BYL JSEM SLOVNÍ DRUH

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.

jaky slovni druh je slovo jak

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.

Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Test z ukázek Malostranských povídek

1. Ze které povídky je tato ukázka: „Doma, to jsem věděl, dnes mne pohřešovat nebudou. Dovedl jsem; s onou prolhaností, která tak mnohého devítiletého, nadaného hocha krášlí, matce nalhat, že si staroměstská teta naše přeje, abych k ní navečer přišel. Rozumělo se samo sebou, že zůstanu tam přes noc, ráno ale že se dostavím určitě zas na mši, k ministrantské své povinnosti. Prozradím-li se později, co na tom, vždyť mohu vyprávět, jak svatý Václav slouží mši!“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10
2. Ze které povídky je tato ukázka: „Jednou jsem byla také na židovském pohřbu,“ pokračovala pološeptem paní ......., „ale to není hezké. Všechna zrcadla jsou zavěšena, aby prý neviděli mrtvolu, ať se obrátí, kam chtějí. Takhle je líp, nebožtíka je vidět pěkně ze všech stran – já bych řekla, že ta truhla stojí dvacet zlatých v stříbře, to je krása! Ale zasloužil si ji, dobrák, jakoby se na nás i z toho zrcadla usmíval.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky4
3. Ze které povídky je tato ukázka: „Honem okna zavřít a začnem studovat. Devět hodin. A je úterek, dobrý den pro začátek studií! Začnu jako každý s občanským zákonem. Myslím, že to půjde dob-
   

   „Ale já jsem se ani nezeptala, jak se to panu doktorovi první noci spalo,“ zní vesele zas ode dveří. „Koukej se, Kačenko, pan doktor. Dej dobrýtro – kompliment (kloní ji) tak! Duc! Duc! (dělá, jakoby ji házela na mne.) Dobře se spalo, to si myslím na takové posteli! (Už je u postele.) Kačenko, koukej, to se to hajá! (Klade ji už zas na postel.) Viď, mrško, to děláš paní? Je to postel!“ (zas si tak napolovic sama ke Kačence přilehla.)

   Pěkná žínka, luzné podívání, ale, - ! Dívám se upřeně do zákoníku.“

   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky13
4. Ze které povídky je tato ukázka: „Děťátko ostýchavě jde kupředu. Slečna Máry jde hned za ním, pobádá je, aniž by mu určovala směr cesty. Chodí tak, až náhle řekne slečna: „Počkej!“, vezme děvče za ruku a vede ji nedaleko mezi hroby. Sundá z jistého železného kříže oprchalý, větrem a deštěm roztřepený věnec a zavěší tam nový, složený z bílých a černých umělých květin.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky12
5. Ze které povídky je tato ukázka: „Nejveseleji jakoby ale byl měsíc svítil na střechy Ostruhové ulice, myslím, že zrovna na tiché ty střechy sousedních dvou domů „U Dvou slunců“ a „Hlubokého sklepa“. Podivné to střechy, hravě se dostaneš z jedné na druhou, a jsou samý kout, samý žlab, samé pokračování.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky5
6. Ze které povídky je následující ukázka: „Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak volně, že by ani vyslovit nebyla dovedla. Zdálo se jí, že sama vystrojila celý pohřeb Žanýnce nebohé.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky1
7. Ze které povídky je tato ukázka: „Píšu upřímně. Bylo mně naprosto nevolno. Bylo mně nevolno vlastně už po více dnů, pořád hůř, čím blíž přicházel 20. srpen. Pozoroval jsem cos podobného také u ostatních vojvůdců. V posledních schůzích mluvilo se někdy až trochu spleteně. Přičítal jsem to ve vnitřku svém tomu, že mají vojvůdcové strach. Přemohl jsem sama sebe a vystoupil předevčírem rázně. Odpírali vesměs co nejhrdinněji, rozohnili jsme se, nikdy nebylo mluveno tak rázně jako předevčírem. Následující noci jsem spal ale přece špatně. Ano, kdybych byl cítil naprostou hrdinnost u ostatních, byl bych sama sebe cítil také zcela jinak...“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky11
8. Ze které povídky je tato ukázka: „Mnohý lehkovážný si snad pomyslí, že otevření nového krupařského krámu nebylo ani tak zvláštní událostí. Ale takovému bych řekl jen: „Ty nebohý!“ nebo bych docela jen pokrčil ramenama a neřekl ničeho. Tenkrát, když venkovan snad po dvacet let nebyl v Praze a pak Strahovskou bránou přišel až do Ostruhové ulice, byl zde kupec na témž rohu jako před dvaceti lety, pekař pod tímž štítem a hokynář v tomtéž domě. Tenkrát mělo vše svoje místo určené, zařídit najednou krupařství tam, kde bylo např. dřív kupectví, patřilo mezi věci tak hloupé, že na to nikdo ani nepomyslil.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky8
9. Ze které povídky je tato ukázka: „Krásnooká se otočila, vystoupla do samoty ven. Stála vedle mne, zrak její spočíval na mně, cítil jsem ruku její vedle třesoucí se ruky své. Uchopil jsem ji za ruku, byla tak měkká. Mlčky jsem táhl děvče dál a dále do arkád, děvče následovalo volně. Bouře dostoupila teď svého vrchole. Vítr hnal se jako příval vodní, nebe i země ječely, nad hlavami se nám válely hromy, kolem nás jak by mrtví řvali z hrobů.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky9
10. Ze které povídky je tato ukázka: „Obrat! Naprostý, radikální obrat, jakého bych byl nikdy ani neočekával. Obrat v přírodě i ve společnosti. Za prvé: Vlažné, usměvavé krásné dny a při nastalém teple rýma. Za druhé: cikorky konduktorčiny jsem se nasytil a právě jsem vypil kávu, kterou jsem si na lihu uvařil sám. Budu si napořád vařit kávu sám. Také v ostatním jsem učinil změnu. Konduktorka mně přinese už jen dnešní oběd zdola, k večeři si už seběhnu dolů do hostince. Nepotřebuji milostí a konduktorka v ochotě ochabla už naprosto. Aťsi, takhle bude líp. Pořád sedět nejde, člověk zpitomí a pokračuje v studiích tím pomaleji.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky13
11. Ze které povídky je tato ukázka: „Oba seděli vždy odvráceni od okna a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe a dívali se na kulečník; k stolku se obrátili jen, když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den co den. A po těch jedenácte let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky2
12. Ze které povídky je tato ukázka: „Velevážená slečno! Tedy nemám být šťasten! – Sen prchnul, tlačím ruku k čelu, hlava mně víří v bolesti. Avšak ne – nechci kráčet cestou, která je dlážděna zmařenými nadějemi nejlepšího, jediného mého přítele! Nebohý příteli, tak ubohý, jak jsem já sám! Ovšem jste se ještě nerozhodla, ale jaképak je zde rozhodnutí možno? Nemohu žít v štěstí a vida svého Jeníka v zoufalství. I kdybyste mně podávala vskutku životní rozkoše, nemohu ji přijmout. Jsem rozhodnut, vzdám se všeho.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky12
13. Ze které povídky je tato ukázka: „Takřka ve dvakráte čtyryadvaceti hodinách byl osud páně ...... zpečetěn. Všude ho ode dveří odbývali, že jsou „zlé časy“. Kde míval obědy, slyšel, že „dnes nic nezbylo“, nebo: „Jsme chudí, měli jsme jen hrách, to není pro vás.“ Uličníci kolem něho poskakovali a pokřikovali: „Domácí pán! Domácí pán!“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky3
14. Ze které povídky je tato ukázka: „Stařec sebou škubnul. Pak zašeptal dívaje se upřeně k Petřínu: „Nemá to ceny – oblázky...“
    

    „Já vím, že nemají velké ceny, vždyť to znám sám. Ale cenu mají přece, pro nás i pro vás. Vy jste si je pracně sebral – strýčku, nechte je, prosím, všechny pro mé děti. Budou se na nich učit, vy jim budete vypravovat.“

    „Mysleli jste snad,“ zašeptal zas stařec monotónně a s namáháním, „že jsem bohatý, a já vskutku...“

    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky7
15. Ze které povídky je následující ukázka: „Celé město o něm mluvilo. Noviny o něm psaly nejspíš po celém světě. Malá Strana byla pyšna. Vypravovaly se věci podivné. Baroni, hrabata, knížata si ho prý hleděli získat za osobního lékaře. Ba jistý vládnoucí král mu učinil návrh přímo neslýchaný. Vůbec se co nejnaléhavěji ucházeli o něho všichni takoví, z jichž smrti by bylo mnoho lidí mělo radost. Ale on byl jako zabedněn. Ba vypravovalo se, že paní radová mu nesla plný pytlík dukátů, že se k němu ale nikdy nedostala, a naposled prý ji polil z pavlače vodou.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky6
16. Ze které povídky je tato ukázka: „Sotva usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali „bába milionová“. Jiné žebračky slibovaly, že pán bůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do „milionů a milionů“. Milionová šla rovně, kdy chtěla, a kulhala, kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu ... . Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustění, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Sama drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozelené jako u kočky.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky3
17. Ze které povídky je tato ukázka: „Ostatně nemohu říci, že bych byl v chrámové té samot cítil tesknotu, strach. Také proč? Byl jsem si sice vědom neobyčejnosti svého podniku, ale žádné chyby, žádné vědomí hříchu neskličovalo a netisklo duši mou, naopak cítil jsem se nadšeným, povzneseným. Náboženské nadšení jakoby ze mne bylo učinilo zvláštního, vznešeného tvora, nikdy předtím – a přiznám se: nikdy také již potom necítil jsem se tak dokonalým, tak všeobecné závisti hodným. Jinde a jindy bych se bál třeba strašidel – ale zde v kostele nemšla strašila přece pražádné moci!“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10
18. Ze které povídky je tato ukázka: „Ale u „hlubokého sklepa“ stála setníkovic slečna Poldýnka a právě vypravovala paní radové Kdojekové: „On tam má tolik kouře, že je všechno jako uzené.“ A když přišla v poledne krupicová polívka na stůl, tvrdila slečna Poldýnka určitě, že „z ní cítí tabákový kouř“, a položila lžíci. Do večera si vyprávěli již veškeří sousedé, že v krámě páně ... zapáchá všechno tabákovým čmoudem, mouka že je jakoby pražena a kroupy uzeny. A již neříkali panu Vorlovi jinak než „uzený krupař“ – osud jeho byl rozhodnut.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky8
19. Ze které povídky je tato ukázka: „Loudal se pomalu domů. Když přišel průjezdem až ke dvorku, opominul se podívat dle dávného obyčeje svého nahoru k Josefinčiným oknům. Bylo mu, jakoby byl vyvázl z nějakého nebezpečí, když podivně nejistým krokem vešel konečně do kuchyně Lakmusových. Oddechl si, krev mu počala proudit volněji a na Klárku promluvil s tak příjemně znějícím záchvěvem, jako předtím nikdy dříve. Nezdržel se ale dlouho, vešel hned do svého pokoje.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky1
20. Ze které povídky je tato ukázka: „Kupko, kam se to díváte – vy slítnete ještě jednou!“
    

    „Kam se dívám? Ke knihaři se dívám. Vy ani nevíte, že čte už po dvacet let den co den navečer životopis Husův, že pokaždé při tom pláče. Díval jsem se, jestli se už dnes rozplakal; ještě ne!“

    „Hlouposti, kdybyste si všímali něčeho jiného než knihařů, vy mladíci,“ a Novomlýnský zaluskal prsty. „Jestlipak jste si už všimli nové kojné naproti u hrnčířů, to je holka, jak? Ale je jako žluva, nedodrží.“

    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky5
21. Ze které povídky je tato ukázka: „V zimě, když měl na sobě šedivý mlynářský oblek, zapadala hlavička pod soukennou čepicí hluboko do límce z bavlněného astrachánu a v létě, když měl šedivý, kostkovaný šat lehký nebo ještě lehčí šat plátěný, kývala se nejistě jako na slabé šťopce. V létě chodil již o čtvrté hodině ranní do sadů na Mariánských hradbách a tu zasedl s knihou v ruce někam na nejodlehlejší lavici. Stalo se, že některý dobrosrdečný soused malostranský si k němu přisedl a mluviti začal. Ale ...... vstal, sklapnul knihu a šel, neodvětiv ani slova.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky6
22. Ze které povídky je tato ukázka: „Chodil vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebevětší úpal mrazový nebo sluneční, nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parazol. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval, – jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, už tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl živůtek jen krátký, zato byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přazky, pak dál byly sněhobílé punčochy zas až k jiným dvěma stříbrným přazkám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střevíce někdy obnovovány, nevím, ale vždycky vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kůže ze střechy nejstaršího fiakra.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky7
23. Ze které povídky je tato ukázka: „Byl jsem si již vědom všeho. Cítil jsem se k smrti zahanben – zoufale nešťasten – hlava se mně náhle rozbolela a točila se jako v divokém víru. Bolest pro matku, kteráž mne asi co ztraceného oplakávala a jíž to jsem nejspíše nesmírného zármutku způsobil, svírala mi srdce a křečovitě dusila dech. Chtěl jsem honem dolů, honem předstoupit před matku – ale nohy náhle bezvládně sklesly, hlava sklouzla po zdi a ležel jsem na podlaze. Nesmírné štěstí as, že skoro současně se dostavil pláč. Zpočátku slzy pálily jako oheň, pak mně ulevovaly.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských

Poradna

V naší poradně s názvem JAKO - SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimon.

CHtěl by jsem se zeptat jaký slovní druh je jak ve věte... Jak se nazývá tato řeka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Jak se nazývá tato řeka? je slovo JAK příslovce.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.

Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.

děkuju moc :))

Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA

Zkrácené obsahy dalších dílů

HARRY POTTER A TAJEMNÁ KOMNATA

Druhý příběh o Harry Potterovi začal o letních prázdninách, které Harry trávil u Dursleyových. Cítil se opuštěný, protože se mu přátelé neozývali. Dursleyovi čekala návštěva Vernonových nadřízených. Vše se na to pečlivě chystalo, Harryho úkolem bylo zůstat absolutně potichu v pokoji, aby o něm hosté vůbec nevěděli. Harry s takovým plánem neměl problém, až na to že měl hlad, a dole byla spousta jídla, dokonce i dort. Když dorazil do pokoje, čekal tam na něj podivně vyhlížející skřítek, který se představil jako Dobby. Dobby se snažil Harryho přesvědčit, aby se už nevracel do Bradavic, ale Harry na to nechtěl za žádnou cenu přistoupit. Dokonce zjistil, že mu Dobby ukradl poštu od kamarádů, aby měl pocit, že na něj nikdo nemyslí. Když Dobby viděl, že Harryho nepřesvědčí, zvolil jinou strategii. Začal u Dursleyových kouzlit, dokonce shodil na návštěvu dort, což ale odnesl Harry. Kromě toho, že se setkal s hněvem strýce Vernona, se musel vyrovnat s tím, že mu přišlo varování o možném vyloučení ze školy, pokud bude nadále magii provozovat. Dursleovi se tak dozvěděli, že Harry nesmí doma kouzlit. Vernon ho proto zamknul v jeho pokoji s tím, že se už nikdy nevrátí do Bradavic. Byl tam zavřený několik dní, než mu na pomoc přišli sourozenci Weasleyovi. Přiletěl létajícím autem a Harryho dostali z domu. Dovezli ho k sobě domů do Doupěte, kde na ně ale čekala rozčilená paní Weasleyová. Nic ale nevyčítala Harrymu, naopak mu dala najíst a nechala ho odpočinout. Harrymu se tak setkal s malou Ginny, která z něj byla nervózní, protože byla do něj zamilovaná. Harry zbytek prázdnin strávil v Doupěti.

S Weasleovými navštívil i Příčnou ulici, aby si mohli studenti nakoupit potřebné věci do školy. Weasleyovi neměli ale moc peněz, takže spoustu věcí kupovali z druhé ruky. Do Příčné ulice se dostali pomocí kouzelného prášku a cestování krbem. Harry ale špatně vyslovil místo, kam chce přenést, a tak skončil o ulici dál v Obrtlé ulici, v obchodě Borgin & Burkes, kde byl zrovna i pan Malfoy s Dracem, aby prodal některé zakázané předměty, kdyby ho navštívili zaměstnanci ministerstva kouzel. Z Obrtlé ulice se dostal pomocí Hagrida, který ho přivedl k Weasleyovým. Společně s Weasleovými se vydal do banky ke Gringottovým, kde viděl, že Weasleyovi opravdu nemají moc peněz. Pak se vydali do knihkupectví nakoupit knihy, zrovna tam měl autogramiádu Zlatoslav Lockhart, který okouzlil jak paní Weasleyovou, tak i Hermionu. Lockhart Harryho hned poznal a vyfotil se s ním, také mu daroval své knihy (Harry je daroval Ginny) a

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Harry Potter: Joanne Rowlingová

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.

proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.

Zdroj: příběh Slovní druh slova proč

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno

Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honzík.

Slovo rád je příslovce.

Zdroj: příběh Slovní druh rád

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Fraňkova.

Jaky je slovni druh slovo byť?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jhjh.

příslovce myslím

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?

Obsah

Obsah je takové shrnutí příběhu, které se ale vůbec nemůže vyrovnat přečtení Poláčkovy knihy. Obsah je stručně shrnutý do několika různých příběhů, které Péťa s kamarády prožil. Názvy příběhů souvisí s jejich obsahem. Ne s názvy kapitol v knize.

Výprask od Habrováků

Kluci táhnou do války proti Habrovákům. Vezmou s sebou taky holky. Čeněk se cestou posmívá Péťovi, že je ženich a že miluje Evu Svobodovou. Cestou si dívky zpívají a Habrováci je podle dívčího zpěvu najdou a chlapce zmlátí. Výprasku utečou jen dívky a Zilvar. Čenda výprask vyčítá Péťovi, a proto se chlapci cestou domů hádají a perou. Uklidní se, až když potkají pana Fajsta.

Požár

Kluci se rozhodli zahrát si na požár. Potřebovali budovy, které mohou zapálit, a tak Péťa ukradl strejdovi Vařekovi krabice od látek. Na krabice chlapci napsali názvy budov a krabice zapálili. Éda si při požáru propálil kalhoty.

Ukázka:

Čeněk Jirsák stál opodál a šklebil se, ale jenom trošku a pravil, to není žádný opravdivý požár, když se nezvoní na poplach. Když u nás hořel hraběcí špýchar, tak se zvonilo na všechny zvony a někteří vybíhali ven v podvlíkačkách, jak byli, protože to bylo v noci. Bejval to uznal, já jsem to taky uznal, všichni to uznali a Bejval pravil: "Tak zvoň na poplach!" A Čeněk Jirsák zvonil a tak si s námi hrál, ačkoli nikdo nechtěl, aby si s námi hrál. Veškerá dědina lehla popelem a Éda Kemlink si propálil kalhoty' a brečel, že takhle nemůže domů.

Koupání

Péťa se dočasně nekamarádí s Čendou Jirsákem. Kluci se rozhodnou, že se půjdou koupat. Cestou se k nim přidal malý Vašek. Vašek skočí do vody, ale neumí plavat. Nakonec ho zachrání Zilvar, který pro něj skočil a vytáhl ho. Ostatní chlapci ho rozdýchali. Cestou domů pak Zilvar vysvětluje Vaškovi, jak se plave.

Vosy

Příští týden se ve škole předávalo vysvědčení. Péťa dostal dvě dvojky a už plánuje, co udělá s penězi, které dostane od rodičů. Pan Fajst stál před školou a čekal, jestli o chlapci pozdraví. Jediný Zilvar nepozdravil a ještě se mu posmíval. Péťa se přestal bavit s Tondou, protože mu nechtěl půjčit kolo a začal se bavit s Čendou. Který začne Tondu pomlouvat. Chlapci se rozhodli, že pojedou do Itálie, aby jim Tonda záviděl. Péťu maminka poslala k ševci, ale on cestou potkal Tondu a ten se ho snažil usmířit a řekl mu, že má nový vynález. Ochočí si vosy a bude vydělávat na medu. Aby si Péťu udobřil, půjčil mu kolo, aby byl rychleji zpět od ševce. Všichni chlapci se sešli a vydali se na vosy. Rozhodli se, že je z hnízda vyčoudí, ale vosy vyletěly druhou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bylo nás pět

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.

Jaký slovní druh je slovo konečně

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

Charakteristika sama sebe

Osnova

1. Kdo jsem
2. Moje povaha
3. Já a rodina
4. Nejlepší přátelé
5. Vztah k Liberci
6. Škola
7. Moje zájmy
8. Co si o sobě myslím
9. Shrnutí

Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí.

Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“.
Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti. Vždycky mi ale se vším pomůžou, ať už nechápu látku ve&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Charakteristika

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dan.

Jaký slovní druh je kdysi?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo kdysi je příslovce a vyjadřuje časové určení.

Zdroj: příběh Slovní druh rád

Blahopřání k narozeninám pro maminku

Ani nevíš, milá mámo, jak moc tě ráda mám. Přemýšlím už od večera, co ti k tvým narozeninám dám. Asi srdce nebo zlato, já vážně nevím, co by se tak hodilo, zatím píšu aspoň přáníčko, aby tě, moje milá maminko, potěšilo. Všechno nejlepší k narozeninám.

~

Bez tebe bych v životě nikdy nedokázal to, co jsem dokázal. Když tak nad tím přemýšlím, tak bych bez tebe vůbec nebyl na světě.

~

Cos poprvé spatřila tento svět, nemohlo uběhnout tolik let. Jsi pořád krásná jak květ, každá žena ti může závidět. Za to, že jsi mi život dala, za to, že jsi mě vychovala, ráda bych ti pusu dala, ráda bych tě objala. Pusť za hlavu aspoň dnes všechny své chmury a starosti a pojďme si užít den plný lásky, štěstí a radosti.

~

Děkuju za všechno, cos pro mě udělala, že jsi mě jako malinkou přebalovala a když jsem brečela, v noci jsi nespala. Děkuju, maminko, že pro mě tu vždycky jseš a přeju ti, ať si ty narozeniny užiješ.

~

Děti by měli být v ideálním případě takové, aby na ně byli jejich rodiče pyšní. Já však s hrdostí všem mohu říct, že jsem pyšný na svou mámu. Vše nejlepší k tvým dnešním narozeninám.

~

Děti se co chvíli rodí, však jen jedna po světě chodí... Moje milovaná maminka, co mě vychovala od miminka. Nedám na ni dopustit, přáníčkem ji chci potěšit. Snad se mi to, mami, podařilo, přeju, aby ti u srdce dobře bylo a splnila se i tvá tajná přání, myslím na tebe bez ustání. Tvoje milující děťátko, co povyrostlo drobátko. Z lásky pro tebe.

~

Dnes je ti, maminko, o rok víc, ale bez kalendáře nepoznal bych nic. Pořád jsi ta stejná maminka jako dřív, akorát že teď vypadáš ještě líp.

~

Dobré mámy nejsou vždycky milé, milující, soucitné, chytré, vzdělané a sexy, ale ty jsi důkazem toho, že takové můžou být. Všechno nejlepší!

~

Hodně štěstí, pevné zdraví, máme tě moc rádi, mami, přejem ti k narozeninám, ať roky jdou krokem a s každým dalším rokem jenom kveteš nám.

~

Inspirace, kamarádka, kuchařka, řidička, poradkyně, životní vzor, učitelka a trenérka. Tím vším pro mě jsi, Mami. Děkuju a vše nejlepší k narozeninám.

~

Jak jen bych ti mohla poděkovat za všechno, co jsi pro mě udělala. Jak poctivě a s láskou si se o mě starala a jak dobře jsi mě vychovala. Díky, maminko, že tu pro mě za všech okolností jsi a z celého srdce ti přeji, ať si své dnešní narozeniny užiješ do sytosti.

~

Jaký je to dar, když tě tady mám, mám tě moc ráda a vždycky vím, že budeš s náma. Krásné narozeniny, mami.

~

Jsem šťastné miminko, že tě mám, maminko, a i když už nejsem tak malá, mám tě pořád stejně moc ráda.

~

Krásné narozeniny, mami, jsme moc rádi, že jsi s námi, za všechno ti děkujem a&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přání k narozeninám pro maminku

Poradna

V naší poradně s názvem HRÁZÍCH-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erik.

Poraďte mi prosím jak mám určit slovní druh u slova hrázích.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo hrázích je podstatné jméno ve třetím pádě možného čísla. Například:
Během povodní vznikly v hrázích našich rybníků velké průrvy.

Zdroj: příběh Hrázích-jaky je to slovni druh

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

SKŘIVÁNEK

Zas skřivánek zpívá

a svítí sluníčko,

dojdi k&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Velikonoční koledy

Poradna

V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.

Jaký slovní druh, prosím určit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zajímavě je příslovce.
Zajímavé je přídavné jméno.

Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
• 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
• 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

• 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
• 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
• 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
• 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pravopis milý a milí

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Bych vědět jaký je jaký je to slovní druh slova jeho Děkuji odpovíte

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Jeho je zájmeno přivlastňovací.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

Malý princ

Charakteristika hlavních postav

Malý princ = Malý princ je v tomto příběhu chlapcem, který pochází z planety daleko od Země. Jeho planeta je velmi malá a ohrožována baobaby. Malý princ se o svoji planetu vzorně stará, a když mu na ní vyroste růže, utvoří si k ní vztah. Stejně se ale rozhodne planetu opustit a poznat další části vesmíru. Prochází různými planetami, na nichž potkává osoby, které obvykle reprezentují jednu lidskou vlastnost. V podstatě odchází ze všech planet zklamaný. I Země ho svým způsobem zklame, přestože tu potká různé tvory a lidi. Malý princ je ještě dítě, a proto jeho vnímání světa je velmi černobílé. Je to uzavřená osoba ponořená do vlastních myšlenek. Má ale dobré srdce.

Ukázka:

„Ale kdepak! Já na nic nemyslím!“ odpověděl jsem nazdařbůh. „Já myslím na vážné věci.“

Podíval se na mne užasle.

„Na vážné věci!“

Viděl, jak se skláním s kladivem a s prsty černými od oleje nad předmětem, který se mu zdál hrozně ošklivý.

„Mluvíš jako ti dospělí!“

To mě trochu zahanbil. A ještě nemilosrdně dodal: „Všechno spleteš dohromady ... Všechno pomícháš!“

Byl opravdu velice rozhněván. Potřásal ve větru svými sytě zlatými vlasy: „Znám planetu, kde žije jeden moc červený pán. Nikdy nepřivoněl ke květině, nikdy se nepodíval na hvězdu. Nikdy neměl nikoho rád. Nikdy nic nedělal, jen počítal. A celý den opakuje jako ty: Já jsem vážný člověk! Já jsem vážný člověk! – a nafukuje se pýchou. Ale to není člověk, to je pýchavka!“

„Cože to je?“

„Pýchavka!“

Malý princ byl teď hněvem celý bledý.

Letec = Části příběhu, ve kterých se objeví postava letce, jsou psány v ich-formě. Autor do této postavy promítá i sám sebe. Hned začátek knihy je psán z jeho pohledu a vypráví o jeho zálibě v malování, která kvůli nepochopení dospělých byla potlačená. Letec před šesti lety ztroskotal v poušti v Africe a musel si sám opravit letadlo. Tam se také setkal s malým princem. Letec je dospělý člověk, který si svou dospělost uvědomuje právě při kontaktu s malým princem a zahanbuje ho to. Uvědomuje si, jak moc se jeho vnímání světa změnilo od dětství. Přesto si ale v sobě část „malého chlapce“ uchoval na rozdíl od jiných dospělých lidí. Ztráta prince ho trápila, zároveň ale cítil radost, že princ je zase doma. Věděl, že dospělým přátelům o něm nemůže vyprávět, nikdy by ho nepochopili.

Ukázka:

Má kresba ovšem není zdaleka tak půvabná jako model. Ale za to já nemohu. Dospělí mě odradili od malířské kariéry, když mi bylo šest let, a proto jsem se nenaučil kreslit nic jiného než zavřené a otevřené hroznýše.

Růže = Jedná se o rostlinu, která vyrostla na planetě ma

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Malý princ: Antoine de Saint-Exupéry

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.

Prosím o radu:( jaký je slovní druh slovo, TOTO, NEBO? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

TOTO je zájmeno.
NEBO je spojka.

Zdroj: příběh Jaký je to slovní druh?

Cvičení na podmět a přísudek

Určete podmět a jeho druhy:

1. Na podzim vlaštovky odlétají do teplých krajin.

• Podmět: ?na podzimvlaštovkyodlétajído krajinteplýchnevyjádřený2
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

2. Stromy i tráva se ohýbaly v silném větru.

• Podmět: ?stromy i trávase ohýbalyve větrusilnémnevyjádřený1
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný3

3. Zítra budeme péct cukroví.

• Podmět: ?zítrabudemepéctcukrovínevyjádřený5
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný3
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

4. Malé kotě lízalo mléko z misky.

• Podmět: ?malékotělízalomlékoz miskynevyjádřený2
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný2

5. Chlapci uklízeli v dílně nářadí do skříněk.

• Podmět: ?chlapciuklízeli v dílněnářadído skříněknevyjádřený1
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

6. Počasí hlásili po zprávách.

• Podmět: ?počasíhlásili po zprávách nevyjádřený4
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný4
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

7. Na obloze se rozzářily hvězdy. Svítily celou noc.

• Podmět: ?svítilycelounocnevyjádřený4
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný2
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

8. Kosi i vrabci se slétali ke krmítku.

• Podmět: ?kosi i vrabcise slétalike krmítkunevyjádřený1
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný3

9. Venku foukal studený vítr.

• Podmět: ?venkufoukalstudenývítrnevyjádřený4
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný2

10. V oboře se pásli jeleni a laně.

• Podmět: ?v obořese páslijeleni a laněnevyjádřený3
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný3
  
  Vyzkoušet cvičení
  

Zdroj: článek Podmět

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Jaký slovní druh je slovo často?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo často je příslovce.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

SVATEBNÍ KOŠILE

Již jedenáctá odbila,

a lampa ještě svítila,

a lampa ještě hořela,

co nad klekadlem visela.

~

Na stěně nízké světničky

byl obraz boží rodičky,

rodičky boží s děťátkem,

tak jako růže s poupátkem.

~

A před tou mocnou světicí

viděti pannu klečící:

klečela, líce skloněné,

ruce na prsa složené;

slzy jí z očí padaly,

želem se ňádra zdvíhaly.

A když slzička upadla,

v ty bílé ňádra zapadla.

~

„Žel bohu! kde můj tatíček?

Již na něm roste trávníček!

Žel bohu! kde má matička?

Tam leží — podlé tatíčka!

Sestra do roka nežila,

bratra mi koule zabila.

~

Měla jsem, smutná, milého,

život bych dala pro něho!

do ciziny se obrátil,

potud se ještě nevrátil.

~

Do ciziny se ubíral,

těšil mě, slzy utíral:

„ „Zasej, má milá, zasej len,

vzpomínej na mě každý den,

první rok přádla hledívej,

druhý rok plátno polívej,

třetí košile vyšívej :

až ty košile ušiješ,

věneček z routy poviješ.“ “

~

Již jsem košile ušila,

již jsem je v truhle složila,

již moje routa v odkvětě:

a milý ještě ve světě,

ve světě šírém, širokém,

co kámen v moři hlubokém.

Tři léta o něm ani sluch,

živ-li a zdráv — zná milý bůh!

~

Maria, panno přemocná!

ach budiž ty mi pomocna:

vrať mi milého z ciziny,

květ blaha mého jediný;

milého z ciziny mi vrať —

aneb život můj náhle zkrať :

u něho život jarý květ —

bez něho však mě mrzí svět.

Maria, matko milosti!

buď pomocnicí v žalosti!“

~

Pohnul se obraz na stěně —

i vzkřikla panna zděšeně;

lampa, co temně hořela,

prskla a zhasla docela.

Možná, žeť větru tažení,

možná i — zlé že znamení!

~

A slyš! na záspí kroků zvuk,

a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!

,, „Spíš, má panenko, nebo bdíš?

Hoj, má panenko, tu jsem již!

Hoj, má panenko, co děláš?

a zdalipak mě ještě znáš,

aneb jiného v srdci máš?“ “

~

„Ach můj milý! ach pro nebe!

tu dobu myslím na tebe;

na tě jsem vždycky myslila,

za tě se právě modlila!“

~

,, „Ho, nech modlení — skoč a pojď,

skoč a pojď a mě doprovoď;

měsíček svítí na cestu:

já přišel pro svou nevěstu.“ “

~

„Ach pro boha! ach co pravíš?

Kamž bychom šli — tak pozdě již!

Vítr burácí, pustá noc,

počkej jen do dne — není moc.“

~

,, „Ho, den je noc, a noc je den —

ve dne mé oči tlačí sen!

Dřív než se vzbudí kohouti,

musím tě za svou pojmouti.

Jen neprodlévej, skoě a pojď,

dnes ještě budeš moje choť!“ “ —

~

Byla noc, byla hluboká,

měsíček svítil s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy