Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

CITLIVY JAZYK

Obsah

Jazykolamky

napsal Zdeněk Rýdl

Od poklopu k poklopu Kyklop kouli koulí,

krtek dostal motykou, má na rypáku bouli.

~

A Julie olejuje - li, či neolejuje - li koleje,

kdo si jazyk nepoláme, tak se tomu zasměje.

~

Starej pštros šel s pštrosicí, a taky s pštrosíčaty,

jenom se moc nesmějte, si to zkuste, taky !

~

Bylo li by, libo ryby, a nebo, nebylo li by, libo ryby,

tohle prostě nemá chyby.

~

A na závěr už jen - dolar, libra rubl

komu se jazyk nepolámal, tak si aspoň škubl.

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.

Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.

Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení pro určování druhů

JAZYK

= svalový orgán v ústech, řeč, část boty

Slova příbuzná

Jazykový, jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku), jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec, jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný, dvojjazyčný

Příklady

Moderátorka před  vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal nový dvojjazyčný slovník.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z

Diskuze

V diskuzi ZŘEJMĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan.

Já opravdu nejsem z Ústavu pro jazyk český, ale už delší dobu mě hněte zne-užívání slova -zřejmě-. Vždycky jsem si myslel, že pokud je něco zřejmé, je to možno zříti, čili viděti, čili je to očividné, jasné, viditelné, ale to asi není pravda. V současné době se slovo zřejmě používá spíše jako synonymum slov možná, pravděpodobně, asi. Tak to někdo rozsuďte. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Paivanek.

Víte, už několik let, nejméně, se potýkám s problémem, který popisuje čtenář. Jak lze lehce zaměnit to, co je ZŘEJMÉ, tedy jasné, viditelné, očividné, za synonymum slov asi, pravděpodobně, možná, snad a jiné bláboly. Tak to nějak rozsuďte, popřípadě dejte těm HSP na pamětnou. Děkuji

Zdroj: diskuze Jaký je slovní druh zřejmě

Pády ve slovenštině

Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.

1. pád

KTO? ČO?

2. pád

KOHO? ČOHO?

3. pád

KOMU? ČEMU?

4. pád

KOHO? ČO?

5. pád

O KOM? O ČOM?

6. pád

KÝM? ČÍM?

Zdroj: Pády

Diskuze

V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Vyjmenovaná slova po z

BRZY

JAZYK

NAZÝVAT

RUZYNĚ

Vyjmenovaných slov po z není mnoho, ale i tyto čtyři slova mohou některým lidem při psaní způsobit problémy.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z

Diskuze

V diskuzi URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.

Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.

Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Určování slova BY

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Pozor: brzičko (přípona -ičko jako ve slově maličko), zívat (únavou), nazívat se (hodně, stále zívat), nazývat se (jmenovat se), jazylka (kost)


Zdroj: Vyjmenovaná slova

Diskuze

V diskuzi BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Byste nebo by jste

Na shledanou v cizích jazycích

Překlad výrazu "na shledanou", není u cizích jazyků doslovný. Každý jazyk má svůj vlastní výraz pro loučení. Překlady nejsou ale přesné, pro některé je přesnějším překladem třeba výraz sbohem.

Na shledanou anglicky = goodbye

Na shledanou francouzsky = au revoir

Na shledanou španělsky = adios (i zde je vhodný překlad sbohem)

Na shledanou slovensky = dovidenia

Na shledanou řecky = αντίο (= antío)

Zdroj: Jak se píše nashledanou

KAŽDÝ MLUVÍ TAK, JAK UMÍ

Napsal Jiří Žáček

Každý mluví tak, jak mluví,

Když se pustí do řečí –

Žluva mluví řečí žluví,

Prase řečí prasečí.

~

Každý mluví, jak ho těší,

Jak se komu uráčí –

Blecha mluví řečí bleší,

Tučňák řečí tučňáčí.

Každý mluví tak, jak musí,

Jak mu jazyk dovolí –

Husa mluví řečí husí,

Buvol řečí buvolí.

~

Každý mluví tak, jak umí,

Jak se učil odmala –

Hlavně když se dorozumí

Člověk, pes i žížala!

Zdroj: Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Hejtovat

Slovní zásoba každého jazyka neustále roste a český jazyk není žádný výjimkou. Hlavně prostřednictvím mladých lidí se do češtiny dostávají novotvary vzniklé původně z jiných jazyků (převážně z angličtiny). mezi takovýto novotvar patří i pojem "hejtovat". Tento výraz zpočátku užívali hlavně mladí lidé, kteří se pohybují na sociálních sítích, není tedy divu, že pro starší generace byl (a pro spoustu lidí stále je) neznámý.

Zdroj: Hejtovat

Diktát č. 3 

Nejčtenější kniha světa Bible se skládá ze Starého zákona a Nového zákona.

Odborníci na český jazyk odebírají časopisy Naše řeč a Slovo a slovesnost.

Otec v mládí vlastnil automobil Škoda Favorit.

O prázdninách jsem se vydal na Padesátý mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.

V dřívějších dobách se slavil Svátek práce.

Hamlet prohlásil: „Být, či nebýt, to je to, oč tu běží.“

Vltava má dva pramenné toky: Studenou Vltavu a Teplou Vltavu.

Děda byl členem Československé obce sokolské.

Sousedka odjela do Mariánských Lázní.

Při výletě Českým rájem navštívil i zámek Hrubý Rohozec.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro střední školy

Diktát pro SOU – čárky ve větách jednoduchých a souvětích

Vítězný gól, který zajistil mužstvu postup do semifinále, padl v poslední třetině utkání. Ještě nevíme, kam pojedeme v létě na dovolenou. Skauti se utábořili u potoka a rozdělali oheň. Přestože jsem se na test pečlivě připravoval, dobrou známku jsem nedostal. Dana netušila, že se odpolední trénink tak protáhne. Sklonil se, aby prošel nízkými dveřmi do podzemního žaláře. Dalibor se chtěl naučit anglický jazyk, a proto odjel do Velké Británie. Továrnu, kde celý život pracoval, zavřeli minulý měsíc. Nemohl jsem mu zavolat, protože se mi vybil telefon. Kluci dostali plastové, dřevěné i plyšové hračky. Babička nás vyslechla, ale své rozhodnutí nezměnila. Nejdříve půjdeme na večeři a potom do kina. Kamarádka žije pouze s matkou, neboť její otec zahynul v horách.

Zdroj: Diktáty pro střední odborná učiliště

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

  1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
  2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně


Zdroj: Vyjmenovaná slova k vytisknutí

NESOUHLAS S VYUČUJÍCÍMI

Adam Novák
Nová ulice 123
Pelhřimov
393 01

Václav Černý
Ředitel školy
ZŠ a MŠ TGM Masaryka, příspěvková organizace
Dlouhá ulice 45
Pelhřimov
393 01

Pelhřimov, 15. ledna 2016

Nesouhlas s vyučovacími metodami a hodnocením některých učitelů

Vážený pane řediteli,

obracím se na Vás jako na osobu s možností ovlivnit, kdo vzdělává ve Vaší škole naše děti. Vzhledem k tomu, že pocházíte a žijete v našem městě, tak nevěřím tomu, že Vám stížnosti na některé učitele zůstaly utajeny. Bohužel jste se prostě rozhodl na ně nijak nereagovat. Situace se ale už stává neúnosnou, a tak je potřeba, abyste se zachoval tak, jak Vám z Vaší funkce náleží, vyslechl si kritiku a konečně začal problémy řešit.

Ve Vaší škole již několik let vyučují dvě učitelky, které nejenže nemají potřebné vzdělání, ale zároveň jejich vyučovací metody způsobují více škod, než užitku. Jak nepochybně víte, jedná se o učitelku anglického jazyka na 2. stupni Alenu Bílou a učitelku přírodopisu na 2. stupni Danielu Zajícovou. Ani jedna z těchto učitelek nemá žádné vysokoškolské vzdělání a už vůbec ne pedagogické. I přesto jsou na Vaší škole zaměstnané již několik, přestože od počátku jejich zdejší „kariéry“ se na ně množí stížnosti z řad žáků i rodičů.

Ani jedna z těchto učitelek není schopná udržet ve svých hodinách kázeň. Upřímně nechápu, jak tyto učitelky a potažmo i vy můžete hluk v jejich hodinách přecházet a situaci neřešit. Obzvlášť když řada žáků nejde ani v hodinách pro vulgarity daleko. Ignorace tohoto problému vede akorát k tomu, že se situace zhoršuje a žáci na sebe už i v hodinách slovně a fyzicky utočí. Chápu, že vzdělávat některé žáky může být velmi problematické, ale tyto učitelky kázeň neudrží ani v jinak bezproblémových třídách.

Navíc paní Zajícová si svou neschopnost udržet kázeň kompenzuje přísností v hodnocení výsledků žáků. Přísné hodnocení by mi nevadilo, pokud by ale žáci měli z hodin naučené alespoň nějaké základy dané látky. Pokud se ale žák není schopen v hodinách soustředit kvůli hluku ve třídě a látku se má sám doma doučit bez toho, aby si ji mohl nechat příští hodinu dovysvětlit, tak je podle mého názoru něco špatně a získané známky spíše odrážejí neschopnost učitelky než znalosti žáků. Je sice hezké, že se paní Zajícová snaží, aby žáci měli velké množství známek, bohužel ale jen malá část z nich opravdu odráží vědomosti žáků. Samozřejmě jsem si vědom, že žák má povinnost se doma vzdělávat, a u svých dětí na to dohlížím, ale nemůžu po nich chtít, aby ovládali něco, čemu sám nerozumím, obzvlášť když není nikdo, kdo by jim to doma nebo ve škole vysvětlil.

Co se týká množství známek, tak paní Bílá má přesně opačný problém než paní Zajícová. Kvůli své časté absenci jsou někteří žáci ve čtvrtletních, pololetních a dokonce i v závěrečných klasifikacích hodnoceni jen na základě dvou předcházejících známek. A to je podle názoru většiny rodičů velmi málo u tak důležitého předmětu, jakým je v současnosti anglický jazyk. Samozřejmě chápu, že každý můžeme onemocnět, ale pokud učitel chybí dvakrát týdně, tak je jedno, jestli je na daný předmět odborník, protože nemá šanci své vědomosti předat dál.

Vaše rozhodnutí si obě učitelky v pedagogickém sboru ponechat má vliv i na výrazný odliv žáků z Vaší školy. A proto Vás žádám, abyste ho znovu uvážil. Nemůžu Vám radit, koho máte zaměstnávat a nejspíš máte důvod, proč si zrovna tyto dvě učitelky držíte i přes řadu stížností, které na ně máte nejen ode mě, ale i od jiných rodičů. Ale jako rodič mám právo na to, aby moje děti byly vzdělávány v klidném prostředí a hodnoceny na základě jejich skutečných znalostí. Pokud se tedy situace nezmění, budu nucen své dvě děti přihlásit na jinou školu stejně tak, jak to udělala řada jiných rodičů a jak se další rodiče chystají.

Věřím, že se nad tímto dopisem zamyslíte a uděláte vše proto, aby se situace na Vaší škole změnila a rodiče zde chtěli své žáky nechat vzdělávat.

S pozdravem

Adam Novák
Nespokojený rodič

Zdroj: Vzor otevřeného dopisu řediteli školy

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Ženíšková

Mgr. Jana Válková

Zdeněk Rýdl


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP