Gramatika

Předložky – definice, druhy a příklady

Předložky jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje vztah podstatných jmen, zájmen nebo číslovek k jiným slovům ve větě. Samy se neskloňují ani nečasují a obvykle stojí před slovem, s nímž se pojí. Mezi předložky patří například do, na, pod, před, za, bez, k, s, v, z, mezi. Ve spojení na stole je předložkou slovo na.

Předložky používáme téměř v každé větě. Pomáhají nám vyjádřit například místo, směr, čas, způsob nebo vztah mezi osobami a věcmi. Řekneme například k domu, před školou, bez maminky, během prázdnin. Předložka sama obvykle nenese úplnou informaci, ale svůj význam získává ve spojení s dalším slovem. Při určování slovních druhů je důležité poznat nejen běžné krátké předložky, jako jsou v, k, s, ale také víceslabičné a takzvané nevlastní předložky.

Podrobné vysvětlení

Co jsou předložky

Předložky patří mezi neohebné slovní druhy. To znamená, že nemění svůj tvar podle pádu, čísla, rodu, osoby ani času. Například předložka před zůstává stejná ve spojeních před domem, před školou, před nádražím.

Předložka se nejčastěji spojuje s podstatným jménem nebo zájmenem a společně s jeho pádem vyjadřuje určitý vztah:

  • do školy – směr,
  • ve škole – místo,
  • před obědem – čas,
  • bez bratra – nepřítomnost někoho,
  • s kamarádem – společnost,
  • kvůli dešti – příčina.

Předložky se ve větě nepovažují za samostatné větné členy. Tvoří jeden celek se slovem, ke kterému patří. Ve větě Děti běhají po zahradě proto posuzujeme spojení po zahradě jako celek.

Předložky také ovlivňují pád slova, které za nimi následuje. Například předložka bez se pojí s 2. pádem: bez vody, bez telefonu, bez Petra. Některé předložky se mohou spojovat s více pády a jejich význam se podle pádu mění. Například na stůl vyjadřuje směr, zatímco na stole označuje místo.

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznat předložku ve větě

Při určování předložky si můžete pomoci několika jednoduchými znaky:

  1. Hledejte slovo, které stojí před podstatným jménem, zájmenem nebo jiným skloňovaným slovem.
  2. Zjistěte, zda toto slovo vyjadřuje vztah, například místo, směr, čas, příčinu nebo společnost.
  3. Ověřte, zda se slovo samo nemění podle pádu, čísla nebo rodu.
  4. Všímejte si, zda předložka společně s následujícím slovem tvoří významový celek.

Příklad určení

Ve větě Kočka spí pod stolem je slovo pod předložka. Stojí před podstatným jménem stolem a vyjadřuje jeho prostorový vztah ke slovesu spí.

Ve větě Vrátíme se po obědě je po předložka, protože se pojí s podstatným jménem obědě a společně vyjadřují čas.

Druhy a rozdělení

Druhy předložek

Předložky můžeme rozdělovat několika způsoby. Ve školní mluvnici se často setkáme především s rozlišením na předložky vlastní a nevlastní.

Vlastní předložky

Vlastní předložky existují v češtině pouze jako předložky. Nemají běžně funkci jiného slovního druhu.

Příklady:

  • bez peněz,
  • do školy,
  • k lékaři,
  • na zahradě,
  • od domu,
  • pod stolem,
  • před školou,
  • při práci,
  • s rodiči,
  • v lese,
  • z města.

Nevlastní předložky

Nevlastní předložky vznikly ze slov, která mohou mít nebo dříve měla také jinou slovnědruhovou funkci. Patří sem například výrazy kolem, během, místo, díky, kvůli, prostřednictvím.

  • Během týdne dokončíme opravu.
  • Kolem domu rostou stromy.
  • Díky pomoci spolužáků úkol dokončil.
  • Kvůli bouřce jsme zůstali doma.

U některých slov je proto při určování slovního druhu důležitý kontext. Například ve větě Šel kolem školy funguje slovo kolem jako předložka. Ve větě Prošel kolem po něm žádné jméno nenásleduje a slovo má jinou funkci.

Příklady

Příklady předložek ve větách

Předložka Příklad Vyjádřený vztah
do Jedeme do Prahy. směr
v Kniha leží v tašce. místo
před Sejdeme se před školou. místo
po Přijdu po obědě. čas
s Petr šel s kamarádem. společnost
bez Čaj piji bez cukru. nepřítomnost
kvůli Kvůli sněhu autobus nepřijel. příčina
mezi Lavička stojí mezi stromy. místo

Předložky a pády

Předložka se vždy pojí s určitým pádem nebo několika pády. Proto se při určování pádu ptáme na celé předložkové spojení.

  • bez koho, čeho? – bez kamaráda, 2. pád,
  • ke komu, k čemu? – k domu, 3. pád,
  • pro koho, co? – pro sestru, 4. pád,
  • o kom, o čem? – o výletě, 6. pád,
  • s kým, s čím? – s batohem, 7. pád.

První a pátý pád se s předložkami běžně nepojí.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování předložek

Záměna předložky a předpony

Předložka je samostatné slovo a píše se odděleně: do školy, na zahradu, před domem. Předpona je naopak součástí slova: dopsat, nastoupit, předělat.

Pomoci může jednoduché pravidlo: mezi předložku a následující slovo lze často vložit další výraz. Například do školy můžeme rozšířit na do nové školy. U předpony to možné není, protože je součástí slova.

Ne každé krátké slovo před jménem je stejného typu

Při určování slovního druhu nestačí posuzovat pouze délku slova. Předložky mohou být jednopísmenné, například k, s, v, z, ale také delší: mezi, proti, během, prostřednictvím.

Pozor na předložky, které mohou mít různé významy

Stejná předložka může podle spojení vyjadřovat různé vztahy. Například po označuje čas ve spojení po večeři, ale místo nebo pohyb ve spojení chodit po městě. Pořád však jde o stejný slovní druh – předložku.

Nejčastější otázky

Jaká je jednoduchá definice předložky?

Předložka je neohebný slovní druh, který vyjadřuje vztah mezi slovy ve větě. Nejčastěji stojí před podstatným jménem nebo zájmenem. Příklady jsou do školy, pod stolem, s kamarádem, bez něj. Předložka se sama neskloňuje ani nečasuje.

Jaké jsou příklady předložek?

Mezi běžné předložky patří bez, do, k, na, nad, od, o, po, pod, před, pro, přes, při, s, u, v, za, z. Existují také delší předložky, například mezi, proti, během, kolem, kvůli.

Jaký slovní druh jsou předložky?

Předložky jsou neohebný slovní druh. Jejich tvar se nemění podle rodu, čísla, pádu ani osoby. V tradičním školním přehledu slovních druhů mají předložky číslo 7.

Jaký je rozdíl mezi předložkou a předponou?

Předložka se píše jako samostatné slovo, například na stole nebo do města. Předpona je součástí jiného slova, například napsat, dojít, předělat. Předložka se tedy vztahuje k následujícímu slovu, zatímco předpona tvoří část jednoho slova.

Jsou předložky větnými členy?

Samotná předložka se za samostatný větný člen nepovažuje. Tvoří celek s výrazem, ke kterému patří. Například ve větě Auto stojí před domem posuzujeme při určování větných členů celé spojení před domem.