Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

CHLEB ZIVOTNY X NEZIVOTNY


Zajímáte se o téma CHLEB ZIVOTNY X NEZIVOTNY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Shoda přísudku s podmětem je pravopisný jev, který se řídí přesnými pravidly, která je třeba dodržovat. Koncovka přísudku závisí na čísle a rodu podmětu. Je třeba si uvědomit, že tento jev se nazývá shoda přísudku s podmětem a ne shoda podmětu s přísudkem, jak se občas mylně objevuje. To přísudek je závislý na podmětu, není to naopak. Toto nesprávné označení proto uvádíme v závorce, abyste to podle toho mohli najít.


Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav.

Dobrý,den p.Babis no co se děje v Karviné ,by stě se divil na ul.Cihelni 1653/25 je Vaše jméno Babiš,že byste tady bydlel,já si myslím že p.byvaleho,premiéra by si nikdo do úst brát měl,a co se týká Ukrajinců co bydlí nad náma,kdo se tam tam uchází,nikdo neví máme obavy,a co nato firma.Heimstadem.cz.nic.Dekuji,že si to možná přečtěte.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eleonora Listikova.

Vážený pane Babiš,jak víme státni.Stejne kasa je v dluhu.Muj návrh je postihnout daněmi všechny tzv. mnozirny psů a to i zpětně.Muzete zprumerovat počet fén x počet roku feny x 2,protože může rodit 2x rocne Stejně tak dbát na zdanění zisku i chovných stanic.Vite za kolik se prodává štěně goold doodl pudle?Není ještě uznané plemeno,ale štěně stojí 60000Kc.Poprenyskejte děkuji, Listikova

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

  • směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
  • smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
  • sváti – zváti
  • svolat- -zvolat
  • svolit – zvolit
  • svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
  • sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
  • svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

  • sběh (lidu) – zběh (dezertér)
  • sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
  • sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
  • správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
  • stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
  • stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochupředpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

  • sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
  • sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
  • sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
  • sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
  • sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
  • seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
  • shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
  • shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
  • sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
  • skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
  • skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
  • skout (dohromady) x zkout (ukout)
  • skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
  • slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
  • slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
  • smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
  • smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
  • smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
  • smotat (svinout) x zmotat (poplést)
  • smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
  • spodo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

Příběh

Ve svém příspěvku TYPICKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

"www.tripadvisor.cz › ... › Praha › Praha – Aktivity › Karlův Most
Je to tipická památka České Republiky."
Toto je věta, kterých najdete na internetu spousty.možná by stálo za to, tak jako je mnoho odkazů, jak psát Tip x typ, proč psát Typický, nikoli tipický.., Díky, Lenka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Typický

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

  • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
  • 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

  • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
  • 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

  • 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
  • 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

  • 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
  • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

  • 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
  • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pravopis milý a milí

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

pády

Rod mužský životný

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Otcův pes

Otcovi psi

2. pád

Otcova psa

Otcových psů

3. pád

Otcovu psu

Otcovým psům

4. pád

Otcova psa

Otcovy psy

5. pád

Otcův pse

Otcovi psi

6. pád

Otcově / otcovu psu

Otcových psech

7. pád

Otcovým psem

Otcovými psy

přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

pády

Rod mužský neživotný

Jednotné číslo

Množné číslo

1. pád

Otcův stroj

Otcovy stroje

2. pád

Otcova stroje

Otcových strojů

3. pád

Otcovu stroji

Otcovým strojům

4. pád

Otcův stroj

Otcovy stroje

5. pád

Otcův stroji

Otcovy stroje

6. pád

Otcově / otcovu s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Příklady použití

Bude-li hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X Jestliže bude hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X Když  bude hezky, pojedeme v sobotu na výlet.

Dorazí-li i Helena, ukážu se tam. X Ukážu se tam, jestliže dorazí i Helena. X Ukážu se tam, když  dorazí i Helena.

Půjdeš-li na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X Jestliže půjdeš na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X Když půjdeš na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky.

Nezačneme-li včas, nestihneme to do večera. X Jestliže nezačneme včas, nestihneme to do večera. X Když nezačneme včas, nestihneme to do večera.

I výše uvedené příklady nám tedy zcela názorně pomáhají při určení slovního druhu u  bude-li. Vložte si místo bude-li slova jestliže bude nebo když bude, a hned vám musí být jasné, že ve výrazu bude-li došlo ke spojení slovesa se spojkou.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jan Novotný

 Mgr. Jana Válková


chlapecke uces kohout
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
chlorela a vedlejší účinky
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.