TVRDÁ MEZERA VE WORDU

Jak udělat pevnou mezeru

Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.

1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)

Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.

Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.

Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).

A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.

2. Tvrdá mezera v html

V HTML kódu je pro napsání pevné mezery potřeba takzvaná HTML entita, která vypadá takto:   (no-break space). Přímo v inPage naleznete tlačítko na vložení pevné mezery, takže si tuto zkratku, ani entitu, nemusíte vůbec pamatovat. SGML entita „nbsp“ je součástí standardu HTML.

3. Pevná mezera v programu InDesign

První možností, jak vytvořit pevnou mezeru v programu InDesign, je využít GREP funkce v InDesignu (verze CS3 a vyšší). Funkce GREP umožňuje pracovat s takzvanými regulárními výrazy. Postup je velmi jednoduchý: Otevřete menu Úpravy, klikněte na položku Hledat a Nahradit. Do pole Hledat zkopírujte následující řetězec (který vyhledá mezeru před jednoznakovou předložkou): (<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]. Do pole Nahradit vložte následující (nahradí mezeru nedělitelnou mezerou): $1~S. Pak už stačí jen potvrdit tlačítkem Nahradit vše. V novějších verzích (CS6) můžete funkci GREP najít i v kartě Odstavcové styly a nastavovat pevné mezery pro konkrétní používaný styl.

Popřípadě můžete využít TypoSkript, což je výborný modul pro vyčištění česky psaného textu. TypoSkript umožňuje jednoduše a rychle vyčistit text od nepotřebných znaků, nebo naopak vložit nedělitelné, pevné mezery.

Poslední možností je vytvořit pevné mezery ručně: V textu umístěte kurzor na požadované místo (pokud je mezi slovy obyčejná mezera, vymažte ji). V menu Text zvolte Vložit prázdné místo a pak z kontextové nabídky vyberte Vložit nerozdělitelnou mezeru. Pro urychlení můžete využít klávesovou zkratku Ctrl + Alt + X. Je to sice pracné, ale máte plnou kontrolu nad tokem textu. Rovněž se doporučuje zapnout si i skryté značky: Text – Zobrazit netisknutelné (skryté) znaky (podobně, jak je možné ve Wordu).

4. Pevná mezera v Mac

V operačním systému macOS (Apple) použijte klávesovou zkratku Alt + mezerník, jestliže chcete širší pevnou mezeru, zmáčkněte Alt + Shift + mezerník.

5. Pevná mezera v Excelu

Vložení pevné mezery pomocí klávesové zkratky CTRL + SHIFT + mezerník v Excelu bohužel nefunguje. Tato klávesová zkratka je použitelná pouze ve Wordu. V Excelu budete muset zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku Alt + 0160. Nebo si opět zvolit zdlouhavější cestu, a to přes volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky.

6. Pevná mezera v PowerPointu

Jelikož je PowerPoint součástí „Windows balíčku“, pak zde lze pevnou mezeru udělat rovněž pomocí již zmiňované klávesové zkratky Alt + 0160.

Zdroj: Pevná mezera

Poradna

V naší poradně s názvem PEVNÁ MEZERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Dobrý den,

pro zobrazení v mobilu bych potřeboval vědět jak se píše pevná mezera v adresách.
Níže jsem vybral jsem několik fiktivních adres, které mají různé formáty, bylo by možné mi poradit kam napsat pevnou a kam normální mezeru?

Díky!

1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1

2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město

3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město

4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1

2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město

3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město

4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě

Zdroj: Příběh Pevná mezera

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Zdroj: Cvičení na přídavná jména

Zkratky na klávesnici

Zmáčknutím několika kláves na jednou se provede určitá úloha, ke které by se jinak muselo použít myši, tato kombinace se nazývá klávesovou zkratkou, protože ušetří čas při práci na počítači. Klávesové zkratky se mohou lišit v souvislosti na operačním programu. Jako příklad nám poslouží klávesové zkratky pro práci ve Wordu.

Příklady klávesových kombinací:

ALT + S (aktivace nabídky Soubor) ALT + V (aktivace záložky Nápověda)

ALT + K (aktivace záložky Kreslit) ALT + Y (aktivace záložky Zobrazit)

ALT + O (aktivace záložky Okno) CTRL + N (nový dokument)

CTRL + O (otevřít) CTRL + X (vyjmutí označeného textu a vložení do schránky)

CTRL + P (tisknout) CTRL + C (kopírování označeného textu do schránky)

CTRL + S (uložit) CTRL + V (vložení označeného textu ze schránky)

CTRL + Z (zpět, navrácení provedené akce) CTRL + Y (opakování navrácené akce)

CTRL + F (hledání v dokumentu) CTRL + A (vybrání/označení celého dokumentu)

CTRL + B (tučný text) CTRL + I (kurzíva)

CTRL + U (podtržení) CTRL + = (dolní index)

CTRL + % (horní index) CTRL + ? (zvětšit písmo)

CTRL + ; (zmenšit písmo) CTRL + L (zarovnat text vlevo)

CTRL + E (zarovnat text na střed ) CTRL + R (zarovnat text vpravo)

CTRL + J (zarovnat text do bloku) CTRL + SHIFT + P (změnit velikost písma)

CTRL + SHIFT + F (změnit vzhled písma) CTRL + SHIFT + C (kopírovat formátování)

Zdroj: Zkratky

Co je to pevná mezera

Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.

Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:

• ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
• ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
• pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
• mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
• mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
• mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
• mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
  například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
• v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2  5;
• v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
• v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
• mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
• mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
• mezi zkratkou titulu nebo hodnosti uváděnou před osobním jménem, například p. Mladý, mjr. Zelený, Ing. Zemková (lze však oddělit titul a rodné jméno od příjmení, například Ing. Zdeněk | Polák);
• před pomlčkou, aby jí nezačínal řádek (jiné je to se spojovníkem ve složeném slově, ten stojí jak na konci, tak na začátku následujícího řádku, například česko-|-rakouské, není-|-li);
• všude tam, kde se vyskytuje matematický symbol s mezerami (plus, minus, krát, děleno, (ne)rovno, větší/menší (nebo rovno), přibližně rovno, vlnka), například 3 + 3, 16 < 20.

Zdroj: Pevná mezera

Zkratky

Zkratky bývají často čistě grafické, obvykle se tvoří tak, že se použije první písmeno slova nebo slovního spojení, někdy mohou vzniknout ze slabik. U těchto zkratek následuje za takto zkráceným slovem tečka. Pokud tímto slovem končí věta, tak se napíše zkrácené slova, tečka, mezera a pak následuje interpunkční znaménko (výjimkou je tečka, která se znovu nepíše, neboť nemohou být dvě tečky za sebou!).

V českém jazyce již bylo vytvořeno mnoho zkratek, které jsou všeobecně známé, všichni je píší stejným způsobem a jejich význam je všem známý. Pokud by totiž zkratka nebyla pro čtenáře srozumitelná, nebo její využití neznamenalo úsporu (místa, času), tak se obvykle dává přednost nezkrácenému slovu.

Zdroj: Zkratky

Vzory přídavných jmen

Pro tvrdá přídavná jména máme vzor MLADÝ (například urostlý muž, urostlá žena, urostlé dítě); pro měkká přídavná jména je to vzor JARNÍ (například včelí úl, včelí plástev, včelí žihadlo); a konečně pro přivlastňovací přídavná jména jsou to vzory OTCŮV a MATČIN (například Petrův sešit, Klářina kniha, bratrovo dítě, tetini spolužáci). Ale dost teorie, tu už určitě máte v malíčku, pojďte si ji tedy rovnou ověřit v následujících cvičeních.

Zdroj: Test na určování vzorů přídavných jmen

Přídavná jména tvrdá

Na přídavná jména tvrdá se ptáme otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je?

U přídavných jmen tvrdých se objevují různé koncovky podle rodů. Vzor u těchto přídavných jmen je mladý.

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném a množném podle vzoru mladý:

PÁD	JEDNOTNÉ ČÍSLO	MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád	Mladý muž, mladý strom	Mladí muži, mladé stromy
2. pád	Mladého muže, mladého stromu	Mladých mužů, mladých stromů
3. pád	Mladému muži, mladému stromu	Mladým mužům, mladým stromům
4. pád	Mladého muže, mladý strom	Mladé muže, mladé stromy
5. pád	Mladý muži, mladý strome	Mladí muži, mladé stromy
6. pád	O mladém muži, o mladém stromu	O mladých mužích, o mladých stromech
7. pád	S mladým mužem, s mladým stromem	S mladými muži, s mladými stromy

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu ženského v jednotném a množném čísle podle vzoru mladý:

PÁD	JEDNOTNÉ ČÍSLO	MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád	Mladá žena	Mladé ženy
2. pád	Mladé ženy	Mladých žen
3. pád	Mladé ženě	Mladým ženám
4. pád	Mladou ženu	Mladé ženy
5. pád	Mladá ženo	Mladé ženy
6. pád	O mladé ženě	O mladých ženách
7. pád	S mladou ženou	S mladými ženami

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu středního v jednotném a množném čísle podle vzoru mladý:

PÁD	JEDNOTNÉ ČÍSLO	MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád	Mladé děvče	Mladá děvčata
2. pád	Mladého děvčete	Mladých děvčat
3. pád	Mladému děvčeti	Mladým děvčatům
4. pád	Mladé děvče	Mladá děvčata
5. pád	Mladé děvče	Mladá děvčata
6. pád	O mladém děvčeti	O mladých děvčatech
7. pád	S mladým děvčetem	S mladými děvčaty

Zdroj: Přídavná jména

Co to jsou přídavná jména

Přídavná jména jsou druhým slovním druhem. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují. Na přídavná jména se ptáme otázkami: JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?

Přídavných jmen jsou tři druhy. Mohou být přídavná jména měkká, tvrdá a přivlastňovací.

Ve větně skladbě mají přídavná jména nejčastěji funkci shodného přívlastku, případně mohou být i doplňkem, či  jmennou částí přísudku.

Některá přídavná jména se dají také stupňovat. Existuje u nich trojí stupeň vyjádření míry vlastnosti. Tyto tři stupně se latinsky nazývají pozitiv (1. stupeň), komparativ (2. stupeň) a superlativ (3. stupeň). Druhý stupeň se tvoří tak, že se k prvnímu stupni přidají přípony -ejší, -ější, -ší, -čí. Například: světlejší, něžnější, hladší, lehčí. Třetí stupeň se tvoří tak, že se ke druhému stupni přídavných jmen ještě přidá předpona nej-. Například: nejsvětlejší, nejněžnější, nejhladší, nejlehčí.

Zdroj: Přídavná jména

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: Předložky

Mluvnické kategorie

U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.

DRUH

Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.

VZOR

Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se  jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.

ROD

Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.

ČÍSLO

Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.

PÁD

I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.

Pády a pádové otázky:

PÁD	PÁDOVÉ OTÁZKY
1. pád	Kdo? Co?
2. pád	Koho? Čeho?
3. pád	Komu? Čemu?
4. pád	Koho? Co?
5. pád	Oslovujeme, voláme
6. pád	O kom? O čem?
7. pád	S kým? S čím?

Zdroj: Přídavná jména

Problémy se šlechtou

Bothwell nakonec královnu opustil asi tři měsíce po svatbě. Jeho útěk z královské pevnosti Holyrood využili lordi a vtrhli do Edinburgu a zmocnili se ho. Nechtěli se ale zprvu postavit proti královně a snažili se ji přemluvit, aby opustila svého manžela. Marie ale manžela milovala a odjela za ním, aby s ním žila, nebo zamřela. Lordi ji nakonec přesvědčili, aby se s nimi vrátila do Edinburghu. Chtěli, aby to proběhlo s úctou, která jí náležela jako královně, ale protestantský lid ji již nevnímal jako svou královnu a vzbouřil se proti ní. Situaci nepomohlo ani to, že královna odmítla vydat Bothwella, přestože pro to udělali vše, co mohli, dokonce se snažili vzbudit její žárlivost. Protestantští lordi ji uvěznili na zámku Lochleven. kde Marie byla obžalována z porušení zákona a z nenáležitého chování k Bothwellovi a jiným. Hrozili ji, že před veřejným tribunálem přečtou její milostné dopisy. Marie tedy souhlasila a vzdala se královského titulu ve prospěch svého syna. Nakonec ale dohodu porušily obě strany, lordi její dopisy přečetli před parlament a Marie se nepovažovala za zbavenou trůnu. Bylo jasné, že roční chlapec nemůže sám vládnout, a tak bylo nutné mu zajistit regenta, který bude vládnout za něj, dokud toho nebude malý král sám schopen. Za regenta byl zvolen Moray, který vládl ve Skotsku tvrdou rukou.

Co se stalo s dítětem královny a Bothwella se neví. Bothwell utekl do Skandinávie. I Marii se povedlo dostat z vězení. Na její stranu se postavila část Skotů, kterým se nelíbila tvrdá vláda Moraye. Její armáda byla ale v bitvě u Langside 13. května 1568 poražena a královně nezbylo nic jiného než utéct. Uprchla do Anglie, protože věřila, že jí její příbuzná královna Alžběta pomůže.

Zdroj: Marie Stuartovna

4. cvičení: Psaní y / i v koncovkách přídavných jmen

Nápověda: U koncovek přídavných jmen rozhoduje o i / y rod (případně i pád a životnost) podstatného jména, ke kterému přídavné jméno náleží. Rozlišují se tři typy přídavných jmen: tvrdá, měkká a přivlastňovací.

a) S tmav?iyíý4m?iyíý1 křídly, profesorov?iyíý2 brýle, blýskav?iyíý4 diadém, siv?iyíý3 holubi, ryz?iyíý3 srdce, horliv?iyíý3 studenti, učenliv?iyíý4 pes, lv?iyíý3 hříva, dědov?iyíý2 pantofle, hmyz?iyíý3 tykadla, letošn?iyíý3 jablka, děrav?iyíý4 pytel, koulařov?iyíý2 výsledky, pod otevřeným?iyíý1 okny, u borovicov?iyíý4ch lesů, do ciz?iyíý3ho kraje, s pichlav?iyíý4m?iyíý1 větvemi, na naplaven?iyíý4ch předmětech, do bratrov?iyíý2 poličky, mihotav?iyíý4 záblesk, zemřel?iyíý3 spisovatelé, čerstv?iyíý4 včel?iyíý3 vosk, v ztemněl?iyíý4ch lesích, malinov?iyíý4 koktejl, vesel?iyíý3 kolegové, ve starobyl?iyíý4ch barokn?iyíý3ch domech, jedl?iyíý4 plod, točiv?iyíý4 moment, autorov?iyíý2 poznámky, sokol?iyíý3 pírko, s laskav?iyíý4m humorem, papírov?iyíý4 sáček, hokejov?iyíý3 fanoušci, štíhl?iyíý4 sportovec, rozběsněn?iyíý4 dav, popletov?iyíý2 omyly, ryb?iyíý3 polévka, zatvrzel?iyíý4 mládenec, pekařov?iyíý2 suroviny, vajíčkov?iyíý4 salát, prezidentov?iyíý1 poradci, hověz?iyíý3 vývar , kos?iyíý3 zpěv.

b) Bolav?iyíý4 zub mě vyhnal k zubaři. Pronikav?iyíý4 orl?iyíý3 pohled mě zaskočil. Světov?iyíý3 skladatelé se zúčastnili vystoupení. Postupovali jsme hus?iyíý3m krokem. Mechanikov?iyíý2 nástroje se válely na zemi. Polévku s játrov?iyíý4m?iyíý1 knedlíčky mám nejraději. Horolezci se vrátili z výpravy živ?iyíý3 a zdrav?iyíý3. Zlobiv?iyíý3 chlapci proháněli děvčata. Trápily ho jeho osl?iyíý3 uši. Z červiv?iyíý4ch hub se u nás nic nevaří. Zmizel?iyíý3 sousedov?iyíý1 synové se už nikdy nevrátili. Tetě se narodil hnědovlas?iyíý4 chlapec. S ciz?iyíý3m?iyíý1 lidmi se děti nesmí bavit. V čokoládov?iyíý4ch bonbonech bylo mnoho cukrů. Vynalézav?iyíý4 chlapec učinil velký objev. Cukrářov?iyíý2 polevy chutnaly všechny stejně. Počítačov?iyíý4 antivirus odhalil problém. Obrněn?iyíý4 transportér s neohrožen?iyíý4m?iyíý1 vojáky postupoval ciz?iyíý3m?iyíý1 borovicov?iyíý4m?iyíý1 lesy.

Zdroj: Pravopis y i