Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VZORY OTCŮV MATČIN

Vzory přídavných jmen

Pro tvrdá přídavná jména máme vzor MLADÝ (například urostlý muž, urostlá žena, urostlé dítě); pro měkká přídavná jména je to vzor JARNÍ (například včelí úl, včelí plástev, včelí žihadlo); a konečně pro přivlastňovací přídavná jména jsou to vzory OTCŮVMATČIN (například Petrův sešit, Klářina kniha, bratrovo dítě, tetini spolužáci). Ale dost teorie, tu už určitě máte v malíčku, pojďte si ji tedy rovnou ověřit v následujících cvičeních.

Zdroj: Test na určování vzorů přídavných jmen

Diskuze: Re: Re: cviceni na vzory den vzor

Moc děkuji za rychlou reakci Černá

Zdroj: diskuze Cviceni na vzory den vzor
Počet odpovědí: 1

Přídavná jména přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcůvmatčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Otcův pes, otcův dům

Otcovi psi; otcovy domy

2. pád

Otcova psa, otcova domu

Otcových psů, otcových domů

3. pád

Otcovu psu, otcovu domu

Otcovým psům, otcovým domům

4. pád

Otcova psa; otcův dům

Otcovy psy, otcovy domy

5. pád

Otcův pse, otcův dome

Otcovy psi, otcovy domy

6. pád

O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu

O otcových psech, o otcových domech

7. pád

S otcovým psem, s otcovým domem

S otcovými psy, s otcovými domy

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Matčin pes, matčin dům

Matčini psi, matčiny domy

2. pád

Matčina psa, matčina domu

Matčiných psů, matčiných domů

3. pád

Matčinu psu, matčinu domu

Matčiným psům, matčiným domům

4. pád

Matčina psa, matčin dům

Matčiny psy, matčiny domy

5. pád

Matčin pse, matčin dome

Matčini psi, matčiny domy

6. pád

O matčině (/u) psu, o matčině (/u) domu

O matčiných psech, o matčiných domech

7. pád

S matčiným psem, s matčiným domem

S matčinými psy, s matčinými domy

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu ženského v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Otcova kočka

Otcovy kočky

2. pád

Otcovy kočky

Otcových koček

3. pád

Otcově kočce

Otcovým kočkám

4. pád

Otcovu kočku

Otcovy kočky

5. pád

Otcova kočko

Otcovy kočky

6. pád

O otcově kočce

O otcových kočkách

7. pád

S otcovou kočkou

S otcovými kočkami

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu ženského v jednotném a možném čísle podle vzoru matčin:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Matčina kočka

Matčiny kočky

2. pád

Matčiny kočky

Matčiných koček

3. pád

Matčině kočce

Matčiným kočkám

4. pád

Matčinu kočku

Matčiny kočky

5. pád

Matčina kočko

Matčiny kočky

6. pád

O matčině kočce

O matčiných kočkách

7. pád

S matčinou kočkou

S matčinými kočkami

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu středního v jednotném a množném čísle podle vzoru otcův:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Otcovo kolo

Otcova kola

2. pád

Otcova kola

Otcových kol

3. pád

Otcovu kolu

Otcovým kolům

4. pád

Otcovo kolo

Otcova kola

5. pád

Otcovo kolo

Otcova kola

6. pád

O otcově kole, o otcovu kolu

O otcových kolech

7. pád

S otcovým kolem

S otcovými koly

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu středního v jednotném a množném čísle podle vzoru matčin:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Matčino kolo

Matčina kola

2. pád

Matčina kola

Matčiných kol

3. pád

Matčinu kolu

Matčiným kolům

4. pád

Matčino kolo

Matčina kola

5. pád

Matčino kolo

Matčina kola

6. pád

O matčině kole

O matčiných kolech

7. pád

S matčiným kolem

S matčinými koly

Zdroj: Přídavná jména

Diskuze: cviceni na vzory den vzor

Jaký vzor má prosím slovo den?
Dekuji

Zdroj: diskuze Cviceni na vzory den vzor
Počet odpovědí: 1

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Zdroj: Cvičení na přídavná jména

Diskuze: Re: cviceni na vzory den vzor

Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem

Zdroj: diskuze Cviceni na vzory den vzor
Počet odpovědí: 1

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

pády

Rod mužský životný

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Otcův pes

Otcovi psi

2. pád

Otcova psa

Otcových psů

3. pád

Otcovu psu

Otcovým psům

4. pád

Otcova psa

Otcovy psy

5. pád

Otcův pse

Otcovi psi

6. pád

Otcově / otcovu psu

Otcových psech

7. pád

Otcovým psem

Otcovými psy

přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

pády

Rod mužský neživotný

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Otcův stroj

Otcovy stroje

2. pád

Otcova stroje

Otcových strojů

3. pád

Otcovu stroji

Otcovým strojům

4. pád

Otcův stroj

Otcovy stroje

5. pád

Otcův stroji

Otcovy stroje

6. pád

Otcově / otcovu stroji

Otcových strojích

7. pád

Otcovým strojem

Otcovými stroji

přivlastňovacích přídavných jmen ženského rodu podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy ženy).

pády

Rod ženský

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Otcova žena

Otcovy ženy

2. pád

Otcovy ženy

Otcových žen

3. pád

Otcově ženě

Otcovým ženám

4. pád

Otcovu ženu

Otcovy ženy

5. pád

Otcova ženo

Otcovy ženy

6. pád

Otcově ženě

Otcových ženách

7. pád

Otcovou ženou

Otcovými ženami

přivlastňovacích přídavných jmen středního rodu podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (například otcova města).

pády

Rod střední

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Otcovo město

Otcova města

2. pád

Otcova města

Otcových měst

3. pád

Otcovu městu

Otcovým městům

4. pád

Otcovo město

Otcova města

5. pád

Otcovo město

Otcova města

6. pád

Otcově / otcovu městu

Otcových městech

7. pád

Otcovým městem

Otcovými městy

přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského životného podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například matčini muži). Ve 4. pádě množného čísla se píše -y (pro matčiny muže).

pády

Rod mužský životný

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Matčin pes

Matčini psi

2. pád

Matčina psa

Matčiných psů

3. pád

Matčinu psu

Matčiným psům

4. pád

Matčina psa

Matčiny psy

5. pád

Matčin pse

Matčini psi

6. pád

Matčině / matčinu psu

Matčiných psech

7. pád

Matčiným psem

Matčinými psy

přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny stroje).

pády

Rod mužský neživotný

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Matčin stroj

Matčiny stroje

2. pád

Matčina stroje

Matčiných strojů

3. pád

Matčinu stroji

Matčiným strojům

4. pád

Matčin stroj

Matčiny stroje

5. pád

Matčin stroji

Matčiny stroje

6. pád

Matčině / matčinu stroji

Matčiných strojích

7. pád

Matčiným strojem

Matčinými stroji

přivlastňovacích přídavných jmen rodu ženského podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny písně).

pády

Rod ženský

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Matčina žena

Matčiny ženy

2. pád

Matčiny ženy

Matčiných žen

3. pád

Matčině ženě

Matčiným ženám

4. pád

Matčinu ženu

Matčiny ženy

5. pád

Matčina ženo

Matčiny ženy

6. pád

Matčině ženě

Matčiných ženách

7. pád

Matčinou ženou

Matčinými ženami

přivlastňovacích přídavných jmen rodu středního podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (matčina města).

pády

Rod střední

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Matčino město

Matčina města

2. pád

Matčina města

Matčiných měst

3. pád

Matčinu městu

Matčiným městům

4. pád

Matčino město

Matčina města

5. pád

Matčino město

Matčina města

6. pád

Matčině / matčinu městě

Matčiných městech

7. pád

Matčiným městem

Matčinými městy

Zdroj: Cvičení na přídavná jména

Diskuze: Vzory smutečního projevu

prosim o vzoru smutecneho projevu pro milovanyho manzela

Zdroj: diskuze Vzory smutečního projevu
Počet odpovědí: 0

Mluvnické kategorie

U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.

DRUH

Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.

VZOR

Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se  jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o  přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.

ROD

Rod u přídavných jmen je stejný jako u  podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.

ČÍSLO

Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.

PÁD

I poslední mluvnická kategorie se  shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i  přídavného jména.

Pády a pádové otázky:

PÁD

PÁDOVÉ OTÁZKY

1. pád

Kdo? Co?

2. pád

Koho? Čeho?

3. pád

Komu? Čemu?

4. pád

Koho? Co?

5. pád

Oslovujeme, voláme

6. pád

O kom? O čem?

7. pád

S kým? S čím?

Zdroj: Přídavná jména

Smuteční proslov k úmrtí

Mít smuteční projev je velmi náročné, ještě těžší to je v případě, že se jedná o proslov k úmrtí velmi blízké osoby, jako jsou rodiče a sourozenci, děti. Následující dva vzory jsou jen ukázkami, jak je možné sepsat smuteční řeč pro pohřeb rodičů.

Zdroj: Vzory smutečního projevu

Ukázky smuteční řeči

Smuteční řeč a její ukázky jsou vidět zde:

Zdroj: Smuteční proslov na pohřbu

Vzory

V dalších dílech následuje několik ukázek možných popisů a charakteristik osob.

Zdroj: Popis a charakteristika osoby

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

laskavost, pánev, nabídka, svíce, myš, medvědice, laň, borovice, hladina, drzost, láhev, mýtina, šňůra, tramvaj, polévka, část, pověst, lavice, slepice, jabloň

VZORY ŽENSKÉHO RODU

ŽENA

RŮŽE

PÍSEŇ

KOST

Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijakýžádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: Zájmena

Cvičení na psaní i y na konci slov

Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.

Zdroj: Cvičení na psaní y i

Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině

U podstatných jmen se určuje

  • rod,
  • číslo,
  • pád,
  • vzor.

Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.

U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).

Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.

Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád

Pán

Hrad

Muž

Stroj

Předseda

Soudce

2. pád

Pána

Hradu

Muže

Stroje

Předsedy

Soudce

3. pád

Pánovi

Pánu

Hradu

Muži

mužovi

Stroji

Předsedovi

Soudci

soudcovi

4. pád

Pána

Hrad

Muže

Stroj

Předsedu

Soudce

5. pád

Pane

Hrade

Muži

Stroji

Předsedo

Soudce

6. pád

Pánovi

pánu

Hradu

Muži

mužovi

Stroji

Předsedovi

Soudci

soudcovi

7. pád

Pánem

Hradem

Mužem

Strojem

Předsedou

Soudcem

Jednotné číslo rod ženský

1. pád

Žena

Růže

Píseň

Kost

2. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

3. pád

Ženě

Růži

Písni

Kosti

4. pád

Ženu

Růži

Píseň

Kost

5. pád

Ženo

Růže

Písni

Kosti

6. pád

Ženě

Růži

Písni

Kosti

7. pád

Ženou

Růží

Písní

Kostí

Jednotné číslo rod střední

1. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

2. pád

Města

Moře

Kuřete

Stavení

3. pád

Městu

Moři

Kuřeti

Stavení

4. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

5. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

6. pád

Městě

Moři

Kuřeti

Stavení

7. pád

Městem

Mořem

Kuřetem

Stavením

Množné číslo rod mužký

1. pád

Páni

pánové

Hrady

Muži

mužové

Stroje

Předsedové

Soudci

soudcové

2. pád

Pánů

Hradů

Mužů

Strojů

Předsedů

Soudců

3. pád

Pánům

Hradům

Mužům

Strojům

Předsedům

Soudcům

4. pád

Pány

Hrady

Muže

Stroje

Předsedy

Soudce

5. pád

Páni

Pánové

Hrady

Muži

Mužové

Stroje

Předsedové

Soudci

Soudcové

6. pád

Pánech

Hradech

Mužích

Strojích

Předsedech

Soudcích

7. pád

Pány

Hrady

Muži

Stroji

Předsedy

Soudci

Množné číslo rod ženský

1. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

2. pád

Žen

Růží

Písní

Kostí

3. pád

Ženám

Růžím

Písním

Kostem

4. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

5. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

6. pád

Ženách

Růžích

Písních

Kostech

7. pád

Ženami

Růžemi

Písněmi

Kostmi

Množné číslo rod střední

1. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

2. pád

Měst

Moří

Kuřat

Stavení

3. pád

Městům

Mořím

Kuřatům

Stavením

4. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

5. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

6. pád

Městech

Mořích

Kuřatech

Staveních

7. pád

Městy

Moři

Kuřaty

Staveními

Zdroj: Pády

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí

  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • většina číslovek se skloňuje
  • určujeme u nich: pád, číslo, rod, druh, vzor
  • další příklady: jedna, dvacet osm, patnáctý, několikáté, málo

5. Slovesa = verba

  • vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu; označují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje
  • příklady: běžím, zabečel, směj se, bude malovat, rozbřesklo se, hladit
  • časují se
  • určujeme u nich:
    • osobu – 1. já čtu, 2. ty čteš, 3. on, ona, ono čte; 1. my čteme, 2. vy čtete, 3. oni, ony, ona čtou
    • číslo – jednotné (čtu), množné (čtou)
    • čas – přítomný (čtu), minulý (četl jsem), budoucí (budu číst)
    • způsob – oznamovací (čtu), podmiňovací (přítomný ⇒ četl bych; minulý ⇒ byl bych četl), rozkazovací (čti, čtěme, čtěte)
    • rod – činný (činnost vykonává podmět: Lenka čte dopis.) a trpný (činnost nevykonává podmět: Dopis je čten.)
    • vid – dokonavý (děj je hraničený v minulosti: přečetl jsem, nebo v budoucnosti: přečteme) a nedokonavý (děj je neohraničený, probíhající v minulosti: četl; v přítomnosti: čte, nebo v budoucnosti: bude číst)
    • třídu – 5 tříd podle zakončení 3. osoby čísla jednotného (nepravidelná: být, jíst, vědět, chtít)
    • vzor – každá třída má své vzory
  • slovesné tvary mohou být:
    • určité (vyjadřují osobu, číslo, čas a způsob), nebo neurčité (infinitiv, přechodníky, příčestí)
    • jednoduché (čtu), nebo složené (obsahují pomocné sloveso být: budu číst)

Neohebné slovní druhy

6. Příslovce = adverbia

  • ptáme se na ně pomocí slov: kdy, kde, kam, jak, proč, nač

  • vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to:
    • místo – ptáme se kde?, odkud?, kudy?, kam? – doma, shora, tudy, dolů
    • čas – ptáme se kdy?, odkdy?, dokdy? – včera, odmalička, stále
    • způsob – ptáme se jak? – pěkně, dobře, potichu
    • míru – ptáme se jak moc? – velmi, zcela
    • příčinu – ptáme se proč? – proto, schválně
  • stupňují se – 3 stupně: 1. zdravě, 2. zdravěji, 3. nejzdravěji; nebo nepravidelně: dobře – lépe, brzy – dříve)
  • některá příslovce vznikla ustrnutím jmenných tvarů (úhrnem, kolem), nebo slovesných tvarů (kleče, stoje), nebo spojením předložky a jiného slova = příslovečná spřežka (z ticha = zticha, na večer = navečer)

7. Předložky = prepozice

  • vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce (místo, čas, způsob, příčinu), ale teprve ve spojení se jmény, jejichž pád řídí (vytvářejí takzvanou předložkovou vazbu); leží tedy před slovem
  • příklady: s, u, ke, od, pod, před, vedle, naproti
  • podle původu se dělí na:
    • vlastní – původní, mají jen význam předložek (v, do, s, pro, při)
    • nevlastní – nepůvodní, mohou být i jiným slovním druhem (příslovcem nebo podstatným jménem: vedle, místo)

8. Spojky = konjunkce

  • slouží ke spojování větných členů (respektive slov) a vět
  • samostatné nejsou větnými členy
  • dělí se na:
    • souřadicí – spojují souřadně spojené věty nebo větné členy: a, i, ani, nebo, ale, však, neboť, proto, a tak, ...
    • podřadicí – připojují větu závislou k větě řídící: že, protože, když, aby, ačkoli, i když, přestože, jelikož,...
    • další informace o spojkách: spojky.

9. Částice = partikule

  • jsou slova velmi podobná a blízká spojkám, větné členy nebo věty však nespojují, ale zpravidla věty uvozují (ať, nechť, kéž, což, copak)
  • naznačují druh vět (otázka, rozkaz), nebo vyjadřují postoj mluvčího k větě či výrazu, mají citové zabarvení (překvapení)
  • nejsou ve větě větnými členy
  • úlohu částic mohou mít i jiné slovní druhy (spojky: a, aby; příslovce: tak, snad)
  • příklady: Že by nepřišla? Ale to je překvapení! Ať mě moc neštve.

10. Citoslovce = interjekce

  • vyjadřují nálady, city (hurá, ach, ouvej, fuj) a vůli mluvčího (hop, hej, nu, hybaj) nebo naznačují hlasy a zvuky (haf, bú, mlask, frr, prásk, chacha)
  • ve větě nejsou větným členem, často se ve větě oddělují čárkou (Haló, je tam někdo?)
  • někdy mohou nahrazovat slovesný přísudek (Myška šup do díry.)

Zdroj: Slovní druhy

Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině

Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád

Chlap

Hrdina

Dub

Stroj

2. pád

Chlapa

Hrdinu

Duba

Stroja

3. pád

Chlapovi

Hrdinovi

Dubu

Stroju

4. pád

Chlapa

Hrdinu

Dub

Stroj

5. pád

Chlapovi

Hrdinovi

Dube

Stroji

6. pád

Chlapom

Hrdinom

Dubom

Strojom

Jednotné číslo rod ženský

1. pád

Žena

Ulica

Dlaň

Kosť

Gazdiná

2. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdinej

3. pád

Žene

Ulici

Dlani

Kosti

Gazdinej

4. pád

Ženu

Ulicu

Dlaň

Kosť

Gazdinú

5. pád

Žene

Ulici

Dlani

Kosti

Gazdinej

6. pád

Ženou

Ulicou

Dlaňov

Kosťou

Gazdinou

Jednotné číslo rod střední

1. pád

Město

Srdce

Vysvedčenie

Dievča

2. pád

Města

Srdca

Vysvedčenia

Dievčaťa

3. pád

Mestu

Srdcu

Vysvedčeniu

Dievčaaťu

4. pád

Město

Srdce

Vysvedčenie

Dievča

5. pád

Meste

Srdci

Vysvedčení

Dievčati

6. pád

Mestom

Srdcom

Vysvedčením

Dievčaťom

Množné číslo rod mužský

1. pád

Chlapi

Hrdinovia

Duby

Stroje

2. pád

Chlapov

Hrdinov

Dubov

Strojov

3. pád

Chlapom

Hrdinom

Dubom

Strojom

4. pád

Chlapov

Hrdinov

Duby

Stroje

5. pád

Chlapoch

Hrdinoch

Duboch

Strojoch

6. pád

Chlapmi

Hrdinami

Dubmi

Strojmi

Množné číslo rod ženský

pád

Rod ženský

1. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdiné

2. pád

Žien

Ulíc

Dlaní

Kostí

Gazdín

3. pád

Ženám

Uliciam

Dlaniam

Kostiam

Gazdinám

4. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdiné

5. pád

Ženách

Uliciach

Dlaniach

Kostiach

Gazdinách

6. pád

Ženami

Ulicami

Dlaňami

Kosťami

Gazdinami

Množné číslo rod střední

1. pád

Mestá

Srdcia

Vysvedčenia

Dievčatá

dievčence

2. pád

Miest

Sŕdc

Vysvedčení

Dievčat

dievčeniec

3. pád

Mestám

Srdciam

Vysvedčeniam

Dievčatám

dievčencom

4. pád

Mestá

Srdcia

Vysvedčenia

Dievčatá

dievčence

5. pád

Mestách

Srdciach

Vysvedčeniach

Dievčatách

dievčencoch

6. pád

Mestami

Srdcami

Vysvedčeniami

Dievčatami

dievčencami

Zdroj: Pády

Diktát pro SOU – vyjmenovaná slova

Na kraji vísky se tyčilo obilné silo. Včela opyluje nejen užitkové rostliny. Hbitá vydra vynořila hlavu z vody. Každoročně o Vánocích v televizi vysílají pohádku Pyšná princezna. To byl těžký omyl. Zbyněk nedodržel slib, který mi před lety dal. Musím si nabít mobil. Dnes si lidé obvykle nenechávají namlít kávu. Kdo zavinil jadernou havárii? Tento úsek se nazývá horská bystřina. Život kaskadéra visel na vlásku. K vítaným hostům patřil matčin synovec. Přemysl míval v dětství často angínu. Pro snazší nakládání nabízí obchod nájezdové ližiny. Blízko naší zahrady stávala myslivna. Ty máš nalíčený obličej? Nepřítomně zírala na vidličku. Babička milovala olomoucké syrečky. V zoologické zahradě jsme viděli i výra velkého. Ludmila zapomněla koupit mýdlo. V trávě se krčily jen tři malé pýchavky. Byt v nejvyšším patře byl úplně vybydlený. Musíš vypilovat svůj přednes. Místnost osvětloval plamínek sirky. Jan Železný zvítězil třikrát za sebou. Obyčejný nábytek se jí vůbec nelíbil. Mirka nadšením výskala a poskakovala.

Zdroj: Diktáty pro střední odborná učiliště

ŘEŠENÍ

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

VZORY ŽENSKÉHO RODU

ŽENA

RŮŽE

PÍSEŇ

KOST

Nabídka

Svíce

Laň

Laskavost

Hladina

Borovice

Láhev

Myš

Mýtina

Lavice

Pánev

Drzost

Šňůra

Medvědice

Jabloň

Část

Polévka

Slepice

Tramvaj

Pověst

2. cvičení: Rozdělte podstatná jména podle čísel

ŽENSKÝ ROD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Do Evropy

S žárovkami

V noře

Na zdech

S vidličkou

K zálibám

O opici

U silnic

Za výlohou

Pod šňůrami

Na podlahu

S hadicemi

Radost

V pohádkách

K večeři

V soutěžích

S oblohou

Výmluvy

Ve výhni

O představách

3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského

Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

ROD

ŽIVOTNOST

ČÍSLO

PÁD

VZOR

Ve vsi

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

6

Kost

S bylinami

Ženský

Neurčuje se

Množné

7

Žena

O lyžích

Ženský

Neurčuje se

Množné

6

Růže

K myši

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

3

Kost

Pod hlavou

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

7

Žena

Na silnici

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

4/6

Růže

Do krabice

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

2

Růže

Bez zlosti

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

2

Kost

5. cvičení: Doplňte slova ve správném tvaru do vět

a) Patrik si hrál s (myš – množné číslo) myšmi.

b) Maminka upekla koláč s (malina – množné číslo) malinami.

c) Libor si usedl na (stolička – jednotné číslo) stoličku.

d) Při výměně (srst – jednotné číslo) srsti zvířata línají.

e) Zámek je chráněn mohutnými (zeď – množné číslo) zdmi.

f) Děti malovaly barevnými (tuš – množné číslo) tušemi.

g) Na zahradě zaléval s (hadice – množné číslo) hadicemi.

h) Některými svými dojmy a (domněnka – množné číslo) domněnkami mohl lidem ublížit.

i) Živil se převážně (polévka – množné číslo) polévkami z pytlíku.

j) Na výlet jel do (Příbram – jednotné číslo) Příbrami.

6. cvičení: Doplňte i/y

Nezdržuj se zbytečnými hádkami. Dům byl osvětlený žárovkami. Na výpravu se vydal s eskymáckými sněžnicemi. Voda je tvořena molekulami. Adam si pořád vymýšlí výmluvy. Některé lokomotivy topily uhlím. Při koupeli si hezky odpočinul. Levanduli používají jako přísadu do koupele. Na zahradě zasadili jedli. Ryby mrskaly ploutvemi. Na Zemi žijí miliardy obyvatel. Známá automobilová firma je v Mladé Boleslavi.

7. cvičení: Co do řady nepatří

a) pod lípou, s lavičkou, do stodoly, u ulice, k umývárně

b) se závistí, bez listí, o myslivosti, u myši, lsti,

c) v neděli, na tabuli, v léčitelství, se slepicí, pod čepicí,

d) o lani, k míči, na pánvi, pod skříní, při sklizni,

8. cvičení: Doplňte slovo do všech pádů

SKLIZEŇ

RUZYNĚ

KOBYLKA

BOLEST

KONEV

1.

Sklizeň

Ruzyně

Kobylka

Bolest

Konev

2.

Sklizně

Ruzyně

Kobylky

Bolesti

Konve

3.

Sklizni

Ruzyni

Kobylce

Bolesti

Konvi

4.

Sklizeň

Ruzyni

Kobylku

Bolest

Konev

5.

-(sklizni)

-(Ruzyně)

Kobylko

-(bolesti)

-(konvi)

6.

Sklizni

Ruzyni

Kobylce

Bolesti

Konvi

7.

Se sklizní

Ruzyní

Kobylkou

Bolestí

Konví

Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list

Smuteční projev pro maminku

Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,

Život každého z nás provází velké množství ztrát. Člověk během svého žití ztrácí řadu předmětů i iluzí, stejně tak jeho existenci na tomto světě provází i těžší ztráty, jako jsou ztráty milovaných osob a přátel. A nás tu dnes spojuje právě smutek nad ztrátou jedné nám všem blízké osoby, která nás opustila náhle a bez varování. Ztráta této obětavé ženy Barbory Strakové je těžká nejen pro nás, její milovanou rodinu, ale i pro Vás, její přátelé, známé i kolegy. Její náhlý skon zasadil těžkou ránu do našich životů a my se z ní společně musíme vzpamatovat. Nesmíme truchlit, má maminka by si to nepřála, nechtěla by vidět smutek ve tváři nikoho z nás, vždyť i za svého života se nám v těžkých chvílích snažila vyloudit alespoň malý úsměv na tváři. Říkávala, že i malý úsměv je vstupní branou na cestu radosti. A i její poslední okamžiky na tomto světě byly plné přání, abychom po této cestě společně kráčeli s milou vzpomínkou na ni, na ženu, která do posledního okamžiku nemyslela na sebe, ale jen a pouze na své blízké. Její ztráta nás bolí, ale radujeme se z toho, že jsme dostali šanci těšit se z maminčiny přítomnosti a z její lásky, kterou šířila mezi své blízké po celý svůj život. Dovolte mi, abych se s Vámi jménem naší zarmoucené rodiny podělila o to, kým pro nás má maminka Barbora Straková byla.

Má milovaná maminka se v létě roku 1970 narodila na severu Čech mladému hajnému a jeho ženě. Stala se jejich nejstarší dcerou, která jim v průběhu let pomáhala vychovávat další tři děti, samé chlapce. Prostředí, v němž vyrůstala, ji velmi ovlivnilo, stejně jako otec, který jí učil vše, co znal a co tolik miloval. Už jako malé dítě se naučila rozpoznat hlasy ptáků a podle stop lehce poznala, které zvířátko se prohánělo lesními houštinami. Vždy otci pomáhala starat se o řadu lesních zvířátek, která kvůli svým nemocem skončila u domu hajného. Stejně tak ho každý víkend doprovázela na jeho lesních toulkách a návštěvách blízkých i dalekých krmelců, u kterých společně pozorovali krmící se zvěř. Jejich společné chvíle v lesích pro ni byly vším, naučila se les a jeho obyvatele velmi milovat, i proto v ní ticho v temných lesích nikdy nevzbuzovalo strach jako v mnohých z nás, ale vždy jen krásné vzpomínky, pocit domova a blízkosti milovaného otce. I jeho vlivem se rozhodla pro studium veteriny, přestože jí řada lidí odrazovala a místo těžkého studia jí doporučovala usadit se a starat se o děti. Přestože studium bylo velmi náročné, maminka se nevzdávala a usilovně bojovala. Má maminka se ale ve svých cílech nenechala zviklat a dosáhla splnění svého dětského snu. Stala se z ní zvířecí lékařka zaměřená na lesní zvěř. Stala se tak jasným důkazem toho, že i dětská přání se mohou plnit. Po ukončení svého studia si našla práci zde v šumavských lesích, kde se stala velmi vyhledávanou veterinářkou. Všichni oceňovali její profesionalitu stejně jako milý a laskavý přístup k zvířatům i lidem. Přestože byla v zaměstnání šťastná, něco jí chybělo. Ta pravá láska, a tak jí její nejlepší kamarádka Jiřinka seznámila s milým učitelem, který se stal láskou jejího života. Nebylo tedy divu, že se svatbou na nic nečekali, a když jsme se jim narodili my, dva synové a dcera, bylo její štěstí úplné. Měla vše, co si kdy přála, krásnou práci, milujícího manžela, tři roztomilé děti, s nimiž se mohla těšit z jejich úspěchů a stejně tak je utěšovat v případě životních zklamání. Naše maminka nás velmi milovala, přestože ve své práci trávila mnoho času, vždy si našla chvíli, aby s námi probrala naše bolístky, radila nám při našich trápení a povzbuzovala nás k plnění našich snů. Nikdy nás nerozmazlovala, protože sama věděla, že jen cílevědomou prací dosáhneme toho, co si přejeme. Jen díky ní se z nás stal doktor na chirurgii, profesor na univerzitě a úspěšná podnikatelka. To naše maminka nás motivovala a vždy nám říkala, že nic není nemožné. Stačí jen chtít. Osud si s mou milovanou maminkou i těžce pohrával, chvíle štěstí vystřídaly smutné okamžiky, plné ztráty. Náhle ji opustil její milovaný otec, záhy i matka a chvíli po nich ji po těžké nemoci opustil také milovaný manžel. Má maminka pro své milované truchlila, ale naučila se jít dál a nás vedla k tomu samému. Vzpomínky na ně si uchovala a předávala je dál svým dětem a vnoučeti. Po ztrátě rodičů i manžela se o to víc upnula na nás děti, byla si vědoma toho, jak může být život krátký a přála si, abychom ho prožili na plno a podporovala nás v tom. Stála při synu Alešovi, i když se rozhodl, že odejde pracovat do Velké Británie, stejně tak podporovala mě, když jsem se rozhodla, že budu vychovávat dítě sama. Nikdy naše rozhodnutí nekritizovala, vždy vyslechla, poradila a pomohla. Stejně jako pro nás byla milující matkou, pro mého malého syna se stala milující babičkou, která ho učila hrát na piano, četla mu večer pohádky, společně poznávali krásu místních lesů, předala mu svou lásku k přírodě a ke všemu živému. To samé si přála naučit i další vnoučata, ale nebylo jí to dopřáno. Náhle nám jí tragická nehoda vyrvala z naší náruče. Ale ne z našich srdcí. V nich zůstane navždy. Nikdy nezapomenu na ty krásné chvíle, kdy mi v noci před spaním rozčesávala vlasy a vyprávěla pohádky o krásných princeznách a statečných mládencích, nezapomenu ani na moment, kdy jsem dokončila školu a v maminčiných očích jsem zahlédla nekonečnou pýchu, navždy ve mně zůstanou ty krásné vzpomínky, na okamžiky kdy nás s bratry brala do lesů a dělila se s námi o lesní tajemství, navždy mi v srdci bude znít její milý hlas, zvonivý smích, stejně jako mě po zbytek života bude hřát vzpomínka na její laskavý dotyk, který dokázal každého zbavit řady bolestí. Má maminka bude žít navždy ve mně, v mých bratrech, v mém synovi, ale i ve vás, v lidech, kteří pro ni tolik znamenali. Stejně tak bude ale žít i v šumavských lesích, které nám nikdy nedovolí zapomenout na ženu, která pro ně tolik vykonala.

Zdroj: Vzory smutečního projevu

Smuteční řeč na pohřbu tatínka

Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,

Smutek, zoufalství, beznaděj a velké množství slz, to je to, co v tuto smutnou chvíli vidím před sebou, a také to, co cítím ve svém zlomeném srdci. Bolest, která je v této síni a hlavně v našich srdcích přítomná vychází z těžké životní ztráty každého z nás. Dnešním dnem nás opustil milovaný manžel, otec, dědeček, strýc, přítel i kolega Emil Novotný. Jeho odchod z tohoto světa byl dlouhý a velmi bolestivý, i přesto můj otec snášel statečně vše, co si pro něj paní smrt nachystala. Bojoval s ní, nevzdával se a nic jí nedal zadarmo. Do svého posledního okamžiku na tomto světě se snažil, abychom na něj mohli být právem pyšní. Bojoval proti své zákeřné nemoci pro nás, nejen proto, aby mohl být s námi, ale hlavně proto, aby nám byl vzorem, ukázal nám, že se nikdy nemáme vzdávat, ani když dopředu víme, že vyhrát nemůžeme. Můj otec se stal pro mě a mé blízké stal ideálem nejen toho, jak by člověk měl prožít svůj život, ale i toho, jak by si měl svůj život chránit. Dovolte mi, abych vás teď i já trochu jeho životem inspiroval.

Můj tatínek se narodil před jednašedesáti lety do lékařské rodiny. Na své dětství prožité v Rožnově pod Radhoštem vždy velmi rád vzpomínal, na jeho prohánění s kamarády po místních lesích, plavení se po řekách, i rajtování koní na rozlehlých loukách. Od malička patřil k těm lidem, kteří se cítí nejlépe obklopení náručí přírody, i proto většinu dní svého dětství raději venku, než uzavřen s knihou doma. Právě jeho láska k přírodě byla příčinou konfliktu s jeho rodiči, kteří si velmi přáli, aby se i jejich syn mohl pyšnit vysokoškolským diplomem a aby kráčel v jejich stopách. Můj otec ale netoužil jít po cestičce, kterou mu jeho drazí rodiče vyšlapali, raději si zvolil vlastní cestu, plnou životních výmolů, odboček i zajížděk. Navzdory přání rodičů se stal lesníkem. Práce, která se mohla zdát jeho rodičům podružná, získala v jeho rukou nové rozměry. Můj otec dělal vše, aby ji plnil co nejlépe. A protože se nikdy nebál těžké dřiny a přál si aspoň trochu usmířit své milované rodiče, současně při zaměstnání vystudoval i vysokou školu zaměřenou na lesní inženýrství. Jen díky jeho píli, neochoty vzdát se, i když byl během svého studia vystaven mnoho nelehkým situacím, se mu podařilo dokázat svým rodičům, že se o svou budoucnost dokáže postarat sám. Pýcha rodičů mu byla cenným zadostiučiněním. Můj tatínek byl zpočátku velmi šťasten, měl milující rodiče, dobré zaměstnání, krásné místo k žití. Při pohledu na šťastné ženaté přátele radující se ze svých potomků, cítil, že jim závidí. Sám si velmi přál najít lásku, která by ho provázela zbytkem života. Jeho pocit osamění zesílil, když mu zemřela i jeho drahá maminka. Ztráta jednoho z rodičů ho velmi zasáhla, přál si načas se uchýlit do ústraní, a proto se přestěhoval do malé vesničky Milošovice. Místo samoty zde našel to, co dlouho hledal, svou lásku. Má maminka Magdalena se do něj zamilovala na první pohled, chvíli jí trvalo, než dobyla jeho srdce, ale nikdy vynaložené námahy nelitovala, protože tatínek jí to po zbytek svého života vracel svou láskou i přátelstvím. Přestože se někdy hádali a dny jejich společného života nebyly vždy zrovna slunečné, milovali se a nedokázali si představit život jeden bez druhého. Pocity štěstí z narození dvou synů jim kalil jen smutek nad ztrátou otce. Má a bratrova výchova se stala pro tatínka vším, bylo mu jedno, co budeme studovat, důležité pro něj jen bylo, aby se z nás stali slušní mladí muži, kteří jsou v životě velmi šťastní. A tento cíl se mu splnil, i proto s námi mohl prožívat naše studijní úspěchy, radovat se spolu s námi s přijetí na prestižní zahraniční univerzity, těšit se ze setkání s našimi životními partnerkami, šťastně očekávat narození našich dětí, jeho milovaných vnoučat. Prožíval s námi vše, co správný rodič prožívá, radoval se s námi stejnou měrou, s jakou nás utěšoval ve chvílích zlých. Stál při nás vždy, když jsme ho potřebovali a nikdy ve své lásce k nám, našim dětem a ke své ženě nepolevil. Stejně jak vychovával nás s bratrem, podílel se stejnou měrou i na výchově svých milovaných vnoučat, které učil nejen lásce k přírodě, zvířatům, rodné zemi a rodině, především ale lásce k životu. To můj otec naučil mě, mého bratra a naše děti, že úsměv mnohokrát zmůže více než křik, že rozum vítězí nad lidskou hloupostí, že i zvířata mají duši a milují bez podmínek. To otec nás naučil, že vše, co člověka v životě potká, má nějaký vyšší důvod. Naučil nás, že rodina je nadevše. I zprávu o své nemoci bral jako zkoušku, v níž musí naše rodina obstát, ne jako jednotlivec, ale jako celek. Věřil, že jeho úkolem při této těžké zkoušce není přežít, ale poučit nás o důležitosti rodiny a síle lidské vůle. Můj otec byl rád, že jeho poslední chvíle na tomto světě strávil v kruhu rodiny, která chápala důležitost rodinné sounáležitosti a lásky. Tatínek celé rodině vštípil svou vážnou nemocí i poslední ponaučení, že smrtí to nekončí, pokud na zemi zůstává někdo, kdo vás miluje.

Německý filozof Immanuel Kant kdysi pronesl: „Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.“ Můj otec se příchodu své smrti nikdy nebál, i když věděl, že je již blízko a vztahuje po něm své ruce. Nebál se, protože věděl, že i když nás opustí, tak s námi navždy zůstane. Zůstane v každém v nás, bude žít v našich vzpomínkách na společné chvíle, navždy ho uvidíme při pohledu do očí našich dětí a vnoučat, při vyprávění rodinných anekdot uslyšíme jeho zvučný, bodrý smích, ve smutných chvílích našich životů ucítíme jeho laskavý dotyk a tichý hlas, který nám vlévá novou naději do žil. Můj otec Emil Novotný sice opustil tento svět, ale dokud my nedopustíme, aby vzpomínka na něj zemřela, tak bude žít i nadále. Bude žít na místě, odkud ho ani smrt nedokáže vyrvat. Bude žít v našich srdcích a my si vzpomínky na něj budeme hýčkat, protože můj tatínek si to zaslouží za to, jakým byl a co pro nás všechny udělal. Milujme ho i nadále, radujme se z toho, kým byl, těšme se z přítomnosti lidí, které tak miloval a nikdy na něj nezapomínejme.

Zdroj: Vzory smutečního projevu

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP