Téma

TABULKA TÝŽ TENTÝŽ


Skloňování zájmena týž/tentýž

Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

týž/tentýž

táž/tatáž

totéž

2. pád

téhož

téže

téhož

3. pád

témuž

téže

témuž

4. pád

téhož, týž/tentýž

touž/tutéž

totéž

6. pád

o témž(e), tomtéž

o téže

o témž(e), tomtéž

7. pád

týmž/tímtéž

touž/toutéž

týmž/tímtéž

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

tíž/titíž

tytéž

táž/tatáž

tytéž (neživ.)

2. pád

týchž

týchž

týchž

3. pád

týmž

týmž

týmž

4. pád

tytéž

tytéž

táž/tatáž

6. pád

o týchž

o týchž

o týchž

7. pád

týmiž

týmiž

týmiž

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Příběh

V příběhu CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kučera.

Dobrý den, paní učitelko,

posílám cvičení ke kontrole.

Tomáš Kučera

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Šukalová.

ses gej

Zdroj: Příběh Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Kdy slaví svátek

V České republice slaví Michalové svůj svátek 29. září, na Slovensku je to tentýž den.

Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal

Příběh

V příběhu CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Indrák.

Už mi to funguje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: Příběh Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

UKAZOVACÍ zájmena

Ukazujeme jimi na osoby, zvířata nebo věci

Skloňování:

Zájmeno ten

1. ten ta to
2. toho toho
3. tomu tomu
4. toho
ten (než.)
tu to
5. - - -
6. o tom o té o tom
7. tím tou tím

1. ti
ty (než.)
ty ta
2. těch
3. těm
4. ty ty ta
5. -
6. o těch
7. těmi
  • Stejně se skloňuje i zájmeno onen.
  • Zájmeno takový se skloňuje podle vzoru mladý.

Zájmeno sám

1. sám sama samo
2. samého samé samého
3. samému samé samému
4. samého (sama)
sám (než.)
samou (samu) samo
5. - - -
6. o samém o samé o samém
7. samým samou samým

1. sami
samy (než.)
samy sama
2. samých
3. samým
4. samé (samy) samá (sama)
5. -
6. o samých
7. samými

Zájmeno týž

1. týž/tentýž táž/tatáž totéž
2. téhož téže téhož
3. témuž téže témuž
4. téhož
týž/tentýž (než.)
touž/tutéž totéž
5. - - -
6. o témž(e)/tomtéž o téže o témž(e)/tomtéž
7. týmž/tímtéž touž/toutéž týmž/tímtéž

1. tíž/titíž
tytéž (než.)
tytéž táž/tatáž
2. týchž
3. týmž
4. tytéž tytéž táž/tatáž
5. -
6. o týchž
7. týmiž

Zdroj: Zájmena

Téhož

Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena ten, tento, tenhle, onen, takový, sám . Jazykovědci pak označují zájmeno týž/tentýž jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TOTO

1. pád

Ten

Ta 

To 

Tento

Tato

Toto

2. pád

Toho

Toho

Tohoto

Této

Tohoto

3. pád

Tomu

Tomu

Tomuto

Této

Tomuto

4. pád

Toho, ten

Tu

To 

Tohoto, tento

Tuto

Toto

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tom

O té

O tom

O tomto

O této

O tomto

7. pád

S tím

S tou

S tím

S tímto

S touto

S tímto

Skloňování těchto tvarů v množném: ti, ty, ta, tito, tyto, tato:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TITO

1. pád

Ti, ty

Ty

Ta 

Tito, tyto

Tyto

Tato

2. pád

Těch

Těch

Těch

Těchto

Těchto

Těchto

3. pád

Těm

Těm

Těm

Těmto

Těmto

Těmto

4. pád

Ty

Ty

Ta 

Tyto

Tyto

Tato

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O těch

O těch

O těch

O těchto

O těchto

O těchto

7. pád

S těmi

S těmi

S těmi

S těmito

S těmito

S těmito

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TENHLE

TAHLE

TOHLE

ONEN

ONA

ONO

1. pád

Tenhle

Tahle

Tohle

Onen

Ona

Ono

2. pád

Tohohle

Téhle

Tohohle

Onoho

Oné

Onoho

3. pád

Tomuhle

Téhle

Tomuhle

Onomu

Oné

Onomu

4. pád

Tohohle, tenhle

Tuhle

Tohle

Onoho, onen

Onu

Ono

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tomhle

O téhle

O tomhle

O onom

O oné

O onom

7. pád

S tímhle

S touhle

S tímhle

S oním

S onou

S oním

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TENHLE

TAHLE

TOHLE

ONEN

ONA

ONO

1. pád

Tihle, tyhle

Tyhle

Tahle

Oni, ony

Ony

Ona

2. pád

Těchhle

Těchhle

Těchhle

Oněch

Oněch

Oněch

3. pád

Těmhle

Těmhle

Těmhle

Oněm

Oněm

Oněm

4. pád

Tyhle

Tyhle

Tahle

Ony

Ony

Ona

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O těchhle

O těchhle

O těchhle

O oněch

O oněch

O oněch

7. pád

S těmihle

S těmihle

S těmihle

S oněmi

S oněmi

S oněmi

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TAKOVÝ

TAKOVÁ

TAKOVÉ

TÝŽ, TENTÝŽ

TÁŽ, TATÁŽ

TOTÉŽ

1. pád

Takový

Taková

Takové

Týž, tentýž

Táž, tatáž

Totéž

2. pád

Takového

Takové

Takového

Téhož

Téže

Téhož

3. pád

Takovému

Takové

Takovému

Témuž

Téže

Témuž

4. pád

Takového, takový

Takovou

Takové

Téhož, týž, tentýž

Touž, tutéž

Totéž

5. pád

Takový

Taková

Takové

-

-

-

6. pád

O takovém

O takové

O takovém

O témž(e), tomtéž

O téže

O témže, tomtéž

7. pád

S takovým

S takovou

S takovým

S týmž, tímtéž

S touž, toutéž

S týmž, tímtéž

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TAKOVÝ

TAKOVÁ

TAKOVÉ

TÝŽ, TENTÝŽ

TÁŽ, TATÁŽ

TOTÉŽ

1. pád

Takoví, takové

Takové

Taková

Tíž, titíž, tytéž

Tytéž

Táž, tatáž

2. pád

Takových

Takových

Takových

Týchž

Týchž

Týchž

3. pád

Takovým

Takovým

Takovým

Týmž

Týmž

Týmž

4. pád

Takové

Takové

Taková

Tytéž

Tytéž

Táž, tatáž

5. pád

Takoví, takové

Takové

Taková

-

-

-

6. pád

O takových

O takových

O takových

O týchž

O týchž

O týchž

7. pád

S takovými

S takovými

S takovými

S týmiž

S týmiž

S týmiž

Skloňování ukazovacího zájmena sám v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SÁM

SAMA

SAMO

1. pád

Sám

Sama

Samo

2. pád

Samého

Samé

Samého

3. pád

Samému

Samé

Samému

4. pád

Samého (sama), sám

Samou, samu

Samo

5. pád

-

-

-

6. pád

O samém

O samém

O samém

7. pád

Se samým

Se samou

Se samým

Skloňování ukazovacího zájmena sám v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SÁM

SAMA

SAMO

1. pád

Sami, samy

Samé

Samá

2. pád

Samých

Samých

Samých

3. pád

Samým

Samým

Samým

4. pád

Samé, samy

Samé, samy

Samá, sama

5. pád

-

-

-

6. pád

O samých

O samých

O samých

7. pád

Se samými

Se samými

Se samými

Zdroj: Všechna zájmena

Příběh

V příběhu CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dobromíra.

jsem blbá mánička prostě je to tak.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: Příběh Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Druhy zájmen

  • osobní - , ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
  • přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
  • ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
  • tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
  • vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
  • neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
  • záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: Zájmena

Příběh

V příběhu JEJÍ - CHYBÍ RODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dobby.

U zájmena "její" chybí odlišné varianty pro vzory - "její" se skloňuje odlišně u jednotného čísla pro mužský životný, mužský neživotný a ženský rod.

viz tabulka z wikislovníku - heslo "její".

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: Příběh Její - chybí rody

Přehledná tabulka větných členů


Název

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Učila se pro dobré známky.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Zdroj: Větné členy - přehled

Krátké shrnutí o zájmenech

Zájmena:

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
    • orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • očíslo (jednotné, množné)
    • opád (7. pádů jako u podstatných jmen)

Zdroj: Jak se ptáme na zájmena

Příběh

V příběhu CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Brož.

Dobrý den/podvečer

Chci se zeptat,zda by bylo možné poupravit web aby ukazoval správné odpovědi(jakože tohle máš špatně a důvod proč to mám špatně atd.)
Jinak super web, utčitě budu doporučovat svým kamarádům pro jejich děti.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: Příběh Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Napište zájmena ve správném tvaru

Otevřela památník a v (její) očích se objevily slzy.

Nestarám se o (jejich) záležitosti.

Označila (já) za lháře.

Mluvili o  (já) jen dobře.

Zčervenal, když  (ona) dal první pusu.

Políbil (ona) na tvář.

Přijedete na  (naše) oslavu?

My se  (vaše) oslavy nezúčastníme.

Vyprávěj mi o  (ona), asi jsem se do (ona) zamiloval.

Nemohu na  (ona) zapomenout.

Chtěl zjistit víc o dívce, s  (jež) se potkal v létě.

(Leckdo) se to nelíbilo.

Bez (co) se neobejdeš?

Rozloučil se se (všichni), na  (nikdo) nezapomněl.

Mám svetr (táž) barvy.

Byla jsem vděčná (tentýž) člověku.

(Kdo) máme poděkovat?

S (co) (ty) mám pomoct?

Zavolejte (já), jestli jste dobře dojeli.


Zdroj: Cvičení na zájmena

2. cvičení

Nemůžeš opakovat stále chyby. Obsluhovali je číšníci jako včera. Viděla jsem tam účastníky jako minule. Ptali se na tebe lidé jako včera. Bloudili cestami jako my. I letos jsme v Řecku navštívili památky jako loni. S  oky na punčoše se tu objevila už včera. Na naše výstavy chodí stále návštěvníci. Opakovala to ještě jednou slovy. Proč mi stále kladeš otázky? Pro všechny musí platit pravidla a  zásady. Rostlinu je možné pěstovat pouze v  podmínkách jako v Austrálii. Nesnáším jídla jako můj otec. Díval se na to  očima jako já. Dlouho do noci jsme se bavili o  problémech jako včera. Kladl si podmínky jako já.


Zdroj: Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

1. cvičení

Půjčil jsem si knížku jako ty. Ve škole jsme se učili stále učivo několik hodin. Obě nás napadla myšlenka. Odjel ještě večer. S  člověkem jsem tam také mluvil. Nemůžeš ho dvakrát trestat za  věc. Řídil se  pravidlem jako my. Také tato další publikace vyšla v  nakladatelství. Od autora je i tato knížka pro děti. Po dlouhé úvaze jsme dospěli k  závěru. Bydlím pořád v  domě. Vraceli se z dovolené autobusem jako my. Pochází z  vesnice jako já. Překvapilo mě, že má rád film. Pocházím z  města jako Petra. Říkal pořád jedno a . Odpromoval a ještě v  měsíci se oženil. Sníme o  ženě. Najednou jsme se ocitli na  místě jako všichni před námi.




Zdroj: Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Co je to pevná mezera

Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.

Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:

  • ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
  • ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
  • pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
  • mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
  • mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
  • mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
  • mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
    například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
  • v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2  5;
  • v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
  • v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
  • mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
  • mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
  • mezi zkratkou titulu nebo hodnosti uváděnou před osobním jménem, například p. Mladý, mjr. Zelený, Ing. Zemková (lze však oddělit titul a rodné jméno od příjmení, například Ing. Zdeněk | Polák);
  • před pomlčkou, aby jí nezačínal řádek (jiné je to se spojovníkem ve složeném slově, ten stojí jak na konci, tak na začátku následujícího řádku, například česko-|-rakouské, není-|-li);
  • všude tam, kde se vyskytuje matematický symbol s mezerami (plus, minus, krát, děleno, (ne)rovno, větší/menší (nebo rovno), přibližně rovno, vlnka), například 3 + 3, 16 < 20.

Zdroj: Pevná mezera

Nejchudší země světa podle HDP

Třicet nejchudších států podle hrubého domácího produktu v dolarech na jednoho obyvatele. Tabulka je řazena vzestupně.

Místo v celosvětovém žebříčku

Stát

HDP na obyvatele v $

Počet obyvatel v roce 2016

Světadíl

1.

Středoafrická republika

656

4 595 000

Afrika (střední)

2.

Demokratická republika Kongo

784

78 740 000

Afrika (střední)

3.

Burundi

818

10 520 000

Afrika (východní)

4.

Libérie

882

4 614 000

Afrika (západní)

5.

Niger

1 113

20 670 000

Afrika (západní)

6.

Malawi

1 139

18 090 000

Afrika (východní)

7.

Mozambik

1 228

28 830 000

Afrika (východní)

8.

Guinea

1 271

12 400 000

Afrika (západní)

9.

Eritrea

1 321

4 475 000

Afrika (západní)

10.

Madagaskar

1 504

24 890 000

Afrika (východní)

11.

Komorský svaz (= Komory)

1 529

795 601

Afrika (východní)

12.

Togo

1 545

7 606 000

Afrika (západní)

13.

Guinea Bissau

1 568

1 816 000

Afrika (západní)

14.

Sierra Leone

1 651

7 396 000

Afrika (západní)

15.

Gambie

1 664

2 039 000

Afrika (západní)

16.

Jižní Súdán

1 670

12 230 000

Afrika (západní)

17.

Haiti

1 784

10 850 000

Severní Amerika (Karibik)

18.

Burkina Faso

1 790

18 650 000

Afrika (západní)

19.

Kiribati

1 820

114 395

Oceánie

20.

Rwanda

1 905

11 920 000

Afrika (východní)

21.

Etiopie

1 916

102 400 000

Afrika (východní)

22.

Zimbabwe

1 953

16 150 000

Afrika (jihovýchodní)

23.

Afghánistán

1 957

34 660 000

Asie (jižní)

24.

Šalamounovy ostrovy

1 995

599 419

Oceánie

25.

Uganda

2 066

41 490 000

Afrika (východní)

26.

Benin

2 184

11 038 805

(rok 2017)

Afrika (západní)

27.

Mali

2 264

17 885 245 

(rok 2017)

Afrika (západní)

28.

Nepál

2 480

29 384 297

(rok 2017)

Asie (jižní)

29.

Jemen (= Jemenská republika)

2 521

27 580 000

Asie (Střední východ)

30.

Senegal

2 578

15 410 000

Afrika (západní)

Z tabulky vyplývá, že většina nejchudší států světa se nachází v Africe. Tyto státy ale mají i jiné společné rysy. Patří sem i jejich spíše venkovský ráz (velkoměst je v těchto státech pomálu), převaha zemědělství a vysoký podíl samozásobitelského hospodářství. Těmto státům zároveň také chybí fungující infrastruktura a mnohdy i přístup k elektřině. Navíc negramotnost je v takovýchto zemích běžnou součástí života většiny obyvatel. Zdravotnická péče, školství, přístup k internetu, nejnovější automobily a mobilní technologie, to vše je něčím, o čem si absolutní většina obyvatel těchto států může nechat jen zdát.

U nejchudších států světa se také často objevuje i krátká historie, tyto státy se mnohdy osamostatnily od dominantní velmoci v opravdu nedávné minulosti, nebo jsou to země zmítané politickými nepokoji, revolucemi, občanskými válkami či jiným neklidem.

Následující informace o vybraných státech zachycují, s čím se obyvatelé musí potýkat a co se také odráží na jejich nízkém HDP na jednoho obyvatele.

Demokratická republika Kongo:

  • jedna z největší afrických zemí
  • bohaté zásoby nerostných surovin (měď, zlato, diamanty, kobalt, uran)
  • korupce všude ve státě, i ve vládě
  • občanské války

Libérie:

  • 90 % obyvatel bez přístupu k elektřině
  • min. 50 % obyvatel je negramotných
  • občanské válka
  • epidemie Eboly (zastavila cestovní ruch, a tím i místní ekonomiku)

Togo:

  • závislé na zemědělství
  • 60 % obyvatel žije na venkově
  • začátek urbanizace, budování infrastruktury

Madagaskar:

  • státní převraty, povstání
  • značné množství nerostných surovin
  • hlad

Komorské ostrovy:

  • politické nepokoje, státní převraty
  • špatná infrastruktura
  • nedostatek vzdělaných lidí
  • turistický potenciál

Etiopie:

  • více než 50 % obyvatel negramotných
  • samozásobitelské zemědělství

Burkina Faso:

  • závislost na těžbě nerostů a zemědělství
  • více než 70 % obyvatel žije na venkově
  • asi 15 % obyvatel přístup k elektřině
  • méně než 40 % obyvatel je gramotných
  • vysoká míra kriminality

Zdroj: Nejchudší země světa

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • většina číslovek se skloňuje
  • určujeme u nich: pád, číslo, rod, druh, vzor
  • další příklady: jedna, dvacet osm, patnáctý, několikáté, málo

5. Slovesa = verba

  • vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu; označují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje
  • příklady: běžím, zabečel, směj se, bude malovat, rozbřesklo se, hladit
  • časují se
  • určujeme u nich:
    • osobu – 1. já čtu, 2. ty čteš, 3. on, ona, ono čte; 1. my čteme, 2. vy čtete, 3. oni, ony, ona čtou
    • číslo – jednotné (čtu), množné (čtou)
    • čas – přítomný (čtu), minulý (četl jsem), budoucí (budu číst)
    • způsob – oznamovací (čtu), podmiňovací (přítomný ⇒ četl bych; minulý ⇒ byl bych četl), rozkazovací (čti, čtěme, čtěte)
    • rod – činný (činnost vykonává podmět: Lenka čte dopis.) a trpný (činnost nevykonává podmět: Dopis je čten.)
    • vid – dokonavý (děj je hraničený v minulosti: přečetl jsem, nebo v budoucnosti: přečteme) a nedokonavý (děj je neohraničený, probíhající v minulosti: četl; v přítomnosti: čte, nebo v budoucnosti: bude číst)
    • třídu – 5 tříd podle zakončení 3. osoby čísla jednotného (nepravidelná: být, jíst, vědět, chtít)
    • vzor – každá třída má své vzory
  • slovesné tvary mohou být:
    • určité (vyjadřují osobu, číslo, čas a způsob), nebo neurčité (infinitiv, přechodníky, příčestí)
    • jednoduché (čtu), nebo složené (obsahují pomocné sloveso být: budu číst)

Neohebné slovní druhy

6. Příslovce = adverbia

  • ptáme se na ně pomocí slov: kdy, kde, kam, jak, proč, nač
  • vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to:
    • místo – ptáme se kde?, odkud?, kudy?, kam? – doma, shora, tudy, dolů
    • čas – ptáme se kdy?, odkdy?, dokdy? – včera, odmalička, stále
    • způsob – ptáme se jak? – pěkně, dobře, potichu
    • míru – ptáme se jak moc? – velmi, zcela
    • příčinu – ptáme se proč? – proto, schválně
  • stupňují se – 3 stupně: 1. zdravě, 2. zdravěji, 3. nejzdravěji; nebo nepravidelně: dobře – lépe, brzy – dříve)
  • některá příslovce vznikla ustrnutím jmenných tvarů (úhrnem, kolem), nebo slovesných tvarů (kleče, stoje), nebo spojením předložky a jiného slova = příslovečná spřežka (z ticha = zticha, na večer = navečer)

7. Předložky = prepozice

  • vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce (místo, čas, způsob, příčinu), ale teprve ve spojení se jmény, jejichž pád řídí (vytvářejí takzvanou předložkovou vazbu); leží tedy před slovem
  • příklady: s, u, ke, od, pod, před, vedle, naproti
  • podle původu se dělí na:
    • vlastní – původní, mají jen význam předložek (v, do, s, pro, při)
    • nevlastní – nepůvodní, mohou být i jiným slovním druhem (příslovcem nebo podstatným jménem: vedle, místo)

8. Spojky = konjunkce

  • slouží ke spojování větných členů (respektive slov) a vět
  • samostatné nejsou větnými členy
  • dělí se na:
    • souřadicí – spojují souřadně spojené věty nebo větné členy: a, i, ani, nebo, ale, však, neboť, proto, a tak, ...
    • podřadicí – připojují větu závislou k větě řídící: že, protože, když, aby, ačkoli, i když, přestože, jelikož,...
    • další informace o spojkách: spojky.

9. Částice = partikule

  • jsou slova velmi podobná a blízká spojkám, větné členy nebo věty však nespojují, ale zpravidla věty uvozují (ať, nechť, kéž, což, copak)
  • naznačují druh vět (otázka, rozkaz), nebo vyjadřují postoj mluvčího k větě či výrazu, mají citové zabarvení (překvapení)
  • nejsou ve větě větnými členy
  • úlohu částic mohou mít i jiné slovní druhy (spojky: a, aby; příslovce: tak, snad)
  • příklady: Že by nepřišla? Kéž by se už nevrátila! Ale to je překvapení! Ať mě moc neštve. Kéž by!

10. Citoslovce = interjekce

  • vyjadřují nálady, city (hurá, ach, ouvej, fuj) a vůli mluvčího (hop, hej, nu, hybaj) nebo naznačují hlasy a zvuky (haf, bú, mlask, frr, prásk, chacha)
  • ve větě nejsou větným členem, často se ve větě oddělují čárkou (Haló, je tam někdo?)
  • někdy mohou nahrazovat slovesný přísudek (Myška šup do díry.)

Zdroj: Slovní druhy

Autoři obsahu

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Jitka Konášová


jiří žáček někdo
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
básnička nosorožec
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Filip

Moc jednoduché

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Jana Šukalová

ses gej

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Jiří Indrák

Už mi to funguje

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Adam Běhávka

Úkol

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Petr Kupčík

nemám dotaz

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Dobromíra

jsem blbá mánička prostě je to tak.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Její - chybí rody

Dobby

U zájmena "její" chybí odlišné varianty pro vzory - "její" se skloňuje odlišně u jednotného čísla pro mužský životný, mužský neživotný a ženský rod.

viz tabulka z wikislovníku - heslo "její".

Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Tomáš Kučera

Dobrý den, paní učitelko,

posílám cvičení ke kontrole.

Tomáš Kučera

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Vojtěch Brož

Dobrý den/podvečer

Chci se zeptat,zda by bylo možné poupravit web aby ukazoval správné odpovědi(jakože tohle máš špatně a důvod proč to mám špatně atd.)
Jinak super web, utčitě budu doporučovat svým kamarádům pro jejich děti.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět