CESTA SLOVNI VYZNAM KONKRETNI A ABSTRAKTNI SLOVO CESTA
CESTA SLOVNI VYZNAM KONKRETNI A ABSTRAKTNI SLOVO CESTA je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“.
Podstatná
jména na D
Čeština
je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled
podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam
není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu
a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen
vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.).
V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i
jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ
JMÉNO
ROD,
VZOR
VÝZNAM
SLOVA
PŮVOD
SLOVA
Ďábel
Mužský,
pán
Pohanská a
náboženská pekelná bytost, čert, satan
Řečtina
Dabing
(= dabink)
Mužský,
hrad
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dabování
Střední,
stavení
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dadaismus
(= dadaizmus)
Mužský,
hrad
Literární a
výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a
formy a budující na náhodnosti
Francouzština
Dadaista
Mužský,
předseda
Stoupenec
dadaismu
Francouzština
Dafnie
Ženský,
růže
Druh perloočky
Řečtina
Daktyl
Mužský,
hrad
Druh verše
složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou
nepřízvučných
Řečtina
Daktyloskopie
Ženský,
růže
Kriminalistická
metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.
Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.
Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.
Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.
Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Abstraktní
podstatná jména označují názvy dějů, činností a vlastností. Tedy to, čeho se nelze nijak dotknout, protože jsou nehmotná. Abstraktní pojmy jsou ty názvy činností, vlastností a dějů, na které si nemůžeme nijak sáhnout, protože nemají žádnou hmotnou podstatu. Mezi abstraktní podstatná jména patří také jména vyjadřující abstraktní vztahy.
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
zúčastnit se jako divák, návštěvník;
uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují
podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia)= Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
ADAMOVI
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
ALE
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
AŤ
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
BACHA
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
BĚHEM
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
BLÍZKO
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.
jaky slovni druh je slovo jak
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.
Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
Jiljí jasný - podzim krásný.
Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
Svatý Jiljí děvčata bílí.
Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.
2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)
PRANOSTIKY:
Na Štěpána krále je už léta namále.
Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
Od Štěpána krále bouřek je namále.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.
3. září: svátek má Bronislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. září: svátek má Jindřiška
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
5. září: svátek má Boris
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. září: svátek má Boleslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. září: svátek má Regína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)
PRANOSTIKY:
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že! Slovo KDE nikdy není zájmeno.
1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)
PRANOSTIKY:
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.
2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)
PRANOSTIKY:
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.
3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)
PRANOSTIKY:
Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.
4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)
PRANOSTIKY:
Svatý František zahání lidi do chýšek.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.
5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)
PRANOSTIKY:
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.
6. říjen: svátek má Hanuš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. říjen: svátek má Justýna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)
PRANOSTIKY:
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.
9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)
PRANOSTIKY:
Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.
10. říjen: svátek má Marina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. říjen: svátek má Andrej
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. říjen: svátek má Marcel
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.
2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)
PRANOSTIKA:
Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.
3. duben: svátek má Richard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)
PRANOSTIKY:
Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
Pomine Isidora, pomine i severák.
VYSVĚTLENÍ:
Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.
5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)
PRANOSTIKY:
Svatý Fedul teple zadul.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.
6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)
PRANOSTIKY:
Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.
7. duben: svátek má Heřman a Hermína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. duben: svátek má Ema
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. duben: svátek má Dušan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)
PRANOSTIKA:
Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.
11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)
PRANOSTIKA:
Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.
12. duben: svátek má Julius
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nevíte někdo, jaký slovní druh je slovo důmyslně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo důmyslně je příslovce. Jak? Důmyslně.
Ale slovo důmyslné je přídavné jméno, stejně jako slovo důmyslná nebo důmyslný.
Tvary slova důmyslnný, důmyslnné, důmyslnná a důmyslnně, jsou všechno nesprávné tvary a jejich použití je vždy chybné.
Příklady pro důmyslně jako příslovce:
Svůj úkol zpracoval opravdu důmyslně, až jsem z toho byl překvapen.
Důmyslně navržená konstrukce může ušetřit spotřebu paliva až o 10%.
Důmyslně zařízená dílna.
Důmyslně vyřešený konstrukční problém.
Příklady pro důmyslné / důmyslný / důmyslná jako přídavné jméno:
Je to důmyslný člověk oplývající nápady a vynalézavostí.
Důmyslné umění.
Důmyslná konstrukce.
Vynalezl důmyslné bezemisní vytápění.
Katčiny vtipy jsou tak důmyslné, že je posluchači občas nechápou.
Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.
Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.
Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.
Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v
V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jabko.
Jaký je rozdíl slova sám ve větách? Liší se od sebe slovním druhem?
příklad:
Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM.
vs.
Přijel SÁM král Sultán Solimán.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo SÁM je vždy jen zájmeno. Nikdy se nevyskytuje jako jiný slovní druh. I v uvedených příkladech jde o to samé zájmeno SÁM, akorát jednou je to zájmeno druhu vymezovací a podruhé ukazovací.
Ve větě: Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM. Zde slovo SÁM vyjadřuje (vymezuje), že přišel bez jiných jedinců.
Ve větě: Přijel SÁM král Sultán Solimán. Zde slovo SÁM ukazuje na samotného krále, ten o němž je řeč. Přijel TEN-SÁM král Sultán Solimán.
1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)
PRANOSTIKY:
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.
2. prosinec: svátek má Blanka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)
PRANOSTIKY:
O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.
4. prosinec: svátek má Barbora
PRANOSTIKY:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.
5. prosinec: svátek má Jitka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik
1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)
PRANOSTIKY:
Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
Všichni svatí dluhy platí.
VYSVĚTLENÍ:
Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
2. červenec: svátek má Patricie (dříve Navštívení panny Marie)
PRANOSTIKY:
Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky k tomuto dni se týkají deště. Pranostiky předvídají, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i několik následujících období.
3. červenec: svátek má Radomír
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. červenec: svátek má Prokop
PRANOSTIKY:
Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
Prokop – zelí okop!
Svatého Prokopa den, nešťastný den.
Svatý Prokop – štěpy okop!
Svatý Prokop hřiba nakop.
Svatý Prokop seje houby.
Svatý Prokop, žitu kořen podkop.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.
5. červenec: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. červenec: Upálení mistra Jana Husa
PRANOSTIKA:
Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika pravděpodobně znamená, že je lepší, když se v tento den nikdo nechystá sekat trávu a kosit obilí.
7. červenec: svátek má Bohuslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. červenec: svátek má Nora (dříve Kilián)
PRANOSTIKA:
Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se týká úrody obilí. Vyznívá z ní, že se zemědělci již nemusí bát, že by měli menší úrodu, než dosud narostla. To co už mají, to jim zůstane.
9. červenec: svátek má Drahoslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. červenec: svátek má Libuše a Amálie (dříve Sedmi bratří, Oliva)
1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)
PRANOSTIKY:
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.
2. červen: svátek má Jarmil
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)
PRANOSTIKY:
Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
Na svatého Antona každá jahoda je červená.
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.
4. červen: svátek má Dalibor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)
PRANOSTIKY:
Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.
6. červen: svátek má Norbert
PRANOSTIKA:
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.
7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)
PRANOSTIKY:
Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.
Jules Verne se od dětství snažil o literární tvorbu. Jeho básně, povídky, písně ani divadelní hry se ale nesetkaly s větším ohlasem. Díky návštěvám literárních klubů se mu ale podařilo vydat několik knih. Žánr svých knih změnil až poté, co se nadchl pro geografii, zvolil si pak nový žánr, a to cestopis. Nakladatel Pierre-Jules Hetzel mu pak v roce 1862 vydal román Pět neděl v balóně, který byl velmi úspěšný. Hetzl pak nabídl Verneovi smlouvu, podle níž měl Verne napsat za rok dva svazky, odměnou za to mu bylo finanční jistota. Zároveň ale věděl, že potřebuje mít peníze i v budoucnu, a tak investoval peníze na burze.
Část peněz padla vždy i na jeho zálibu v cestování. Zážitky z těchto cest pak často reflektoval do svých románů. Navštívil například Anglii, Skotsko, Skandinávii, USA, severní Afriku, Nizozemí, Německo a Dánsko.
Většina knih, které Jules Verne napsal, patřila do cyklu Podivuhodné cesty, který rozšířil jeho syn o dalších osm knih. Verne mimo tento cyklus také napsal ještě knihy Doktor Ox a Trosečník z Cynthie.
Seznam knih, které Jules Verne a poté jeho syn Michel Verne napsali do cyklu Podivuhodné cesty, v závorce je uveden rok/ období, kdy kniha vznikla:
