Charakteristika spolužáka – osnova a vzor slohové práce
Charakteristika spolužáka by neměla být jen popisem jeho vzhledu. Hlavní část tvoří povahové vlastnosti, chování a vztah k ostatním lidem. Nejprve spolužáka krátce představte, potom popište jeho vzhled, povahu, zájmy a typické jednání. Vlastnosti je dobré doložit konkrétními situacemi. Na závěr můžete napsat, jak na vás spolužák působí a čeho si na něm vážíte.
Při charakteristice spolužáka je důležité spojit vnější popis s charakteristikou jeho povahy. Nestačí tedy napsat, že má hnědé vlasy, nosí brýle a rád hraje fotbal. Čtenář by se měl také dozvědět, zda je například přátelský, spolehlivý, veselý, tvrdohlavý nebo ochotný pomáhat. Dobrá charakteristika používá jak přímé pojmenování vlastností, tak konkrétní příklady chování, ze kterých je možné vlastnost poznat.
Osnova
Osnova charakteristiky spolužáka
- Představení spolužáka – kdo to je, jak dlouho se znáte a případně proč jste si vybrali právě jeho.
- Vnější charakteristika – postava, obličej, vlasy, oči, způsob oblékání nebo jiné nápadné znaky.
- Vlastnosti a povaha – jaký je, jak jedná s ostatními a jak se chová v různých situacích.
- Zájmy a schopnosti – co rád dělá, v čem vyniká a čemu se věnuje ve volném čase.
- Vztah k ostatním – jak se chová ke spolužákům, kamarádům, učitelům nebo rodině.
- Závěr – vlastní názor na spolužáka a shrnutí toho, čeho si na něm vážíte nebo co je pro něj typické.
Jak charakteristiku začít
V úvodu není potřeba uvádět mnoho podrobností. Stačí spolužáka představit a naznačit, proč o něm píšete.
Například:
- Můj spolužák Martin se mnou chodí do stejné třídy už několik let.
- Ze všech spolužáků jsem si pro svou charakteristiku vybral Petra, protože ho dobře znám.
- Jedním z lidí, se kterými ve škole trávím nejvíce času, je můj spolužák Tomáš.
Vnější a vnitřní charakteristika
Vnější charakteristika popisuje především vzhled člověka. Můžeme zmínit výšku, postavu, vlasy, oči, obličej, oblečení nebo způsob chůze. Neměla by však zabrat většinu slohové práce.
Vnitřní charakteristika zachycuje povahu člověka. Popisujeme jeho vlastnosti, způsob jednání, vztah k ostatním, zájmy a hodnoty. Právě tato část je pro charakteristiku nejdůležitější.
Vhodná slovní zásoba
Slova vhodná pro charakteristiku spolužáka
Kladné vlastnosti
- přátelský
- spolehlivý
- ochotný
- upřímný
- pracovitý
- zodpovědný
- veselý
- trpělivý
- spravedlivý
- pozorný
- skromný
- samostatný
- odvážný
- vtipný
Méně příznivé vlastnosti
- netrpělivý
- tvrdohlavý
- zapomnětlivý
- výbušný
- náladový
- nerozhodný
- nepořádný
- příliš soutěživý
- upovídaný
- občas líný
Charakteristika působí věrohodněji, když člověka nevykreslíme pouze jako dokonalého. Můžeme zmínit i méně příznivou vlastnost, ale měli bychom ji popsat slušně a bez zesměšňování.
Přímá a nepřímá charakteristika
Při přímé charakteristice vlastnost přímo pojmenujeme:
Martin je ochotný a spolehlivý.
Při nepřímé charakteristice vlastnost ukážeme prostřednictvím jednání:
Když někdo ze spolužáků nerozumí matematice, Martin mu často po vyučování látku znovu vysvětlí.
Z této situace si čtenář sám odvodí, že Martin je ochotný a rád pomáhá druhým. Ve slohové práci je vhodné oba způsoby kombinovat.
Ukázkový text
Vzor charakteristiky spolužáka
Můj spolužák se jmenuje Martin. Do stejné třídy chodíme už několik let, takže jsem měl dost času ho dobře poznat. Sedíme nedaleko od sebe a často spolu pracujeme při skupinových úkolech.
Martin je středně vysoký a má štíhlou sportovní postavu. Má krátké tmavé vlasy, hnědé oči a většinou usměvavý výraz. Nejčastěji chodí v džínách, tričku a mikině. Na oblečení si příliš nepotrpí a důležitější je pro něj pohodlí. Protože pravidelně sportuje, bývá téměř pořád v pohybu.
Jeho nejvýraznější vlastností je podle mě přátelskost. Dokáže se bavit téměř s každým ve třídě a málokdy se s někým dlouho zlobí. Když přijde do třídy nový spolužák, Martin bývá mezi prvními, kteří se s ním začnou bavit. Zároveň má velký smysl pro humor. Často vymyslí nějakou vtipnou poznámku, ale většinou pozná, kdy je na žertování vhodná chvíle.
Martin je také ochotný pomáhat. Když někdo chybí ve škole, bez dlouhého přemlouvání mu pošle zápis nebo vysvětlí, co se probíralo. Jednou jsem kvůli nemoci zameškal několik hodin matematiky a Martin se mnou po vyučování prošel příklady, kterým jsem nerozuměl. Právě tehdy jsem si uvědomil, že se na něj dá spolehnout.
Samozřejmě má i vlastnosti, které někdy komplikují jeho život. Je poměrně netrpělivý a nerad čeká. Když mu něco nejde hned, dokáže se rychle rozčílit. Za chvíli se však většinou uklidní a pokračuje dál. Občas je také trochu zapomnětlivý. Není neobvyklé, že hledá sešit, který nechal doma, nebo si na poslední chvíli vzpomene na domácí úkol.
Ve škole ho nejvíce baví tělesná výchova a přírodopis. Ve volném čase hraje fotbal a několikrát týdně chodí na tréninky. Sport bere vážně a dokáže kvůli němu pravidelně trénovat, což ukazuje, že umí být vytrvalý. Kromě sportu rád poslouchá hudbu a hraje počítačové hry.
Na Martinovi si nejvíce vážím toho, že se před ostatními nepřetvařuje. Dokáže říct svůj názor, ale většinou přitom neuráží druhé. I když má několik vlastností, které mohou být někdy nepříjemné, jeho dobré stránky podle mě výrazně převažují. Je to veselý a spolehlivý spolužák, se kterým se člověk rozhodně nenudí.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při charakteristice spolužáka
Příliš mnoho popisu vzhledu
Charakteristika není totéž co popis osoby. Není proto potřeba podrobně vypisovat každý detail obličeje, oblečení nebo postavy. Vzhled obvykle stačí zachytit jedním kratším odstavcem.
Pouhý seznam vlastností
Text typu „Je hodný, veselý, chytrý, kamarádský a pracovitý“ nepůsobí příliš přesvědčivě. Vyberte několik důležitých vlastností a alespoň některé doložte konkrétním příkladem.
Opakování stejného slovesa
Častou chybou je používání vět „On je...“, „On je...“, „On je...“. Věty lze obměňovat:
- Jeho typickou vlastností je...
- Mezi spolužáky působí jako...
- Často se projevuje tím, že...
- V náročné situaci dokáže...
- Na první pohled může působit...
Přehnaná chvála nebo kritika
Charakteristika by měla působit věrohodně. Není vhodné spolužáka vykreslit jako člověka bez jediné chyby, stejně jako není vhodné používat slohovou práci k jeho zesměšňování. Méně příznivé vlastnosti lze vyjádřit věcně a slušně.
Chybějící závěr
Na konci práce by mělo zaznít vlastní hodnocení. Nemusí být dlouhé. Stačí několika větami shrnout, jak na vás spolužák působí nebo proč si ho vážíte.
Kontrolní seznam
Kontrola před odevzdáním slohové práce
- Představil jsem spolužáka hned v úvodu?
- Zmínil jsem stručně jeho vzhled?
- Zaměřil jsem se hlavně na povahu a vlastnosti?
- Doložil jsem některé vlastnosti konkrétním chováním?
- Použil jsem přímou i nepřímou charakteristiku?
- Zmínil jsem jeho zájmy nebo schopnosti?
- Neopakují se v textu pořád stejná slova?
- Je charakteristika slušná a věrohodná?
- Rozdělil jsem text do logických odstavců?
- Obsahuje práce závěr s mým hodnocením?
Nejčastější otázky
Jak dlouhá má být charakteristika spolužáka?
Záleží na zadání učitele a ročníku. U běžné školní práce je důležitější dobře rozvinout několik vlastností než text zbytečně prodlužovat. Charakteristika by měla mít úvod, několik odstavců hlavní části a krátký závěr.
Jaký je rozdíl mezi popisem a charakteristikou spolužáka?
Popis osoby se soustředí především na vzhled, například postavu, obličej, vlasy nebo oblečení. Charakteristika se zaměřuje hlavně na povahu, vlastnosti, chování, zájmy a vztah člověka k ostatním. Vnější popis je pouze jednou částí charakteristiky.
Co je nepřímá charakteristika?
Při nepřímé charakteristice vlastnost přímo nepojmenujeme, ale ukážeme ji prostřednictvím konkrétního chování. Místo věty „Petr je obětavý“ můžeme například napsat, že Petr po vyučování zůstal ve škole a pomohl spolužákovi dokončit obtížný úkol.
Mohu v charakteristice uvést i záporné vlastnosti?
Ano. Charakteristika bude zpravidla věrohodnější, když kromě kladných vlastností zmíníte také některou slabší stránku člověka. Vyjadřujte se však věcně a slušně. Cílem slohové práce není spolužáka zesměšnit nebo urazit.