VZORY OTCŮV MATČIN

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Cerna.

Jaký vzor má prosím slovo den?
Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem

Zdroj: příběh Cviceni na vzory den vzor

Přídavná jména přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Černá.

Moc děkuji za rychlou reakci Černá

Zdroj: příběh Cviceni na vzory den vzor

Mluvnické kategorie podstatných jmen

ROD

Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.

ČÍSLO

Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.

Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.

Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).

Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.

Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.

Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.

Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.

PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ

Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.

PÁD

Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Příběh

Ve svém příspěvku JEJÍ - CHYBÍ RODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dobby.

U zájmena "její" chybí odlišné varianty pro vzory - "její" se skloňuje odlišně u jednotného čísla pro mužský životný, mužský neživotný a ženský rod.

viz tabulka z wikislovníku - heslo "její".
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Její - chybí rody

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.

A jak je to, prosím, v množném čísle - přeci nemohu říct dni - stroje, o dnech - o strojích?

Zdroj: příběh Cviceni na vzory den vzor

Vzory přídavných jmen

Pro tvrdá přídavná jména máme vzor MLADÝ (například urostlý muž, urostlá žena, urostlé dítě); pro měkká přídavná jména je to vzor JARNÍ (například včelí úl, včelí plástev, včelí žihadlo); a konečně pro přivlastňovací přídavná jména jsou to vzory OTCŮV a MATČIN (například Petrův sešit, Klářina kniha, bratrovo dítě, tetini spolužáci). Ale dost teorie, tu už určitě máte v malíčku, pojďte si ji tedy rovnou ověřit v následujících cvičeních.

Zdroj: článek Test na určování vzorů přídavných jmen

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.

Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy

Pár příkladů přídavných jmen na která se ptáme jaký, který, čí:

KTERÝ
- Který z vás půjde nejdřív? První.
- Který meloun chcete? Zelený.
- Který telefon bývá nejdražší? Nový.
- Který strom je nejlepší k jarnímu polibku? Rozkvetlý.

JAKÝ
- Jaký domácí prostředek ničí viry? Mýdlový.
- Jaký je zralý plod? Sladký.
- Jaký autobus jezdil do Itálie? Mezinárodní.
- Jaký pas potřebujeme k vycestování? Cestovní.

ČÍ
- Čí bratr to byl? Matčin.
- Čí potraviny jsou prý lepší? Němců.
- Čí to byla družina? Krále.
- Čí je to láhev? Pavlova.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku VZORY SMUTEČNÍHO PROJEVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.

prosim o vzoru smutecneho projevu pro milovanyho manzela

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Vzory smutečního projevu

Mluvnické kategorie

U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.

DRUH

Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.

VZOR

Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se  jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.

ROD

Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.

ČÍSLO

Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.

PÁD

I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.

Pády a pádové otázky:

Zdroj: článek Přídavná jména

Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině

U podstatných jmen se určuje

• rod,
• číslo,
• pád,
• vzor.

Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.

U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).

Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.

Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.

Jednotné číslo rod mužský

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pády

Smuteční proslov k úmrtí

Mít smuteční projev je velmi náročné, ještě těžší to je v případě, že se jedná o proslov k úmrtí velmi blízké osoby, jako jsou rodiče a sourozenci, děti. Následující dva vzory jsou jen ukázkami, jak je možné sepsat smuteční řeč pro pohřeb rodičů.

Zdroj: článek Vzory smutečního projevu

Muset nebo musit

Slovo muset má ještě jeden možný tvar, kterým je slovo musit.[2]

Slovo musit je výsledkem kolísání sloves mezi vzory „prosit“ a „sázet“.

Ve 4. slovesné třídě najdeme několik sloves, která kolísají mezi vzory „prosit“ a „sázet“. Patří k nim frekventovaná slovesa bydlit –⁠ bydlet, musit –⁠ muset, myslit –⁠ myslet, z méně užívaných pak kvílit –⁠ kvílet, šílit –⁠ šílet a hanit –⁠ hanět. Historicky k nim můžeme řadit i slovesa další, mj. bujit –⁠ bujet, lačnit –⁠ lačnět, truchlit –⁠ truchlet.

O těchto slovesech se v mluvnicích dočteme, že si zachovala dvě ucelené řady tvarů (jednu podle „prosit“, druhou podle „sázet“). V souladu s platnou kodifikací jsou ve třetí osobě množného čísla rovnocenné tvary:

• bydlí/bydlejí,
• musí/musejí,
• myslí/myslejí,
• kvílí/kvílejí,
• šílí/šílejí,
• haní/hanějí;

V příčestí činném jde o tvary:

• bydlil/bydlel,
• musil/musel,
• myslil/myslel,
• kvílil/kvílel,
• šílil/šílel,
• hanil/haněl.

Frekvenční analýza jednotlivých tvarů však ukazuje, že se tyto původně samostatné řady prolínají a mají tendenci vytvářet řadu jednu (časovanou podle „kompromisního“ vzoru „trpět“, v němž se spojuje paradigma vzoru „prosit“ a „sázet“). Toto kolísání není u všech slov stejné.

Zdroj: článek Musí nebo musejí

Jen dál!

Jan Neruda
(7 slok básně k recitaci na recitační soutěž)

Z bouřného času jsme se narodili

a krok za krokem v bouřných mračnech jdem

vstříc hrdě vznešenému svému cíli,

šíj kloníce jen před svým národem.

My věděli, co na nás cestou čeká;

byť hrom však bil a mráz nám v kosti vál —

toť jenom česká hudba odevěká,

my při ní půjdem k předu — dál, jen dál !

~

S tím národem, jenž je tak čistý, jasný,

jak byl by z rukou božích vyšel dnes;

jenž dosud v prsou nese idól žasný,

byť byl i před věky již za něj kles'!

Za volnost lidskou v nás kdys rozekvetla ! —

dnes stojí Čech, jak druhdy za ni stál:

ta myšlénka, která nás ve hrob smetla,

zas k slávě vznese nás — jen dál, jen dál !

~

Jen dál! Čas nový nové chce mít činy,

den nový vzešel k nové práci nám,

jeť sláva otcův krásný šperk pro syny —

však kdo chceš ctěn být, dobuď cti si sám !

Kde přítomnost jak dítě pozastesklá,

vše dávná sláva, byť v ní démant hrál,

je za korábem jenom brázda lesklá –

napněte lana — vzhůru plachty — dál !

~

Pryč se vzdechy, již umlkněte, rety,

že přízeň doby není jasna tak !

což růže neodvírá svoje květy,

když mezi ní a sluncem rozstřen mrak ?

Pryč s klímotem již u kormidla lodi:

kdo chvíli stál, již stojí opodál,

den žádný dvakráte se nenarodí,

čin dvakrát nezraje — jen dál, jen dál !

~

Nám slunce jako jiným skráně zdobí,

nám po noci jak jiným vzchází den,

jsme jako jiní syny velké doby, —

ta žádá však si celých mužů jen !

Pojď sem, pojď sem, ty milounký náš hosti,

by truchlý rej náš plesem zas se zdál,

ty zlatá naděj, smavá troufalosti,

nes prapor náš, my s jásotem jdem dál !

~

My nevíme, co budoucnost nám chová —

však ještě žije českých bitev bůh,

a pro vítězství veliká a nová

je dosud širý dost ten český luh !

A chce-li bůh snad dát kdys nové seče —

nám stačí hlas husitský na chorál,

dost v zemi železa na dobré meče,

i v krvi železo — jen dál, jen dál !

~

Ach hleďme pilně ke korábu svému,

jsme jeho planky, hřeb jsme svěrný v něm,

a věrně, toužně přilneme-li k němu,

zas šťastna záhy bude Česká zem !

Však byť měl Čech již všechno ve svém klínu,

čeho si v nejbujnějších snech svých ždál —

to lidské moře nezná odpočinu,

Ty též ho neznej, stále měj se k činu,

dál, Národe náš drahý, věčně dál !

Zdroj: článek Jan Neruda a jeho básně k recitaci

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: článek Zájmena

ŘEŠENÍ

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

2. cvičení: Rozdělte podstatná jména podle čísel

3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského

Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

Plná moc na poště

Plná moc na poště slouží k přebírání pošty, korespondence, a je upravena podle nového občanského zákoníku z roku 2014.

Plná moc na poště obsahuje dva vzory:

• Vzor na přebírání pošty v sídle společnosti
• Odkaz na vzor plné moci pro přebírání doporučené pošty a balíků, formulář této plné moci poskytuje Česká pošta

Zdroj: článek Plná moc

Ukázky smuteční řeči

Smuteční řeč a její ukázky jsou vidět zde:

• Vzory smutečního projevu
• Smuteční řeč na pohřeb
• Pohřební řeč

Zdroj: článek Smuteční proslov na pohřbu

Vzory

V dalších dílech následuje několik ukázek možných popisů a charakteristik osob.

• Popis kamarádky
• Popis spolužáka
• Charakteristika spolužačky
• Charakteristika spolužáka
• Charakteristika kamaráda

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby