NEURČITÁ a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Zájmena jsou slovním druhem, jehož úkolem je zastupovat podstatná a přídavná jména. Zájmena se dělí do sedmi skupin
Zájmena neurčitá
Úkolem neurčitých zájmen je, jak
už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena
vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona.
Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých
vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování
některých neurčitých zájmen.
Neurčitá zájmena každý, každá
a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u
pomnožných podstatných jmen.
I u těchto přídavných jmen je u
párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali
všema rukama.
Zájmena neurčitá: někdo, něco,
nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi,
kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí,
kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco,
málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo,
bůhvíjaký, bůhvíčí,
Skloňování
neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚKDO
|
NĚCO
|
KDOKOLI
|
1.
pád
|
Někdo
|
Něco
|
Kdokoli
|
2.
pád
|
Někoho
|
Něčeho
|
Kohokoli
|
3.
pád
|
Někomu
|
Něčemu
|
Komukoli
|
4.
pád
|
Někoho
|
Něco
|
Kohokoli
|
5.
pád
|
Někdo
|
Něco
|
Kdokoli
|
6.
pád
|
O někom
|
O něčem
|
O komkoli
|
7.
pád
|
S někým
|
S něčím
|
S kýmkoli
|
Skloňování
neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
1.
pád
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Všechna zájmena
NEURČITÁ zájmena
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Skloňování:
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
Zájmeno všechen
1. |
všechen |
všechna |
všechno/vše |
2. |
všeho |
vší |
všeho |
3. |
všemu |
vší |
všemu |
4. |
všechen |
vši všechnu |
všechno vše |
5. |
- |
- |
- |
6. |
o všem |
o vší |
o všem |
7. |
vším |
vší |
vším |
1. |
všichni |
všechny |
všechna |
2. |
všech |
3. |
všem |
4. |
všechny |
všechny |
všechna |
5. |
- |
6. |
o všech |
7. |
všemi |
Zdroj: článek Zájmena
Význam slova
Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.
Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.
Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.
Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).
Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.
Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.
Zdroj: článek Leccos nebo lecos
Přehled slovních druhů
Ohebné slovní druhy
1. Podstatná jména = substantiva
- vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
- skloňují se
- můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
- příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
- určujeme u nich:
- rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
- číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
- pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
- vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
- mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)
2. Přídavná jména = adjektiva
- vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
- ptáme se na ně: jaký, který, čí
- skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
- mají tvar podle podstatných jmen
- můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
- příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
- určujeme u nich:
- pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
- druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
- vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
- přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)
3. Zájmena = pronomina
- zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
- shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
- příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
- určujeme u nich:
- druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
- rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
- číslo (jednotné, množné)
- pád (7. pádů jako u podstatných jmen)
4. Číslovky = numeralia
- vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
- dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
- podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
- kolik? – základní: deset, několik
- kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
- kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
- kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
- větš
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slovní druhy
Slovní druh slova všichni
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: článek Slovní druh slova všichni
Jaký je to slovní druh
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Zdroj: článek Slovo všechno
Krátké shrnutí o zájmenech
Zájmena:
- zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
- shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
- příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
- určujeme u nich:
- odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
- orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
- očíslo (jednotné, množné)
- opád (7. pádů jako u podstatných jmen)
Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena