Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

DIKTÁT NA DOKONAVÁ A NEDOKONAVÁ SLOVESA

OBSAH

jak se ptáme na slovesa

Dějová slovesa při vypravování

Při vypravování mají dějová slovesa velmi důležitou roli, jejich úkolem je totiž posouvat děj, žádné správné vypravování se bez nich tedy neobejde a nelze je při vypravování vynechat.

Zdroj: Dějová slovesa

Diskuze

V diskuzi ETYMOLOGIE SLOVA KRAUL (STYL PLAVÁNÍ) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
Vysvětlí mi někdo z čeho pochází slovo kraul.
A další- od jakého základu je odvozeno slovo splyvat.
Děkuji H.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.

Od anglického slovesa to crawl

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.

Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Příslovce ze všech vyjmenovaných slov?
Myslím si, že je to jen jedno slovo a to slovo brzy. Všechna ostatní jsou vesměs podstatná jména, zejména a slovesa.

Zdroj: diskuze Úplně - jaký je slovní druh

Dějová slovesa

Slovesa jsou pátým slovním druhem, který se řadí také do skupiny ohebných slovních druhů, protože slovesa se dají časovat. Sloveso se ve větě vyskytuje obvykle v podobě přísudku (ale sloveso v infinitivu může být také třeba podmětem). Funkce slovesa v přísudku bývá zásadní, protože jeho úkolem je vyjadřovat činnost, stav, nebo i změnu stavu.

U slovesa se kromě mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, třída) dá určovat i jeho druh.

Slovesa tak mohou být plnovýznamová a neplnovýznamová. Plnovýznamová slovesa poznáme tak, že mají vlastní věcný význam. Dají se ještě dělit na činnostní a stavová. Neplnovýznamová slovesa obvykle potřebují spojit s plnovýznamovým slovesem, aby nesla jasný význam. Dost často se ale stává, že i neplnovýznamová slovesa ale mohou v jasně daném kontextu fungovat jako plnovýznamová, a tak tuto poučku zkomplikovat. Jak jistě víte, čeština je těžký jazyk s hromadou výjimek a chytáků...

Pro účely tohoto článku nás ale zajímá skupina plnovýznamových sloves.

Zdroj: Dějová slovesa

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo kam

Předpona z-

  • Předpona z- se píše tam, kde vytváří k nedokonavým slovesům slovesa prostě dokonavá, vyjadřující dokončení děje (například pozorovat - zpozorovat , kazit - zkazit, pracovat - zpracovat, klamat - zklamat)
  • Předpona z- se píše tam, kde se pomocí jí tvoří dokonavá slovesa přímo z podstatných a přídavných jmen. Slova vyjadřující změnu stavu, tj. učinit nebo stát se tím, co znamená základní slovo (zúrodnit = učinit úrodným, zpříjemnit, zpomalit, zpohodlnět = stát se pohodlným, zkamenět, zčervivět).
  • V obou případech se vyslovuje tato předpona v slabičné podobě ze- (například: zetlít, zestárnout, zemřít, zevšednět) a před v a nepárovými souhláskami z- (například zjistit, zlámat, zničit, zranit, zvlhnout, zmodrat)
    • Příklady: zautomatizovat, zorganizovat, zosnovat, zúročit, zestárnout, zešedivět, zeslábnout, zesílit, zbarvit, zblednout, zcentralizovat, zčernat, zchudnout, zkalit, zkřivit, zlomit, zmrznout, zpestřit, zprostředkovat, zpustnout, ztichnout, ztuhnout, zesměšnit, zestátnit

Existují ale i případy, kdy se slovo s předponou s- nebo z- nedá zařadit ani podle jednoho z předcházejících pravidel a řídí se tradičně ustáleným způsobem psaní. Ten bývá většinou ve shodě s výslovností, například skončit, spolknout, svěřit, schovat, splatit, spotřebovat, sníst, strávit. Stejně tak píšeme předponu s- i v několika tradičně ustálených případech (strávit), třebaže v nich má předpona vlastně jen prostě zdokonavující význam a měla by tam být předpona z-. Existují ale i výjimky v několika tradičně ustálených spojení se píše předpona v neshodě s výslovností. Ve většině případů se jedná o slova, která již nevnímáme jako spojená s předponou, například zkoumat, zkoušet, zpět, zpěčovat se, zpěv, zpověď, zpravit, zprostit, zpupný, způsob, ztékat, zpytovat, způsobit, ztratit.

Pokud se před hláskou -h- píše předpona s-, výslovnost u takového slova bývá sch-, například shnít, shořet. Před hláskou -h- se ale může psát i předpona z-, v takovém případě výslovnost vychází z psané podoby slova, například zhostit se, zhlédnout, zhlížet.

Zdroj: Předpony s z

Poradna

V naší poradně s názvem POVIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Slovo povidla:
Prosím, chtěla bych si ověřit, že slovo POVIDLA se skloňuje podle vzoru "město".
Děkuji H.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo POVIDLA se skloňují podle vzoru město v množném čísle. Pouze v druhém pádě dochází k výjimce (měst, povidel).

nominativ - povidla
genitiv - povidel
dativ - povidlům
akuzativ - povidla
vokativ - povidla
lokál - povidlech
instrumentál - povidly.

Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.

Zdroj: diskuze Povidla

Dějová slovesa podle Wikipedie

Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.

Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:

  • Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
  • Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
  • Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
  • Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).

Zdroj: Dějová slovesa

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ - PODPORA PANA PREMIÉRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Foretková.

Vážený pane premiére,

děkujeme Vám za Vaši obětavou a neúnavnou práci pro všechny lidi v této zemi, i když řada z nich si to ani nezaslouží. Jste a vždy budete nejlepší. Vaše výsledky hovoří za Vás. Nemáte konkurenci. Nedostudovaný klučina, který Vám nesahá ani ke kotníku, Vás nemusí znepokojovat. Volby a průzkumy ukáží, kdo stojí za Vámi. Neúspěšný student a pan Kalousek s ostatními tzv. "politiky", kteří nejsou schopní, ale všeho schopní, nejsou pro Vás konkurence. Jsem ráda, že nikdo z mé velké rodiny a přátel, mladí i staří, nesouhlasí s demontranty. Jsou jim k smíchu. Obdivujeme Vás, pana prezidenta a paní ministryni financí. Jste a budete vždy skvělí.
Přejeme Vám všem pevné zdraví a hodně štěstí... Obdivujeme Vás. Vydržte.
Zdraví Vás

Marta Foretková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan fedak frydek mistek.

Dobrý den, Pane premiére

Jsem strašně moc nazlobený na všechny občany této republiky a to myslím občany kteří jsou tak nezodpovědní dalo byse říct až schyizofrenní mluvím o lidech kteří jezdí do rizikových oblastí zasažene koronavirem a pak se vráti a chovají se s ironickym úsměvem na tváři s pocitem výhry jao byse jednalo o nějakou hru pokus omyl.Tak jako například ve Frýdku Místku 8 ZŠ byli na lyžáku jejich spousta v karanteně včetně učitelu a to jsem se dozvěděl prosím pěkně aš dnes.Z nějakeho članku s facebooku Města Frydek Místek podotykam jsem nevidomý kdyby mě neinformoval známy tak bych nevěděl v jakem riziku jsem jelikož 8 ZŠ je hned vedle mého byliště.Prosím měl bych jednu připomínku která by řešila podchycení všech potencionálních přenášeču co se týka našich občanu že všichni bez rozdílu jakých koliv podmínek by byla zavedená povinnost se hlásit po návratu s ciziny na higienicke stanice a neb lekaře atd ato telefonicky atd při nesplnění této povinnosti by byl určený finanční postich a to opravdu do výše 100000 kč a taky by nebylo špatné zavest vymečně na nezbytně nutne období povinné nahlášení odchod do zahraničí aby se nahlasili do aplikace Drost .Věřte mi pane premiére na povahu a mentalitu našich občanu by byl tento způsob nejučinější a pro vás nejlepší kontrola a přehled vím že někdo namitne že jeto omezovaní a nebo diktát aneb nestandartní nedemokratické ale tato situace je nestandartní!tudíž je třeba přistoupit k nestandartním procedurám a zvláště když lide jsou nezodpovědní děkuji za čas který jste věnoval mé poněkud delší připomínce.PS mimochodem vám hodně fandím jsem nevidmý masér žijíci V ČR spoustu let ale srdcem jsem Slovák jsme natom stejně proto mám k vám hodně blízko těším se na odpověd s pozdravem Milan Fedák

Zdroj: diskuze Andrej babiš kontakt e mail

3. Diktát na zájmena mě/mně

Měl to u mě schované.

Učitelka mě vyvolala z probírané látky.

O mně už nikdy neuslyšíš.

Dobíral si mě.

Ke mně žádná návštěva včera nedorazila.

Měl pro mě připravené překvapení.

Řekl mně, že se mě to netýká.

Na lavičce si ke mně přisedl cizinec.

Mě tvé názory nijak netrápí.

Na oslavu se ke mně nikomu moc nechtělo.

Zdroj: Diktáty na hláskové skupiny mě / mně

VÝT

= zvukový projev zvířete

Vyjmenované slovo výt, znamená vydávat pronikavý hlas/naříkat a píše se s y, na rozdíl od slovesa vít, které znamená plést a píše se s i.

Slova příbuzná

zavýt, vytí

Příklady

Psi vyli na měsíc. Dívky vily věnce.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

2. Diktát na zájmena mě/mně

Celý den mě bolí v krku.

Rodiče přišli ke mně na návštěvu.

Mně se tvůj přístup nelíbí.

Rozčílilo mě, že jeli na hory beze mě.

Přál si o mně vědět co nejvíce informací.

Adam byl pro mě nejlepším přítelem.

Mně nikdo tak hezký dárek nekoupil.

Na výlet mě nikdo nepozval.

Nevěřil mně ani slovo.

Mě to moc mrzí.

Zdroj: Diktáty na hláskové skupiny mě / mně

VÝSKAT

= radovat se

Vyjmenované slovo výskat (jásat) se píše s y, na rozdíl od slovesa vískat (=probírat se někomu ve vlasech), které se píše s i.

Slova příbuzná

výskot, zavýskat, zavýsknout, výskání

Příklady

Při soutěži se ozýval výskot ze všech stran. Vnuk se nechal vískat ve vlasech.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Příklady

Látka při daném chemickém procesu kapalní.

Omdlelou hraběnku křísili pomocí čichací soli.

Ve stájích se vždy kydal hnůj hned po ránu.

Kadeřnice mi vždy kudrnatí mé rovné vlasy.

V lese v žádném případě nekřešeme oheň.

Těsto na buchty pak ještě kulatíme.

Práci dělníků vždy mistr kontroluje.

Král s princem spolu ve shodě kralovali.

Zdroj: Dějová slovesa

1. Diktát na zájmena mě/mně

Slíbil mně, že mi pomůže s úkolem.

O mně s bratrem psali v novinách.

Přítel mě přesvědčil, abych se přestěhoval.

Pohled z okna mě donutil vzít si pláštěnku.

Strýc mě potkal nedaleko Pražského hradu.

Přišel mně pohled z prázdnin od dětí.

Dobrovolně mě s sebou nikdy nikam nevezmou.

Maturitní šaty na mně téměř visely.

Co o mně chceš vědět?

Všichni svatí stáli při mně.

Zdroj: Diktáty na hláskové skupiny mě / mně

PŘEDPONA VY-, VÝ-

Problematická je dvojice vysel/visel. Sloveso vysel je odvozené od slovesa sít, proto se jedná o předponu a píše se y, sloveso visel znamená být zavěšen, nejedná se tedy o předponu, a proto se píše i.

Slova příbuzná

vyběhat, vyskočit, vylézt, vydírat, výskok, vysít

Příklady

Zemědělec vysel obilí na poli. Obraz visel na stěně.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Diktát č. 1 

Žáci jeli na výlet do Polska.

V Mrtvém moři je hodně soli.

Četl knihu od Karla Poláčka Bylo nás pět.

V Egyptě vládla Kleopatra.

Řeka Vltava se u Mělníka vlévá do Labe.

Kamarád se přestěhoval do Severní ulice.

V červnu nesla květinu pro paní učitelku.

Pan prezident přednesl v Praze projev.

Bydlel pod hradem Bezděz.

Děti se těšily na Vánoce.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro první stupeň základní školy

Diktát 4

Býčí zápasy, býkovec, bižuterie, přibitý hřebík, nabídka, bičík, babiččin byt, sváteční obyčeje, bytná, sbírání bylin, příbytek dobytku, bystřina, černá kobyla, Bydžov, letní byt, černobýl,nabýt vědomosti,obydlí,Zbyněk, nezbytné jídlo, ubírat se domů, úbytek váhy, biblický hrdina, bydliště, vlnobití, Bídníci, pobil střechu, zbít psa, dobít baterii, luční kobylka, dobyvatel, bystrozraký, bílí králíci.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b

Diktát č. 5 

Výhled z hradu Křivoklát byl krásný.

Přinesl nám ukázat fotky z Národního muzea v Praze.

Balkánský poloostrov je v Evropě.

Odvedl bratra do mateřské školy.

Děda miluje italské těstoviny.

Turisté navštívili Karlův most.

Četl knihou o velikém psovi a jeho kamarádce.

Pošťačka nesla dopis do Přehradní ulice.

Pytláci lovili africké slony.

Astronauti přistáli na Měsíci.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro první stupeň základní školy

4. online diktát

průmyslový závod, olysalá hora, nesmyslné výmysly, jelimánek, násobilka, krupobití, býložravec, blízká ulice, nalíčená tvář, mínění, míchat vařečkou, dobít zvěř, mívat rýmu, umývat nádobí, bicí nástroje, lysá hlava, slibný začátek, dobytčí trh, lýková obuv, býkovec, líbeznost a vlídnost, hnízdo lysky, dobré bydlení, obilí, hbitý lyžař, chmýří z bylin, vyplivnout sousto

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l


Autor obsahu

Mgr. Jitka Konášová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP