BYCHOM

Pravopis slova byste

Co to vůbec to byste je? Jde o kondicionálový (podmiňovací) tvar pomocného slovesa být, s jehož pomocí se spolu s příčestím činným tvoří podmiňovací způsob 2. osoby čísla množného, například: Pokud byste měli zájem, vysvětlím vám to podrobněji.

Podle časového příznaku se rozlišují dva typy podmiňovacího způsobu (kondicionálu), a to podmiňovací způsob přítomný a podmiňovací způsob minulý.

Podmiňovací způsob přítomný se používá:

• ve větách, jejichž děj je podmíněný: Kdybyste si koupili lepší vysavač, měli byste lépe uklizeno.

• ve zdvořilých žádostech: Přišli byste zítra k nám?

• vyjadřujeme-li přání: Kéž byste mohli jet s námi.

Kompletní přehled časovaní v podmiňovacím způsobu přítomném

jednotné číslo množné číslo

1. os. psal bych psali bychom

2. os. psal bys psali byste

3. os. psal by psali by

Nyní je potřeba zdůraznit, že jen výše uvedené tvary jsou spisovné. Tvar bysme patří pouze do neformálních mluvených projevů a podoby *by jsme či *by jste jsou chybné, odborně hyperkorektní, to znamená vytvořené z přehnané snahy o jazykovou správnost a jen domněle správné.

Pokud jde o tvoření podmiňovacího způsobu u sloves zvratných, platí, že ve tvarech 2. osoby čísla jednotného užíváme stažené ses, sis: ty by ses nekoupal, aby sis ne

etl, kdyby ses podíval (nikoli *by jsi se, *kdyby jsi se, *aby jsi se = tvary hyperkorektní, nespisovné). Ostatní tvary se tvoří pravidelně, (viz přehled níže) a podoby *by jste si nebo *byste jsi jsou nespisovné!

Kompletní přehled časovaní v podmiňovacím způsobu přítomném pro slovesa zvratná

jednotné číslo množné číslo

1. os. napsal bych si napsali bychom si

2. os. napsal by sis napsali byste si

3. os. napsal by si napsali by si

Výše jsme zmínili, že podmiňovací způsoby jsou dva, tudíž nyní pár slov k podmiňovacímu způsobu minulému.

Podmiňovací způsob minulý se v současné češtině moc neužívá. Lze se s ním setkat spíše jen jako s prostředkem zdůraznění nebo stylizace, přičemž vyjadřuje neuskutečnitelnost děje spočívající v tom, že daný děj v minulosti měl nebo mohl proběhnout jinak, například: Kdybyste nám to napsali, tak bychom vás na tom nádraží byli čekali. Kdybych tehdy udělala něco takového, vůbec bych ti to byla neřekla.Byli bychom přinesli něco dobrého, kdybychom věděli, že máte výročí.

Kompletní přehled časovaní v podmiňovacím způsobu minulém

jednotné číslo množné číslo

1. os. byl bych psal byli bychom psali

2. os. byl bys psal byli byste psali

3. os. byl by psal byli by psali

A nakonec pro lepší vštípení správné podoby daného tvaru uvádíme několik příkladových vět.

Zdroj: článek Byste nebo by jste

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Podmiňovací způsob přítomný

Použití:

• ve větách, jejichž děj je podmíněný: Kdybych věděl, jak ti mám pomoci, ani chvíli bych neváhal.
• ve zdvořilých žádostech: Mohl byste prosím otevřít okno?
• vyjadřujeme-li přání: Já bych tak rád jel k moři. Kéž by už přišla.
• jako prostředek zdvořilosti a skromnosti ve větách a konstrukcích typu: navrhovali bychom..., mohli bychom..., co byste si přál (v obchodě)

Jednotné číslo

• 1. os. nesl bych
• 2. os. nesl bys
• 3. os. nesl by

Množné číslo

• 1. os. nesli bychom
• 2. os. nesli byste
• 3. os. nesli by

Tvar bysme patří pouze do neformálních mluvených projevů, podoby by jsme a by jste, které se v praxi někdy objevují, jsou chybné (takzvaně hyperkorektní).

Ve spojení se zvratným slovesem jsou ve 2. osobě čísla jednotného spisovné tvary: koupil by sis, umyl by ses. Tvary koupil by jsi si a umyl by jsi se jsou opět hyperkorektní.

Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste

Příběh

Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

Zdroj: příběh Byste nebo by jste

Otázky na zájmena

Bohužel neexistuje vymezená skupina otázek, které by vám pomohly přímo určit, že jde o zájmeno, jako je tomu například u příslovcí nebo u přídavných jmen. Proč tomu tak je? Vyplývá to z věcného významu tohoto slovního druhu. Výše jsme zmiňovali, že zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na ně ukazují či odkazují, to znamená, že se na ně budeme ptát stejnými otázkami, jako bychom se ptali na tyto dva slovní druhy, které ve větě zastupují. Odtud je také zřejmý název "zájmena" - dáváme je "za jména".

Možná bude nejlepší, když si to ukážeme přímo na konkrétních příkladech...

Bez ní tam bude nuda. - Jak se zeptáte na označené slovo? Bez koho, čeho, tedy pádovou otázkou, kterou bychom se ptali na podstatné jméno. Ale označuje tento výraz konkrétní osobu? Ne. Pak je zcela zřejmé, že jde o zájmeno.

Jeho sestra je velmi zábavná. - Jak bude znít otázka na vyznačené slovo? Čí sestra, zeptáme se tedy stejně, jako bychom se ptali na přídavné jméno. Ale vyjadřuje daný výraz, o jakou konkrétní sestru jde? Je Hugova, sousedova, nebo dědečkova? Ne. Pak tedy vězte, že jde opět o zájmeno.

!! Samy pádové otázky (kdo, co, koho, čeho, komu, čemu, ...) a otázky, jimiž se ptáme na přídavná jména (který, jaký, čí, kterého, jakým, ...), jsou zájmeny.

Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena

Shoda přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Vysvětlení shody přísudku s podmětem

Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět

Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z  kontextu.