A JEDNAK ČÁRKA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Spojky patří mezi témata, která se na první pohled zdají jednoduchá, ale v praxi s nimi mívají žáci i dospělí překvapivě hodně potíží. Někdy váháme, zda před spojkou napsat čárku, jindy si nejsme jistí, zda jde ještě o spojku, nebo už o jiný slovní druh, a občas nás zmate i zdánlivě nenápadné slovo jako ale, ani nebo sice.
Tato doplňující část článku se zaměřuje na praktické situace, se kterými se při používání spojek setkáváme nejčastěji. Najdete zde srozumitelná vysvětlení, jasné příklady a upozornění na typické chyby, které pomohou upevnit znalosti spojek v běžném psaném i mluveném projevu.
Psaní čárek
Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).
Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.
Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).
Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.
Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.
Příklad:Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
jej
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radomil Kozák.
Milý Andreji,
dovoluji si,s prominutím toto oslovení,neboť jsem jednak stejně starý,ale hlavně proto,že cítím,že naše společnost má konečně nějaký směr a cíl,že je tu někdo,kdo chce a hlavně ví ,co.Skoro po padesáti letech pociťuji to příjemné mrazení,kdy paní učitelka sundávala ze zdi Novotného a dávala tam Dubčeka a my,děti ani pořádně nevěděly,proč.Časem nám to došlo.Shodou okolností,nebo,že by to byla naše spása a naděje,také Slováka.Ale není to ani spása ani naděje,je to díky Vám a lidem okolo Vás,skutečnost, na kterou lze sáhnout,je to doslova vidět na každém koutu naší krásné a vždy hrdé zemi,ale především na životní úrovni.A zase po tolika letech,cítím to příjemné mrazení a jsem rád,že jsem se dožil toho,že jsem pyšný na člověka,který je premiérem,který má vizi,který je celosvětově uznávaný a kterému záleží především na vlastních lidech.Z deseti lidí,kteří Vás pomlouvají,Vás devět volí.Všichni vidí a pokud nejsou slepí,musí tleskat a především obdivovat Váš záběr a nasazení a na druhé straně klid a věcné argumenty,kterými odvracíte ty směšné útoky zkorumpovaných blbců typu Bendy,o Kalouskovi nemluvím,Stanjury,Fialy a bohužel i pirátů,ze kterých se vlasně vyklubali udavači bez nějakých hmatatelných výsledků.Je smutné,že Češi udávají Čechy a ohánějí se komunismem,který ani nepoznali.Čas ukazuje,že jste měl pravdu a zemi je potřeba řídit jako podnik, direktivně,aby se dostavily výsledky.A ty jsou,pane Babiš,za Vámi vidět a nikdo je nemůže,a doufáme všichni,že si ani nedovolí,je spochybnit.Dotáhněte do konce,tím nemyslím,aby jste je pozavírali,ale ukažte veřejně v parlamentu na ty,co ve jménu vlasti,jak říká p.Soukup ,který mimochodem ukazuje,jak má vypadat zpravodajství,právě nyní,kdy si budeme připomínat to slavné třicáté výročí,kdo to tady řídil,kdo tvz.odklońoval veřejné toky peněz,nebojte se jich a vůbec na ně neberte ohledy,národ by měl vědět ve jménu čeho kradli.Oni Vás také nešetřili a byli schopni věcí,které by neměly zůstat bez vysvětlení.Vím,že se tímto směrem nevydáte a to je jediné ,co mi na Vás vadí.
Přeji Vám,celé rodině i Vašemu týmu a nakonec i nám
Před spojkou "abychom" se obvykle čárka píše. Jde o vedlejší větu účelovou, která vyjadřuje účel děje v hlavní větě, a takové věty se čárkou oddělují.
Příklad
Uděláme všechno, abychom to stihli včas.
Čárka se píše před spojkami, které uvozují vedlejší věty, a to i v případě, že se jedná o větu účelovou (vyjadřující, za jakým účelem se něco děje).
Spojka abychom je typickou spojkou, která uvozuje vedlejší větu účelovou.
Příklady dalších spojek, před kterými se píše čárka v souvětí, jsou aby, protože, když, až, jakmile atd.
Výjimky
V některých případech, zejména pokud je vedlejší věta velmi krátká a s hlavní větou těsně souvisí, se čárka psát nemusí, ale psaní s čárkou je vždy správné.
Například: Je důležité, aby se všichni dobře najedli. nebo Je důležité abychom se všichni dobře najedli.
Ve svém příspěvku ČÁRKA PŘED HLAVNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Prosím o radu, zda psát čárku před "hlavně" v níže uvedené větě.
Líbí se nám také zdejší lesy a možnost posezení na zámku hlavně v letních měsících.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Zde záleží co přesně chcete vyjádřit. Jestli se vám v letních měsících líbí jen možnost posezení u zámku a v lese se vám líbí stejně dobře i po zbytek roku, tak tam čárka nebude. Ovšem jestli se vám nejvíce líbí v lese i na zámku právě jen v létě, tak tam čárka bude.
Čárka před „a to“ – jasné pravidlo, které se často porušuje
Spojení „a to“ patří mezi velmi vyhledávaná témata v oblasti pravopisu, protože mnoho lidí váhá, zda před ním psát čárku. Pravidlo je přitom poměrně jednoznačné, pokud známe jeho funkci ve větě.
Kdy se čárka před „a to“ píše
Čárka před „a to“ se píše tehdy, pokud výraz „a to“ uvádí vysvětlení, upřesnění nebo konkretizaci předchozího sdělení. V takovém případě se chová podobně jako přístavek. Typickým příkladem je věta: Koupil si nové oblečení, a to kabát a boty.
Kdy se čárka před „a to“ nepíše
Pokud je „a to“ součástí jiného větného vztahu a neplní vysvětlovací funkci, čárka se nepíše. Tyto případy jsou ale výrazně méně časté a vyžadují pečlivé posouzení významu věty.
Ve svém příspěvku NO, ANO : JAKÉ DRUHY SLOVA TO JSOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, prosím o radu do jakého druhu slov se zařadí "ano, no".
Je vůbec "no" spisovný výraz.
Dělá se za "no" vždy čárka?
Př.: No, asi to udělám....děkuji za odpověď H.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Přejeme Vám,aby bylo Vaše manželství stále krásné jako rozkvetlá louka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud spojka jako uvozuje celou větu, čárku píšeme: Zvládli jsme to stejně rychle, jako se to podařilo jemu. Některé evropské země, jako jsou Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko, nemají moře.
Uvozuje‑li jako pouze větný člen při srovnávání, čárka se nepíše: Přejeme Vám,aby bylo Vaše manželství stále krásné jako rozkvetlá louka.
Jakmile je spojka a před spojkami se obvykle píše čárka. U slova jakmile se čárka píše v případě, pokud za ním následuje vedlejší věta, tedy věta, která je závislá na větě hlavní a začíná spojkou jakmile.
Spojka "jakmile" uvádí vedlejší větu časovou, která určuje, kdy se děj hlavní věty uskuteční. Čárka se píše, aby bylo jasné, kde věta vedlejší začíná a kde končí, a tím se zlepšila čitelnost textu.
Příklady
Jakmile dorazím domů, zavolám ti.
Můžeme jít ven, jakmile přestane pršet.
Jakmile jí spatřil, zamiloval se.
Jakmile přibil na stěnu první lištu, hned věděl, že to nebude jednoduché.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
Několikanásobný větný člen je takový
větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou
platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.
Několikanásobné větné členy oddělujeme
čárkou v případě, že:
nejsou spojeny spojkami a, i, nebo
(anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami,
pokud jsou jiném poměru než
slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
jsou k sobě přiřazeny bez spojek
(Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
jsou jednotlivé výrazy
několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé
poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi
nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
jsou spojeny dvojitými
spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli
jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy,
které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu,
nebo v maloobchodech.
spojky nebo a či vyjadřují
vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z
několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba.
Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
spojka nebo vyjadřuje opravu
výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.
Několikanásobné větné členy neoddělujeme
čárkou v případě, že:
jsou několikanásobné větné členy v poměru
slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na
zahradě máme jabloně a hrušky.
spojky nebo a či vyjadřují vztah
mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
jsou jednotlivé výrazy
několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím
příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve
škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
se jedná o ustálená slovní
spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama
noha.
v případě, že se jedná o dvojité
spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti.
Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.
2.
Přívlastek postupně rozvíjející
Přívlastek postupně rozvíjející je
zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a
na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další
adjektivní přívlastek.
Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou
neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.
