Vyberte z nabídky správný druh zájmena:
Zdroj: Cvičení na zájmena
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Zdroj: diskuze Zájmena
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Prasátko.
skvělé procvičování doporučuju 10/10
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
1. | jenž | jež | jež |
2. | jehož | jíž | jehož |
3. | jemuž | jíž | jemuž |
4. | jehož/jejž jejž (než.) |
již | jež |
5. | - | - | - |
6. | o němž | o níž | o němž |
7. | jímž | jíž | jímž |
1. | již jež (než.) |
jež (než.) | jež (než.) |
2. | jichž | ||
3. | jimž | ||
4. | jež | ||
5. | - | ||
6. | o nichž | ||
7. | jimiž |
Zdroj: Zájmena
jednotné číslo |
množné číslo |
|
1. pád |
||
2. pád |
sebe |
|
3. pád |
sobě, si |
|
4. pád |
sebe, se |
|
5. pád |
||
6. pád |
sobě |
|
7. pád |
sebou |
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Herleová.
Je tato věta správně napsaná? ...nezkutečně tě to sluší
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je Neskutečně ti to sluší.
Zdroj: diskuze Zájmena
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem VŠECHNA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik Šnajdr.
dobrý den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Dobrý den, jakpak to jde?
Zdroj: diskuze Všechna zájmena
jednotné číslo |
množné číslo |
|
1. pád |
všechen, všecek |
všichni, všicci |
2. pád |
všeho |
všech |
3. pád |
všemu |
všem |
4. pád |
všeho |
všechny, všecky |
5. pád |
všechen |
všichni |
6. pád |
všem |
všech |
7. pád |
vším |
všemi |
Zdroj: Slovní druh slova všichni
V diskuzi SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel 037.
rád - zvláštní druh přídavného jména
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠIMON TUREK.
dobrý den zasílam ukol.Š.Turek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Ne všichni diváci byli spokojení. Letos nastoupili všichni přijatí žáci. Stávky se zúčastnili všichni zaměstnanci. Všichni lidé všechno vědí. Šili s ním všichni čerti. Jeden za všechny a všichni za jednoho. Všichni jsou už v Mexiku. Do restaurace se nahrnuli všichni svatebčané.
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Třetím slovním druhem jsou zájmena, která zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují.
Příklad: Rodiče mi dali domácí vězení. Oni (rodiče) mi nerozumí. Sousedovo auto bylo nabouráno. Jeho (sousedův)syn s ním sjel ze silnice.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Horváth.
Dobrý den,odesílám úkol paní učitelce Z.Charouskové
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
ZÁJMENA PÁDY |
JÁ |
TY |
ON |
ONA |
ONO |
1. pád |
Já |
Ty |
On |
Ona |
Ono |
2. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Jí, ní |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
3. pád |
Mně, mi |
Tobě, ti |
Jemu, němu, mu |
Jí, ní |
Jemu, němu, mu |
4. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Ji, ni |
Je, ně, ho, jej, něj |
5. pád |
- |
Ty |
- |
- |
- |
6. pád |
O mně |
O tobě |
O něm |
O ní |
O něm |
7. pád |
Se mnou |
S tebou |
S ním |
S jí, s ní |
S jím, s ním |
ZÁJMENA PÁDY |
MY |
VY |
ONI |
ONY (NEŽIV.) |
ONY |
ONY |
1. pád |
My |
Vy |
Oni |
Ony |
Ony |
Ony |
2. pád |
Nás |
Vás |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
3. pád |
Nám |
Vám |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
4. pád |
Nás |
Vás |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
5. pád |
- |
Vy |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nás |
O vás |
O nich |
O nich |
O nich |
O nich |
7. pád |
S námi |
S vámi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
ZÁJMENO PÁDY |
SE |
1. pád |
- |
2. pád |
Sebe |
3. pád |
Sobě, si |
4. pád |
Sebe, se |
5. pád |
- |
6. pád |
O sobě |
7. pád |
S sebou, sebou |
Zdroj: Všechna zájmena
Ukazujeme jimi na osoby, zvířata nebo věci
1. | ten | ta | to |
2. | toho | té | toho |
3. | tomu | té | tomu |
4. | toho ten (než.) |
tu | to |
5. | - | - | - |
6. | o tom | o té | o tom |
7. | tím | tou | tím |
1. | ti ty (než.) |
ty | ta |
2. | těch | ||
3. | těm | ||
4. | ty | ty | ta |
5. | - | ||
6. | o těch | ||
7. | těmi |
1. | sám | sama | samo |
2. | samého | samé | samého |
3. | samému | samé | samému |
4. | samého (sama) sám (než.) |
samou (samu) | samo |
5. | - | - | - |
6. | o samém | o samé | o samém |
7. | samým | samou | samým |
1. | sami samy (než.) |
samy | sama |
2. | samých | ||
3. | samým | ||
4. | samé (samy) | samá (sama) | |
5. | - | ||
6. | o samých | ||
7. | samými |
1. | týž/tentýž | táž/tatáž | totéž |
2. | téhož | téže | téhož |
3. | témuž | téže | témuž |
4. | téhož týž/tentýž (než.) |
touž/tutéž | totéž |
5. | - | - | - |
6. | o témž(e)/tomtéž | o téže | o témž(e)/tomtéž |
7. | týmž/tímtéž | touž/toutéž | týmž/tímtéž |
1. | tíž/titíž tytéž (než.) |
tytéž | táž/tatáž |
2. | týchž | ||
3. | týmž | ||
4. | tytéž | tytéž | táž/tatáž |
5. | - | ||
6. | o týchž | ||
7. | týmiž |
Zdroj: Zájmena
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
1. | všechen | všechna | všechno/vše |
2. | všeho | vší | všeho |
3. | všemu | vší | všemu |
4. | všechen | vši všechnu |
všechno vše |
5. | - | - | - |
6. | o všem | o vší | o všem |
7. | vším | vší | vším |
1. | všichni | všechny | všechna |
2. | všech | ||
3. | všem | ||
4. | všechny | všechny | všechna |
5. | - | ||
6. | o všech | ||
7. | všemi |
Zdroj: Zájmena
Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)
1. | můj | má/moje | mé/moje |
2. | mého | mé/mojí | mého |
3. | mému | mé/mojí | mému |
4. | mého můj (než.) |
mou/moji | mé/moje |
5. | můj | má/moje | mé/moje |
6. | o mém | o mé/mojí | o mém |
7. | mým | mou/mojí | mým |
1. | mí/moji mé/moje (než.) |
mé/moje | má/moje |
2. | mých | ||
3. | mým | ||
4. | mé/moje | má/moje | |
5. | mí/moji mé/moje (než.) |
mé/moje | má/moje |
6. | o mých | ||
7. | mými |
Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".
(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).
Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).
Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)
1. | náš | naše | naše |
2. | našeho | naší | našeho |
3. | našemu | naší | našemu |
4. | našeho náš (než.) |
naši | naše |
5. | náš | naše | náš |
6. | o našem | o naší | o našem |
7. | naším | naší | naším |
1. | naši, naše (než.) |
naše | naše |
2. | našich | ||
3. | našim | ||
4. | naše | ||
5. | = 1. | ||
6. | o našich | ||
7. | našimi |
V tomto případě bývá opět problém se zájmenem v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Znovu určitě pomůže, když využijete ukazovacího zájmena ta. Řekněte si tu naši, té naší, s tou naší.
Podle zájmena náš se skloňují rovněž zájmena váš, co a v jednotném čísle všechen.
Zdroj: Zájmena
Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona. Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
1. pád |
Kdo |
Co |
2. pád |
Koho |
Čeho |
3. pád |
Komu |
Čemu |
4. pád |
Koho |
Co |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O kom |
O čem |
7. pád |
S kým |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Který |
Která |
Které |
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
4. pád |
Které |
Které |
Která |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zdroj: Všechna zájmena
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.