Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

BÁSEŇ PRO 5 TŘÍDU

Obsah

Vtipné básničky pro děti

Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.

Zdroj: Vtipné básničky k recitaci pro děti

Diskuze

V diskuzi PRAVOPISNÁ CVIČENÍ PRO 2. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nula.

tohle už dávno vím

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Popelář

napsal Zdeněk Rýdl

Já bych chtěl být popelářem, dnes vidím, že je to, to pravý,

na stupátku on se vozí, a už z dálky lidi zdraví.

~

Městem jezdí křížem krážem, zná všechny uličky,

a popelnice v každém domě, a všecky ty lidičky.

~

Oranžovou vestu on má, nemusí se stydět,

a zákazy, nezákazy, všude je ho vidět !

~

A když je venku zima, prší, lidi na něj volají,

ochutnejte, pro zahřátí, slivovičku mu dávají !

~

Na svačinu má kus masa a k tomu pivo pije,

ve škole měl nic, moc známky, a přece si dnes šťastně žije !

Zdroj: Báseň pro 5. třídu

Diskuze

V diskuzi BÁSEŇ PRO SKOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.

nejlepší básnička je Malovaná pohádka od: Jiří Žáček

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Báseň pro skoláky

Čím budu

napsal Zdeněk Rýdl

Je to všecko jak v divadle, vezmeš roli a máš kliku,

vybereš si bohatého, zakoulíš a jseš v balíku !

~

Ale než ta role přijde, musíš pilně trénovat,

gramatiku i matiku, tak to holka musíš znát !

~

Taky trochu změpisu, kam si jednou vyrazíš,

chemie se taky hodí, to když třeba narazíš !

~

Začni třeba recitací, vybrat správně si musíš,

výslovnost a výraz tváře, před zrcadlem se naučíš !

~

A pak první obecenstvo, spolužáci nesmí spát,

texty básní neposlouchaj, s nima musíš jinak hrát !

Zdroj: Báseň pro 5. třídu

Učitelka

napsal Zdeněk Rýdl

Říkají mi, že jsem děcko, ale já mám pocit, že už jsem dost velká,

abych se mohla rozhodnout, že budu učitelka.

~

Já vím, že to nemaj lehký, děcka, dnes jsou drzí,

někdo tu školu sponzoruje, učitel, no, že ho to moc mrzí !

~

U tabule děcko stojí, nic neví, jen se směje,

Taťka mě chce na vysokou, spravedlnost, kde je ?

~

Osobně půjde k řediteli, takhle to nemá cenu,

ta učitelka, že nic nenaučí, prej, chtělo by to změnu !

~

Na tohle jsem připravená, do karate chodím,

a tatínek může přijít, oknem ho vyhodím !

Zdroj: Báseň pro 5. třídu

Mateřinka

napsal Zdeněk Rýdl

Já, už jako malá holka, s panenkama jsem si hrála,

ony byly jako živé, když jsem s nimi rozmlouvala.

~

A tak bylo celkem jasné, že nemusím jenom snít

ve škole až se mě zeptaj, čím bych chtěla jednou být ?

~

Je to jasné rozhodnutí, představit si dovedu

budem chodit na procházky, a já ty děti za ručičku povedu.

~

Napřed musíš do hudebky, tam se učit na něco hrát,

a pak taky recitovat, správný přednes musíš znát.

~

To je taky hlavní důvod, dnešního zde snažení,

vybrat si správné obecenstvo, tak, co říkáte, vážení ?

Zdroj: Báseň pro 5. třídu

Taky možnost

napsal Zdeněk Rýdl

Maminka mi povídala, už nejsi přece holka malá,

nikdo že mě nenutí, ale přišel čas na vážné rozhodnutí !

~

Za chvíli už škola končí, a dostaneš občanku,

nějak že se člověk živit musí, když nežije na zámku !

~

Nedělám si iluze, na vysokou, že bys dosáhla,

vyučit se, není špatný, snad někam bys to dotáhla !

~

Ale mě se mamko doma líbí, jsem spokojená docela,

vstávat ráno do fabriky, no, to bych vážně nechtěla !

~

Těch pár pátků se mnou vydrž, pak pořídím si dětičky

vezmu dávky a přídavky, já přece nejsem hloupá, lidičky !

Zdroj: Báseň pro 5. třídu

Přednes

napsal Zdeněk Rýdl

Ve škole nám říkali, že " Bez práce nejsou koláče,"

ale taky, " Kdo neumí mluvit, bude jenom dřít a zapláče ".

~

Aby člověk uměl mluvit, to není jen klika,

je to přímo vědní obor, zvaný prostě " Rétorika ".

~

Pro začátek můžeš zkusit hrát si s jedním slovíčkem,

postavit se před zrcadlo a sledovat, no, jaký jsem ?

~

Pak si vyber pro svou třídu, nějakou tu básničku,

záleží na intonaci a ne jenom na slovíčku !

~

Text se musíš naučit, bez toho to nejde,

pak tě čeká trochu trémy, ale i to nakonec přejde !

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Hora Říp

Napsal Jaroslav Seifert

Viděl jsem hory plné ledu,

však zpívat o nich nedovedu.

~

Jiskřily dálky nad hlavami

jak bleděmodré drahokamy.

~

Jímala závrať při pohledu,

zpívat však o nich nedovedu.

~

Když ale vidím na obzoru

uprostřed kraje nízkou horu,

~

na nebi mráček běloskvoucí

- přestane srdce chvíli tlouci.

~

Oblaka letí v klasech zralých

a koně dupou po maštalích.

~

V panácích jsou už všude snopy

a svatý Jiří zvedá kopí,

~

aby je vrazil ve chřtán dračí

a motýl spěchá po bodláčí;

~

a jako krůpěj na prstenu

třpytí se drobná kvítka rmenu.

~

Tu nemohu se vynadívat

a všechno ve mně začne zpívat,

~

zpívat i plakat. Maminko má,

jak je to hezké u nás doma!

Báseň ze sbírky Jaro, sbohem:

Zdroj: Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Perun a Vladimír

Zpěv I.

Napsal Karel Havlíček Borovský

Vladimír cár na svůj svátek,

když seděl na trůnu,

poslal drába s vyřízením

k bohovi Perunu.

~

"Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

škoda prachu, dost ho padne

v bitvách u armády.

~

Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

pak si přijdi se mnou vypít

šálek čekolády." -

~

Pan dráb přišel k Perunovic,

zatloukl na vrata,

děvečky se hnedle zeptal:

"Doma-li pantáta?"

~

Doma, doma, pane drábe,

ve veliké chatě,

sedí s jehlou na pekýlku,

zašívá si katě."

~

"Vzkazuje vás, pantatínku,

cár náš pozdravovat,

máte prej mu k tomu svátku

drobet zabubnovat."

~

Jak to přeslech tatík Perun,

hnedle čelo zvraštil,

skočil s kamen na lavici,

kaťmi o zem praštil:

~

"Raději pásat husy ve vsi,

po bahnách se ploužit

než u toho Vladimíra

zde za boha sloužit."

Zdroj: Osmisloková báseň po čtyřech verších

Les

Napsal Jaroslav Seifert

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

~

Lesníkem také chtěl jsem být,

počítat kubíky dřeva,

les kříže krážem prochodit

a čekat na tetřeva.

~

Srnečky hlídat na louce

a měřit smrky, duby,

mít sojčí pero v klobouce

a znak s kančími zuby.

~

Po mechu bych se procházel

a v zimě krmil laně;

i pro psa už jsem jméno měl -

však zapomněl jsem na ně.

~

Veverky, bílé pod bříškem,

jež hnízdí mezi ptáky,

mám dodnes rád. A oříšky,

ty míval jsem rád taky.

~

Dýchal bych vůni pryskyřic

i houby voněly by.

Řekněte, co je v světě víc,

než najít pěkné hřiby!

~

Co ze všeho dnes zbylo mi,

z těch snů šťastného lovce?

Chodím dnes také pod stromy,

ale jen ve Stromovce.

~

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

Zdroj: Osmisloková báseň po čtyřech verších

Ptení

Napsal Petr Bezruč

Domky máš žluté a chudobné,

vidím a vidím, že v Ptení

po skromnu horáci dýchají,

že zde již Hanáků není.

~

Hleď, mezi domky je kopeček,

travnatý, nenáhlý, nízký:

zámeček se čtyrmi věžkami

ve středu tiché té vísky.

~

Na vršku slívy a kaštany,

lípy a po kraji borek.

Zámeček knížecí? Ne, to jest

pijáka-sedláka dvorek.

~

Trhliny ve zdech a pavouci,

do zkázy všecko to chvátá,

dřevěný plot kolem dokola,

dřevěné kolny a vrata.

~

Kdyby tak jiskra sem zalétla,

pomocí zámečku není,

chudobný žaluješ bídu svou,

vidím, žes zámeček z Ptení.

~

Před časy řinčely meče zde,

poháry do kuropění,

odtud jsi do boje vylétal,

rytíři Jeníku z Ptení.

~

Dnes je vše pusto a rozbito,

smutně tu stojí a vzdychá

ve středu hliněných chaloupek

zapadlá panská ta pýcha.

~

Dočkám a dočkám se jedenkrát,

aby smích táhl po líci

nad pádem toho, co vraždil nás

nahoře nad Ostravicí?

Zdroj: Osmisloková báseň po čtyřech verších

Motýli

Napsal Jaroslav Seifert

Když chlapci jarem rozcuchaní

bělásky v hrsti nosili,

běloučký pel jim zůstal v dlani.

Ubohá křídla motýlí!

~

Motýly znám i každou kytku.

Hle, právě sedl na římse

žluťásek! Kdepak mám svou síťku?

Však nesmím ven a učím se.

~

Z počtu mám desetinnou tečku,

pak zeměpis a mluvnici.

Zkroušeně sedím u stolečku

a jaro běží ulicí.

~

Hospodařil jsem špatně s časem.

Dnes praží slunko do oken,

a já tu sedím nad atlasem,

odříkávaje spoustu jmen.

~

Nikobary a Andamany,

Borneo, Jáva, Celebes.

Motýlek stříbrem postříkaný

třepetá se až u nebes.

~

A babočka a oko paví,

když atlas jsem si rozvíral,

na mapě sedí blízko Jávy;

a na Borneu admirál.

~

Černopláštník je na rovníku

a chlubí se svým sametem

a okáč v stéblech poledníků

houpe se jako nad květem.

~

Hleděl jsem dlouho v očka křídel,

zatajiv dech, bych nesvál pel.

dokud jsem hezčí neuviděl.

Pak na sítˇku jsem zapomněl.

Zdroj: Osmisloková báseň po čtyřech verších

Jarní slavnost

Napsal František Gellner

Vděk noci vystřídal dne krásu;

v čím dál tím lepší náladě

seděli v mírném světel jasu

páni i dámy v zahradě.

~

Mdlá vůně stromů kořenila

dráždivou příchuť zábavy,

nápojů čarodějná síla

stoupala rychle do hlavy.

~

Ach, a tu stalo se, že malá

a rozpustilá Helenka

v nemístné chloubě ukázala

všem půvab svého kolénka.

~

Dámy se zarděly, jak zřely

Helenčin světlý podvazek,

z mužů však mnozí zapomněli

na srdcí pevný závazek.

~

Nazítří došlo na ty pány;

leckde se střetly náhledy.

Nestoudně byly popírány

veškeré hříšné pohledy.

~

Miladin ctitel rozhorlený

děl: "Ne, toť nedovoleno!

Má drahá, ejhle, dnešní ženy!

Před lidmi! svoje koleno!

~

Druhý zase pravil: "Vínko zblázní

hlavičky zvyklé na vodu,

že zaměňují s parní lázní

veřejnou, prosím, hospodu."

~

Každý se změnil za chvilenku

v mravokárce a mudrce;

však při vzpomínce na Helenku

hřálo to přec jen u srdce.

Zdroj: Osmisloková báseň po čtyřech verších

Housle

Napsal Jaroslav Seifert

Rok nebo dva jsem hrál

a hrozil se těch chvílí.

Já jsem vás proklínal

a vy jste se mi mstily

úpěním zoufalým

z hlubiny nitra svého.

Však už vás zahalím

do sukna zeleného.

~

Když zaskřípěl váš hlas,

stiskl jsem vám krk štíhlý.

Tak moci rozbít vás

úderem těžké cihly.

A pak vám rozšlapat

kobylku, hmatník, luby!

A neuměje hrát,

k těm houslím byl jsem hrubý.

~

Záhy je pokryl prach

kdes mezi harampátím.

Čas plynul v jiných hrách;

už se k nim nevrátím

a lehce oželím

tu nudu věčné škály.

Housličkám zpuchřelým

pak struny popraskaly.

~

Už vím, že to byl hřích,

a pykám za tu vinu.

Jak vděčně zlíbal bych

dnes ruku maminčinu!

Tenkrát je koupila

a zbožně přinesla je.

Ó léta zpozdilá! -

Zní housle. Někdo hraje.

~

Vzpomínám na kloučka,

možná už zmoudřel lety.

A smyčec zlehoučka

vyhrává flažolety,

po strunách poskočí

a měkce padá na ně.

Kdo mi to na oči

zezadu stiskl dlaně?

~

Kdo je to? Cožpak vím.

Hlas šeptá: Řekni jméno,

a já ti položím

svou hlavu na rameno.

Kdybych je říci směl!

Však mlčím jako němý.

Housličky, jen bych chtěl

poprosit: Odpusťte mi.

Báseň ze sbírky Šel malíř chudě do světa:

Zdroj: Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Horečka

napsal Zdeněk Rýdl

Ráno jsem se probudila, svět se se mnou houpá,

u postele hejno myší, tuleň se na mě kouká.

~

Venku bliká modrý světlo, něco se tam děje !

U postele cizí pán, tak si říkám, " Zle je ".

~

A maminka je taky divná, sahá mi na čelíčko,

vypadá tak ustaraně, a proč mi říká holčičko ?

~

Pak přinesla mokrej hadr, bóžičku to mě studí,

proč ten pán tu chodí v botech a nikdo ho neprudí ?

~

Pak to všecko padá do tmy, jenom si tak hlesnu,

do školy, že dneska nejdu, slyším už jen ve snu.

Zdroj: Básně pro 5. třídu

1. diktát na skupiny -bě, -bje, -vě, -vje, -mě, -mně

Ve škole probíhal sběr papíru. Herec působil sebevědomě. Dřevěná vědra ležela u studny. Objednávka zboží měla zpoždění. Nejpalčivějším problémem je lenost. Zapomněl domácí úkol. Oběd byl chutný. Sjezd spisovatelů proběhl hladce. Host se objevil nečekaně. Prezident vjel slavnostně do města. Hrad působil tajemně. Auta musela objet překážku. U silnice se tvořily sněhové závěje. Měděný hrnec zůstal v kredenci. Vzpomněl si na babičku.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Zdeněk Rýdl


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP