími?

Osobní zájmena označují účastníky komunikace, zatímco přivlastňovací vyjadřují, komu něco patří.

Kdy se používá zájmeno svůj?

Zájmeno svůj se používá tehdy, když se přivlastňovaná věc vztahuje k podmětu věty.

Jak poznám ukazovací zájmeno?

Ukazovací zájmena upřesňují nebo zdůrazňují podstatné jméno, například ten, tento, onen.

Jaký je rozdíl mezi tázacím a vztažným zájmenem?

Tázací zájmena se používají v otázkách, vztažná spojují větu hlavní s vedlejší.

Jak vznikají neurčitá zájmena?

Vznikají přidáním předpony nebo přípony k zájmenům tázacím, například někdo, kdokoli, něco.

Co vyjadřují záporná zájmena?

Záporná zájmena popírají existenci osoby, věci nebo vlastnosti, například nikdo, nic, žádný.

Proč je důležité zvládnout skloňování zájmen?

Správné skloňování zájmen je klíčové pro spisovný projev, školní výuku i porozumění českému jazyku.

Zdroj: článek Všechna zájmena